Závěrečný úkol do KPI

409 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Závěrečný úkol do KPI

  1. 1. Argumentace Studuji na FF MU Sociální pedagogiku a poradenství, který mě má připravit na práci sociálníhopracovníka, jež bude pomáhat lidem s nejrůznějšími sociálními a existenciálními problémy. Vybrala jsem simetodu logoterapie, jelikož zapadá do mého studijního oboru a protože mě během přednášek zaujala tím, žecitlivě přistupuje ke klientovi a akceptuje jeho názor na svět. Jako téma jsem si zvolila problematiku umíranídlouhodobě nemocných lidí, jelikož si myslím, že tento problém je odsouván do pozadí a zaměřila jsem se navyužití logoterapie pro usnadnění odchodu umírajících a pomoci jejich blízkým v této situaci.Využití logoterapie při práci s umírajícími Viktor Emil Frankl, rakouský neurolog a psychiatr, pocházel z vídeňské židovské rodiny. Je považovánza otce logoterapie, která je také označována jako třetí vídeňský směr vedle psychoanalýzy Z. Freuda aindividuální psychologie A. Adlera. Franklova logoterapie měla za cíl oba tyto směry spojit a obohatit je o novýzpůsob nazírání na člověka. Frankl na rozdíl od Freuda a Adlera kladl důraz i na náboženství, protože je podle něj důležité brátohled na klientův názor na svět. Logoterapie je tedy vhodnou metodou pro věřícího i nevěřícího člověka. Jejímprimárním cílem je dosažení duševního zdraví. Terapeut by měl ke klientovi přistupovat velmi citlivě a chovatse k němu s úctou. Frankl dokonce vyzývá lékaře, aby se od svých pacientů učili, neboť ti prošli mnohýmiutrpeními. 1 Hlavním cílem logoterapie je pomoci klientovi nalézt smysl jeho vlastního života. Terapeut mu pomáhá 2oddělit osudové faktory od svobodného jednání. „(…) ačkoli jsou všechny okolnosti jeho neštěstínezměnitelné, on může volit, jaký postoj k situaci zaujme: může ji trpělivě akceptovat, nebo sebe a okolíproklínat, může ji hrdinně snášet, nebo se pod jejím břemenem zhroutit.“3 S osudovými faktory se člověk musísmířit, ale je tu i možnost zaujmout k vlastnímu utrpení pozitivní postoj. „(…) i za nejhorších podmínek ječlověk schopen změnit utrpení v lidský výkon tím, že svému utrpení dá smysl a najde v tom útěchu; ba dokonce,že právě trpící člověk umí pro své okolí vyzařovat více útěchy než jiní.“4 Terapeutovým úkolem je mimo jiné také motivovat klienta, aby nějakým pozitivním způsobem přispělke své situaci. Není tedy v pasivní roli, jak by se mohlo zdát, ale naopak v něm logoterapeut probouzí vědomísvobody a zodpovědnosti. Přestože humanistické teorie, mezi které patří i logoterapie, poskytují hodnoty a ideály, jež jsouuplatňovány nejen v Evropě, ale také v Americe, v praxi se však tyto teorie příliš nerozšířily. V dnešní době byse mohlo zdát, že jsme schopni pacientům poskytnout tu nejlepší lékařskou péči. Nemocnice se pyšní modernímvybavením a vysokou kvalitou odborné péče, přesto je pro mnohé lékaře obtížné mluvit s pacienty a jejichrodinami o smrti. „Mnoho pacientů se dnes obává, že díky moderní technice medicíny nebudou moci důstojně 1 Navrátil, 2001 2 Navrátil, 2001 3 Lukasová, 2006, str 17 4 Lukasová, 2006, str 18 Ivana Zálešáková Stránka 1 UČO: 405 815
  2. 2. zemřít. Místo toho, aby byla poskytnuta pacientům pomoct v podobě porozumění, empatie, dostává se jimnapojení na přístroje a úlevu mají nemocným přinášet medikamenty.“5 V dnešní společnosti je problematika smrti poměrně silně tabuizována a je vytěsňována do domovůdůchodců, nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných. Obyčejní lidé s ní tak téměř nepřijdou do styku. Snažíse ji vymazat ze svého života a poté logicky nastává problém, když se s ní setkají tváří v tvář nebo kdyžpostihne někoho z jejich blízkých. V dřívějších dobách se nebožtíkovi vyhradila jedna místnost v jeho domě,kam byl položen na nastrojené máry a rodina ho mohla několik dní oplakávat stejně jako sousedé a příbuzní.Všichni tak dostali dostatečně dlouhý čas se s jeho odchodem smířit, rozloučit se s ním a smrt tedy bylavnímána jako přirozená součást života podobně jako narození. Poté se vystrojil pohřeb s průvodem od jehodomu až k místu uložení, jakási poslední cesta, která končila mší v kostele či u hrobu, což bylo završením celéudálosti. „O smrti by se mělo hovořit klidně, jako o něčem samozřejmém, co se týká naprosto všech.“6 Většinalidí se domnívá, že umírající se nechtějí o této skutečnosti bavit. Tato domněnka je však naprosto mylná, protoby se příbuzní a lékaři neměli vyhýbat těmto tématům. Je také důležité si uvědomit, jakými fázemi umírajícíčlověk prochází. Poté bude pro všechny daleko jednodušší snášet psychickou labilitu umírajícího pacienta. Mnoho lidí tvrdí, že život postrádá jakýkoli smysl, jelikož přijde smrt a všechno, o co se do té dobysnažili, padne vniveč. Frankl však na to reaguje zcela odlišným a nečekaným způsobem. „Kdybychom bylinesmrtelní, mohli bychom odsunout každé jednání do nekonečna, nemuseli bychom danou věc uskutečnit právěnyní, mohli bychom to vykonat pozítří, za rok, za 10 let. Právě skutečností, že náš život má jisté ohraničení,jsme pod nátlakem, abychom využili času svého života a nenechávali kolem sebe projít bez užitku jedinečné 7příležitosti.“ Často proto obdivně vzhlížíme k nevyléčitelně nemocným lidem, kterým bylo řečeno, že jejichživot bude zanedlouho u konce, kteří se pevně rozhodli nepromarnit už ani jedinou vteřinu. Plní si své dávnésny, urovnávají vztahy s ostatními lidmi a udivují ostatní svou statečností a odpovědným přístupem. I přes tutotragédii, která je postihla, se nevzdávají a jsou pro ostatní vzorem. Tváří v tvář smrti člověk bilancuje vlastní život a zvažuje, zda má vůbec nějaký smysl. „Logoterapieovšem obrací člověka k tomu, co vykonal, prožil a s čím se konfrontoval jako s něčím, co nikdy nezmizí.“8Vždyť Frankl předpokládá, že být minulý je tou nejjistější formou bytí vůbec.9 „Konečnost a pomíjivost jevlastně faktor, který nás nakonec může vést k zamyšlení se nad svým životem a změnou priorit.“10 5 Ulrichová, 2011 6 Ulrichová, 2011 7 Ulrichová, 2011 8 Ulrichová, 2011 9 Navrátil, 2001 10 Ulrichová, 2011 Ivana Zálešáková Stránka 2 UČO: 405 815
  3. 3. Citovaná literatura 1. Lukasová, Elisabeth. I tvoje utrpění má smysl - Logoterapeutická příručka v praxi. [překl.] JarmilaVašíčková. Brno : Cesta, 2006. str. 192. ISBN 80-85319-79-9. 2. Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno : Marek Zeman, 2001. str. 168. ISBN 80-903070-0-0. 3. neuveden, Autor. Viktor Emil Frankl - životopis. Společnost pro logoterapie a existenciální anylýzu,o.s. Původně uveřejnil Wagenknecht, M.: Nástin dalšího vývoje Franklovy existenciální analýzy a logoterapie.Diplomová práce, FF UK, Praha 2000. [Online] Datum poslední revize neuvedeno. [Citace: 16. 12 2012.]<http://www.slea.cz/index.php?page=vf1>. 4. Ulrichová, Monika. Jak může logoterapie pomoci lékaři při doprovázené umírajících. 2011. pp. 596- 598. ISSN 00326739.Klíčová slova Logoterapie, smrt, umírání, pomoc, smysl, životAnotace Odborný text se zaměřuje na problematiku umírání dlouhodobě nemocných lidí a využití metodylogoterapie pro usnadnění jejich odchodu z tohoto světa. Všímá si rozdílů přístupu ke smrti v minulýchobdobích a dnešní moderní době a jakým způsobem se změnil postoj ostatních lidí a lékařů k umírajícímu acelkově ke komunikaci o tomto problému. Logoterapie nabízí nemocnému člověku i jeho blízkým rodinnýmčlenům nový pohled na jeho situaci a podává jim pomocnou ruku, aby se s tímto údělem mohli lépe vyrovnat. Zakladatelem tohoto směru je vídeňský psychiatr Viktor E. Frankl, kterým se tím snažil spojit směrpsychoanalýzy a individuální psychologie. Hlavním cílem této metody je pomoci člověku najít smysl života aoddělit osudové faktory od svobodného jednání.Zdroje 1. Lukasová, Elisabeth. I tvoje utrpění má smysl - Logoterapeutická příručka v praxi. [překl.] JarmilaVašíčková. Brno : Cesta, 2006. str. 192. ISBN 80-85319-79-9. • Uznávaná psychoterapeutka a psycholožka • V roce 2001 získala Cenu Viktora Frankla • Vydala několik knih na dané téma a publikuje v odborném tisku • Svými zkušenostmi obohatila logoterapeutickou techniku • Spolupracovala s Viktorem Franklem Ivana Zálešáková Stránka 3 UČO: 405 815
  4. 4. 2. Ulrichová, Monika. Jak může logoterapie pomoci lékaři při doprovázené umírajících. 2011. pp. 596- 598. ISSN 00326739. • Vystudovala několik škol a to i zahraničních • Vysoká kvalifikace v oboru • Vydala knihu a publikovala v odborném tisku • Účastní se konferencí a výcviků na dané téma • Působí na univerzitě v Hradci Králové 3. Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno : Marek Zeman, 2001. str. 168. ISBN 80-903070-0-0. • Působí na Fakultě sociálních studií MU Brno • Vysoké vzdělání v oboru • Věnuje se vědeckovýzkumné činnosti • Vydal mnoho odborných publikací • Četná ocenění vědeckou komunitou 4. neuveden, Autor. Viktor Emil Frankl - životopis. Společnost pro logoterapie a existenciální anylýzu,o.s. Původně uveřejnil Wagenknecht, M.: Nástin dalšího vývoje Franklovy existenciální analýzy a logoterapie.Diplomová práce, FF UK, Praha 2000. [Online] Datum poslední revize neuvedeno. [Citace: 16. 12 2012.]<http://www.slea.cz/index.php?page=vf1>. • Občanské sdružení Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu • Pořádá akreditované psychoterapeutické výcviky • Organizuje odborné konference • Členem Mezinárodní společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu se sídlem ve Vídni • Stránka se vyskytuje jako zdroj v mnoha diplomových pracích Ivana Zálešáková Stránka 4 UČO: 405 815
  5. 5. VizualizaceUČO: 405 815 Ivana Zálešáková Vizualizace ukazuje, jakým způsobem se proměnil pohled na smrt očima umírajícího a očima jeho okolí. Stránka 5

×