Trochu kontroverznější téma z rukou Pavka Vachtla, aneb Jak souvisí kapitalismus a scifi

1. Kritika kapitalismu
a sci-fi filmy
(Pavel Vachtl)

3. Sci-fi - obecné povědomí
- rakety
- roboti
- hi-tech
- příšery (hranice s horrorem)
- mimozemšťani
- šílení vědci, šílené experimenty
- velké katastrofy (thriller)
- vesmírné bitvy (hranice s akčními filmy)
- násilí a sex

8. Žánr soft sci-fi - něco je "jinak"
(sociální) fantastika v rámci realismu
- Jules Verne (Plující ostrov 1895, Podivuhodná
dobrodružství výpravy Barsacovy 1919, steampunk),
Mary Shelleyová, E. A. Poe
- sociálno hlavním tématem (H. G. Wells - Svět za 100 let,
Stroj času, Jack London - Železná pata)
- Ray Bradbury - Marťanská kronika, Fahrenheit 451
- Pohl, Kornbluth - Obchodníci s vesmírem
- Aldous Huxley - Brave New World (postmoderní
hedonismus)
- Margaret Atwood - Příběh služebnice (totalitní teokracie)

10. dobrodružství čtyř francouzských hudebníků, kteří se proti své vůli octli
na fantastickém plovoucím ostrově s názvem Standard-Island,
vybudovaném pro americké a evropské miliardáře, aby mohli při plavbě
po Tichém oceánu po celý rok užívat krásného počasí.
Standard-Island byl vskutku úžasným inženýrským dílem. Šlo o
obrovské plovoucí těleso o rozloze 27 km² s desetimetrovým ponorem
(objem by tedy činil 0,432 km³). Pětinu povrchu ostrova zaujímalo jeho
hlavní a jediné město Milliard-City, které bylo elipsovitého tvaru a hlavní
třída ho dělila na dvě části. Ulice spolu svíraly pravý úhel (po vzoru
moderních amerických měst), domy však připomínaly paláce obklopené
zahradami. Dopravu na ostrově zajišťovaly elektrické tramvaje, které
jezdily i na „venkově“. Pohyb Standard-Islandu obstarávaly dvě
továrny, jejichž dynama vyráběla elektrický proud a uváděla do pohybu
systém mohutných lodních šroubů umístěných na bocích ostrova
nedaleko jeho přístavů. Rychlost ostrova dosahovala osmi uzlů. Vlny
neměly na ostrov žádný vliv, jednak díky jeho váze a rozloze, jednak
díky šedesátimetrovým kýlům vpředu i vzadu, jež rozrážely vlny.

12. Z pověření francouzské vlády má expedice poslance
Barsaca prozkoumat úroveň života domorodců ve
Francouzském Súdánu (dnešní Mali). Výprava je však
jednoho dne přepadena a unesena do tajemného města
Blacklandu, vybudovaného uprostřed pouště Francouzské
západní Afriky hrstkou banditů pod vedením pološíleného
zločince Harryho Killera za pomoci geniálního vědce
Marcela Camareta, jehož dětské důvěřivosti Killer zneužil
pro své mocenské cíle.Blackland bylo město vybavené
úžasnými technickými vymoženostmi. Elektřina a telefon
byly ve městě samozřejmostí, a vodovod fungoval dokonce
i ve čtvrti černých otroků, na jejichž práci bylo město
závislé. Otroci byli však bezohledně vykořisťování až k
smrti, a tak musili Killerovi pomahači velmi často podnikat
letecké nájezdy do okolí, aby si opatřili nové. K tomu jim
sloužil Camaeretův vynález, letadlo umožňující uletět
rychlostí 400 až 500 km/hod vzdálenost až 5000 km bez

13. K další zneužívané skupině ve městě patřili bílí dělníci a technici,
pracující v továrně, kde se vyráběly Camaretovy vynálezy
(pilotovaná i bezpilotní letadla, tzv. vosy, plynové bomby,
vzdušná torpéda, vrhače vln, prostředky pro elektrickou ochranu
města, stroje na umělý déšť, vrtače chodeb a přístroje na
dálkové pozorování zvané kykloskopy). Ti netušili nic o zločinech
Killera a jeho kumpánů. Uzavřeli s Killerem zdánlivě výhodnou
smlouvu s nárokem na vysoký plat, případně i na zaopatření pro
ženy a děti přímo v objektu továrny. Do Blacklandu se všichni
dostali bez výjimky letecky z jednoho ostrova v Portugalské
Guineji (dnešní Guinea-Bissau), který sloužil jako přestupní
stanice. Ze služby se též dostávali letecky, avšak nikoliv domů,
nýbrž do pouště, kde byli zavražděni.Členům Barsacovy výpravy
se však podařilo ve městě zorganizovat povstání a otevřít
Camaretovi oči. Ten si uvědomil, že pracuje pro lupiče a vraha, a
přidal se na stranu vzbouřenců. V bojích nakonec Killer i
Camaret zahynuli a Blackland skončil v troskách. Po
Camaretových vynálezech zůstaly jen kusé zprávy očitých
svědků, kteří hrozné události přežili a dostali se šťastně do

15. Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém
světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci
po štědrém večeru. V průběhu 25 let války je zpustošena zeměkoule a
zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V
Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk.
Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem
(Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti
zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem,
kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí,
záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a
agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036
se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho
vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce.
Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován
Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru
má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce
zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří
odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu

20. Jack London - Železná pata (1907)
Román představuje klasické dílo americké utopické
literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého
"1984". "Železná pata" (1907) zachycuje formou zápisků
ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně
kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na
začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard,
vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací -
Železné patě. Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London
masu zaměstnanců, neschopnou organizovaného boje.
Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří
se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a
omezují se na individuální teroristické akce.

21. román Železná pata je považován za možná nejsilnější
socialistický román všech dob, jde o dílo opatřené značně
rozvinutým poznámkovým aparátem a s takovou mírou
autenticity, že není možné odhadnout, zda si něco vymýšlel či
nikoliv. Soudobý editor Penguinu Jonathan Auerbach
upozorňuje, že díla si velmi povšiml Trockij, na nějž mohly udělat
velký dojem líčení krutosti hutného a vykrystalizovaného
korporátního fašismu a že mohly neblaze působit některé
hrdinské a ženské archetypy, ale v zásadě jde o dílo značně
prorocké v mnoha aspektech o kapitálu, moci a možnostech a
mechanismech společenského vývoje platné dodnes, schopné
postulovat nosnou kompetitivní strategii (kterou se inspirovalo
například španělské družstvo Mobiot, které dodnes roste,
dodnes rozšiřuje své aktivity, vyplácí renty a penze). I díky němu
a dalším výrazným autorům této doby vznikla inspirativní díla
protagonistů nové ekonomické školy - C. H. Douglase, Henryho
George a Silvio Gesella, jež se věnují problému zvanému
seigniorage.

27. Ruská a východoevropská sci-fi
- Jefremov (Mlhovina v Andromedě, Hodina
Býka)
- Běljajev (Člověk obojživelník, Prodavač
vzduchu, Ariel)
- Stanislav Lem (Mír na Zemi, Pánův hlas,
Futurologický kongres)
- Bratři Strugačtí

32. Umění: metafory, nadsázky, alegorie
- nikoliv vědecká analýza
- popis společnosti z hlediska neideálního
pozorovatele, z hlediska jednotlivých
lidských osudů a zkušeností
- v různých systémech lze prožívat podobné
situace, v jednom systému lze prožívat
situace zcela rozdílné

33. česká starší tvorba
Jan Weiss - Dům o 1000 patrech
Heteša-Veverka - Sítě, kanály, stoky
(1988, kyberpunk)
Jiří Haussmann - povídky

36. Kyberpunk / Tech-noir
Kyberpunk (anglicky cyberpunk) je podžánr science
fiction (vlivný hlavně v 80. a 90. letech 20. století), v
němž hrají zásadní roli informační technologie,
počítače a umělá inteligence. Často je námětem
činnost hackerů pohybujících se v undergroundovém
prostředí. Příběh je typicky zasazen do dystopického
světa, který ovládají mamutí nadnárodní korporace a
organizovaný zločin. Zápletku je často koncipována v
duchu detektivní drsné školy. Kyberpunk dále
charakterizuje nihilistický nádech s dotekem japonské
kultury, všudypřítomné drogy, hrdina s cynickým
pohledem na svět, většinou s kyberimplantáty po těle a
čas od času ponořený v kyberprostoru.

37. Nejstarší SF filmy:
Fritz Lang - Metropolis (1927, dieselpunk)
Aelita - Kráska z Marsu (Protazanov)
Things to Come - podle Wellse

44. Od Říjnové revoluce k Sputniku
První ruské fantastické filmy z let kolem r. 1920 byly postaveny na
revolučních motivech, na motivech třídního boje, a tato etapa vydržela
poměrně dlouho. Byly ve značné míře také prostoupeny dozvuky
autentické ruské avantgardy - klasického futurismu a konstruktivismu.
Prvním filmem tohoto typu byl zřejmě opus "Železná pata" (1919),
natočený podle stejnojmenného románu Jacka Londona, který pojednával
o všeobecné krizi v USA, nastolení totalitní diktatury tamtéž a o
následném vypuknutí "Světové revoluce". To vše z perspektivy
budoucích historiků. Film se však nedochoval. Dalším významným
filmem, který bývá často dodnes zmiňován, je "Aelita" (1924) režiséra
Jakova Protazanova. To je milník podobného významu i stylu jako o pět
let pozdější "Metropolis" Němce Fritze Langa. Předlohou byla
stejnojmenná novela Alexeje Tolstého, která u nás vyšla jako "Kráska z
Marsu" (1923). Dva Rusové se v něm vypraví ve speciální kosmické lodi
na Mars, kde jsou svědky rozpadu téměř otrokářské říše s bezohledným
monarchou-diktátorem v čele.

45. Jeho dcera Aelita se však do vůdce expedice (nordický inženýr Los)
zamiluje a spolu plánují osvobodit lid a sjednotit obě planety
(perličkou je v knize motiv, že zakladatelem marťanské civilizace byli
vyspělí a postavou mohutní Atlanťané ze Země). Druhý Rus, prostý
voják a revolucionář Gusev, mezitím vede povstání hladových,
zubožených a prací ničených marťanů proti armádě bránící
utlačovatelský režim. Revoluce je ale nakonec potlačena a dva
Pozemšťané uprchnou ve své lodi zpět k Zemi. Na konci vypadá celý
příběh (v knize) neskutečně až snově, je to příběh nenaplněných
nadějí. Tento motiv vzali filmaři doslova a celý děj, odehrávající se na
Marsu, je skutečně ve filmu jen pouhým snem. Ve filmu jsou i další
podstatné odchylky od literární předlohy (např. Los v něm zabil svoji
ženu na Zemi, k témuž posléze vede i konflikt s Aelitou, která chce
otcovu moc pouze beze změny převzít, vše je však nakonec jen snem,
noční můrou). Dodnes omračující jsou ve filmu použité avantgardní
kulisy a kostýmy (vytvořila je výtvarnice Aleksandra Ekster, která
později emigrovala do Francie). Aelita měla vliv nejen na Langův film
Metropolis, ale i na seriálové příběhy Flashe Gordona (a možná, že
jistá podobná stopa kontrastu mezi modernistickou formou a
designem a zastaralým feudálním obsahem by se dala najít i v
Lynchově Duně).

46. Dá se říci, že v Aelitě nedochází (patrně i díky kvalitní předloze) k
triviálnímu soc-realistickému schématismu a třídnímu černobílému
nebo jednoznačnému předurčení postav. Postavy jednají samy za
sebe, pouze jsou vrženy do určitých společenských souvislostí. Za
zmínku stojí i vyobrazení exotické a vyspělé marťanské technologie,
např. přístroj na podrobné sledování měst a lidí na Zemi připomíná
tehdy v bulváru traktovaný, mýtický, avšak neexistující meziplanetární
"Teslaskop". Na podobné téma byla natočena také krátká animovaná
variace "Meziplanetární revoluce" (1925).Také další dva zfilmované
příběhy jsou hardcore revoluční až akční a dá se říci, že současný
Hollywood by z nich udělal asi něco na způsob Soudce Dredda,
Robocopa nebo Demolition mana. V jednom případě jde o zneužití
čehosi jako laseru proti pracujícím ("Paprsek smrti", 1925), v druhém
případě jsou proti dělníkům nasazeni (v podstatě Čapkovi (!)) roboti
(Zkáza citů, Gibel sensacii, 1935). V obou případech však nakonec
technologii ovládnou dělníci (v Hollywoodské mytologii by
samozřejmě šlo analogicky o jakési "demokraty") a končí to happy
endem.

47. V souvislosti s Paprskem smrti je třeba zmínit ještě fakt, že v téže
době také vyšel román A. Tolstého "Paprsky inženýra
Garina/Hyperboloid inženýra Garina" (1925-1927), kde hrál hlavní roli
také koncentrovaný světelný paprsek, sloužící k různým strategickým
účelům, avšak tato látka byla zfilmována až mnohem později (zato
vícekrát, např. v r. 1965 a v r. 1973 jako miniseriál Krach inženýra
Garina). Podobné téma (paprsek zvláštních životodárných vlastností a
jeho vojenské zneužití) měl i mnohem pozdější film "Soud šílenců"
(1962). V podstatě zde jde o staré verneovské téma o zneužití
vynálezu, tedy typ "Vynález zkázy".

52. Vykořisťování a segregace,
problémy (ne)soužití ras a národů
Planet of the Apes
District 9
In Time (Vyměřený čas)
Moon
Rollerball
Enemy Mine
Babylon 5
Battlestar Galactica 2003

61. Život utlačených, revolta
Escape from New York
LEXX - seriál
V jako Vendetta
Equilibrium

64. Zlé korporace - zisk
Alien (Weyland - Yutani)
Resident Evil (Umbrella Corp.)
Robocop (Omni Consumer Products -
ABL?)
Avatar (Cameron, RDA Corporation)
Silent running
Jurský park (InGen)
Duna (CHOAM)
Blade Runner (Tyrell corp.)
Superman (LexCorp)

74. Zlé korporace 2
Terminátor - Cyberdyne
Total Recall - Rekall
Space Truckers - 1996 Stuart Gordon

76. Konspirace a utajování
The Matrix
Total Recall (Verhoeven)
The Truman Show
Max Headroom
V
Running Man
They Live
Tron, Lawnmower Man
Strange Days

82. Válka, militarismus
Day the Earth Stood Still
Dr. Strangelove (Kubrick)
Threads
Starship Troopers (Verhoeven)
Robot-jox (Stuart Gordon)
Kmen Andromeda
Terminátor
Screamers
Star wars (Impérium = USA)

92. Sky Marshall Omar Anoke

97. Totální kontrola
Logans Run (1976)
Gattaca (1997)
THX-1138
Brazil (Gilliam , steampunk)
The Prisoner (seriál)
Správci osudu
Dark City
Fahrenheit 451
Alphaville
Æon Flux

113. Totální kontrola 2
Brave New World, Ostrov (Aldous Huxley)
Scanner Darkly
LEXX - seriál
Freejack

121. Rozpad hodnot a jistot
Clockwork Orange (Kubrick)
Soylent Green
Zardoz (Boorman)
Videodrome, Existenz (Cronenberg)
Twelve Monkeys (Gilliam)
Westworld
Death Race 2000
Mad Max
The Omega Man
Sedmá oběť

136. Rozpad hodnot 2
Smrt v přímém přenosu
Avalon
Battle Royale / Hunger Games
Lord of the flies
LEXX - seriál