2. 10
ČeskoslovENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
Vydáno července 1961 Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ SPIs č. 100357
rna. 31 c, 101
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb.
BOHUMIL KOCOUREK, RUMBURK a RUDOLF PĚČEK,
Jádrový a formovací písek
Přihlášeno 31. března 1958 (PV 1682-58) .
Platnost patentu od 31. března 1958
- Dosud se používá ve slévárnách několika druhů pojiv: oleje, škrobu, vodního skla : kysličník
uhličitý, některých syntetických pryskyřic aj. Používaná pojidla se vyznačují řadou nevýhod, olej
má vysokou cenu, škrobová pojidla se vyznačují malou pevností, vodní sklo kysličník uhličitý
připékáním písku na odlitky, syntetické pryskyřice jsou
drahé. Formovací písky, kde slouží jako pojiva různé , jsou v dnešní
době dosti vyčerpány; jejich složení je kolísavé.
Tyto nevýhody odstraňuje nový jádrový a formovací písek, který
je směsí obyčejných přírodních písků s pyrokatecholovou smolou nebo
jejími chemickými sloučeninami. Podle vynálezu se při stejné kvalitě
jader nahradí dosud používaná pojidla. Jádra vynikají kratší sušicí
dobou, snadným vyjmutím z odlitku. Odlitek do 15 kg se již nemusí čistit, čímž vznikne značná úspora na
elektrické energii, zároveň se zlepší vzhled odlitku.
Způsob podle vynálezu spočívá v tom, že pyrokatecholová smola (podle způsobu použití)
se přidává do písku ve množství % až % samotná nebo podrobí kondėnsačnímu zpracování s
formaldehydem. Doporučuje se použít urychlovače (NaOH, Zn, Al, Fe. Takto získaného
produktu ve směsi s křemičitým pískem 2% až % se používá na výrobu jader. K zlepšení jakosti
syrových forem se používá pyrokatecholové smoly podrobené oxydačnímu zpracování.
Pyrokatecholová smola se zahřívá s chlorovým vápnem, až vzniknou pryskyřičnaté látky;
podobné
3.
4. 2 - 100357
látky vznikají, necháli se probublávat pyrokatecholovou smolou vzduch. Vynikají vlastností
přijímat vodu, která je vítána při opravě forem připravených použitím tohoto produktu jako
pojiva. Do přirozených písků se přidává % až %. K výrobě zvlášť tepelně namáhaných jader,
zvláště u oceli, se pyrokatecholová smola smísí s hydroxydem hlinitým. Tento produkt se
přidává ve množství % do křemičitého písku. Vyniká tím, že po nalití tekutého kovu do formy
organické látky shoří a zůstane ohnivzdorný povlak kyslíčníku hlinitého. Obdobně lze použít
hydroxydu hořečnatého. K pryskyřičnatým pojivům lze dojíti také, podrobíli se pyrokatecholová
smola oxydaci 40% ním peroxydem vodíku nebo koncentrovaným roztokem dvojchromanu
sodného. Dále lze použít pyrokatechinové smoly samotné nebo upravené podle zde uvedených
způsobů jako nátěrů na suché formy. S výhodou lze pyrokatecholové smoly stříkat. Takto
upravené povrchy forem jsou odolnější proti připékání a netvoří zálupy.
P ří k l a d y
1. 100 kg pyrokatecholové smoly se smíchá s 20 kg formaldehydu 40%; jako urychlovače lze použít
10 g NaOH (nebo 10 g Zn; zahřívá při 100° C; nastane exotermická reakce; po vymizení zápachu po
formaldehydu je pojivo hotovo. - -
2. 100 kg pyrokatecholové smoly se zahřívá s 25 kg chlorového
väpna. Při 100° C nastává oxydace za vzniku pryskyřičnatých látek.
3. 12 kg pyrokatecholové smoly se șrazí s 3 kg hydroxydu hlinitého.
Předmět patentu
1. Jádrový a formovací písek vyznačený tím, že do přírodního písku je přidána pyrokatecholová
smola. -
. Jádrový a formovací písek podle bodu 1 vyznačený tím, že se pyrokatecholová smola podrobí
kondensaci s formaldehydem.
3. Jádrový a formovací písek podle bodu 1 vyznačený tím, že se pyrokatecholová smola
podrobí oxydaci chlorovým vápnem.
4. Jádrový a formovací písek podle bodu 1 vyznačený tím, že se pyrokatecholová smola
srazí hydroxydem hlinitým.
. Jádrový a formovací písek podle bodů 1 a 2 vyznačený tím, že se použije přísady odpadového
silonu.
. Jádrový a formovací písek podle bodu 1 vyznačený tím, že se pyrokatecholová smola podrobí
oxydaci vzduchem.
. Jádrový a formovací písek podle bodu 1 vyznačený tím, že se pyrokatecholová smola podrobí
oxydaci anorganickými okysličovadly.