Dějiny společnosti jsou odnepaměti poznamenány sporem dvou linií či koncepcí - konzervativní snahy po zachování stávajícího řádu a snahy nalézt lepší popř. nejlepší uspořádání společnosti. Nástrojem a inspirací pro snahy druhého typu přitom často bývají tzv. utopie - teoretické modely “ideální” společnosti, které jsou zbaveny různých neduhů, nerovností a disproporcí. Utopie přitom bývají velmi různé, podle účelu, kterého jimi má být dosaženo (utopie funkčně-optimální, náboženské, feministické, rovnostářské/sociální, technologické, libertariánské, vegetariánské, ekologické, přírodní, spirituální). Autorem první známé utopie v historii byl filosof Platón, další mnohé a již novověké utopie se objevovaly od začátku 16. století. 19. století pak bylo svědkem mocného nástupu utopií sociálních a sociálně-technologických, s jistými malými úspěchy v oblasti praktické realizace (utopický socialismus).Téma utopií se tehdy také dostává do sci-fi, kde sílí akcent ohledně důležitosti vědy a technologického rozvoje jakožto materiální základny pro utopie (Verne, Wells). 20. století je potom do značné míry obdobím skepse či relativistické kritiky utopií, některé utopie se podle této kritiky mohou snadno stát svým pravým opakem - dystopií. Zároveň ale ve 2. polovině 20. století vzrostly potenciální možnosti vědy a technologií raketovým tempem - lidstvo zažilo nástup jaderného a kosmického věku, což pozitivně ovlivnilo autory sci-fi i společenských utopických koncepcí (v poslední době je pro tento konceptuální, společenský a estetický prostor ražen název atompunk. Dá se tedy vlastně mluvit o atompunkových utopiích, které se někdy blížily demokratickému socialismu, přímé demokracii nebo komunismu). Na Západě byl tento vývoj symbolizován zejména TV seriálem Star Trek od Gena Roddenberryho, na Východě futuristickými romány Ivana Jefremova a dalších autorů sci-fi. Toto období skončilo vystřízlivěním zhruba nejpozději kolem roku 1980, protože vědeckotechnický pokrok dále nepostupoval stejným tempem a takovým způsobem, jak si mnozí původně představovali. 80. léta byla také ve znamení nástupu reaganomiky a restaurace konzervativismu a individualismu.

1. Utopie ve sci-fi, zejména utopie
atomového/kosmického věku
Pavel Vachtl

2. Ideální uspořádání společnosti ?
- žijeme v nejlepším z možných světů (tradiční hierarchická společnost,
Gottfried Wilhelm Leibniz, změna společnosti je proti Bohu)
- nežijeme v nejlepším z možných světů (Voltaire, Candide, osvícenství) =>
hledáme lepší, popř. nejlepší uspořádání společnosti - jít odvážně tam, kam
se člověk dosud nevydal
- Toto je nejhorší z možných světů. Tento svět je bojiště zmučených a
zmírajících tvorů, kteří přežívají díky vzájemnému požírání - Schopenhauer

3. Utopie jako inspirace pro změnu společnosti
Utopie jsou vesměs racionální a plánované projekty, v nichž se lidé snažili postihnout
hlavní neduhy svých společností a většinou proti nim postavit své ideály.
Měly tedy velký význam pro myšlení o společnosti a většina moderních ideálů (právní
stát, rovnost ras a pohlaví, potřeba míru, sociální péče, tolerance aj.) se objevila právě v
utopiích. Německý sociolog Karl Mannheim proto postavil proti sobě ideologie, které
stávající společnost podporují, a utopie, které jej pomáhají změnit. Ve 20. století však
vzniká i ostrá kritika utopií, které například Karl Raimund Popper spojoval s totalitními
režimy.

4. Utopie různého druhu
- utopie mohou mít evoluční nebo i revoluční význam, Platón - Zákony + Republika/Ústava, kastovní
společnost, fašismus, korporativismus, maximální účelnost. Platón obě knihy napsal pod
bezprostředním dojmem ze ztroskotání athénské demokracie a snažil se z něho vyvodit velmi
podrobné poučení. Budoucí obec musí mít správnou velikost a polohu, musí být více uzavřená,
omezovat podnikání pro zisk a vláda nemůže být v rukou veřejnosti, nýbrž zvláštní kasty „strážců“. Ti
nesmějí mít majetek, musí žít společně a musí pro to být zvlášť vychováváni. Klíčové jsou přísné
zákony a společná výchova všech dětí.
- utopie různé (náboženské, feministické, rovnostářské/sociální, libertariánské, vegetariánské,
ekologické, přírodní, spirituální) Eden, Apokalypsa, Shakers, Amishové, Robinson Crusoe, J. J.
Rousseau, H. D. Thoreau

5. Utopie a technologická základna
Platónovi šlo o posílení a udržení obce, jednalo se Augustinovi o spásu duší a
Boží království. More hledal rovnost, mír a toleranci, Bacon využití vědy k
prospěchu všech a Komenský vybízel k soustředění na vnitřní život duše.
Utopisté 19. století hledali konkrétní možnosti jak zlepšit život dělníků a
chudých, později si představovali velké možnosti technického pokroku (Jules
Verne). Ve 20. století převládají varování před rostoucí mocí lidí i států a v 60.
letech na utopie navazuje science-fiction, která si všímá spíše technických
možností než uspořádání společnosti.

6. Utopie sociální, potenciál technologie
- Thomas More - Utopia (1516, řešení sociálních disproporcí, neduhů,
nespravedlnosti, krutosti, násilí, netolerance, Amaurot, nic není soukromé)
- Francis Bacon - Nová Atlantis (úloha vědy a technologie)
- Campanella - O slunečním státě (demokracie)
- Bernard Bolzano „O nejlepším státě“, kolem 1832
- Fourier, Owen a Saint-Simon - utopický socialismus, osvícenství
- Jules Verne (Franceville) a H. G. Wells - Nová utopie (1905), Stroj času,
částečná skepse

7. Henri de Saint Simon (1760-1825)
francouzský utopický socialista, mezi představitele tohoto směru socialistického utopismu počítáme také
Owena, Fouriera a vnuka Louise Saint-Simona. Původem hrabě, ale z odporu ke kapitalismu se zřekl
majetku. Křesťansky orientovaný, předchůdce marxismu, meritokracie, družstevnictví.
Charles Fourier - 1772-1837, družstevnictví, plánoval např. zúrodnit Saharu, zbavit světový oceán soli nebo
vyšlechtit zvíře zvané „antilev“, které by si zachovalo lví sílu, bylo by však natolik krotké, že by sloužilo jako
velmi rychlý a spolehlivý dopravní prostředek. V mnoha ohledech však skutečně předběhl svou dobu: byl
průkopníkem feminismu, jako jeden z prvních formuloval všeobecné právo na základní sociální zabezpečení.

8. Robert Owen (1771-1858)
Jako manažer a spoluvlastník mnoha výrobních podniků a společností (Skotsko, USA) se pokoušel
humanizovat podmínky v anglických továrnách. Ve své továrně vytvářel vhodné prostředí pro dělníky.
Stavěl jim školy, knihovny a domy, upravil délku pracovní doby a změnil pohled na práci dětí. Je
označován za otce družstevního hnutí a zároveň je na něj pohlíženo jako na představitele předklasické
teorie managementu.
3 kořeny zla: soukromé vlastnictví, náboženství, současná rodina
Institut pro národní výchovu charakteru
Výchova: mravní, pracovní, rozumová, tělesná, estetická
New Lanark, New Harmony

10. 19. a 20. století - moderní utopie vs. dystopie
- Aldous Huxley, Gattaca (genetické a bio dystopie), Sleeper, něčím se vždy
platí za “ideálnost” a “dokonalost”, Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
- rozvoj průmyslové základny, vědy a technologie, technooptimismus
- začátek atomového / kosmického věku / věk robotiky / biotechnologie /
nanotechnologie / jaderná fúze / solární energie

12. ATOMPUNK
"HOLY SHIT,
NUCLEAR POWER
MAKES EVERYTHING
BETTER !"

13. Obecná definice - druh retrofantastiky
Atompunk je spíše neostře formovaný souhrn či shluk stylů,
designových prvků a myšlenkových koncepcí, které formovaly
kulturní povědomí hlavně v období od r. 1940 zhruba do r. 1980, na
Východě i na Západě, za důrazného využití pokročilých až téměř
sci-fi technologických prvků či motivů té doby, s přesahem do
tehdy očekávané budoucnosti. Levná (atomová) energie, rakety,
kosmické lety, roboti, biotechnologie, kybernetika a elektronika,
odvážná sci-fi architektura, space age pop, space age fashion,
space age design, atd. A hlavně dnešní rezonance s těmito tématy.

14. Dnes víme, že tato technooptimistická extrapolace se v obecném smyslu nevyplnila, ani na
Východě ani na Západě. Technologický pokrok v 2. polovině 20. století nebyl ve všech oblastech
rovnoměrný, někde sice překonal očekávání (počítače, informatika, komunikační a multimediální
prostředky), v jiných oblastech se ale vývoj prakticky zastavil (kosmické lety k jiným planetám,
jaderná fúze, jaderná doprava, umělá inteligence, automatizace výroby a materiálních infrastruktur).
O společenském pokroku nemluvě, když dnes prožíváme konzervativní proti-revoluci, která nás
táhne skoro až do 19. století.
Poválečný technologický boom po r. 1945 lze charakterizovat hlavně čtyřmi prvky:
- zrodilo se praktické a mírové využívání atomové (jaderné) energie (1951-53)
- raketová technika začala sahat do kosmického prostoru (1957)
- v r. 1945 napsal Norbert Wiener základní dílo s názvem Kybernetika, začala informatická a
elektronická revoluce
- v r. 1953 odhalili Watson a Crick strukturu DNA a položili tím základ pokročilé genetické
technologie a biotechnologie.

15. Atompunk jako syntéza, náhled
- technologie, energetický základ
- estetika, design, móda, styl
- různé koncepty a ideje
- reálný svět současnosti
- imaginární, fiktivní svět budoucnosti

16. Atompunkové utopie
- atompunk - potenciál pro utopie (1945-1985), konceptuální, filosofický,
estetický a stylový prostor na bázi technologie po WWII
- Ivan Jefremov - Mlhovina v Andromedě, Hodina Býka
- Gene Rodenberry - Star Trek
- Stanislaw Lem - První 2-3 romány (Astronauti, K mrakům Magellanovým)
Československo - František Běhounek (Akce L), Václav Babula - Oceánem
světelných roků

17. Atompunk jakožto retrožánr se začal konstituovat teprve relativně nedávno, jakožto reflexe
původního snění začátku atomového a raketového věku a začátku věku kybernetiky (zhruba jde
o období mezi 1945-1965, ale podle některých kritérií trval atompunkový styl i déle, snad až do
konce 70. let. A i dnes se k této látce řada tvůrců vrací). V tomto smyslu tak vlastně definitivní
podoba atompunku není dosud ukončena.
Různé druhy retropunku lze samozřejmě hlavně rozlišit podle druhu energie či jiného
technologického média, které pohánělo danou společnost a dané děje.. Steampunk spojujeme
hlavně se silou páry, mechanickými transmisemi a hodinovými strojky,
dieselpunk se nese na vůni ropy a benzínu, romantice zeppelinů, vrtulových motorů a ponorek,
v rámci elektropunku (teslapunku) vše funguje na elektřinu (J. M. Troska) a atompunk se opírá
o prakticky nevyčerpatelnou sílu atomového jádra a vůbec o přeměny hmoty na
atomové/jaderné úrovni (z tohoto titulu by případný “nanopunk” byl vlastně logicky podžánrem
atompunku).
Steampunk se ale liší od retrofuturismu na bázi 50., 60. a 70. let velmi podstatně tím, že je
naprosto či převážně fantasmagorický nebo pohádkový. Často je taky umístěn do celého
alternativního světa s jinými fyzikálními zákony či reáliemi.

20. Retrofuturistické představy na bázi atompunku se oproti tomu nevyplnily zejména
kvůli nedostatku finančních prostředků, dobové technologické nevyzrálosti či
ekonomické neefektivitě (např. létající auta, raketové batohy), ne kvůli jejich
principiální nemožnosti. Dá se vlastně říci, že od představ steampunku, teslapunku
a dieselpunku se vzdalujeme (pára, elektřina a ropa už asi nikdy nebudou vůdčím či
základním technologickým médiem budoucnosti), k představám atompunku se
naopak díky stále probíhajícímu technologickému pokroku víceméně blížíme.
Jenom nevíme, jakým tempem.
Nevíme, kdy přijdou rozhodující objevy, které nás postrčí přes jistou mez, abychom
se ocitli na vyšším stupni civilizace. Řada atompunkových příběhů se také proto
odehrává několik set let v budoucnosti (Star Trek, Ivan Jefremov), přičemž se v nich
předpokládá a popisuje, jak mezitím lidstvo svedlo obtížné zápasy o to, aby
překonalo svoji zaostalost a tendence k rozkladu a destrukci. A vše se také mohlo
leckdy posunout na vývojovém žebříčku zpět.

23. Literatura a filmy etc.
- Vnuci našich vnuků, Planeta Eden
- Stardance
- Ikárie XB-1, Muž z prvního století (humorná ironie)
- Návštěvníci (1984), Sexmise (ironický obraz feministické utopie)
- Vejdělek - Návrat z ráje
- Blažek - Nejlepší století
- bratři Strugačtí - Poledne XXII. století, Pondělí začíná v sobotu
- Buckminster Fuller, Venus Project (Jacque Fresco, ekologicko-sociální utopie,
optimalizace zdrojů, kybernetika, 10 domů), Transhumanismus, Extropismus,
autonomie, off grid

25. Paluba mezihvězdné lodi, hvězdoletu. Posádka, vzbuzená počítačem z hibernace těsně před
cílem cesty. Za zády kosmonautů zní zpěv brzdících jaderných nebo antihmotových motorů,
jejichž výkon je porovnatelný s energetickou spotřebou celého kontinentu na Zemi. Před nimi
číhají neznámá nebezpečí, neuvěřitelné jevy a síly, které překonávají veškerou lidskou
představivost a všechna lidská nebo pozemská měřítka. Pouze věda, nasazení všech
technologických prostředků, vypětí všech sil a maximální sebedisciplína svobodných lidí
mohou společně překonat úskalí Vesmíru.
Člověk už vyřešil díky rychlému pokroku v rámci technologie i společnosti všechny základní
vnitřní problémy lidstva na Zemi a vydává se ke hvězdám, změřit své síly s Absolutnem. Tak to
je zhruba základní expozice řady sci-fi románů, seriálů nebo filmů z 50. nebo 60. let.
Příběhy se sice trochu lišily, podle toho, jestli byly napsány na Východě či Západě, ale to hlavní
zůstalo stejné: víra v blahodárné účinky vědy a technologického pokroku, objevitelský a
dobyvatelský étos protažený do vesmíru a důraz na hrdinství a racionalitu.

35. Podstata a kořeny atompunku a jeho etapy
Atompunk bychom mohli pokládat za technooptimistickou estetiku, těžící z
nadšení jadernou energií, kybernetikou a z tušení brzkého zahájení nebo expanze
kosmických letů, zejména v 50. letech. Sem patří jednoznačně jakožto stylové
zdroje např. díla Roberta Heinleina, Isaaca Asimova, Arthura C. Clarka, na Východě
např. Babulova trilogie Oceánem světelných roků, kosmické budovatelské eposy
radiologa a polárníka Františka Běhounka (Akce L, Robinzoni vesmíru) nebo rané
Lemovy romány Astronauti a K Mrakům Magellanovým a raná díla bratří
Strugackých. V USA hodně pro rozvoj této koncepce a estetiky udělal třeba mág
filmového a zábavního průmyslu - Walt Disney. Stalo se tak díky jeho napůl
naučnému seriálu na téma světa budoucnosti a vyspělých technologií -
Tomorrowland (na němž spolupracoval i raketový génius Wernher von Braun svými
představami o dobývání kosmu lidmi) a zábavním parkem stejného jména.

36. V prosinci 1989 proběhla v comicsu Calvin and Hobbes konverzace ve znamení tématu "Tak
kde jsou ta létající auta?"
Hobbes: "Nová dekáda se blíží."
Calvin: "No, to je tedy terno! Kde jsou ta létající auta, co nám slibovali? Kde jsou kolonie na
Měsíci? Kde máme osobní robotické pomocníky a kde jsou antigravitační boty? Tohle má být
nová dekáda?! Tohle má být ta slibovaná budoucnost?? Kde jsou raketové batohy? Kde jsou
dezintegrátory a paprskomety? Kde jsou plovoucí města?"

47. Atompunkovým představám se dobře dařilo v prostředí světových výstav 50.
a 60. let (např. Expo 58 v Bruselu, z něhož dodnes stojí vpravdě
atompunková ikona - Atomium), které anticipovaly i pomocí některých
funkčních prototypů možné technické vymoženosti blízké budoucnosti (byly
zde k vidění i videotelefony, magnetické vlaky, automaticky řízené domy a
domácnosti, dokonce i vznášející se auta).
Atompunk tedy není jen čistě sci-fi představou. Byl feelingem technologicky
urychlené doby. Pro mnohé lidi bylo přirozené uvažovat, že když technologie
během jediné generace, dejme tomu od dvacátých do padesátých let,
zaznamenala tak obrovský pokrok a akceleraci (od prvotní elektrifikace jejich
domova až k letům na Měsíc, které bylo možno sledovat v přímém přenosu v
televizi), při dalším podobném vývoji člověk dostihne dříve či později téměř
všeho, co je technologicky myslitelné. Šlo vlastně jen o pouhou a
pochopitelnou extrapolaci.

50. Pokud jde o renesanci atompunku či spíše o snahu formování příslušného
retrofuturistického stylu, tak své udělaly v poslední době zejména dvě evropské
výstavy.
První se konala v září 2009 v nizozemském Enschede, pod názvem Gogbot festival
a s jasnou atompunkovou náplní, tedy se zaměřením na techno design, témata a
styl 40. až 70. let.
Hned o rok poté, v září 2010, se v pražské galerii DOX konala výstava s názvem
Planeta Eden, která měla podle některých komentátorů demonstrovat “nereálné
představy socialistické scifi o budoucnosti”, na příkladu témat, pocházejících
časově zhruba ze stejného období. Nicméně, i když to nebylo řečeno explicitně, šlo
opět o krystalicky čistý atompunk, v podstatě velmi podobný západnímu pojetí.
Souhrnně vyjadřuje výtvarný styl a design atompunku např. dokumentární film
Atomic Lounge (2010).

51. Atributy atompunkového stylu
Vyspělá technologie, která se může někdy blížit až technologické utopii. Bída a společenské
rozpory jsou vyřešeny nebo se kvalifikovaně řeší, světu dominuje čistota a dokonalost. Téměř vše je
velkolepé, zářivé, krásné, čisté. To je např. svět Star Treku a éry Velkého Okruhu, kterou popisuje Ivan
Jefremov jako svět spojených kosmických civilizací, svět osvobozené energie a práce, rovnosti a
spravedlnosti. Přesto ani v tomto prostředí není vše bezproblémové a hlavní hrdinové nadále bojují se
Zlem, s rozpory a nízkostí.
Všude panuje dostatek až nadbytek energie a surovin. Jaderná energie či jiné pokročilé formy
získávání energie prostupují vším (mohou se používat mírové jaderné výbuchy pro změnu reliéfu
povrchu Země, existují jaderná letadla, lokomotivy, auta, přenosné jaderné generátory apod.).Zde je
nutno podotknout, že v SSSR skutečně postavili v 50. létech jeden funkční prototyp jaderným
reaktorem poháněného bombardéru (i za cenu vysokého ozáření pilota, potřebný protiradiační štít by
byl příliš těžký). Mobilní jaderné generátory či reaktory se v současnosti vyvíjejí.

54. Díky nanotechnologiím a biotechnologiím se možná za 20 let stane solární energie všeobecně
dostupnou, stejně jako umělá fotosyntéza nebo jako mikrobi nebo řasy, vyrábějící ropu či vodík. Dá se
říci, že hojnost energie je vlastně základní podmínkou atompunkové situace a společnosti. Přesto v
řadě románů, pokud se chystá třeba mezihvězdný let, celé lidstvo cílevědomě a dobrovolně omezuje
svoji energetickou spotřebu po dobu několika let, aby se tak dalo vyrobit dostatečné množství
exotického paliva pro výjimečnou cestu..
Klíčová role moderní vědy a technologie jako prostředku k sebezdokonalování lidstva - to je snad
bez debaty. Pokud bychom toto popřeli, popřeme i minulých 400-500 let vývoje lidstva.
Roboty (antropomorfní) slouží v každodenním životě - koncepce osobních robotických sluhů a
pomocníků (viz skladba Kraftwerk - We are the robots: “ja tvoj sluga, ja tvoj rabotnik”). Humanoidní tvar
robotů možná není vždy zcela nutný, ale vyjadřuje pokročilost technologie.
Problémy světa řeší a svět řídí superpočítače, globální elektronické mozky (CML jako v
Návštěvnících), informace se ukládají v datových krystalech (fotonika ?) nebo hologramech, implicitně
se v ortodoxním atompunku používá analogová technika, protože digitální počítače nebyly tehdy ještě
mainstreamem.

55. Letáme k jiným planetám, možná i hvězdám a kolonizujeme je (volitelně se objevují mimozemšťané,
někdy útoční, ale při kontaktu více vesmírných druhů a ras dávají autoři většinou přednost těm
mírumilovným a budujícím před ničícími). Velká část spisovatelů správně předpokládá, že k
mezihvězdným cestám bude třeba vyvinout celou řadu speciálních technologií
Vesmírné ostrovy (O´Neill), kosmické elektrárny, základny minimálně na Měsící a Marsu.
Dobytí podmořské říše a Antarktidy - lidé osidlují a kolonizují oceány, využívají jejich bohatství.
Plovoucí města.
Zkrocení živlů a počasí, přestavby krajiny
Ovládáme hmotu na molekulárni a atomové úrovni (nanotechnologie, replikátory)
Částicové nebo "direct energy" zbraně, rozkládající hmotu - paprskomet - raygun, phaser,
dezintegrátor. Někdy je pro atompunk synonymem název raygun gothic, ražený Williamem Gibsonem.

56. Pokročilá biotechnologie - klonování a zázračná medicína jsou běžné, genetické metody léčby,
hibernace, zpomalení životních pochodů, pokročilá reanimace lidí na pokrají smrti.
Vše v domácnosti je “na knoflík” - tomu se v současnosti blíží reálný koncept tzv. chytrých domů či
domácností - Smart house
Na zeměkouli funguje dokonalá doprava - mezikontinentální rychlodráhy (tunel pod Atlantikem, dlouhé
viadukty nad mořem), suborbitální letadla, létající auta (nejběžnější dopravní prostředek např. v
animovaném seriálu The Jetsons), raketové batohy. Převládá tryskový pohon, ale možné jsou i osobní
helikoptéry, vznášedla, ekranoplány. V městech a jejich okolí vidíme mnohé visuté dráhy a mimoúrovňové
křižovatky. Samozřejmostí jsou megalopole a supermrakodrapy.
Dokonalá komunikace - videotelefony, videostěny (za 20 let to tady máme :-)), meziplanetární a
mezihvězdná komunikace
Space age design, Populuxe, Googie Architecture, Space age music, Elektronická “kosmická”
hudba - ve výtvarném, hudebním nebo filmovém projevu. Souhrnně vyjadřuje výtvarný styl a design
atompunku např. dokumentární film Atomic Lounge (2010). Část stylu oblečení je nadčasová.

58. Architektura
- Googie, Populuxe
- Streamline moderne
- Art Deco
- Brutalismus
- Kosmická a hi-tech architektura, UFO-vily, TV věže

67. Filmy
1950 – Destination Moon (USA)
1950 – Rocketship X–M (USA)
1951 – Flight to Mars (USA)
1951 - Day the Earth Stood Still (USA)
1951 - When Worlds Collide (USA)
1953 – Project Moonbase (USA)
1953 – Spaceways (GB)
1955 – Conquest of Space (USA)
1958 - Atomic Submarine (USA)
1960 – Mlčící hvězda (DDR)

69. 1962 - Planeta Bouří (SSSR)
1967 - Mlhovina v Andromedě (SSSR)
1968 – 2001: A Space Odyssey (GB/USA)
1971 - City Beneath the Sea
Hrané dokumentární filmy Pavla Klušanceva (Cesta ke hvězdám, Měsíc, Mars), série
Tomorrowland (Disney, von Braun)
České atompunkové filmy
1948 - Krakatit
1961 - Muž z prvního století
1963 - Ikárie-XB
1976 - Odysseus a hvězdy (zajímavý prognostický pohled ze 70. let do 21. století
teď můžeme využít naopak jako zpětný pohled na 70. léta)
1977 - Zítra vstanu a opařím se čajem

71. TV Seriály:
Space Patrol 1950 (USA)
Space Patrol 1962 (GB)
Lost In Space (USA)
Kosmická patrola Orion (Německo)
Star Trek (USA)
Návštěvníci (CS)
Jetsons (USA)
technooptimistické seriály Gerryho Andersona (Thunderbirds, Supercar, Fireball XL-5),
Podivuhodná dobrodružství rodiny Smolíkovy (Maďarsko), Podivuhodná dobrodružství
Vladimíra Smolíka (Maďarsko)
cyklus Tomorrowland (spolupráce Walta Disneyho a Wernhera von Brauna - podcykly Man in
Space, Man and the Moon, Mars and Beyond )

72. Gene Roddenberry (1921-1991) a Star Trek
- vojenský letec, služba u policie
- Utopie ST má některé shodné rysy s komunismem a jiné rysy mají liberálně -
individualistickou povahu. V zásadě to ale nemusí být v protikladu
- vysoký stupeň dosažené technologie
- sekulárně liberální, demokratická a humanistická společnost
- Kapitáni lodí Spojené federace planet občas zasahují do vývoje jiných světů,
většinou ne (Prime directive)
- společnost později není ideální (byrokracie, tajná služba s nevybíravými
metodami - Section 31, vzbouřenci - maquisté)

73. Technologie a ekonomika Star Treku
- SS Enterprise - warp, teleportace
- replikátory - dostatek skoro všeho
- levná energie
- uvnitř Spojené Federace planet není třeba peněz
- latinium nelze replikovat , obchoduje se s jinými nepřipojenými civilizacemi
- 300-500 let v budoucnosti

74. Ivan Jefremov (1908-1972)
paleontolog, geolog, námořník, idealistický komunista
- Mlhovina v Andromedě (kniha 1957 , film 1967, loď Tantra, ideální
komunismus)
- Hodina Býka (kniha 1968, film 1973, loď Temný plamen, 17 let zakázaná,
totalitně kastovní systém na planetě Tormans)
- - až 2000-3000 let v budoucnosti
- inspirace antikou a starou Indií

75. Země v éře Velikého Okruhu
- bez peněz
- přímá demokracie, problémově orientované rady
- o rutinní věci se starají automaty, roboty a počítače
The Era of Disjoint World
- The Era of World Reunion (people of the world uniting together, creating the new society)
- The Era of Common Labor (the period of cleaning, improving and beautifying the Earth)
- The Era of the Great Circle (started with the discovery of the Great Circle)
- The Era of Meeting Hands (started with the discovery of faster-than-light communications and
travel)

76. Moderní ironie, nejednoznačnost utopie
- Kurt Vonnegut - Sirény z Titanu
- Ivan Kmínek - Utopie, nejlepší verze (inspirace britskou scifi, Red Dwarf,
Stopařův průvodce)
- Ani sebelepší utopie není nejlepším z možných světů, spousta věcí je
relativních
- bezbřehý relativismus sice není řešením ale absolutizace utopických
představ také ne
- George Soros, Václav Havel - jejich koncepty mají také utopické a
zároveň antiutopické rysy

77. Konstrukce lepší společnosti?
- nemyslet si, že jakýmkoliv jediným receptem vyřešíme všechno
- každé pozitivum může mít předem nedomýšlené negativní vedlejší efekty
(externality)
- Domýšlet detaily, dělat projekty pořádně
- budovat ji postupně a přirozeným způsobem