1. Urbanizace a industrializace a jejich vliv na společnost
1. Argumentace - Téma urbanizace a industrializace jsem si vybral proto, že mne zaujalo
ihned, jakmile jsem na něj narazil při mém studiu v povinné četbě. Ačkoli možná
svým plným rozsahem zdaleka nezasahuje jen do mého oboru (Anglický jazyk a
literatura), věřím, že je to nejen téma zajímavé, ale i potenciálně přínosné, a může
pomoci celkovému porozumění naší společnosti i jednotlivým lidem v ní. Jako hlavní
zdroje mé práce jsem využil právě onu knihu z povinné četby, a k tomu také odborné
články, které jsem považoval za relevantně přínosné.
2. Anotace - Tato práce je ryze vysvětlujícího charakteru a slouží k základnímu uvedení
do problematiky a důsledků, kterou s sebou Urbanizace a industrializace přinášejí. Z
těchto hlavních důsledků jejich vlivu je zaměřena především na společnost, literaturu a
také způsoby, kterými můžou tyto jevy ovlivnit nejen každodenní život, ale i celou
společnost. Jsou zde zahrnuty také myšlenky známých autorů týkající se tohoto
tématu, nejvýraznější figurou je nejspíše Raymond Williams.
3. Klíčová slova - Urbanizace, segregace, izolace, společnost, město, lidé, technologie
Urbanizace a industrializace ovlivnila náš svět i každodenní život více způsoby, než si
dovedeme bez delší úvahy představit, natožpak bychom to už určitě nechtěli v dnešní
zmodernizované době zažít. Na začátek je zapotřebí oba tyto pojmy krátce uvést. Urbanizace
značí proces koncentrace obyvatel do měst, jedná se tedy o migraci obyvatelstva z periferních
oblastí zemí do center obchodu i společnosti celkově, tedy měst. Industrializace je změna
společnosti z předprůmyslové na průmyslovou, jde tedy i o technologickou revoluci.
Obě tyto společenské změny začínají být znát již na konci 18.stol. a postupně se zvyšující
dopad mají v 19. a 20. stol. Již v polovině 19. století převýšila v Anglii městská populace
populaci venkovskou, což bylo vůbec poprvé, co se kdekoliv něco takového událo, a koncem
19. století již městská populace tvořila tři čtvrtiny té celkové. Abychom plně pochopili
význam urbanizace, musíme si uvědomit, že až do doby jejího začátku byl městský život,
dokonce i v průmyslové společnosti, pouze zkušenost minoritní. Ale i přesto byl na ni kladen
velký důraz, a to zejména autory, kteří správně život ve městě považovali za rozhodující
zkušenost, která má nemalé důsledky na celkový charakter společnosti.
Městský život je tedy velmi kritickým činitelem, který změnil povahu našeho sociálního
života hned několika způsoby. Zaměstnaní ve městě pracovali ve směnách (místo od svítání
do západu slunce), a tedy si v létě mohli užívat volného času. To spolu s tím, že si lidé
pronajímali byty na měsíc, místo aby žili na rodinné farmě nebo v jiném, řemeslnickém
příbytku na vesnici, dalo vzniku něčemu, co se označuje jako „smysl pro dočasnost“, tedy se
odnaučili vytvářet silnější, trvalá pouta, což se později přesunulo z příbytků i do obecnějšího
slova smyslu. Další, a možná překvapivější důsledek, byl vznik „chození na rande“, jinými
slovy vytváření dočasného sociálního vztahu, a také náchylnost ke změnám módy.
Vylepšená technologie také rázně zvýšila produktivitu farem, což paradoxně nejen že
urychlilo odchod farmářů, ale také zvýšilo samotný počet farem. Mnoho lidí zaměstnaných
v zemědělství tedy přešlo do oblasti průmyslu,

2. Dalším z produktů urbanizace i industrializace je samozřejmě technologie, kde dostupnost
nejnovějších moderních výrobků lákala lidi do města. Ovšem technologické vymoženosti si
s sebou přinesly i stinnou stránku. Došlo totiž k vynalezení fotoaparátu, což vedle ještě
většího lákání lidu do města vedlo smutně také k odhalení a přenesení hrůz války do lidských
myslí. V širším měřítku šlo o deromantizaci společnosti, zbavení se zidealizovaných představ
a vystavení lidu kruté realitě války. Tak zanikl romantismus a dal vzniku realismu.
Přestože městský život přinášel své výhody, očividně s ním byly spjaté i negativní stránky,
jako například chudoba, špína, snadnější šíření nemocí. Pokud to člověk nedotáhl do vyšší
společnosti, tomuhle všemu byl vystaven. Ovšem ani vyšší společnost nezůstala nepostihnuta
a musela čelit jistému druhu samoty, jelikož chudí lidé a imigranti se sjednocovali do
uzavřených společenstev a úspěšní, bohatí lidé byli tedy nuceni čelit prázdné anonymitě davu.
Tahle změna jak životního prostředí, tak i stylu, s sebou přinesla mnohé důsledky, na které se
také zaměřuje kniha Raymonda Williamse The country and the city, ve které tyto společenské
jevy popisuje. Mezi hlavní z nich patří pomyslná psychická segregace jedince pohybujícího se
ve větších davech nebo hustě zalidněných oblastech. Právě tento paradoxní, sužující pocit
zavládající ve městech, místech, která by se dala označit jako centra lidské společnosti a
kultury a tedy také místa, kterým by mělo být přisuzováno jakési kolektivní vědomí, je tím,
co charakterizuje naše největší společenské celky. Podle Williamse již městské ulice obsahují
něco, co připomíná zmatek a vřavu, proti čemuž se lidská povaha automaticky bouří. Stovky
lidí ze všech možných společenských vrstev a tříd se vzájemně míjí a razí cestu ulicemi,
všichni usilující v samotné podstatě o to stejné - štěstí, stav spokojenosti. Přesto kolem sebe
prochází jako by vzájemně neměli nic společného, aniž by se na sebe podívali, natožpak
promluvili slovo nebo projevili nějaký druh zájmu. Williams spekuluje, že právě tohle
vystavení brutální lhostejnosti je to, co lidi v takových oblastech mění a co je nutí se v davu
zaměřit na sebe.
Časem vznikaly nové pohledy na tyto jevy i společenské celky samotné. Mezi zajímavější
z nich patří například pohled Thomase Hardyho, který viděl Londýn jako „Černou nestvůru,
jejíž tělo má čtyři milióny hlav a osm miliónů očí“ a jež „již nemá s lidskostí nic společného“.
Vypadá to tedy, že celá změna společnosti v období urbanizace a industrializace je
zapříčiněna technologií. Nicméně technologický pokrok je spíše změna automatická, na níž
lidé neustále testují svoje schopnosti a limity a také lidem ulehčuje život v mnoha směrech.
Dá se tedy říct, že pokrok technologie je pro nás špatný? Mění nejen naše životy a práci, ale i
nás samotné, to je zřejmé. Zbývá nám jen doufat, že k lepšímu.

3. Citované práce-
1. WILLIAMS, Raymond. The country and the City. Chatto and Windus & Spokesman
Books, 1975, 336 s. ISBN 0-7012-1005-2 & 970851247991
2. ŠIMON, Martin. Teoretické přístupy ke studiu urbanizace. Praha, 2006, Dostupné z
http://web.natur.cuni.cz/~simon1/Martin_Simon_-
__Teoreticke_pristupy_ke_studiu_urbanizace.html . Vedoucí bakalářské práce: RNDr.
Martin Ouředníček, Ph.D., Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta.
3. Přispěvatelé Wikipedie, Urbanizace [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie,
c2012, Datum poslední revize 16. 12. 2012, 06:10 UTC, [citováno 20. 12. 2012]
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Urbanizace&oldid=9438311>
1. - Autor je zcela očividně v daném oboru erudovaný i sečtělý.
- Autor je známý a uznávaný a tedy jde o zdroj důvěryhodný.
- Jedná se převážně o práci týkající se důsledků průběhu urbanizace a
industrializace v historii, o aktuálnost informací se tedy starat nemusíme.
- Nemusíme se bát o postranní úmysly autora, jelikož knihu napsal jako rozsáhlé
dílo o daném tématu, obsahuje i přímé statistické údaje a odkazy na práce jiné.
- Informace jsou objektivní, jsou obhájeny obě stránky daného tématu.
2. - Jedná se o práci bakalářskou, je tedy samozřejmě uveden autor.
- Jsou uvedeny všechny zdroje citací a tedy se nemusíme bát o nepodložené
informace.
- Jedná se o dlouhodobého studenta vysoké školy, je tedy v tématu nepochybně

4. erudovaný.
- Práce je z roku 2006, jedná se tedy o relativně aktuální údaje a informace.
- Práce je oddělena odstavci a podnadpisy, je přehledná.
3. - Autorem jsou různorodí uživatelé wikipedie, nicméně pro základní uvedení do
problematiky stránka poslouží dobře.
- Obsahuje objektivní historické údaje a odkazy na další zdroje.
- Informace jsou velmi aktuální a pravidelně aktualizovány.
- Stránka je nezištně utvářena lidmi a pro lidi, nemusíme se tedy bát zavádějících
nebo postranních úmyslů.
- Stránka je oddělena odstavci a relativně přehledná.