2. Styl nebo žánr s kořeny v realitě let zejména cca 1945-1985
Pokrývá - reálie i fantastické představy vzniklé na základě vědy a
technologie z daného období. Zahrnuje také na této bázi předvídatelné
technologie. Obsahuje víru v prospěšnost vědy a technologický pokrok.
3.
4. Věcné souvislosti futurismu a vědecké fantastiky během
posledních 100 let
1903 - první motorový let letadla těžšího než vzduch (Flyer, bratři Wrightové)
1910 - první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku (1919 rozhlas u nás)
1935-6 - první pravidelná TV vysílání (Německo, Velká Británie)
1939 - první proudové letadlo Heinkel He 178
1945 - 1. jaderné bomby (projekt Manhattan)
1945 - první výškové výzkumné rakety (WAC Corporal nebo V2 based)
1948 - Norbert Wiener - Kybernetika, první počítače od 30. let (mechanické, Vannevar Bush, pak Turing)
1953 - objev DNA
1957 - Sputnik 1, pronikání do “vnějšího vesmíru”, expanze
1961 - Vostok 1 (Gagarin)
1969 - Apollo 11, přistání lidí na Měsíci (vrchol kořenů atompunku) současnost - Elon Musk, SpaceX,
Hyperloop, BFR, jaderné raketové motory, autonomní auta
1986 - Challenger, Černobyl :-(.
5.
6.
7. Technologické a společenské přelomy nebo
spojitý vývoj?
1. průmyslová revoluce, manufaktury, jednodušší stroje- vrcholem byla viktoriánská doba -
steampunk
2. průmyslová revoluce, elektrifikace, montážní linky, sériová výroba - střed mezi 1. a 2. světovou
válkou - dieselpunk
3. průmyslová revoluce, automatizace, jaderná energie, kosmonautika - po roce 1945 - atompunk,
dobytí vnějšího světa
IT revoluce - po roce 1980 - cyberpunk, dobytí “vnitřního” světa
4. digitalizace reálného světa - průmysl 4.0, flexibilita, 3D tisk, nanotechnologie + internet věcí - po
roce 2010, v zásadě smíšená realizace dalších myšlenek atompunku a cyberpunku, kyberfyzikální
systémy
8.
9. Retrofantastika - koncepty + technologie +
design + estetika
- kyberpunk - 1980 - 2000 (Tron, Blade Runner, Matrix)
- steampunk - 1800 - 1910 (Verneovky, Sherlock Holmes)
- dieselpunk - 1910 - 1945 (Indiana Jones, art deco, Phil Marlowe, Agatha Christie)
- atompunk - 1945 - 1985 (Lem, Clarke, Roddenberry)
Objekty zasahují do více vrstev najednou, je přirozené je zkoumat v rámci jejich mnohovrstevného
působení.
Neexistuje atom-punk nebo atomic punk, existuje atompunk - prostor konceptů a stylů (raného)
jaderného kosmického věku (The Vault of the Atomic Space Age). Nejde o 100% jednotný styl, jeho
styly ale mají některé základní společné znaky - modernismus 2. pol 20. stol.
10. Ideální uspořádání společnosti ?
- žijeme v nejlepším z možných světů (tradiční hierarchická společnost, Gottfried
Wilhelm Leibniz, změna společnosti je proti Bohu)
- nežijeme v nejlepším z možných světů (Voltaire, Candide, osvícenství, reformismus,
revoluce) => hledáme lepší, popř. nejlepší uspořádání společnosti - jít odvážně tam,
kam se člověk dosud nevydal (cpt. Kirk, Star Trek)
- Toto je nejhorší z možných světů. Tento svět je bojiště zmučených a zmírajících tvorů,
kteří přežívají díky vzájemnému požírání, v podstatě nihilismus - Schopenhauer
11.
12. Utopie jako inspirace pro změnu společnosti
Utopie jsou projekty, v nichž se lidé snažili postihnout hlavní neduhy svých společností
a většinou proti nim postavit své ideály.
Měly tedy velký význam pro myšlení o společnosti a většina moderních ideálů (právní
stát, rovnost ras a pohlaví, potřeba míru, sociální péče, tolerance aj.) se objevila právě v
utopiích. Německý sociolog Karl Mannheim proto postavil proti sobě ideologie, které
stávající společnost podporují, a utopie, které jej pomáhají změnit. Ve 20. století však
vzniká i ostrá kritika utopií, které například Karl Raimund Popper spojoval s totalitními
režimy.
13. Utopie různého druhu
- utopie mohou mít evoluční nebo i revoluční význam, Platón - Zákony + Republika/Ústava, kastovní
společnost, fašismus, korporativismus, maximální účelnost. Platón obě knihy napsal pod
bezprostředním dojmem ze ztroskotání athénské demokracie a snažil se z něho vyvodit velmi
podrobné poučení. Budoucí obec musí mít správnou velikost a polohu, musí být více uzavřená,
omezovat podnikání pro zisk a vláda nemůže být v rukou veřejnosti, nýbrž zvláštní kasty „strážců“. Ti
nesmějí mít majetek, musí žít společně a musí pro to být zvlášť vychováváni. Klíčové jsou přísné
zákony a společná výchova všech dětí.
- utopie různé podle účelu (náboženské, feministické, rovnostářské/sociální, libertariánské,
vegetariánské, ekologické, přírodní, spirituální) Eden, Apokalypsa, Shakers, Amishové, Robinson
Crusoe, J. J. Rousseau, H. D. Thoreau
- utopie technologické - technologie nikoliv jako účel, ale nástroj. Technologie jako nutná podmínka
zlepšení společnosti a civilizace
14.
15. 19. a 20. století - moderní utopie vs. dystopie
- Aldous Huxley, Gattaca (genetické a bio dystopie), Sleeper, něčím se vždy platí za “ideálnost” a
“dokonalost”, Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita, smart house
- rozvoj průmyslové základny, vědy a technologie, technooptimismus, karteziánský a osvícenský
duch
- začátek atomového a kosmického věku / věk robotiky a automatizace / biotechnologie /
nanotechnologie / jaderná fúze / solární energie - atompunk = levná energie
- atompunk (základní koncepty, design, feeling, estetika) > atompunková technologická utopie
(funkčnost, optimalizace funkce, Tomorrowland) > atompunková společenská utopie (Star Trek)
18. Obecná definice - druh retrofantastiky? nejen
Atompunk je spíše neostře formovaný souhrn či shluk stylů, designových prvků a
myšlenkových koncepcí, které formovaly kulturní povědomí hlavně v období od r. 1940/45
zhruba do r. 1980, na Východě i na Západě, za důrazného využití pokročilých až téměř
sci-fi technologických prvků či motivů té doby, s přesahem/extrapolací do tehdy
očekávané budoucnosti. Levná (atomová, jaderná) energie, rakety, kosmické lety, roboti,
biotechnologie, kybernetika a elektronika, odvážná sci-fi architektura, space age pop,
space age fashion, space age design, atd. A hlavně dnešní rezonance s těmito tématy -
remix.
Negativní témata jsou v menšině - atompunkové dystopie, virtuální hrozba jaderné války
19. Zrod atompunku - remix původních témat
- Atompunk jako žánr vznikl během komunikace v jedné nizozemské newsgroup během let 2008-2009,
která probíhala mezi organizátory každoroční multimediálně-technologické výstavy Gogbot a kmotrem
kyberpunku a steampunku, americkým spisovatelem Brucem Sterlingem. Právě Sterling definoval
atompunk jako retrofuturismus či retrofantastiku poválečné éry, která trvala zhruba do období začátků
kyberpunku (začátek 80. let) a nizozemští organizátoři pak věnovali výstavu Gogbot v roce 2009 právě
atompunku. Na podzim 2010 se v Praze v zařízení DOX konala výstava Planeta Eden, která se věnovala
implicitně atompunku ve Východním bloku, avšak univerzální či globální atompunkový rozměr jí chyběl a
o atompunku v jejím rámci nepadlo ani slovo. Zhruba v podobné době fungovaly na webu různé blogy,
věnované mj. atompunku (např. starší Dark Roasted Blend či novější Mass panic atomic) a na Facebooku
poté vznikly některé atompunkové stránky (The Vault of the Atomic Space Age, Atomic Samba) či
skupiny (Atompunk, Atompunk Brasil, Atompunk Czech), které se věnují atompunkovým tématům na
denní bázi.
20.
21. Atompunk jako syntéza, náhled více
rovin najednou
- technologie, energetický základ, “core”
- industriální design, estetika (jednoduchá, přímočará a funkční
elegance), móda, styly
- různé koncepty a ideje
- reálný svět současnosti, periferní jevy
- imaginární, fiktivní svět budoucnosti, technofantazie (lety k
planetám a hvězdám)
22.
23. Technooptimistické extrapolace poválečné doby se v obecném smyslu nevyplnily.
Technologický pokrok v 2. polovině 20. století nebyl ve všech oblastech rovnoměrný, někde sice překonal
očekávání (počítače, informatika, komunikační a multimediální prostředky), v jiných oblastech se ale
vývoj prakticky zastavil nebo hodně zpomalil (kosmické lety k jiným planetám, jaderná fúze, jaderná
doprava, umělá inteligence, automatizace výroby a materiálních infrastruktur).
Poválečný technologický boom po r. 1945 lze charakterizovat hlavně čtyřmi prvky:
- zrodilo se praktické a mírové využívání atomové (jaderné) energie (1951-53)
- raketová technika začala sahat do kosmického prostoru (1957)
- v r. 1948 napsal Norbert Wiener základní dílo s názvem Kybernetika, začala informatická a elektronická
revoluce (tranzistory, integrované obvody, čipy, optoelektronika apod.)
- v r. 1953 odhalili Watson a Crick strukturu DNA a položili tím základ pokročilé genetické technologie a
biotechnologie.
24.
25. Atompunkové (technologické) utopie
- atompunk - potenciál pro utopie (1945-1985), konceptuální, filosofický, estetický a stylový
prostor na bázi technologie po WWII a technologie extrapolované
- Ivan Jefremov - Mlhovina v Andromedě, Hodina Býka
- Gene Rodenberry - Star Trek
- Isaac Asimov, Arthur C. Clarke, Robert Heinlein
- Disney + von Braun - Tomorrowland, Pavel Klušancev
- Stanislaw Lem - první romány (Astronauti, K mrakům Magellanovým, Nepřemožitelný, Solaris,
Fiasko)
- Československo - František Běhounek (Akce L, Robinzoni vesmíru), Václav Babula - Oceánem
světelných roků, Julie Nováková
- Neználek ve Slunečním městě
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36. Paluba mezihvězdné lodi, hvězdoletu. Posádka, vzbuzená počítačem z hibernace těsně před cílem
cesty. Za zády kosmonautů zní zpěv brzdících jaderných nebo antihmotových motorů, jejichž výkon
je porovnatelný s energetickou spotřebou celého kontinentu na Zemi. Před nimi číhají neznámá
nebezpečí, neuvěřitelné jevy a síly, které překonávají veškerou lidskou představivost a všechna
lidská nebo pozemská měřítka.
Pouze věda, nasazení všech technologických prostředků, vypětí všech sil a maximální sebedisciplína
svobodných lidí mohou společně překonat úskalí Vesmíru.
Člověk už vyřešil díky rychlému pokroku v rámci technologie i společnosti všechny základní vnitřní
problémy lidstva na Zemi a vydává se ke hvězdám, změřit své síly s Absolutnem. Tak to je zhruba
základní expozice řady sci-fi románů, seriálů nebo filmů z 50. nebo 60. let.
Příběhy se sice lišily, podle toho, jestli byly napsány na Východě či Západě, ale to hlavní zůstalo
stejné: víra v blahodárné účinky vědy a technologického pokroku, objevitelský a dobyvatelský étos
protažený do vesmíru a důraz na hrdinství a racionalitu.
37.
38. Atompunk jakožto retrožánr se začal konstituovat teprve relativně nedávno, jakožto zpětná
reflexe/remix původního snění začátku atomového a raketového věku a začátku věku kybernetiky
(mezi 1945-1985). V tomto smyslu tak vlastně definitivní podoba atompunku není dosud ukončena.
2008 - výstava Gogbot v holandském Enschede - Bruce Sterling
Steampunk - síla páry, mechanické transmise, hodinové strojky, telegraf, parní železnice
Dieselpunk - motory s vnitřním spalováním, ropa a benzín, zeppeliny, vrtulová letadla, létající čluny,
ponorky
Atompunk - o pár řádů koncentrovanější energie atomového jádra, přeměny hmoty na
atomové/jaderné úrovni (z tohoto titulu by případný “nanopunk” byl vlastně logicky podžánrem
atompunku).
Steampunk se ale liší od retrofuturismu na bázi 50., 60. a 70. let velmi podstatně tím, že je často
fantasmagorický nebo pohádkový. Často je tento prostor umístěn do alternativního světa s jinými
fyzikálními zákony či reáliemi.
39. Bruce Sterling, kmotr atompunku,
steampunku a cyberpunku:
"Atompunk is not afraid of past or future, because it is cosmotemporal:
Atompunk can live gleefully in two, three, five times at once. And Atompunk
does it with style.
Atompunk se nebojí ani minulosti ani budoucnosti, protože je roztažen v
celém časoprostoru. Atompunk se může radostně opakovat, třeba dvakrát,
třikrát nebo i pětkrát. A vždy se stylem." (Bruce Sterling v r. 2009 na webu
nizozemské atompunkové výstavy Gogbot Festival + Wired 2008)
40.
41. Představy na bázi atompunku se oproti tomu nevyplnily zejména kvůli nedostatku
finančních prostředků, dobové technologické nevyzrálosti či ekonomické neefektivitě
(např. létající auta, raketové batohy), ne kvůli jejich principiální nemožnosti.
Od představ steampunku a dieselpunku se vzdalujeme (pára a ropa už asi nikdy nebudou
vůdčím či základním energetickým médiem budoucnosti), k představám atompunku se
naopak díky stále probíhajícímu technologickému pokroku víceméně blížíme. Jenom
nevíme, jakým tempem.
Nevíme, kdy přijdou rozhodující objevy, které nás postrčí potřebnou mez, abychom se
ocitli na vyšším stupni civilizace. Řada atompunkových příběhů se proto odehrává
několik set let v budoucnosti (Star Trek, Ivan Jefremov), přičemž se v nich předpokládá a
popisuje, jak mezitím lidstvo svedlo obtížné zápasy o to, aby překonalo svoji zaostalost a
tendence k rozkladu a destrukci. Lidstvo má také možnost spadnout na vývojovém
žebříčku zpět.
42.
43.
44.
45.
46. Další literatura, filmy etc.
- Vnuci našich vnuků, Planeta Eden
- Stardance (kosmická mystika) - Spider & Jeanne Robinson
- Ikárie XB-1, Muž z prvního století (humorná ironie)
- Zítra vstanu a opařím se čajem
- Návštěvníci (1984, částečná ironie), Sexmise (ironický obraz feministické utopie/dystopie)
- Vejdělek - Návrat z ráje, Blažek - Nejlepší století
- bratři Strugačtí - Poledne XXII. století, Pondělí začíná v sobotu
- Buckminster Fuller, Venus Project (Jacque Fresco, ekologicko-sociální utopie, optimalizace zdrojů,
kybernetika, 10 domů), Transhumanismus, Extropismus, autonomie, off grid
- Jacques Tati - Playtime (ironie, satira, kritika chladné estetiky)
- Interstellar, Passengers, Tomorrowland, 2001: Space Odyssey (Kubrick), Moon, Martian, Europa
Report
47.
48.
49.
50.
51.
52. V prosinci 1989 proběhla v comicsu Calvin and Hobbes konverzace ve
znamení tématu "Tak kde jsou ta létající auta?"
Hobbes: "Nová dekáda se blíží."
Calvin: "No, to je tedy terno! Kde jsou ta létající auta, co nám slibovali? Kde
jsou kolonie na Měsíci? Kde máme osobní robotické pomocníky a kde jsou
antigravitační boty? Tohle má být nová dekáda?! Tohle má být ta slibovaná
budoucnost?? Kde jsou raketové batohy? Kde jsou dezintegrátory a
paprskomety? Kde jsou plovoucí města?"
53. Atompunkovým představám se dobře dařilo v prostředí světových výstav 50. a 60. let (např.
Expo 58 v Bruselu, z něhož dodnes stojí vpravdě atompunková ikona - Atomium), které
anticipovaly i pomocí funkčních prototypů některé možné technické vymoženosti blízké
budoucnosti
(byly zde k vidění i videotelefony, magnetické vlaky, automaticky řízené domy a domácnosti,
dokonce i vznášející se auta).
Atompunk tedy není jen čistě sci-fi představou. Byl feelingem technologicky urychlené
doby. Pro mnohé lidi bylo přirozené uvažovat, že když technologie během jediné generace,
dejme tomu od dvacátých do padesátých let, zaznamenala tak obrovský pokrok a akceleraci
(od prvotní elektrifikace jejich domova až k letům na Měsíc, které bylo možno sledovat v
přímém přenosu v televizi), při dalším podobném vývoji člověk dostihne dříve či později
téměř všeho, co je technologicky myslitelné. Šlo vlastně jen o pouhou a pochopitelnou
extrapolaci.
54.
55.
56. Pokud jde o renesanci atompunku či spíše o snahu formování příslušného
retrofuturistického stylu, tak své udělaly v poslední době zejména dvě evropské výstavy.
První se konala v září 2009 v nizozemském Enschede, pod názvem Gogbot festival a s
jasnou atompunkovou náplní, tedy se zaměřením na techno design, témata a styl 40. až
70. let.
Hned o rok poté, v září 2010, se v pražské galerii DOX konala výstava s názvem Planeta
Eden, která měla podle některých komentátorů demonstrovat “nereálné představy
socialistické scifi o budoucnosti”, na příkladu témat, pocházejících časově zhruba ze
stejného období. Nicméně, i když to nebylo řečeno explicitně, šlo opět o krystalicky čistý
atompunk, v podstatě velmi podobný západnímu pojetí. Souhrnně vyjadřuje výtvarný styl
a design atompunku např. dokumentární film Atomic Lounge (2010).
57.
58. Atributy atompunkového stylu
Vyspělá technologie, která se může někdy blížit až technologické utopii. Bída a společenské rozpory
jsou vyřešeny nebo se kvalifikovaně řeší, světu dominuje čistota, uspořádanost a dokonalost. Téměř
vše je velkolepé, zářivé, krásné, čisté. To je např. svět Star Treku a éry Velkého Okruhu, kterou popisuje
Ivan Jefremov jako svět spojených kosmických civilizací, svět osvobozené energie a práce, rovnosti a
spravedlnosti. Přesto ani v tomto prostředí není vše bezproblémové a hlavní hrdinové nadále bojují se
Zlem, s rozpory a nízkostí.
Všude panuje dostatek až nadbytek energie a surovin. Jaderná energie či jiné pokročilé formy
získávání energie prostupují vším (mohou se používat mírové jaderné výbuchy pro změnu reliéfu
povrchu Země, existují jaderná letadla, lokomotivy, auta, přenosné jaderné generátory apod.).Zde je
nutno podotknout, že v SSSR i v USA skutečně postavili v 50. létech funkční prototypy jaderným
reaktorem poháněného bombardéru (potřebný protiradiační štít by byl příliš těžký). Mobilní jaderné
generátory či reaktory se v současnosti vyvíjejí.
59.
60. Díky nanotechnologiím a biotechnologiím se možná někdy stane solární energie všeobecně
dostupnou, stejně jako umělá fotosyntéza nebo jako mikrobi nebo řasy, vyrábějící ropu či vodík. Dá se
říci, že hojnost energie je vlastně základní podmínkou atompunkové situace a společnosti.
Klíčová role vědy a technologie jako prostředku k sebezdokonalování lidstva. Pokud bychom toto
popřeli, popřeme i minulých 400-500 let vývoje lidstva.
Roboty (antropomorfní) slouží v každodenním životě - koncepce osobních robotických sluhů a
pomocníků (viz skladba Kraftwerk - We are the robots: “ja tvoj sluga, ja tvoj rabotnik”). Humanoidní
tvar robotů možná není vždy zcela nutný, ale vyjadřuje pokročilost technologie.
Problémy světa řeší a svět řídí superpočítače (superinteligence), globální elektronické mozky (CML
jako v Návštěvnících), informace se ukládají v datových krystalech (fotonika ?) nebo hologramech,
implicitně se ale v původním “ortodoxním” atompunku používá analogová technika, protože digitální
počítače nebyly tehdy ještě mainstreamem.
61.
62. Letáme k jiným planetám, možná i hvězdám a kolonizujeme je (volitelně se objevují mimozemšťané,
někdy útoční, ale při kontaktu více vesmírných druhů a ras dávají autoři většinou přednost těm
mírumilovným a budujícím před ničícími). Velká část spisovatelů správně předpokládá, že k
mezihvězdným cestám bude třeba vyvinout celou řadu speciálních technologií
Vesmírné ostrovy (O´Neill), kosmické elektrárny, základny minimálně na Měsící a Marsu.
Dobytí podmořské říše a Antarktidy - lidé osidlují a kolonizují oceány, využívají jejich bohatství.
Plovoucí města.
Zkrocení živlů a počasí, přestavby krajiny
Ovládáme editaci hmoty na molekulárni a atomové úrovni (nanotechnologie, replikátory)
Částicové nebo "direct energy" zbraně, rozkládající hmotu - paprskomet - raygun, phaser,
dezintegrátor. Někdy je pro atompunk synonymem název raygun gothic, ražený Williamem Gibsonem.
63.
64.
65. Pokročilá biotechnologie - klonování a zázračná medicína jsou běžné, genetické metody léčby, hibernace,
zpomalení životních pochodů, pokročilá reanimace lidí na pokrají smrti.
Vše v domácnosti je “na knoflík” - tomu se v současnosti blíží reálný koncept tzv. chytrých domů či
domácností - Smart house
Na zeměkouli funguje dokonalá doprava - mezikontinentální rychlodráhy (tunel pod Atlantikem, dlouhé
viadukty nad mořem), suborbitální letadla, létající auta (nejběžnější dopravní prostředek např. v
animovaném seriálu The Jetsons), raketové batohy. Převládá tryskový pohon, ale možné jsou i osobní
helikoptéry, vznášedla, ekranoplány. V městech a jejich okolí vidíme mnohé visuté dráhy a mimoúrovňové
křižovatky. Samozřejmostí jsou megalopole a supermrakodrapy.
Dokonalá komunikace - videotelefony, videostěny (za 20 let to tady máme :-)), meziplanetární a
mezihvězdná komunikace
Space age design, Populuxe, Googie Architecture, Space age music, Lounge, Elektronická “kosmická”
hudba - ve výtvarném, hudebním nebo filmovém projevu. Souhrnně vyjadřuje výtvarný styl a design
atompunku např. dokumentární film Atomic Lounge (2010). Část stylu oblečení je nadčasová.
72. Architektura a design
- Streamline moderne
- Googie, Populuxe
- Brutalismus
- Kosmická a hi-tech architektura, UFO-vily, TV věže - rakety (Žižkovská věž)
Oscar Niemeyer, Norman Foster
Výtvarníci - Syd Mead, Robert McCall, Frank Malina, Chesley Bonestell, Shigeri
Komatsuzaki, Verner Panton, Luigi Colani, Theodor Rotrekl, El Gato Gomez, David
Zackus
98. Filmy
1950 – Destination Moon (USA)
1950 – Rocketship X–M (USA)
1951 – Flight to Mars (USA)
1951 - Day the Earth Stood Still (USA)
1951 - When Worlds Collide (USA)
1953 – Project Moonbase (USA)
1953 – Spaceways (GB)
1955 – Conquest of Space (USA)
1958 - Atomic Submarine (USA)
1960 – Mlčící hvězda (DDR)
99.
100. 1962 - Planeta Bouří (SSSR)
1967 - Mlhovina v Andromedě (SSSR)
1968 – 2001: A Space Odyssey (GB/USA)
1971 - City Beneath the Sea
1972 - Silent Running
Hrané dokumentární filmy Pavla Klušanceva (Cesta ke hvězdám, Měsíc, Mars), série
Tomorrowland (Disney, von Braun), James Bond, Iron Man, Batman
České atompunkové filmy
1948 - Krakatit
1961 - Muž z prvního století
1962 - Jiří Trnka - Kybernetická babička
1963 - Ikárie-XB
1976 - Odysseus a hvězdy (zajímavý prognostický pohled ze 70. let do 21. století teď můžeme
využít naopak jako zpětný pohled na 70. léta)
1977 - Zítra vstanu a opařím se čajem
101.
102.
103. TV Seriály:
Space Patrol 1950 (USA)
Space Patrol 1962 (GB)
Lost In Space (USA) - 60s
Kosmická patrola Orion (Německo)
Star Trek (USA)
Návštěvníci (CS)
Jetsons (USA)
Technooptimistické seriály Gerryho Andersona (Thunderbirds, Supercar, Fireball XL-5), Podivuhodná
dobrodružství rodiny Smolíkovy (Maďarsko), Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka
(Maďarsko)
Cyklus Tomorrowland (spolupráce Walta Disneyho a Wernhera von Brauna - podcykly Man in Space,
Man and the Moon, Mars and Beyond )
104. Technologie a ekonomika Star Treku
- SS Enterprise - warp, teleportace
- replikátory - dostatek skoro všeho
- levná energie
- uvnitř Spojené Federace planet není třeba peněz
- latinium nelze replikovat , obchoduje se s jinými nepřipojenými civilizacemi
- 300-500 let v budoucnosti
105.
106. Ivan Jefremov (1908-1972)
paleontolog, geolog, námořník, idealistický komunista
- Mlhovina v Andromedě (kniha 1957 , film 1967, loď Tantra, ideální
komunismus)
- Hodina Býka (kniha 1968, film 1973, loď Temný plamen, 17 let zakázaná,
totalitně kastovní systém na planetě Tormans)
- až 2000-3000 let v budoucnosti
- inspirace antikou a starou Indií
107.
108. Země v éře Velikého Okruhu
- bez peněz
- přímá demokracie, problémově orientované rady
- o rutinní věci se starají automaty, roboty a počítače
The Era of Disjoint World
- The Era of World Reunion (people of the world uniting together, creating the new society)
- The Era of Common Labor (the period of cleaning, improving and beautifying the Earth)
- The Era of the Great Circle (started with the discovery of the Great Circle)
- The Era of Meeting Hands (started with the discovery of faster-than-light communications and
travel)
109.
110. Konstrukce lepší společnosti, lepšího života?
- nemyslet si, že jakýmkoliv jediným receptem vyřešíme všechno
- každé pozitivum může mít předem nedomýšlené negativní vedlejší efekty
(externality)
- Domýšlet detaily, dělat projekty pořádně
- budovat ji postupně a přirozeným způsobem