1. Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Odborný text
POJEM STŘEDNÍ EVROPA
Jméno: Kristýna Datum: 28. 12. 2012
Příjmení: Poročáková Školní rok: 2012/2013
Obor: filologicko-areálová studia
ruský jazyk a literatura

2. A r gu m e n t a c e
Téma „pojem střední Evropa“ jsem si vybrala, protože
považuji za důležité poukázat na problematiku vymezení tohoto
fenoménu, kterého se využívá v mnoha literaturách i v běžné
komunikaci a zároveň toto téma spadá do mého studia oboru
filologicko-areálových studií. Už dříve sem se s touto problematikou
setkala na přednáškách i v odborných textech a snažila jsem se
následujícím textem alespoň trochu nastínit, v čem spočívá daný
problém.
POJEM STŘEDNÍ EVROPA
Střední Evropa jako fenomén má velice n epevné jádro. Poprvé se
tento pojem objevil na Vídeňském kongresu, který se konal v letech
1814 – 1815. Dříve tohoto pojmu nebylo potřeba.
C o j e t o s t ř e d n í E vr o p a ?
Střední Evropa byla a je vykládána a pojímána různě. Platí však
jedna věc, a to, že střední Evropa není dána politickými hranicemi, ale
spíše stejnými problémy a společenskými tématy. Velkou úlohu hrají
politické, historické a kulturní souvislosti evropského regionu.
V dnešní době se vedou diskuze o tom, že střední Evropa už od
roku 1945 neexistuje. To je doba, kdy vznikla nová východo -západní
polarizace, a diskuze o středu Evropy se začínají soustřeďovat na
Rakousko. Nicméně se v osmdesátých letech tento pojem opět objevuje
v pracích disidentů.
Střední Evropa se dá definovat různě. Jedná se o def inice vzniklé
na základě poznatků z meteorologie, geologie, geografie, politiky nebo
historie. Jak jsem již nastínila, definice fenoménu střední Evropa
spočívá v lidech, nikoli v politických hranicích, podobně jako tomu bylo
u habsburské monarchie. Ta také nebyla vymezena politickými
hranicemi, ale prostřednictvím fúze oněch národů, které žily uvnitř
habsburské monarchie.
Mnoho literárních vědců se záměrně zdržuje pojmu „střední
Evropa“, právě pro jeho velkou diskutabilitu. Raději užívají pojmu
„centrální Evropa“.
Z historického hlediska můžeme jednoznačně říci, že střední
Evropa nebyla homogenní. Oscar Halecki ve svých pracích hovoří o
„západní střední Evropě“ a „východní střední Evropě“. Tyto názvy
vznikly z rozdělení střední Evropy na východní část, kter á je převážně
slovanská a na západní, která se diametrálně liší, nejen jazykově.
Velikým problémem pro Haleckého se ukázalo komplikované zařazení
Rakouska, jakožto státu, přes který vede spojnice mezi východní a
západní střední Evropou. Toto Haleckého tvrz ení však není doložitelné.
Na tento koncept se objevuje kritika např. historika Moritze Csáky,
který upřednostňoval představu středoevropské „plurality“.

3. Střední Evropa se vyznačuje tím, že ji lidé vidí jako historicky
soudržnou. Geografie označuje tímto pojmem „…přechodové území mezi
oceánskou západní Evropou a kontinentální Evropou východní, mezi
subtropickou jižní a zčásti subpolární severní Evropou.“ 1 Tímto
prostorem je také určována živočišná a rostlinná geografie a je také
dané jednotné časové pásmo. Existuje hospodářské pojetí střední
Evropy, které se zaměřuje na transport a dělbu práce. Už z konce 17.
století se objevují první tendence hospodářsky sjednotit střední
Evropu.
Obecně je známo, že střední Evropa je region mezi západní a
východní Evropou. A tradičně se dnes považuje za střední Evropu
višegrádská čtyřka s Rakouskem, Švýcarskem, částí Německa a
Slovinska. Dokonce sami Slovinci se považují za středoevropský národ.
Avšak můžeme se setkat i s rozšířením střední Evropy např. o část
Srbska, Bukovinu apod.
P o l i t i ka s t ř e d n í E vr o p y
Z politického hlediska má pojem střední Evropa tři varianty, které
se odvíjí od dřívějších historických a politických u dálostí. Avšak cíle
jsou nerealistické, proto je třeba jako politický pojem střední Evropu
odmítnout.
První varianta je varianta velkoněmecko -imperialistická. Je
založená na představě střední Evropy jako hospodářského prostoru
Německa. Střední Evropa v tomto konceptu v podstatě vystupuje jako
hospodářská (možná i politická) unie německého světa. Nejaktuálnější
byla v době první světové války, kdy o ní pojednává Friedrich Naumann
(1915).
Podle Reného Welleka, který se vyjádřil k dílu
„Mitteleuropa“ od F. N aumanna, vznikl pojem střední Evropa jako
válečná propaganda, která měla za cíl vytvořit středoevropskou
monarchii.
„Druhou variantu střední Evropy lze nazvat steskem po Kakánii.“ 2
Kakánie je fiktivní země, která se objevuje v románu rakouského
spisovatele R. Musila. V tomto románu kritizuje poměry v habsburské
monarchii. Druhou variantu střední Evropy tedy můžeme chápat, jako
návrat k habsburské monarchii. Návrat do Kakánie je možný a celkem
neškodný, ale ve skutečnosti po něm nikdo netouží.
Třetí varianta má tendence rozlišovat lidi, na méněcenné a ty,
kteří jsou hodni býti Středoevropany. Říká tím, že „my“ jsme lepší než
ti druzí. Tento koncept je velice nebezpečný z toho důvodu, že se blíží
až rasismu.
1
BUSEK, Erhard. Střední Evropa – co je to?. In: TRÁVNÍČEK, Jiří. V kleštích dějin, Střední Evropa jako pojem a
problém. 1. vyd. Brno. 2009. S. 41. ISBN 978-80-7294-323-4.
2
HOBSBAWM, Eric, Střední Evropa, politika a kultura. In: TRÁVNÍČEK, Jiří. V kleštích dějin, Střední Evropa jako
pojem a problém. 1. Vyd. Brno. 2009. S. 214. ISBN 978-80-7294-323-4.

4. K u l t u r a s t ř e d n í E vr o p y
Na rozdíl od střední Evropy jako politického pojmu,
středoevropská kultura kdysi existovala. „Byla to kultura
emancipovaného, to znamená vzdělaného a měšťanského Židovstva ve
větší části Evropy v éře hegemonie německého vzdělání.“ 3 A můžeme ji
nazvat středoevropskou ze tří důvodů. Za prvé byla ve střední Evropě
mezinárodním jazykem němčina. Za druhé, pouze v habsburské
monarchii byla velká část vzdělaného německého obyvatelstva
židovského vyznání. A za poslední, tito lidé nemohli být Němci, tudíž
nepatřili nikam. Dnes již tato kultura neexistuje. Jednou z klíčových
osobností, která měla svůj podíl na zániku této kultury, byl Adolf
Hitler.
Dnes má každý národ svoji kulturu, která se často dosti liší od
ostatních, ať už se jedná o hudební scénu nebo spisovatelskou tvorbu
jednotlivých národů. V tomto směru můžeme říci, že dnešní
středoevropská kultura je bezvýznamná.
S t ř e d n í E vr o p a a s n í s p o j e n é s l o v a n s t ví
Po převratu se ve střední Evropě dostávají do popředí sociální
vědy, naopak stranou zůstávají vědy, které jsou již definované, jsou to
tzv. klasické humanitní disciplíny. Na zvláštním místě stojí filologické
vědy. Jazyk a literatura budou vždy součástí společenských procesů,
jako nástroj a prostředek veškerého dorozumívání se. Je také velkou
součástí politiky.
V souvislosti s tímto vznikly snahy o scelování, integraci i nová
dělení. Klasické dělení je Západ -Východ a Sever-Jih, avšak toto dělení
je pojímáno různě. „Kulturně patří české země již přijetím latinského
ritu k Západu, ale dlouhodobě stojí spíše na křižovatce, neboť velká
část Moravy patří geologicky, přírodně, civilizačně a kulturně spíše
k mediteránnímu okruhu, zatímco západní Morava a celé Čechy
k prostoru euroatlantickému, západoevropskému.“ 4 Z historického
hlediska vyplívá, že celá Evropa spadá do mediteránního okruh u.
Anotace
Tento text pojednává o vymezení pojmu „střední Evropa“
v současné době. O tom, jak můžeme tento pojem definovat a na
základě jakých podobností lze říci, že toto je nebo není střední Evropa .
Jsou zde zohledněny hlediska kulturní, politické, histori cké i podobnost
na základě slovanství.
K l í č o vá s l o va
Problematika, střední Evropa, pojem, vymezení
3
HOBSBAWM, Eric, Střední Evropa, politika a kultura. In: TRÁVNÍČEK, Jiří. V kleštích dějin, Střední Evropa jako
pojem a problém. 1. Vyd. Brno. 2009. S. 215. ISBN 978-80-7294-323-4.
4
POSPÍŠIL, Ivo. Střední Evropa a Slované (Problémy a osobnosti). 1. vyd. Brno. 2006. S. 13-14. ISBN 80-210-
4174-9.

5. Seznam zdrojů
POSPÍŠIL, Ivo. Střední Evropa a Slované (Problémy a osobnosti) . 1. vyd.
Brno: Vydavatelství MU, 2006. 246 s. ISBN 80 -210-4174-9.
- monografie je redigovaná (má konečnou úpravu, je správná po
typografické i gramatické stránce)
- monografie je recenzovaná (odborné posouzení obsahu textu)
- autor je erudovaný v dané oblasti
- velká šíře a hloubka pokrytí dané problematiky
- objektivita informací
- text obsahuje odbornou terminologii
TRÁVNÍČEK, Jiří (ed.). V kleštích dějin, Střední Evropa jako pojem a
problém. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Host, 2009. 344 s. ISBN 978 -80-
7294-323-4.
http://www.revuestrednievropa.cz/upload/12.pdf
- časopis se specifickým zaměřením
- používání odborné terminologie
- ročník 28. leden 2012, číslo 136
- vydává: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku
- informace jsou objektivní
- uvedeni autoři článků
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BE_bez_vlastnost%C3%AD

6. - text je dostupný pod licencí Creative Commons
- stránka naposledy editována 2. 1. 2013
- zveřejnění textu pod svobodnou licencí je v souladu se zákonnou
ochranou autorského práva
- webová stránka je jedním z projektů Nadace Wikimedia
- mnohojazyčná webová encyklopedie