SlideShare a Scribd company logo
KREVNÍ CÉVY,
SRDCE
ZÁKLADNÍ TYPY KREVNÍCH CÉV
• Tepny (Arterie)
• Žíly (vény)
• Vlásečnice (kapiláry)
ARTERIE (TEPNY)
• Cévy vedoucí krev směrem ze srdce
• Stěny tepen jsou velmi pružné a
pevné
• Jsou vystlány vrstvou endotelových
buněk, hladkou svalovinou a
vazivovým obalem (síť nervů)
• Ve svalovině je přítomno vazivo s
elastickými vlákny
VÉNY (ŽÍLY)
• Stěny vén tvoří stejné struktury jako
v případě artérií, avšak tenčí
• Na stěnách dolních končetin jsou
chlopně – jednosměrný tok krve
• Pohybu dopomáhají kontrakce svalů,
podtlak v hrudní dutině, gravitace
KAPILÁRY (VLÁSEČNICE)
• Průměr 5–20 mikrometrů, délka 0,5 mm
• Stěny tvoří pouze vrstva endotelových buněk
• Prostupují hustě většinou tkání
• Chybí v pokožce, pokožkových útvarech (nehty, vlasy, chlupy)
• Dále chybějí v rohovce, chrupavkách
• Jejich tenkou stěnou prostupuje kyslík z krve do tkání
• Z tkání do krve pak prostupuje oxid uhličitý
• Prostupují jimi leukocyty (diapedéza) do tkání
SRDCE
• Uloženo v osrdečníku - perikard
• Vazivo na kontaktu se srdeční
svalovinou – epikard
• Srdeční svalovina – myokard
• Vnitřní výstelka srdce – endokard
(nitroblána srdeční)
SRDCE
• Podélnou přepážkou je srdce
rozděleno na pravou a levou
polovinu.
• Každá polovina dále příčně
rozdělena.
• Levá a pravá komora
• Levá a pravá předsíň
SRDCE
• Jednotlivé komory a síně
rozdělují srdeční chlopně
• Mezi pravou předsíní a pravou
komorou – trojcípá chlopeň
• Mezi levou předsíní a levou
komorou – dvojcípá chlopeň
• https://www.youtube.com/watch?v=BeDopf2mNR8
ČINNOST SRDCE
• Střídavé smršťování a ochabování svaloviny
• Smrštění = systola; ochabnutí = diastola
• Smrštění postupuje jako vlna od předsíní do komor
• Systola = vypuzení krve do velkých tepen (plicnice, aorta)
• Diastola nastává pro celé srdce v jednom okamžiku
• Diastola = komory se plní krví
SRDEČNÍ IMPULSY
• Jsou zajišťovány tzv. převodním systémem srdečním
• Tento systém začíná uzlíkem sinoatriální (horní část pravé předsíně)
• Impuls je dále převáděn do uzlíku atrioventrikulárního (stěna pravé
předsíně)
• Z tohoto uzlíku vychází svazeček svalových vláken – Hisův můstek
(zajišťuje spojení svaloviny předsíně a komor)
• Dále se rozvětvuje na dvě raménka – končí v myokardu obou komor
jako síť Purkyňových vláken
VELKÝ KREVNÍ OBĚH
• Začíná aortou vycházející z levé komory
• Aorta se po svém výstupu ze srdce stáčí
– oblouk aorty
• Aorta se dále dělí na:
• Hlavopažní kmen, který se po 2-4 cm
rozvětvuje na pravou podklíčkovou tepnu a
pravou krkavici
• Levou krkavici
• Levou tepnu podklíčkovou
• Aorta sestupuje, v oblasti beder se dělí
na 2 tepny kyčelní, předtím se
rozvětvuje na několik tepen zásobících
orgány
VELKÝ KREVNÍ OBĚH
• Z hlavy a horních končetin se sbíhá horní dutá žíla
• Dolní dutá žíla vzniká soutokem žil kyčelních, sbíhajících se z dolních
končetin (sbírá krev z břicha, pohlavních orgánů, ledvin, nadledvin,
jater)
• Součástí velkého oběhu je tzv. vrátnicový oběh
• Probíhá v dutině břišní
• Začíná a končí kapilární sítí
• Vlásečnice ze žaludku, střev, slinivky břišní, sleziny > vrátnicová žíla
• Vrátnicová žíla se zanořuje do jater > větví se na vlásečnice > vstupuje do
jaterních lalůčků > jaterním buňkám odevzdává vstřebané látky
MALÝ KREVNÍ OBĚH
• Začíná z pravé komory kmenem plicním – rozvětvení na 2 plicní tepny
• Každá z tepen se zanořuje do jedné poloviny plic
• V plicích dochází k větvení na tepénky a vlásečnice – přivádí
odkysličenou krev do plicních sklípků
• Okysličená krev z plic se sbírá do 4 plicních žil – vedou do levé
předsíně
SLEZINA
• 13x4 cm, uložena za žaludkem
• Obalena vazivovým pouzdrem, z něj do sleziny
vstupuje hustá vazivová trámčina
• Trámčina je tvořena červenou dření (pulpa,
tvořena červenými krvinkami)
• Tepna se větví do jemných větévek, tvořených
pouze endotelovými buňkami, schopnými
fagocytózy
• Roztroušené bělavé uzlíčky mízní tkáně – bílá
dřeň sleziny (produkce lymfocytů)
• Zánik erytrocytů (při nemocech zvětšení sleziny)
VÝŽIVA SRDCE
• Je zajišťována věnčitými
(koronárními) tepnami
• Jedná se o systém vlásečnic
oddělených od aorty, které
prostupují celé srdce
• Ucpání některé z
koronárních cév = infarkt
myokardu
KREVNÍ TLAK
• Tlak, kterým působí protékající krev na stěny cév
• Liší se v různých částech krevního řečiště – nejvyšší ve velkých
artériích, směrem od periferie klesá, nejnižší ve vénách
• Měříme tzv. systolický a diastolický tlak
• Správná hodnota tlak se pohybuje kolem 120/80 mmHg
systola diastola
• Tepový (systolický) objem – objem krve, který se dostává ze srdce při
jednom srdečním stahu (= 60 až 80 ml).
• Minutový srdeční objem – při průměrné srdeční činnosti kolem 72
tepů za minutu = zhruba 5 litrů
• Při poslechu srdce mluvíme o systolické a diastolické ozvě:
• Systolická ozva – stah srdeční svaloviny a uzavření cípatých chlopní
• Diastolická ozva – uzavření poloměsíčitých chlopní při diastole
MNOŽSTVÍ KRVE
• Dospělý muž = asi 5,5 l krve
• Dospělá žena = asi 4,5 l krve
• Možnost ztráty až 0,5 l krve bez následků na zdraví
Rozložení krve:
• 84 % systémový oběh, 9 % plicní oběh, 7 % srdce
• 75 % žíly, 20 % tepny, 5 % kapiláry

More Related Content

What's hot

Prakticna nastava cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
Prakticna nastava   cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistemPrakticna nastava   cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
Prakticna nastava cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
Sinisa Ristic
 
лекція 5. знакозмінні ряди
лекція 5. знакозмінні рядилекція 5. знакозмінні ряди
лекція 5. знакозмінні ряди
cit-cit
 
Fiziologija respiratornog trakta
Fiziologija respiratornog trakta Fiziologija respiratornog trakta
Fiziologija respiratornog trakta
dr Šarac
 
Srce i krvne žile - repetitorij
Srce i krvne žile - repetitorijSrce i krvne žile - repetitorij
Srce i krvne žile - repetitorij
Vinko Bubic, MD
 
Klinicka fiziologija pluca
Klinicka fiziologija plucaKlinicka fiziologija pluca
Klinicka fiziologija pluca
DejanaDeki
 
III ili mesovita deklinacija
III ili mesovita deklinacijaIII ili mesovita deklinacija
III ili mesovita deklinacija
Deloria Shoshdean
 
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditeljaHromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
edinadina
 
задачі про піраміду
задачі про пірамідузадачі про піраміду
задачі про піраміду
yahnoluida
 
Testovi plucne funkcije
Testovi plucne funkcijeTestovi plucne funkcije
Testovi plucne funkcije
DejanaDeki
 

What's hot (20)

Prakticna nastava cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
Prakticna nastava   cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistemPrakticna nastava   cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
Prakticna nastava cns - treci blok - senzibilitet, vidni sistem
 
Tropske kišne šume
Tropske kišne šumeTropske kišne šume
Tropske kišne šume
 
Pneumonije
PneumonijePneumonije
Pneumonije
 
візуальні опори
візуальні опоривізуальні опори
візуальні опори
 
лекція 5. знакозмінні ряди
лекція 5. знакозмінні рядилекція 5. знакозмінні ряди
лекція 5. знакозмінні ряди
 
Fiziologija respiratornog trakta
Fiziologija respiratornog trakta Fiziologija respiratornog trakta
Fiziologija respiratornog trakta
 
Cvet ,plod i seme
Cvet ,plod i semeCvet ,plod i seme
Cvet ,plod i seme
 
List
ListList
List
 
Srce i krvne žile - repetitorij
Srce i krvne žile - repetitorijSrce i krvne žile - repetitorij
Srce i krvne žile - repetitorij
 
Klinicka fiziologija pluca
Klinicka fiziologija plucaKlinicka fiziologija pluca
Klinicka fiziologija pluca
 
Elektricno polje
Elektricno poljeElektricno polje
Elektricno polje
 
Plućna ventilacija
Plućna ventilacijaPlućna ventilacija
Plućna ventilacija
 
Digestivni sistem
Digestivni sistemDigestivni sistem
Digestivni sistem
 
Biologija
BiologijaBiologija
Biologija
 
III ili mesovita deklinacija
III ili mesovita deklinacijaIII ili mesovita deklinacija
III ili mesovita deklinacija
 
Biljni Organi
Biljni OrganiBiljni Organi
Biljni Organi
 
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditeljaHromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
Hromosomi i geni i njihovo prenošenje od roditelja
 
задачі про піраміду
задачі про пірамідузадачі про піраміду
задачі про піраміду
 
урок 3.Комбінації. Трикутник Паскаля
урок 3.Комбінації. Трикутник Паскаляурок 3.Комбінації. Трикутник Паскаля
урок 3.Комбінації. Трикутник Паскаля
 
Testovi plucne funkcije
Testovi plucne funkcijeTestovi plucne funkcije
Testovi plucne funkcije
 

Cévní soustava

  • 2. ZÁKLADNÍ TYPY KREVNÍCH CÉV • Tepny (Arterie) • Žíly (vény) • Vlásečnice (kapiláry)
  • 3.
  • 4. ARTERIE (TEPNY) • Cévy vedoucí krev směrem ze srdce • Stěny tepen jsou velmi pružné a pevné • Jsou vystlány vrstvou endotelových buněk, hladkou svalovinou a vazivovým obalem (síť nervů) • Ve svalovině je přítomno vazivo s elastickými vlákny
  • 5. VÉNY (ŽÍLY) • Stěny vén tvoří stejné struktury jako v případě artérií, avšak tenčí • Na stěnách dolních končetin jsou chlopně – jednosměrný tok krve • Pohybu dopomáhají kontrakce svalů, podtlak v hrudní dutině, gravitace
  • 6. KAPILÁRY (VLÁSEČNICE) • Průměr 5–20 mikrometrů, délka 0,5 mm • Stěny tvoří pouze vrstva endotelových buněk • Prostupují hustě většinou tkání • Chybí v pokožce, pokožkových útvarech (nehty, vlasy, chlupy) • Dále chybějí v rohovce, chrupavkách • Jejich tenkou stěnou prostupuje kyslík z krve do tkání • Z tkání do krve pak prostupuje oxid uhličitý • Prostupují jimi leukocyty (diapedéza) do tkání
  • 7. SRDCE • Uloženo v osrdečníku - perikard • Vazivo na kontaktu se srdeční svalovinou – epikard • Srdeční svalovina – myokard • Vnitřní výstelka srdce – endokard (nitroblána srdeční)
  • 8. SRDCE • Podélnou přepážkou je srdce rozděleno na pravou a levou polovinu. • Každá polovina dále příčně rozdělena. • Levá a pravá komora • Levá a pravá předsíň
  • 9. SRDCE • Jednotlivé komory a síně rozdělují srdeční chlopně • Mezi pravou předsíní a pravou komorou – trojcípá chlopeň • Mezi levou předsíní a levou komorou – dvojcípá chlopeň
  • 11. ČINNOST SRDCE • Střídavé smršťování a ochabování svaloviny • Smrštění = systola; ochabnutí = diastola • Smrštění postupuje jako vlna od předsíní do komor • Systola = vypuzení krve do velkých tepen (plicnice, aorta) • Diastola nastává pro celé srdce v jednom okamžiku • Diastola = komory se plní krví
  • 12. SRDEČNÍ IMPULSY • Jsou zajišťovány tzv. převodním systémem srdečním • Tento systém začíná uzlíkem sinoatriální (horní část pravé předsíně) • Impuls je dále převáděn do uzlíku atrioventrikulárního (stěna pravé předsíně) • Z tohoto uzlíku vychází svazeček svalových vláken – Hisův můstek (zajišťuje spojení svaloviny předsíně a komor) • Dále se rozvětvuje na dvě raménka – končí v myokardu obou komor jako síť Purkyňových vláken
  • 13.
  • 14. VELKÝ KREVNÍ OBĚH • Začíná aortou vycházející z levé komory • Aorta se po svém výstupu ze srdce stáčí – oblouk aorty • Aorta se dále dělí na: • Hlavopažní kmen, který se po 2-4 cm rozvětvuje na pravou podklíčkovou tepnu a pravou krkavici • Levou krkavici • Levou tepnu podklíčkovou • Aorta sestupuje, v oblasti beder se dělí na 2 tepny kyčelní, předtím se rozvětvuje na několik tepen zásobících orgány
  • 15.
  • 16.
  • 17.
  • 18. VELKÝ KREVNÍ OBĚH • Z hlavy a horních končetin se sbíhá horní dutá žíla • Dolní dutá žíla vzniká soutokem žil kyčelních, sbíhajících se z dolních končetin (sbírá krev z břicha, pohlavních orgánů, ledvin, nadledvin, jater) • Součástí velkého oběhu je tzv. vrátnicový oběh • Probíhá v dutině břišní • Začíná a končí kapilární sítí • Vlásečnice ze žaludku, střev, slinivky břišní, sleziny > vrátnicová žíla • Vrátnicová žíla se zanořuje do jater > větví se na vlásečnice > vstupuje do jaterních lalůčků > jaterním buňkám odevzdává vstřebané látky
  • 19.
  • 20. MALÝ KREVNÍ OBĚH • Začíná z pravé komory kmenem plicním – rozvětvení na 2 plicní tepny • Každá z tepen se zanořuje do jedné poloviny plic • V plicích dochází k větvení na tepénky a vlásečnice – přivádí odkysličenou krev do plicních sklípků • Okysličená krev z plic se sbírá do 4 plicních žil – vedou do levé předsíně
  • 21.
  • 22. SLEZINA • 13x4 cm, uložena za žaludkem • Obalena vazivovým pouzdrem, z něj do sleziny vstupuje hustá vazivová trámčina • Trámčina je tvořena červenou dření (pulpa, tvořena červenými krvinkami) • Tepna se větví do jemných větévek, tvořených pouze endotelovými buňkami, schopnými fagocytózy • Roztroušené bělavé uzlíčky mízní tkáně – bílá dřeň sleziny (produkce lymfocytů) • Zánik erytrocytů (při nemocech zvětšení sleziny)
  • 23.
  • 24. VÝŽIVA SRDCE • Je zajišťována věnčitými (koronárními) tepnami • Jedná se o systém vlásečnic oddělených od aorty, které prostupují celé srdce • Ucpání některé z koronárních cév = infarkt myokardu
  • 25. KREVNÍ TLAK • Tlak, kterým působí protékající krev na stěny cév • Liší se v různých částech krevního řečiště – nejvyšší ve velkých artériích, směrem od periferie klesá, nejnižší ve vénách • Měříme tzv. systolický a diastolický tlak • Správná hodnota tlak se pohybuje kolem 120/80 mmHg systola diastola
  • 26. • Tepový (systolický) objem – objem krve, který se dostává ze srdce při jednom srdečním stahu (= 60 až 80 ml). • Minutový srdeční objem – při průměrné srdeční činnosti kolem 72 tepů za minutu = zhruba 5 litrů • Při poslechu srdce mluvíme o systolické a diastolické ozvě: • Systolická ozva – stah srdeční svaloviny a uzavření cípatých chlopní • Diastolická ozva – uzavření poloměsíčitých chlopní při diastole
  • 27. MNOŽSTVÍ KRVE • Dospělý muž = asi 5,5 l krve • Dospělá žena = asi 4,5 l krve • Možnost ztráty až 0,5 l krve bez následků na zdraví Rozložení krve: • 84 % systémový oběh, 9 % plicní oběh, 7 % srdce • 75 % žíly, 20 % tepny, 5 % kapiláry