2. : 20
ČESKOSLOVENSKÁ socIALISTICKÁ
REPUBLIKA
Ú RAD P R o PATENTY A vy NÁLEzx
rrida 21 e 28/01 2 m, 14
Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ SPIS č.
100516
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
KAREL DYKAST, PRAHA -
Zpožďovací prvek, zejména pro matematické stroje
Přihlášeno 14. prosince 1959 (PV 7229-59) Platnost patentu od 14. prosince 1959
. Předmětem předloženého vynálezu je zpožďovací prvek, který je určen zejména pro
matematické stroje; je v něm použito tranzistoru pracujícího jako zpožďovací element. Jsou ,
sice známy obvody, které
plní zpožďovací funkci a používají tranzistorů, avšak kvůli blokova
címu generátoru, který je základem těchto obvodů, není v nich možno — vzhledem k
požadované šíři pulsů – dosáhnout vysoké opakovací frekvence. Kromě toho je třeba,
aby tranzistory v těchto známých obvodech použité měly nejen vysokou meznou
frekvenci, ale i malou zotavovací dobu. Z uvedených skutečností plyne, že u těchto
obvodů nemůže být šíře pulsů větší než jedna polovina periody hodinových
Všechny tyto nevýhody, které zejména u elektronických matematických strojů by se
projevovaly nepříznivě, jsou odstraněny zpožďovacím prvkem podle vynálezu. Podstata
zapojení, jež tvoří tento prvek, spočívá v kombinaci vstupního obvodu, jenž je připojen na bázi
paměťového tranzistoru, a vybíjecí diody, která je připojena na kolektor téhož paměťového
tranzistoru. Výhody tohoto zapojení jakož i jeho další propraçování vyplynou dále z popisu,
který ję vztažeň na příklad zapojení
3. --podle obr. 1 a na obr. 2, který vysvětluje jednotlivé průběhy. , : ,
vstupní obvod 10 (na obr. 1. čárkovaně ohraničený) šėstává z paměťového
kondensátoru 11, z oddělovací diody 12 a z diody 14, která je přemostěna
odporem 17. Kondensátor 11 je jednou stranou připojen
**
vydáno 15. srpna 1881
4.
5. 2 : 100516,
na zdroj hodinových pulsů H, druhou stranou pak na uzlový bod 15; do téhož bodu 15 je pak zapojena i
oddělovací dioda 12 zařazená v sérii s primárním vinutím transformátoru 13 jakož i dioda 14 se sériově
zapojeným oddělovacím odporem 16. Přes tento odpor 16 še pak přivádí vstupní signál S. V uzlovém
bodu 15 nastává tudíž integrace napětí, jež je naznačena na obr. 2d jako průběh pulsů. Dioda 14 je
přitom přemostěna vhodným odporem 17.
Báze paměťového tranzistoru 20 je připojena na sekundární vinutí transformátoru 13;
kolektor téhož tranzistoru 20 je zapojen přes odpor 21 na naznačený zdroj stejnosměrného
napětí. dioda 30 je napojena na zdroj K vybíjecích pulsů a na kolektor paměťového tranzistoru
20. Do téhož uzlu je dále připojena báze doplňkového tranzi
. storu 40, který je zapojen jako emitorový sledovač; k. emitoru téhož
tranzistoru 40 je dále připojen pracovní odpor 41, popřípadě zužitečná zátěž, jak čárkovaně naznačeno.
Oba tranzistory 20 a 40 se mohou navzájem, pracovně doplňovat, což je podmíněno tím, že
mezi kolektorem jednoho a emitorem druhého je určitý rozdíl napětí. V naznačeném příkladu
provedení je tedy mezi kolektor doplňkového tranzistoru 40 a emitor paměťového tranzistoru 20
zapojen odpor 43, který způsobuje potřebný rozdíl napětí. za - - .
Pracovní postup probíhá takto: Na svorku K jsou přivedeny pulsy znázorněné na obr. , které mají
takovou stejnosměrnou úroveň, že dioda 30 zůstává stále uzavřena. Důsledkem toho je, že na výstupu
(na odporu 41) se mohou objevit jen malé, kladné napěťové špičky (viz špičky na obr. . Na svorku H je
přivedeno napětí hodinových pulsů (obr. ). -
Máli svorka S stejný potenciál jako svorka , zůstává dioda 12 uzavřena. Přijdeli však na svorku S
signál, a to v časovém sledu znázorněném na obr. 2a, nastane především nabíjení paměťového
kondensátoru 11 (přes odpor 16 a diodu 14); napětí v uzlovém bodu 15 pak probíhá podle obr. . Časově
následujícím hodinovým pulsem se otevře dioda 12 a kondensátor 11 se vybije přes primární vinutí
transformátoru 13. Je důležité, že v prvním okamžiku má napětí na sekundárním vinutí transformátoru 13
takovou polaritu, že přechod bázeemitor na tranzistoru 20 je uzavřen; v tomto okamžiku neodebírá tedy
tranzistor 20 proud na žádné ze svých elektrod. V příštím okamžiku se však stane tranzistor 20 vodivým,
a to působením energie, která se v důsledku vybití kondensátoru 11 nashromáždila v transformátoru 13,
to je umožněno tím, že transformátor 13 má vlastní resonanční frekvenci několikanásobně vyšší, než je
opakovací frekvence pulsů.
* Tak se část náboje kondensátoru 11 přenese do báze tranzistoru ( 20, a to do té míry,
že tranzistor 20 přivede do hluboké saturace;
v ní by ovšem setrvával poměrně značnou dobu, jak, tečkovaně naznačeno na obr. . Avšak
vybíjecím pulsem K (obr. ), který vzápětí nato následuje, se odvede zbytek náboje z kolektoru
tranzistoru 20, který se tím uzavře (silně vytažená čára na obr. . Tím je dosaženo původního
stavu a zapojení, je připraveno pro přijetí dalšího pulsu. " . . .
Doplňkový tranzistor 40 trąnsformuje výstupní impedanci tak, že na jeho výstup je
možno připojit značnou zátěž. Použitím vhodného odporu 43 lze dosáhnout, že
doplňkový tranzistor 40 může napomáhat funkci paměťového tranzistoru 20. n
- ------------
6.
7. 3 -: - 100516
Předmět patentu
1. Zpožďovací prvek, zejména pro matematické stroje, s použitím kombinace vstupního
obvodu připojeného na bázi paměťového tranzistoru a vybíjecí diody připojené na kolektor
tranzistoru, vyznačený tím, že mezi výstup z paměťového kondensátoru (11) a bázi
paměťového tranzistoru (20) je zařazena další dioda 12]. r.
2. Zpožďovací prvek podle bodu 1 vyznačený tím, že mezi diodou 12] a bází paměťového tranzistoru
(20) je zařazen transformátor (13), přičemž v přívodu hodinových pulsů (H) je zařazena další dioda (14). -
3. Zpožďovací prvek podle bodu 1 vyznačený tím, že na kolektor paměťového tranzistoru (20) je
zapojena báze doplňkového tranzistoru (40), k jehož emitoru je připojen pracovní odpor (41),
popřípadě i užitečná zátěž (42). - k . Zpožďovací prvek podle bodu 1 nebo 3 vyznačený tím, že
mezi kolektor doplňkového tranzistoru (40) a emitor paměťového tranzistoru 20] je zapojeno
zařízení (odpor 43) způsobující rozdíl napětí.
Severografia, n. p, závod 03
