1. Závěrečný úkol KPI – Miloslava Tomečková
Výběr tématu – odůvodnění
Východiskem následujícího textu je úryvek z mé bakalářské práce s názvem „Orální historie jako
metoda znázornění života všedního dne v době Nacionálního socialismu a konce druhé světové války
v literárním díle“. Úryvek je zaměřen na funkci paměti, tudíž nese název „Orální historie - paměť a
vyvolání vzpomínek, metodické základy“. Bakalářská práce se vztahuje na oblast Německa v období
druhé světové války. Toto téma jsem zvolila, protože jsem studentkou učitelství německého jazyka,
jehož nedílnou součástí je i studium historie německy mluvících zemí a německy psané literatury.
Anotace
Práce se zabývá pojem selektivní činnosti paměti, která představuje důležitý faktor ve výzkumu orální
historie. Orální historie je jednou z metod zkoumání v oboru historiografie, založená na principu
předávání vyprávění z generace na generaci. V práci jsou zdůrazněny vnitřní a vnější faktory a okolnosti
ovlivňující selektivní činnost paměti, na základě kterých probíhá proces vyvolání vzpomínek a
vyjmenovány aspekty, na základě kterých jsou vzpomínky interpretovány.
Klíčová slova
orální historie, tradování, ústní lidová slovesnost, nacionální socialismus, selektivita paměti,
narativní rozhovor, druhá světová válka
3. Německá kulturoložka Aleida Assmann k tomuto dodává, že zapamatovány bývají takové informace,
které člověk vnímá jako nápadné, považuje je za důležité, a které v něm zanechaly hluboký dojem.
Emoce umocňují pozornost a přispívají k ukotvení vzpomínek.5 Ukládány jsou především takové
vzpomínky, které mohou být nejlépe ústně předávány dál (např. dějiny). Steinbach odkazuje na
selektivní činnost paměti, při níž je pozorováno, že u starých lidí výkonost tohoto funkčního mechanismu
klesá.6 V tomto ohledu se musí vědečtí pracovníci potýkat s problémem „překrucování“ vzpomínaných
skutečností nebo vymýšlení skutečností nových a se spíše konstruktivní činností paměti. K tomuto faktu
se přidává i skutečnost, že lidská paměť pracuje na základě strategií potlačování, přeskupování a
ospravedlňování.7 Psychoanalytik Sigmund Freud označuje tyto strategie jako tzv. „selekci“, jejíž cíl
spočívá v tom, vypudit z mysli trapné a nepříjemné zážitky a zabránit tím skrytému konfliktu.8 Jeden
z aspektů s touto problematikou spojených představuje tzv. „problém mlčení“ během narativního
5
ASSMANN, Aleida. Kollektives und soziales Gedächtnis: Kulturelles Gedächtnis. China zwischen Vergangenheit und
Zukunft. Bundeszentrale für politische Bildung [online]. 2006 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.bpb.de/veranstaltungen/dokumentation/128665/panel-2-kollektives-und-soziales-gedaechtnis
6
STEINBACH, Lebenslauf…, s. 432. In: SCHULZE, Katharina. "Und trotzdem bin ich froh, du bist nicht hier" die
Transporte jüdischer und "nichtarisch"-christlicher Kinder in die Vereinigten Staaten von Amerika. Marburg: Tectum-
Verl, 2009, s. 20. ISBN 978-3-8288-2034-0.
7
VORLÄNDER, Mündliches Fragen von Geschichte. In: SCHULZE, Katharina. "Und trotzdem bin ich froh, du bist nicht
hier" die Transporte jüdischer und "nichtarisch"-christlicher Kinder in die Vereinigten Staaten von Amerika. Marburg:
Tectum-Verl, 2009, s. 22. ISBN 978-3-8288-2034-0.
8
WISCHERMANN, Clemens. ie Legitimit t der rinnerung und die eschichtswissenschaft [online]. Stuttgart:
Steiner, 1996, 55-86, 68 [cit. 2013-01-10]. ISBN 3-515-06984-4. WISCHERMANN, Clemens. Die Legitimität der
Erinnerung und die Geschichtswissenschaft [online]. Stuttgart: Steiner, 1996, 221 p. [cit. 2013-01-10]. ISBN 35-150-
6984-4. Dostupné z:
http://books.google.de/books?id=FO292RlJA7UC&pg=PA101&lpg=PA101&dq=WISCHERMANN,+Clemens+(Hrsg.):+
Die+Legitimit%C3%A4t+der+Erinnerung+und+die+Geschichtswissenschaft,&source=bl&ots=AhglG0_yaj&sig=QMiV
_WZ-OT013lRCMamNJ_Hx2U4&hl=cs&ei=VZvvTOKeDMWVOta-
qIoK&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CBIQ6AEwAA#
4. rozhovoru. Takto může dojít k situacím, kdy si dotazovaný na určité události sice vzpomíná, ale není
ochoten o nich z určitého důvodu (stud, trauma) mluvit. Dle Rebekky Göpfert začíná selektivita
vnímáním, které je ovlivněno vnitřními i vnějšími Strukturálními rysy jako pohlavím, náboženskou
příslušností, kulturním pozadím a sociálním a urbánním prostředím.9Příkladem je vnímání sociálních
okolností z poválečného období, které se liší podle toho, jestli dotazovaní žili v západní nebo východní
zóně Německa. Jinak jsou také vnímány události druhé světové války židovskými obyvateli než
německými. Výsledek ústního nebo písemného rozhovoru úzce souvisí i s osobností tazatele. Co se týče
problematiky selektivity paměti, existuje několik aspektů, které by dle socioložky Zuzany Kusé měly být
zohledněny:
Selektivita z pohledu zájmu dnešní generace – každé vyprávění představuje rekonstrukci
minulosti z dnešního pohledu, ve kterém se mísí naše současné postoje s předešlými.
Selektivita ovlivněná většinovou kolektivní pamětí – paměť má tendenci se přizpůsobovat
měnícím se společenským obrazům.
Selektivita a potřeba vlastního uznání – vypravěč biografického vyprávění hodnotí sám sebe
s potřebou vlastního uznání, jež platí zvláště pro vypravěče straší generace bilancujících svůj
život.
„Prinzip Pollyanna“ – selektivita nazvaná podle americké spisovatelky Eleanor H. Porter, která
spočívá v tom, že lidský mozek v rámci určité „psychohygieny“ potlačuje negativní a traumatické
zážitky.10
Za nejdůležitější vlastnosti paměti pro moje zkoumání považuji skutečnost, že vnímány jsou nápadné a
emocionální vjemy a vjemy vzbuzující dojem, dále pak selektivní činnost paměti, na základě které paměť
podléhá strategii potlačování, přeskupování a ospravedlňování, vliv vnějších a vnitřních strukturálních
znaků, které ovlivňují osobní motivaci a v neposlední řadě klesající tendenci výkonu funkčního
mechanismu paměti u starší generace, na jejímž základě dochází k překrucování předešlých vzpomínek a
vymýšlení si vzpomínek nových. Pro přiblížení životních situací všedního dne válečného období byly
použity v první řadě výpovědi očitých svědků a rozhovory s nimi. Jedná se o příklady ze dvou publikací
německých autorů zaměřených na orální historii. Při analýze jednotlivých výpovědí očitých svědků
uvedených v obou publikacích jsem se zaměřila právě na již výše uvedené principy selektivity paměti.
9
VGÖPFERT, Rebekka: Oral History, S. 107. In: SCHULZE, Katharina. "Und trotzdem bin ich froh, du bist nicht hier"
die Transporte jüdischer und "nichtarisch"-christlicher Kinder in die Vereinigten Staaten von Amerika. Marburg:
Tectum-Verl, 2009, s. 107. ISBN 978-3-8288-2034-0.
10
KUSÁ, Zuzana. Problém pravdivosti informácií v životopisných rozprávaniach. Genealogicko-heraldický Hlas V
[online]. 1995, No. 2, s. 17-20 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://members.chello.sk/zuzakusa/pravdivo.htm
5. Zdroje a hodnocení
Odborná monografie:
VAN K, Miroslav, Pavel MÜCKE a Hana PELIKÁNOVÁ. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty
orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007, 234 p. ISBN 80-728-5089-X.
Autor textu: prof., PaedDr., Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D. - odborník v daném oboru - vedoucí Pracoviště
orální historie a soudobých dějin, Fakulta humanitních studií UK, Praha
Vydavatel: Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Rok vydání: 2007
Text: přesný a jazykově bezchybný, bez předpojatosti a snahy ovlivnit čtenáře
Problematika: pokryta do hloubky
SCHULZE, Katharina. "Und trotzdem bin ich froh, du bist nicht hier" die Transporte jüdischer und "nichtarisch"-
christlicher Kinder in die Vereinigten Staaten von Amerika. Marburg: Tectum-Verl, 2009. ISBN 978-382-8820-340.
Autor textu: Katharina Schulze – studentka politologie, psychologie a interkulturní kommunikace
Vydavatel: Tectum das Wissenschaftsverlag – vdává vědecké monografie, habilitační práce, dizertační
práce, diplomové práce odborné knihy a svazky z oboru kulturních věd, sociálních věd, ekonomie a práva
Rok vydání: 11/2009
Objektivita informací: bez předpojatosti a snahy ovlivnit čtenáře
Problematika: pokryta do hloubky
Odborný elektronický článek:
KUSÁ, Zuzana. Problém pravdivosti informácií v životopisných rozprávaniach. Genealogicko-heraldický Hlas V
[online]. 1995, No. 2, s. 17-20 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://members.chello.sk/zuzakusa/pravdivo.htm
Autor textu: uveden - PhDr. Zuzana Kusá Ph.D. (CSc), socioložka, odbornice v oboru
Cíl: studie ve vědeckém časopise
Rok publikování: 1995
Objektivita informací: bez předpojatosti a snahy ovlivnit čtenáře
Problematika: pokryta do hloubky
ASSMANN, Aleida. Kollektives und soziales Gedächtnis: Kulturelles Gedächtnis. China zwischen Vergangenheit und
Zukunft. Bundeszentrale für politische Bildung [online]. 2006 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://www.bpb.de/veranstaltungen/dokumentation/128665/panel-2-kollektives-und-soziales-gedaechtnis
Autor textu: Prof. Dr. Dr. h.c. Aleida Assmann – profesorka anglické literatury a všeobecných literárních
věd na univerzitě Konstanz – odbornice v oboru
Vydavatel: Bundeszentrale für politische Bildung - http://www.bpb.de/
Rok publikování: 2006
Objektivita informací: bez předpojatosti a snahy ovlivnit čtenáře
Problematika: pokryta do hloubky
![Text práce
Orální historie - paměť a vyvolání vzpomínek, metodické základy
Pojem orální historie pochází z latinského slova „oralis“ - ústní a představuje kvalitativní výzkumnou
metodu užívanou ve společenských vědách. „Hlavním cílem této metody není získávání faktů, ale
samotný subjekt rozhovoru a jeho individuální sdělení, osobní prožitky, rozhodování ve složitých i
1
každodenních situacích či osobní motivace.“ Autorka Ueli Haefeli-Waser uvádí k pojmu orální historie v
historickém slovníku „Historisches Lexikon der Schweiz“, že tato metoda má soužit k tomu, aby byli
písemně nikdy nezaznamenané znalosti expertů, zkušenosti a události historicky „uchopitelné“.2 Proces
vzpomínání je jeden z nejdůležitějších faktorů, které by měly být při zkoumání orální historie zohledněny.
Rozhovory vycházejí z předešlých zážitků pamětníků. Přitom hraje roli nejen časový odstup, ale i
prostředí, ve kterém rozhovory s pamětníky probíhají. Jaké informace budou sdělovány, záleží mimo jiné
na osobních pohnutkách dotazovaného. Proto jsou údaje uvedené v rozhovorech ve srovnání s jinými
zdroji značně subjektivní. Lidská paměť představuje široký pojem, který je součástí především
humanistických a společenských věd, jako např. dějiny, filosofie, sociologie, psychologie, politologie,
lékařství a antropologie.3 Z „biologicko-psychologického“ pohledu lze definovat několik stupňů lidské
paměti:
krátkodobá paměť – udrží informace na dobu cca 20 sekund,
střednědobá paměť – udrží informace na dobu cca 20 minut, pokud nebudou následně
opakovány, budou ztraceny,
dlouhodobá paměť – skládá se ze dvou druhů paměti: epizodická paměť (zaměřená na
zkušenosti z konkrétních událostí v určitém čase a na určitém místě) a sémantická paměť (která
obsahuje všeobecné znalosti a skutečnosti).4
1
Orální historie. In: CENTRUM ORÁLNÍ HISTORIE ÚSD AV ČR. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, © 2013 [cit. 2013-01-10]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Or%C3%A1ln%C3%AD_historie
2
HAEFELI-WASER, Ueli. HISTORISCHES LEXIKON DER SCHWEIZ. Oral history [online]. © 1998-2012 [cit. 2013-01-10].
Dostupné z: http://www.hls-dhs-dss.ch/textes/d/D27838.php
3
VAŇEK, Miroslav, Pavel MÜCKE a Hana PELIKÁNOVÁ. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty
orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. – Fakulta humanitních studií UK, 2007, s. 12. ISBN 978-
80-7285-089-1.
4
VAŇEK, Miroslav, Pavel MÜCKE a Hana PELIKÁNOVÁ. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty
orální historie. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. – Fakulta humanitních studií UK, 2007, s. 63. ISBN 978-
80-7285-089-1.]()