1. Argumentace
Studuji obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, proto jsem si jako téma vybrala logopedii
v MŠ. Během mých praxí ve fakultních mateřských školách jsem si nemohla nevšimnout, že
úroveň komunikačních schopností a slovní zásoba dětí je velmi špatná. Myslím si, že je to
dáno nadužíváním masmédií a nedostatkem času rodičů. Výchova v MŠ by měla doplňovat
a navazovat na výchovu rodinnou, proto si myslím, že je logopedická prevence ve třídách
mateřských škol nutná. Má práce tedy nese název: Logopedická prevence u dětí předškolního
věku.
Logopedická prevence u dětí předškolního věku
Výchova v logopedii znamená rozvíjet schopnost řeči po stránce obsahové i po stránce
zvukové. Zároveň se předchází tomu, aby vady nebo poruchy řeči vznikaly, a pokud
by vznikaly, pak se speciálně výchovnými prostředky překonávají tak, aby se umožnila
mezilidská komunikace. Rozvíjením řeči se vytvářejí předpoklady pro abstraktní až logické
myšlení, pro vědu a umění, a v neposlední řadě i pro sociální vztahy a mravní hodnoty.
V tomto smyslu výchova řeči je základnou pro výchovu a rozvíjení osobnosti vůbec, a to
právě v nejvyšších lidských kvalitách. To zůstává pro logopedii hlavním cílem, zatímco
překonávání existujících vad nebo poruch sdělování je k tomuto cíli pouze prostředkem.
(Sovák, M., s 15)
Předškolní věk je velmi důležité období, kdy si dítě nejen rozšiřuje slovní zásobu
a ujasňuje si gramatické struktury, ale především začíná používat jazyk jako prostředek
sociálního kontaktu. V tomto období se více než jindy určuje budoucí sociální tolerance řeči,
tedy to, bude-li dítě mluvit sebejistě, bez zábran, dokáže-li si bez ostychu vyřídit to,
co potřebuje, nebo bude-li při rozhovor s lidmi nejisté, ostýchavé, bude-li jej případná autorita
svazovat tak, že si nedokáže obhájit názor, nebo obhájit oprávněný požadavek. Základní
jazyková schémata, základní slovní zásoba, přesná artikulace, schopnost komunikovat
pohotově a bez zábran, to vše se zakládá už v předškolním věku. (Kutálková, D., s 23)
Děti předškolního věku se vyznačují tím, že jejich nervová činnost je ještě značně
labilní, neustálená a jejich nervový systém je značně plastický tj. přizpůsobivý. Děti si lehce
osvojují návyky správné i nesprávné, ale pak je dost pevně dodržují. Mnohé návyky se pevně
zakotví a pak se nesnadno překonávají. K úkolům jazykové výchovy prohloubené a doplněné
logopedickou péčí patří: aby děti zdravé se naučily správně mluvit a neosvojovaly si špatné
návyky, což je úkolem péče preventivní, aby děti ohrožené vadami nebo poruchami sdělování

2. si vytvářely správné komunikační návyky, tj. především aby se vadami nezafixovaly, což je
úkolem výchovy profylaktické, aby děti postižené vadami nebo poruchami sdělování
dostávaly takovou péči, aby své nedostatky buď s úspěchem překonávaly, což je úkolem
výchovy ošetřovací. Šíří tohoto pojetí se předškolní logopedie liší od pracovní náplně
logopedického asistenta, ve zdravotnictví, která se vymezuje na nápravu lehčích vad
výslovnosti, ale v denní praxi má širší působnost a to ve výchově preventivní.
(Sovák, M., s 18)
Při snaze o řízení fyziologického vývoje řeči musíme respektovat nejen věk dítěte,
ale i dosažený stupeň vývoje. Kromě přiměřeného množství podnětů z oblasti smyslového
vnímání a dostatku příležitostí k rozvoji obratnosti má velký význam i výběr vhodných hraček
a her i rozumné využívání televize. Přitom můžeme využít i záliby a zájmy dítěte. Protože
vývoj řeči je záležitost dlouhodobá, je třeba mít velkou trpělivost a cíleně využívat kladné
motivace. (Kutálková, D., s 58)
Pokud si dítě hraje, hraje si rádo. Tím je splněna kladná motivace, první podmínka
učení, která umožňuje vkládat do paměti nové poznatky. Z pohledu dítěte je i počítač
a televize hračka. Srovnáte-li námahu, kterou musí skupina dětí vynaložit, aby si zahrály
divadlo (učení textu, příprava loutek...) a námahu na sledování hotové pohádky.
(Kutálková, D., s 60)
Údaje z výzkumu: Podle odpovědí rodičů si děti prohlíží knížky mezi čtvrtým a pátým
rokem v 50 % s dospělým, ve 26 % samy a zbytek se sourozencem. V dalším roce je už 42 %
dětí s knížkou samo, počet rodičů, kteří se
s dítětem zabývají u knížky po celý
předškolní věk postupně klesá na 43 % u dětí
šesti až sedmiletých. (Kutálková, D., s 61)
Také říkadla byla přirozenou součástí
lidových zvyků, tradičních obřadů
a slavností. Říkadla a básničky není čím
nahradit. Kromě příjemných pocitů z rytmu
rozvíjí i naprosto přirozeně všechny
dovednosti nutné k rozvoji řeči, včetně
paměti.
Zdálo by se, že mateřské školy jsou ve
výrazné výhodě – mají větší repertoár, se

3. skupinou dětí lze hrát různé hry snadněji, než doma. Jenomže do mateřinky přichází dítě
nejdříve kolem tří let, a to by už mělo mít za sebou celou individuální fázi. Údaje z výzkumu:
doma se neučí básničky vůbec jak 15 % chlapců a 7 % dívek a nerado se učí básničky 21 %
chlapců a 10 % dívek. Celkem tedy třetina kluků a pětina holčiček nemá k básničkám dobrý
vztah. (Kutálková, D., s 65)
Logopedická činnost prostupuje celým výchovným programem v mateřské i základní
školy a je úkolem učitelek. Zjišťování komunikačních schopností a případných nedostatků
v MŠ má specifický charakter. Zjišťování koná učitelka u dětí své skupiny v denní místnosti.
Zjišťování se zaměřuje nikoli pouze na řeč, ale na dítě vcelku, na jeho chování, sociální
vztahy, sociální zralost, rozumový vývoj atd. Věnuje se pozornost rodinnému prostředí.
Veškeré zjišťování se koná zásadně ve skupině dětí, nenápadně, v přirozených podmínkách,
individuální postup se uplatní jen výjimečně. (Sovák, M., s 111)
Klinický logoped PhDr. Monika Šulistová doporučuje začít s nápravou vad výslovnosti
a řeči v předškolním věku. V pozdějším věku je náprava také možná, ale jde to obvykle
pomaleji a svízelněji. V ideálním případě by děti měly vstoupit do první třídy základní školy
s náležitě rozvinutou řečí a s bezchybnou artikulací.
Anotace
Ve své práci se zabývám logopedickou prevencí v mateřských školách. U dětí předškolního
věku je důležité zjišťovat jejich komunikační schopnosti a předcházet logopedickým vadám.
Učitelka v MŠ by měla být správným mluvním vzorem a podporovat u dětí komunikaci
a rozumový vývoj.
Klíčová slova
předškolní dítě, komunikace, učitelka, logopedické vady, prevence
Použitá literatura
SOVÁK, Miloš. Logopedie předškolního věku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
Praha, 1989.
 erudovaný odborník
 zakladatel československé logopedie
 tvůrce logopedické teorie i praxe
 celoživotní praxe v oboru
 zakladatel Československé logopedické společnosti

4. KUTÁLKOVÁ, Dana. Logopedická prevence: Průvodce vývojem dětské řeči. Praha: Portál,
s. r. o., 2005. ISBN 80-7367-056-9.
 erudovaný odborník
 kniha byla přehledná a srozumitelná
 autorka mnoha knih o poruchách a vývoji řeči
 vydala řadu metodik reedukace řeči
 zkušenosti z praxe
Klinická logopedie - PhDr. Monika Šulistová. ŠULISTOVÁ, Monika. Klinická Logopedie,
Praha 5 [online]. 2009 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.logopedie-sulistova.cz/
 erudovaný odborník
 svou praxi provozuje od r. 1996
 přehledné webové stránky
 články týkající se tématu, o který jsem se zajímala
 informace užitečné k mému studiu