Successfully reported this slideshow.
Sandra Sklárčíková                                                                                                  Učo: 4...
Symboly popisuje jako něco, čím lze získat představu o funkci reality. Díkyinformacím, které symboly předávají může člověk...
jeho podstatu. Tyto prvky, však nelze určovat na základě zvyků a tradic, nýbrž se musejíodvodit ze skutečnosti.9        Dů...
systému posvátných praktik a víry, sdružující své přívržence v jednom společenství, tedy vcírkvi.          V závěru tedy s...
HubPages     [online].   In:   Jadesmg    [online].   August    30,    2012.    Dostupný     z:http://jadesmg.hubpages.com...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Závěrečný úkol KPI

378 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. Sandra Sklárčíková Učo: 400391 Jako téma pro závěrečný úkol jsem zvolila přístup k náboženství a to u dvou velmivýznamných představitelů, kteří se svým přínosem zapsali do dějin religionistiky. Prvnímautorem je americký představitel symbolické antropologie Clifford Geertz, který svémyšlenky sepsal v díle Interpretace kultur. Druhé dílo, kterému se budu věnovat pocházíz pera známého francouzského sociologa Émila Durkheima, jehož název je Elementárníformy náboženského života. Vzhledem k tomu, že obor mého studia je právě již zmíněnáreligionistika, zdálo se mi toto téma jako vhodná ukázka toho, oč v oblasti tohoto studia jde.Ve spojení s těmito osobnostmi jsem si jistá, že tato práce bude zajímavou prohlídkou i pro ty,kteří nemají ponětí o čem tento obor je. Přístup k náboženství Émila Durkheima a Clifforda Geertze Anotace: Ve svém úkolu jsem řešila přístup k náboženství dvou vědců, ÉmilaDurkheima a Clifforda Geertze. Zaměření bylo spíše vědecké, tudíž se ztotožňuje s oboremmého studia religionistiky. Hlavní snahou bylo vykreslit, jak oba autoři přistupují k pojmunáboženství a ukázat tak rozdíly v jejich vnímání. Za pomocí sumarizační infografiky jsemvytvořila myšlenkovou mapu zobrazující hlavní body reprezentující pojem náboženství ukaždého autora. V závěru jsem se poté snažila uvést hlavní myšlenky, které vyplývají z jejichteorií.Klíčová slova: posvátno, víra, věda, společnost, církev, kultura Ústředním pojmem, který používá Clifford Geertz k rozšíření konceptuálního rámceje kultura. Sám definuje tento termín jako: „historicky předávaný vzorec významůobsažených v symbolech, systém zděděných pojetí vyjádřených v symbolické forměprostředky, kterými lidé komunikují, zachovávají a rozvíjejí svou znalost života a postojk němu.“1 Geertz vnáší do svého výkladu i další termíny. Jsou to například kulturní vzorce,symboly nebo étos.1 Clifford Geertz, „Náboženství jako kulturní systém“, in: Clifford Geertz, Interpretace kultur: vybrané eseje,Praha: Sociologické nakladatelství 2000, 105.
  2. 2. Symboly popisuje jako něco, čím lze získat představu o funkci reality. Díkyinformacím, které symboly předávají může člověk zachytit nejen funkci, ale i jakýsi návod,„jak by mělo vše správně fungovat“.2 Symboly tak podle Geertze vytváří harmonii, kterouudržují pomocí navzájem propůjčované autority. Jeho definice náboženství zní následovně: „Náboženství je 1) systém symbolů, které2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulujípojmy obecného řádu bytí a 4) obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že 5) setyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.“ 3 Tedy podstata náboženství tkví ve vířev posvátné symboly a v přijetí autority. Kulturní vzorce mají důležitou roli v životě člověka. Bez tohoto kulturního aspektunelze podle Geertze fungovat. Člověk nachází prostřednictvím systému symbolů cíl a takéřád, který jej chrání před neuspořádaným světem, tedy chaosem. 4 Náboženství podle Geertzetedy napomáhá myšlence, že spravedlnost existuje. Aby k tomuto uchopení mohlo dojít musínáboženský člověk přijmout autoritu, díky níž získá také specifický úhel pohledu nebolináboženskou perspektivu.5 Náboženská perspektiva je jedinečná svým rozmezím, sahá zahranice obyčejné reality, kterou rozšiřuje. Autoritu náboženské perspektivy lze posilovatrituály, což jsou posvátné úkony, při kterých člověk splyne v jeden celek a nejlépe takpochopí realitu. Těmito rituály také přijímá svou víru.6 Geertz nakonec dochází k názoru, že náboženství je zcela výjimečné a stejně tak irůznorodé. Antropologický význam náboženství je, že může být obecným pojetím světa čizdroj mentálních dispozic.7 Jak už bylo řečeno, náboženství umožňuje uchopit svět aporozumět jeho řádu. Geertz jej ale označuje za jakousi „šablonu“, jenž také víru utváří.Dochází k závěru, že antropologické zkoumání náboženství je dvoufázová operace: „nejprveanalýza významového systému vtěleného do symbolů, které vytvářejí vlastní náboženství, apotom uvádění tohoto sytému do spojitosti se sociálně-strukturálními a psychickýmiprocesy.“8 Émile Durkheim přistupuje k náboženství na základě vymezení charakteristickýchrysů, jenž se nachází v oblasti existence náboženství. Pomocí těchto jevů se snaží vymezit2 Ibidem, 108.3 Ibidem, 107.4 Ibidem, 116.5 Ibidem, 128.6 Ibidem, 131.7 Ibidem, 143.8 Ibidem, 144.
  3. 3. jeho podstatu. Tyto prvky, však nelze určovat na základě zvyků a tradic, nýbrž se musejíodvodit ze skutečnosti.9 Důležitým pojmem je nadpřirozeno, jehož chápání se liší v různých náboženstvích iv chápání lidí. To, co náboženský člověk považuje za přirozené a samozřejmé, chápe vědecjako nadpřirozené. Jde o něco zcela abstraktního. V důsledku změn ve společnosti se poté tatoidea přeměnila na něco, co se vymyká našemu chápání. I v moderní společnosti nadále přetrvávají myšlenky, ke kterým se řadí spoustapříznivců. A ačkoliv jsou označovány za iluze, stále přetrvávají. Na toto téma však Durkheimpoznamenává, že k opravdovému rozpoznání je třeba vědeckých postupů: „Nebylo tonáboženství, ale věda, která člověku ukázala, že věci jsou komplexní a těžko pochopitelné.“10Náboženství je tedy podle Durkheima ucelený systém složený z více částí. Systém mýtů,dogmat, ceremonií a rituálů. Poznamenává také jevy nepříslušející k žádnému náboženství,což označuje za folklor.11 Náboženské jevy dělí do dvou kategorií: víra a rituály.12 Víra jako taková má stejnoupodstatu jako víry jiných náboženství. Je to něco, co předpokládá dělení světa na dvaprotiklady, svět sakrální a profánní. Vychází z názoru nebo postoje, který jedinec zaujímá.Rituál označuje jako pravidla, dle kterých se lidé mají chovat v přítomnosti posvátného. Nazákladě určitého jednotného systému poté vzniká z víry a rituálů náboženství.13 Nábožensképrojevy jsou tedy charakteristické bipolárním dělením. Další myšlenka, pomocí které se Durkheim vymezuje je víra a magie.14 Magie můžemít některé vlastnosti víry, ale i přesto jsou ve vzájemném protikladu. Tyto dva pojmyrozděluje jakási pomyslná čára.Víra je rozdílná především společenstvím lidí, jenž okolo sebeutváří, tedy existencí církve.15 Církev sdružuje kolem sebe společenství lidí, kteří sdílejíspolečné morální názory a tvoří tak jednotu. Magie však své přívržence neslučuje kespolečnému fungování. Jsou to spíše samostatně fungující jednotky, jejichž vztahy s okolímjsou podle Durkehima „náhodné a pomíjivé.“16 Hlavním znakem náboženství je, že se vyznačuje kolektivním uspořádáním, které jeneodmyslitelně spojeno s ideou církve. Z čehož vyplývá, že náboženství je založeno na9 Émile Durkheim, Elementární formy náboženského života: Systém totemismu v Austrálii, Praha: Oikúmené2002, 32.10 Ibidem, 35.11 Ibidem, 44.12 Ibidem, 44.13 Ibidem, 49.14 Ibidem, 52.15 Ibidem, 54.16 Ibidem, 53.
  4. 4. systému posvátných praktik a víry, sdružující své přívržence v jednom společenství, tedy vcírkvi. V závěru tedy shledávám, že Durkheim ve čtenáři nepodněcuje žádné pevnéstanovisko, které je nutno přijmout, aby mohl žít v harmonii. Jeho základním pojmem jecírkev, která nutně funguje ve společnosti a vytváří tak systém, ve kterém žijí lidé sdílejícíspolečné morální zásady. Jeho teorie se mi jeví jako poměrně objektivní. Přiklání se spíšek vědecké perspektivě, na kterou klade poměrně velký důraz, což je pro badatele bezesporudůležité. Geertzovo východisko je, že náboženství je založeno na kultuře, která mu také dávávýznam. Ačkoliv se snaží o náhled skýtající více perspektiv, nedokáže se oprostit odzákladního pohledu na náboženství a chápe jej jako univerzální lidský jev.Použitá literatura:Durkheim, Émile, Elementární formy náboženského života: Systém totemismu v Austrálii,Praha: Oikúmené 2002.Geertz, Clifford, „Náboženství jako kulturní systém“, in: Clifford Geertz, Interpretace kultur:vybrané eseje, Praha: Sociologické nakladatelství 2000. • Obě dvě díla pocházející od autora • Slova použitá v textu • Vědecký přístup • Tvrzení na základě jejich názorů • Dostupnost v knihovně
  5. 5. HubPages [online]. In: Jadesmg [online]. August 30, 2012. Dostupný z:http://jadesmg.hubpages.com/hub/Durkheim-and-Geertz-approaches-to-religion • Relevantnost uvedené bibliografie pod článkem • Citace v článku • Datum článku pocházející z roku 2012 • Uvedeno jméno autora • Informace v článkuGregory, BS, The other confessional history: On secular bias in the study of religion, in:HISTORY AND THEORY Volume:45 Pg:132-149, 2006. • Vyhledáno přes Metalib • Server MU • Odbornost textu • Slova použitá v textu • Vědeckost

×