1. Argumentace:
Tématem mé práce je diagnostika školní zralosti. Téma bylo součástí mé ročníkové práce
nazvané Školní zralost – správný čas pro vstup dítěte do první třídy. Pro potřebu tohoto úkolu
jsem zvolila kapitolu ve zkrácené verzi – Diagnostika školní zralosti. Téma jsem si vybrala,
protože úzce souvisí s mým oborem Pedagogika. Vybrala jsem si ho v rámci předmětu
Předškolní pedagogika. Název jsem zvolila podle textu, původní název obsahoval i odklad
školní docházky, ale vzhledem ke zkrácení kapitoly mi přišla vhodnější diagnostika školní
zralosti, kterou se text zabývá
Diagnostika školní zralosti
Anotace:
Práce se zabývá diagnostikou školní zralosti. Úvod textu je změřen na odklad povinné školní
docházky, který s diagnostikou úzce souvisí a jeho legislativní vymezení. Další část
pojednává o samotné diagnostice školní zralosti, popisuje, jak probíhá a z jakých částí se
skládá – screening prováděný učitelkami v MŠ a diagnostika pomocí testu. Poslední část textu
je zaměřena na nejznámější a nejužívanější test pomocí, kterého se diagnostikuje školní
zralost, a to Kern- Jiráskův test.
Klíčová slova:
diagnostika školní zralosti, Kern-Jiráskův test, odklad povinné školní docházky, školní zralost
Dítě by při vstupu do školy mělo splňovat základní kritéria, a to být školsky zralé
a připravené. Nedostatečně zralé dítě má ze zákona nárok na odklad školní docházky (dále jen
odklad). Proto se v následujícím textu věnuji vymezení odkladu a popisu diagnostiky školní
docházky.
Odklad školní docházky
Rodič je ze zákona povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce v době
od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, ve kterém má dítě zahájit povinnou školní

2. docházku. Průběh zápisu se na každé škole liší, ale podstata je všude stejná – zjistit jestli bude
dítě zvládat požadavky školy.
Vymezení odkladu podle odstavce § 37 zákona č. 561/2004 Sb., novelizovaného roku
2009: „Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé
li
a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítět do 31. května kalendářního roku, v němž má
dítěte větna
dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky
o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného
školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze
odborného
odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“
Důvody odkladu mohou být různé. Je to především věk dítěte, problémy v oblasti řeči,
pozornosti, soustředěnosti, nemocnost, nepozornost, nedostatečná fyzická vyspělost,
nepozornost,
problémy v oblasti grafomotoriky (Langmeier, Krejčířová, 2006). O odkladu rozhoduje ředitel
ZŠ, ve které bylo dítě u zápisu, na písemnou žádost rodi a dvou odborných doporučení –
rodičů
lékař, školské poradenské zařízen (Kropáčková, 2008). Počet odkladů v letech 2010 a 2011
zařízení
znázorňuje graf č. 1.
Graf č. 1: Data týkající se zápisu v letech 2010 a 2011
140 000
120 000
100 000
80 000
2010
60 000
2011
40 000
20 000
0
počet dětí, které se počet žádostí o celkem zapsáno
dostavily k zápisu odklad školní dětí
docházky
Zdroj: Upraveno dle Ústav pro informace ve vzdělání, 2011.

3. Diagnostika školní zralosti
Prvním krokem k úspěšnému studiu je zahájení povinné školní docházky ve správný
čas. Uspěchaný počátek docházky není dobrý pro dítě ani pro rodiče, u dítěte by mohlo dojít
k projevům maladaptace. Aby se tomu předešlo, provádí se diagnostika školní zralosti. Zralost
se nejčastěji zkoumá psychologickými testy.
Někteří rodiče se před diagnostikou snaží zjistit, jak bude probíhat, na co se budou dětí
ptát, co musí dítě vědět a znát. Mají strach, že by to dítě nemuselo zvládnout. Tento postup je
neobjektivní, pokud rodiče opravdu chtějí vědět, zda je jejich dítě připravené do školy, neměli
by se snažit naučit ho předem přesně to, co se po něm bude vyžadovat při diagnostice.
Samozřejmě je jenom správné, když se rodiče dítěti věnují a rozvíjí jeho schopnosti. Matějček
(2005) rodiče uklidňuje, diagnostika není žádná zkouška a dítě má ze zákona nárok na vstup
do školy, ale zároveň by rodiče měli brát v potaz názor odborníka.
Dle Mertina (2011) by měl být brán zřetel na vzdělání a zaměstnání rodičů, představy
rodičů o budoucnosti dítěte a jeho výsledcích, ochota a snaha rodičů pomáhat dítěti
s přípravou do školy, požadavky školy, ve které bylo dítě u zápisu. Na základě diagnostiky je
vydáno doporučení o nástupu do školy či odkladu. V případě odkladu slouží výsledky
především k pochopení toho, jak individuálně dítě podporovat a pomáhat mu s rozvojem.
Školní zralost se posuzuje ve dvou etapách. Screening je prováděný učitelkami MŠ,
lékaři a při zápisu. Pokud jsou při screeningu pochybnosti o zralosti, dochází k vyšetření
v pedagogicko-psychologické poradně (Svoboda, 2011). Screening je nezbytnou součástí
diagnostiky a při rozhodování o odkladu by měl mít názor učitelek MŠ určitou váhu, protože
jsou v kontaktu s dítětem téměř každý den, pozorují dítě v jiném než domácím prostředím,
vidí, jak se chová v kolektivu, jak zvládá dané úkoly.
Diagnostika školní zralosti pomocí Kern-Jiráskova testu
Jak jsem již uvedla, tato podkapitola bude pojednávat o posouzení školní zralosti
pomocí Kern-Jiráskova testu, který je u nás nejznámější a velmi často používaný. Mimo tento
test existují i další, Svoboda (2011) uvádí například: Obrázkovo slovníková skúška od
Kondáše, Pozorovacia schéma na posuzovanie školskej spȏsobilosti, Zkouška vědomostí
předškolních dětí Matějčka a Vágnerové, Vinelandská škála sociální zralosti apod. Test
Matějčka a Vágnerové je doporučován jako verbální doplněk Jiráskova testu.

4. Psycholog Jaroslav Jirásek vytvořil Orientační test školní zralosti. Jedná se
o modifikaci Kernova testu (Grundleistungstest). Test je založen na pětibodové klasifikaci,
skládá se ze tří úkolů zahrnující kresbu mužské postavy, napodobení jednoduché věty napsané
psacím písmem a nakreslení skupiny bodů podle vzoru. Test je spolehlivý, ale při posouzení
zralosti nelze vycházet jen z něj. Má pouze orientační hodnotu (Svoboda, 2001). Langmeier
a Krejčířová (2006) dodávají, že konečné rozhodnutí o zralosti by mělo vycházet
z podrobného psychologického vyšetření.
Kresba mužské postavy vychází z vývoje kresby u dítěte. Postava by měla mít hlavu,
krk, tělo, ruce a nohy. U napodobení psacího písma (Langmeier, Krejčířová (2006) uvádí
příklad Eva je tu) se nepředpokládá, že by dítě umělo číst a psát. Cílem je napodobit písmo
tak, aby nevznikla „čmáranice“ a věta byla rozdělena do slov. Stejně je tomu
i u napodobení teček, dítě by mělo zvládnout napodobit tvar vzniklý tečkami.
Výsledek Jiráskova testu může být nadprůměrný, průměrný a podprůměrný. Test se
předkládá individuálně nebo skupinově. U skupinového testu je výhoda možnosti zjistit, jak
dítě zvládá práci v kolektivu (Svoboda, 2011).

5. Literatura
KROPÁČKOVÁ, Jana. Budeme mít prvňáčka: pro rodiče dětí od 5 let. Praha: Portál, 2008.
158 s. ISBN 9788073673598.
LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. aktualiz. vyd. . Praha:
Grada Publishing, 2006. 368 s. ISBN 8024712849.
MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 2. dotisk. Havlíčkův Brod:
Grada Publishing, 2005. 184 s. ISBN 80-247-0870-1.
SVOBODA, Mojmír; KREJČÍŘOVÁ, Dana; VÁGNEROVÁ, Marie. Psychodiagnostika dětí
a dospívajících. Praha: Portál, 2001. 791 s. ISBN 8071785458.
Internetové zdroje
MERTIN, Václav. Školní zralost. Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online].
2011-02-07 [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/10315/skolni-
zralost.html/>.
Portál o školství a vzdělávání [online]. 2010-05-19 [cit. 2011-11-30]. Zápisy dětí do prvních
ročníků ZŠ. Dostupné z: <http://info.edu.cz/cs/node/2354>.
Ústav pro informace ve vzdělávání [online]. 15. 6. 2011 [cit. 2011-11-19]. Tiskové zprávy za
rok 2011. Dostupné z: <http://www.uiv.cz/clanek/110/2088>.
Zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. [online]. 5. 3. 2009 [cit. 2011-11-
5]. Dostupné z: < http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-49-2009-sb-kterym-se-meni-
zakon-c-561-2004-sb?highlightWords=Novela_SZ_49_2009>.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon) [online]. 2. 9. 2008 [cit. 2011-11-05]. Dostupné z:
<http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-
sb?highlightWords=Uplne_zneni_SZ_317_08/Uplne_zneni_SZ_317_08.pdf >.

6. Hodnocení zdrojů
KROPÁČKOVÁ, Jana - Budeme mít prvňáčka: pro rodiče dětí od 5 let
- autorka shrnuje názory na školní zralost, připravenost
- zabývá se nejčastějšími důvody pro odklad školní docházky, což je dobré vědět, když
se text zabývá odkladem a diagnostikou školní docházky
- autorka je zběhlá v tématu, napsala několik dalších knih týkající se mateřské školy,
zápisu do první třídy apod.
- kniha je určena pro rodiče, učitelky v MŠ a studenty učitelství, vztahuje se tedy
i k oboru Pedagogika
- autorka má vzdělání v oboru
LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana - Vývojová psychologie
- kniha je základní učebnicí pro studenty psychologie, pedagogiky, pediatry
- autoři vychází z praxe
- kniha se přímo vztahuje k tématu
- odborné vzdělání autorů
- už 4. aktualizované vydání – autoři knihu stále aktualizují a obnovují o nové poznatky
- spolupráce s Matějčkem (významný autor)
MATĚJČEK, Zdeněk - Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte
- světově uznávaný dětský psycholog
- uznávaný odborník, titul profesor
- autor vychází z výzkumů a praxe
- Většina děti vstupuje do 1. třídy v 6 letech – věk, kterým se kniha přímo zabývá
- odborně, ale zároveň čtivě psáno, tématu porozumí i laik
SVOBODA, Mojmír; KREJČÍŘOVÁ, Dana; VÁGNEROVÁ, Marie - Psychodiagnostika dětí
a dospívajících
- všichni autoři jsou vzdělaní odborníci s praxí
- zabývá se různými metodami diagnostiky dětí
- kniha je východiskem pro psychologické prognózy apod.
- texty jsou doplněny ilustrativními obrázky, které umožňují lepší porozumění tetu

7. MERTIN, Václav. Školní zralost
- publikováno na odborném portálu
- Mertin – profesor na FF UK
- autor pravidelně publikuje v pedagogických periodikách
- text je přehledně členěn
- odkazy na jiné autory
Portál o školství a vzdělávání - Zápisy dětí do prvních ročníků ZŠ
Ústav pro informace ve - Tiskové zprávy za rok 2011
- data týkající se zápisů dětí do prvních tříd v letech 2010 a 2011
- data publikována na odborných a odborností uznávaných webech
- data vychází ze skutečnosti
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.
- školský zákon – legislativní vymezení vychází z něj