1. I. ARGUMENTACE
V předmětu dějin psychologie mě velmi zaujala přednáška o existenciálním a
humanistickém škole. Hned na první pohled mi byl z fotografie sympatický představitel
tohoto směru – neurolog a psychiatr Viktor Emil Frankl. Začala jsem se dále zajímat o jeho
život a dílo, které se staly tématem mé seminární práce. Nejde totiž jen o mistra svého oboru,
ale hlavně o výjimečně vtipného, silného a energického muže, jehož optimismus mě nadchl.
Právě proto ho v titulu své práce nazývám výjimečným člověkem a ne „pouze“ výjimečným
psychiatrem, i když tím nesporně také byl.
II. VÝJIMEČNÝ ČLOVĚK VIKTOR EMIL FRANKL
Viktor Emil Frankl byl nejen výjimečný psychiatr a neurolog, ale především
výjimečný člověk. Ze všech jeho prací sálá pozitivní energie, která se při čtení přenášela i na
mě. Jak sám autor píše, dostával plno dopisů od svých čtenářů, kterým prostřednictvím knih
změnil život. Když se dozvídám, jak Frankl překonal nejprve vynucený potrat své ženy, poté
transport do koncentračního tábora a živoření v něm a nakonec smrt všech svých milovaných,
nemůžu jinak, než zhodnotit vlastní život, uvědomit si, že by mohlo být i mnohem hůř a
inspirovat se jeho silou vyrovnat se s trápením a jít dál. Navíc mě velmi zaujala jeho
myšlenka nutnosti smyslu života, aby mohl být člověk spokojený. Utvrzuje mě v mé vlastní
potřebě stanovování si určitých blízkých dílčích životních cílů, ke kterým se vztahuje mé
snažení, můžu se na ně těšit a mít radost, když jich dosáhnu.
Viktor Emil Frank se narodil 26. března 1905 ve Vídni do židovské rodiny. Už jako
malý chlapec byl Frankl rozhodnutý stát se lékařem a ve čtyřech letech už ho napadaly různé
možnosti výzkumu :
„Mami, už vím, jak se vynaleznou léky: je třeba zařídit, aby přišli lidé, kteří si chtějí vzít
život a jsou náhodou nemocní, a dát jim všechno možné k jídlu a pití – třeba leštidlo na
boty nebo petrolej, jestli zůstanou naživu, pak jsme na jejich nemoc objevili ten správný
lék.“ (Frankl, 1997, s. 18).
2. Od roku 1915 navštěvoval lidovou univerzitu, aby mohl studovat užitou psychologii.
Začal se zajímat o psychoanalýzu, a i když s Freudem ve všem nesouhlasil, choval k němu
patřičný respekt. Více ho však zaujala individuální psychologie Alfreda Adlera. I od ní se
později odvrátil.
Díky nesouhlasu s teoriemi Freud i Aldera začal mladý Frankl koncipovat své vlastní
pojetí psychoterapie. Již roku 1926 představil svůj nový terapeutický přístup – logoterapii
akademické veřejnosti.
Franklovou nejsilnější motivací pro vytvoření logoterapie byl soucit s oběťmi
psychoterapie, která měla do té doby depersonalizující a dehumanizující tendence. Wolfgang
Soucek nazval logoterapii dokonce Třetím vídeňským směrem psychoterapie. Frankl byl
označen jako ten, který se terapeuticky pustil do boje s nemocí století, totiž s pocitem ztráty
smyslu. (Frankl, 1997)
V moderní době už totiž člověku neříká žádný instinkt ani zažitá tradice, co má dělat, a
tak lidé přestávají vědět, co vlastně od života chtějí. Pacienti prožívající existenciální
frustraci, nevědí co se svým životem, pochybují o jeho smyslu nebo dokonce propadnou
pocitu naprosté bezesmyslnosti nazývané „existenciální vakuum“. Podle Frankla je cílem
lidské existence dát životu smysl. V logoterapii používá pro tento nejvýznamnější cíl spojení
„vůle ke smyslu“. Této vůle ke smyslu může být dosaženo třemi způsoby, které Frankl
definoval již roku 1929: jednou z nich je práce – i ne příliš významná činnost vykonaná
svědomitě s láskou má svou hodnotu, která je nazývána „hodnotou tvůrčí“.
Další možnost se skrývá v příjemných prožitcích, které nám může přinášet láska,
příroda nebo třeba hudba.Takovéto prožitky mají pro člověka „zážitkovou hodnotu“.
Poslední, neméně důležitou možností je postoj, s jakým člověk čelí vlastnímu osudu.
Statečnost a důstojnost v překonávání překážek a utrpení jsou „postojovými hodnotami“ které
také mohou dát životu vytoužený smysl.
Aby mohl člověk těchto hodnot dosáhnout, je třeba schopnosti sebetranscedence, tedy
přesáhnutí sebe sama a zaměření se na okolí, například na milovaného člověka nebo Boha.
(Frankl, 1996)
Touha z dětství stát se lékařem vyústila pod vlivem psychoanalýzy v přání stát se
psychiatrem – uplatnila se jeho schopnost uvědomit si slabosti člověka, najít možnosti jak je
překonat a nalézt v těchto situacích smysl. Roku 1937 založil svou soukromou praxi
odborného neurologa a psychiatra.
3. Po vpádu nacistických jednotek do Rakouska roku 1938 se mu jak Židovi začalo dařit
hůře. Ve vyhrocené době, kdy už tušil že bude deportován, sepsal první znění své knihy
„Lékařská péče o duši“, aby přežila myšlenka logoterapie.
Od září roku 1942 do konce války prošel postupně čtyřmi koncentračními tábory.
Nakonec se dočkal osvobození v srpnu 1945 v Türkheimu. Přežití neuvěřitelně krutých časů
v koncentračních táborech potvrzuje mnohé z jeho teorií, které, jak je vidět, vycházejí
z vlastních zkušeností.
Po návratu domů napsal řadu knih nejen o logoterapii, ale také o svých zážitcích
z koncentračních táborů. Dostalo se mu celosvětového uznání a byl zván, aby přednášel na
univerzitách téměř po celém světě. (Frankl, 1997)
Viktor Emil Frankl zemřel 2. září 1997 na selhání srdce, dožil se tak krásných 92ti let.
(dostupné z: http://search.proquest.com/docview/408331852?accountid=16531 )
Po celém světě existuje řada společností pro logoterapii, které se mimo jiné věnují
vzdělávání v tomto směru. Nejspíše nejvýznamnější je Viktor Frankl Institut přímo ve Vídni -
nezisková organizace, která poskytuje veškeré informace o životě tohoto vídeňského
psychiatra, jeho psychoterapeutickém směru, vydaných knihách i možnostech výcviku.
(dostupné z: http://logotherapy.univie.ac.at/e/index.html ).
Je tedy možné absolvovat výcvik a dále uplatnit Franklovu teorii v praxi. Ráda bych
v budoucnosti prohloubila své znalosti v této oblasti, protože umění pomoci lidem najít jejich
smysl života a učinit je šťastnějšími dává podle mě samotnému terapeutovi silný životní
smysl.
4. III. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A HODNOCENÍ ZDROJŮ
Frankl, Viktor E. (1996). Lékařská péče o duši. Základy logoterapie a existenciální analýzy.
Brno: Cesta
• Autor píše o své vlastní teorii, je proto nejkvalifikovanějším možným autorem
• V textu se vyskytuje odpovídající odborná terminologie
• Text je však i nováčkovi v této oblasti srozumitelný
• Text je členěj do jednotlivých kratších kapitol a je proto velmi přehledný
• Nakladatelství je zaměřené na oblast psychologie a má dobrou pověst
Frankl, Viktor E. (1997). Co v mých knihách není. Autobiografie. Brno: Cesta
• Jedná se o autobiografii, proto zde pravděpodobně najdu nejpřesnější informace
• Autor je tedy nejzpůsobilejší osobou pro napsání této knihy
• Překlad do značné míry odpovídá originálu
• Nakladatelství je zaměřené na oblast psychologie a má dobrou pověst
• Kniha přináší velký rozsah informací z autorova života
The Official Website of the Viktor Frankl Institut: Life and Work: Chronology. VIKTOR
FRANKL INSTITUT. [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:
http://logotherapy.univie.ac.at/e/index.html
• Kvalita informací je zajištěna solidní institucí
• Webové stránky jsou velmi přehledné
• Jsou zde obsaženy kompletní informace o Franklovi (život, teorie i litertura)
• Informace jsou navíc přesné a objektivní
• Webové stránky jsou vytvořeny převážně odborníky na toto téma
Psychiatrist and Author Viktor Frankl Dies. Washington, D.C., United States, Washington,
D.C.: , Sep 04, 1997 ProQuest Central; ProQuest Science Journals. Dostupné z:
http://search.proquest.com/docview/408331852?accountid=16531
• Kvalita informací je zajištěna solidní institucí (Washington Post) i když není uveden
přímo autor článku
5. • Zdroj textu není komerčně zaměřen
• Poslední aktualizace proběhla roku 2010
• Informace v textu jsou objektivní
• Text je pro přehlednost členěn do odstavců
IV. ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA
psychiatr, smysl života, logoterapie, vůle ke smyslu, existenciální vakuum, sebetranscedence,
hodnoty, koncentrační tábor, světové uznání
Tento krátký článek poměrně stručně seznamuje čtenáře s významným psychiatrem a
neurologem minulého století – Viktorem Emilem Franklem. Přináší hlavní fakta o jeho životě,
který byl protknut velkými úspěchy a pocity štěstí na jedné straně a zároveň velmi tragickými
událostmi na straně druhé. I když za druhé světové války ztratil Frankl celou svou rodinu
v koncentračním táboře, sám přežil a našel sílu znovu se pustit do práce a společenského
života. Díky tomuto článku si čtenář může vytvořit celkem ucelený obrázek o tomto
neobyčejném člověku a jeho terapeutické metodě – logoterapii – zaměřené na hledání
životního smyslu a hlavně se jeho myšlenkami, statečností a energií inspirovat.
