1. Pražský lingvistický kroužek
Charakteristika
Pražský lingvistický kroužek měl v dějinách lingvistiky důležité postavení, neboť jeho
činnosti měla velký vliv na další pochopení a zkoumání jazyka v Evropě. Pražská škola
ovlivnila domácí i zahraniční lingvistiku a řada jejich termínu zdomácněla, vtiskla podobu
příbuzným konceptům nebo je nadále upravována a rozvíjena. Pražský lingvistický kroužek
byl strukturalistickým směrem, který se ostře vymezil vůči mladogramatickému směru.
Charakteristickým rysem pražského strukturalismu je funkční hledisko, které z vyjadřovacích
potřeb daného jazykového společenství činí důležité kritérium jazykového rozboru. Dalším
specifickým rysem pražské školy je dynamické chápání vztahu mezi jazykovou synchronií a
diachronií. 1
Vznik lingvistického kroužku
Historie Pražského lingvistického kroužku (dále PLK) sahá do dvacátých let minulého
století (přesněji 6. října 1926), kdy významný jazykovědec Vilém Mathesius spolu s dalšími
spolupracovníky a jazykovědci (mezi které patřili Nikolaj Sergejevič Trubeckouj, Bohuslav
Havránek, Roman Jakobson, Bohumil Trnka a mnoho dalších) založil tento spolek. Ze
začátku se členové PLK scházeli nepravidelně, postupně se setkávali pravidelně.
Již v roce 1929 se v Praze uskutečnil 1. sjezd slovanských filologů, který se konal u
stého výročí úmrtí zakladatele slavistických studií Josefa Dobrovského. Zde vystoupili čeští
lingvisté sdružení v Pražském lingvistickém kroužku s kolektivními tezemi k významným
otázkám jazykovědné metodologie i konkrétní lingvistické práce a programových úkolů. Tyto
teze obsahovaly stanovisko Pražského lingvistického kroužku k těmto závažným otázkám:
1. Metodické problémy plynoucí z pojetí jazyka jako systému a význam tohoto pojetí pro
jazyky slovanské
2. Úkoly zkoumání jazykového systému, zvláště slovanského
3. Problémy bádání o jazycích různých funkcí, zvláště v jazycích slovanských
4. Aktuální problémy jazyka církevněslovanského
5. Problémy transkripce fonetické a fonologické v jazycích slovanských
6. Zásady lingvistické geografie, její užití a poměr ke geografii etnografické na území
slovanském
7. Problémy všeslovanského atlasu lingvistického, zvláště lexikálního
8. Metodické problémy slovanské lexikografie
9. Význam funkční lingvistiky pro kulturu a kritiku jazyků slovanských2
Díla, která členové PLK prezentovali ve svých přednáškách a konferencí, byla
vydávána ve sbornících Travaux du Cercle Linguistique de Prague a následně publikována

2. v časopise Slovo a Slovesnost, který filologové z PLK založili a který vychází dodnes.
V důsledku politických změn, které se po roce 1936 udály v Evropě a vypuknutí 2. světové
války o tři roky později, se dostal do velké krize. Těsně před koncem války zemřeli hlavní
představitelé spolku Vilém Mathesius a Nikolaj Sergejevič Trubeckouj, Roman Jakobson byl
nucen emigrovat a spolek se dostal do velkých problémů.
Po 2. světové válce
Vzhledem k poválečnému vývoji v Československu a sílícímu politickému tlaku musel
Pražský lingvistický kroužek zmizet a místo něho nastoupilo Jazykovědné sdružení, jež mělo
těžiště svého bádání především v bohemistice, slavistice a obecné lingvistice, a Kruh
moderních filologů, jehož členem byl Trnka. 3
Dalším kritickým období byla 70. a 80. léta, kdy nesměla být vydávána díla a publikace
těchto dvou sdružení a nemohli svobodně vyjadřovat své názory.
Současnost
Důležitou událostí k znovuobnovení činnosti PLK se stal rok 1989, kdy byla
komunistická strana odtržena od moci a začala být postupně obnovována činnost PLK. Díky
úsilí českých jazykovědců, zejména Prof. Petra Sgalla a Prof. Oldřicha Lešky, započal
kroužek pravidelná setkání na témata nového výzkumu i dějin jazykovědy.
Tato práce vyústila na podzim roku 1995 v publikaci nových Travaux. Úspěch
konference k 70tému výročí PLK v roce 1996 ukázal, že činnost Kroužku stále stojí za
pozornost i téměř po sto letech. 4
Zdroje:
1, 3 – Pospíšilová Tereza, Pražský lingvistický kroužek a jeho role v dějinách lingvistiky,
Olomouc, 2009, 52 s, Dostupné z: http://theses.cz/id/wjgno7/88487-445502435.pdf, Vedoucí
práce Mgr. Lenka Zajícová, Ph. D., Univerzita Palackého, Katedra biblických věd
 Přehlednost texu
 Snadná dostupnost
 Kvalitní informace
 Pravdivost
 Ověřený zdroj
2 - Naše řeč [online]. 1968[cit. [cit. 2013-01-05]]. Dostupné z: http://nase-
rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5385
 Recenzovaný odborný časopis
 Úplnost
 Přehlednost
 Erudovaní autoři
 Pravdivost textu

3. 4 - Prague Linguistics. Prague Linguistics [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://www.praguelinguistics.org/cs
 Ověřený zdroj
 Aktuality
 Přehlednost
 Nezaujatost
Argumentace: Téma jsem si vybral z toho důvodu, že mě jako studenta Českého jazyka a
počítačové lingvistiky zaujalo, jak velký vliv a význam měl tento Pražský lingvistický
kroužek nejenom u nás, ale i v Evropě. I přes několik těžkých období činnost kroužku
nezanikla a i v dnešní době vyvíjí svojí činnost. Téma jsem si vybral také z důvodu, že se
prolíná v několika dalších předmětech.
Anotace: Tento odborný text se zabývá vznikem, vývojem a činností Pražského
lingvistického kroužku a stručně je uvedena charakteristika, čím se daný kroužek zabýval.
Jsou zde vyjmenováni hlavní představitelé tohoto spolku a v přehlednosti jsou představeny
čtenáři ty nejvýznamnější historické události, které jsou spjaty s Pražským lingvistickým
kroužkem.
Klíčová slova: Pražský lingvistický kroužek (PLK), lingvistika, Vilém Mathesius,
strukturalismus