Medailonek osobnosti Georga Placzka, významného matematika a fyzika pocházejícího z Brna. Příspěvek na konferenci v Technickému museu v Brně.

1. Georg Placzek:
formování vědecké
osobnosti v prostředí
meziválečného Brna
K historii průmyslu, techniky a
sociálního vývoje na Moravě a ve
Slezsku v meziválečném období
(1918–1939) III.
RNDr. Michal Černý,
KISK FF MU

2. Georg Placzek
• * 26. září 1905, Brno
• + 9. října 1955, Curych – hrob je neznámý
• Vystudoval Německé státní gymnázium v Brně (dnešní
budova JAMU)
• 1924 – 1928 studoval na univerzitě ve Vídni a německé
univerzitě v Praze, dizertaci obhájil ve Vídni
• 1928 – 1932 absolvoval velkou cestu po evropských
vědeckých pracovištích
• 1932 – 1938 působil v institutu Nielse Bohra v Kodani
• Absolvoval také pobyty v SSSR či Jeruzalémě

3. Rodinné zázemí
• Pocházel z významné brněnské židovské rodiny, která vlastnila
textilní továrnu Skene a Co. v Alexovicích u Ivančic na Brněnsku
• Otec je průmyslník, děda zemský rabín, matka (rozená Pollack)
pochází z rodiny Löw-Beerů
• Byl nejstarší ze tří dětí
• Vedení továrny nepřevzal a dal přednost vědě (snad pod vlivem
dědečka Barucha Placzka)
• Už jako gymnasista v Brně často střídá adresy svého pobytu
• Rodina byla v Alexovicích velice oblíbená a měla silnou
humanistickou tradici
• Léto často trávil právě v Alexovicích

4. Studia
• Vystudoval Německé státní gymnázium v Brně
• Jako volitelný předmět měl vždy češtinu a dostával z ní dvojky
• Taktéž dvojky měl z fyziky i matematiky
• Z němčiny, řečtiny a latiny měl jedničky
• Už zde byl satirický a drzí
• Maturuje s vyznamenáním, ale ne jako nejlepší student
• Od září 1924 do července 1928 studuje celkem pět semestrů na
vídeňské univerzitě, přičemž vprostřed studia vkládá tři semestry
na pražské německé univerzitě
• V červenci 1928 obhajuje disertační práci Zur Dichten- und
Gestaltbestimmung submikroskopischer Probekörper (Versuche im
inhomogenen elektrischen Feld)

5. Osobní život
• Rodinná tragédie spojená s válkou:
• Bratr Fritz páchá 23. 3. 1939 sebevraždu
• Otec i matka umírají v koncentračních táborech, sestra v
transportu
• Smrt zasahuje i širší rodinu
• Placzkovi přicházejí také o část rodinného majetku, jejich
rodinný dům je na konci války zničen,…
• Byl noční typ, který pracuje do tří do rána a kolem poledne se
objevuje v pyžamu v knihovně institutu N. B…. Ale na všech
fotkách je vždy v dokonalém oblečení.
• Od roku 1943 byl Georg ženatý s Holanďankou Els Placzkovou, roz.
Andriesse, exmanželkou fyzika Hanse von Halbana.

6. Osobnostní rysy
• Měl široký kulturní, politický i vědecký přehled
• Byl dobře jazykově vybavený
• Byl velmi osobitý: „Placzek formuloval pět požadavků, které
nápadně připomínají jeho jeruzalémskou anabázi: dostatečný plat,
každý rok cestu na západ, svobodný výběr spolupracovníků,
laboratoř, a také že „chasain“ musí zmizet…“ (Gottvald 2005)
• Měl velice dobré kontakty
• Orientoval se v politice
• Rád a hojně cestoval
• Byl si ale velmi vědom své ceny a kvality, jakkoli ho okolí hodnotí
jako plachého či skromného

7. Fyzika
• Kvantové vysvětlení Ramanova jevu u více atomárních
molekul
• S Ottou Frischem se věnuje studiu neutronů a jadernému
štěpení (Kodaň)
• S Landaue se věnuje termodynamice (Landauův-Placzkův
poměr)
• 1939 pomáhá Frischovi s návrhem experimentu potvrzující
štěpení Uranu (pod článkem v Nature ale není citován ani
uvedený jako spoluautor), podobně se podílí na studiu
transuranů a jejich role během štěpení

8. Atomová bomba
• Klíčový byl jeho společenský vliv, kdy ukazuje problematičnost
Stalinova režimu
• Celou válku je vedený jako britský občan, po válce získává
americké občanství
• V Montrealu měl nejprve na starosti nábor vědců, od prosince
1943 je součástí přímo projektu Manhattan
• Působil jako vedoucí teoretické skupiny, s velice dobrou odbornou
i lidskou pověstí, ovšem byl také bohémem
• Jeho hlavním zájmem bylo studium pomalých neutronů, ale také
problémy termodynamiky a statistické fyziky
• 16. července 1945 u Alamogorda v Novém Mexiku vybuchuje
první atomová bomba a s Placzek je u toho osobně přítomen

9. Závěrem
• Spolu se svým vrstevníkem Gödelem patří mezi nejznámější
„moravské“ vědce
• Klíčový byl vliv brněnského prostředí – nedaleko univerzit,
svobodného, klidného, finančně příhodného.
• Německé státní gymnázium v Brně mělo pověst „semeniště
vědy“
• Být intelektuál v Brně znamená nutně cestovat a být
jazykově vybavený
• Stejně důležitá jako jeho vědecká činnost byl i politický vliv
nebo společenská role v blízkosti klíčových vědců první
poloviny 20. století

10. Děkuji za pozornost