Systémová architektura státu

Systémová
architektura státu
Ing. Pavel Hrabě

Trendy v zavádění systémů řízení
ve veřejné správě,
Karlovy Vary, 13.3.2013

Motto

Konečnou příčinou, proč lidé, kteří ze své podstaty milující
svobodu a panování nad jinými, zavádějí takové omezení,
v jakém je vidíme žít ve státech, je předjímání vlastní
sebezáchovy a spokojenějšího života
(T. Hobbes: Leviathan, str. 117)

 Nemá smysl vynalézat nová poslání státu a veřejné správy
(VS), když jejich podstata je všude stejná.
 Nemohu reformovat něco, co vlastně neznám, čemu jsem se
nepokusil (s jistou dávkou pokory) porozumět.
 Nemohu získat důvěru ostatních v reformu, pokud jí nevěřím
já sám a ani moji (státní) zaměstnanci.
13.3.2013 Systémová architektura státu, Pavel Hrabě 2

Shrnutí

 Všechny dosavadní strategie českého státu směřující k efektivnější VS
obsahují správné cíle a úkoly, bohužel se plní zejména odzadu, tj. od
technologií k procesům, nikoli od potřeb přes procesní změny a architekturu
aplikací k infrastruktuře.
 VS je služba občanům, ale často není služba občanovi. Ve skutečnosti jde o
službu občanů občanům prostřednictvím státu. Úředníci hrají roli
zprostředkovatelů, průvodců, zmocněnců při poskytnutí služby občana
občanům. Službou úředníka je být dobrým a úslužným průvodcem.
 Úlohou celkové architektury (EA) VS je být myšlenkovým rámcem, který
podpoří poznání VS ve všech jejích souvislostech a umožní správný návrh
změn VS, směřujících k dosažení strategických cílů a návrh proveditelných
kroků, kterými lze tyto změny uskutečnit (včetně změn IT podpory VS).
 Úspěšné státy dokazují, že to jde.
 Na VŠE máme plán, jak to může ČR dokázat také.


Stát jako systém (stejně jako podnik)

 Stát (podnik) je systém
 Otevřený, měkký, stochastický
 Stát (podnik) je super-systém
 otázkou jsou dimenze a postupy dekompozice na podsystémy
 Stát (podnik) má architekturu
 jeho komponenty a subsystémy jsou uspořádány, mají vztahy mezi
sebou i okolím, jsou vybudovány podle nějakých principů a postupů
 Popis a řízení státu (podniku) jako systému
 finanční účetnictví, rozpočetnictví
 management výkonnosti (např. Balanced Scorecard)
 procesní model, model služeb
 dokumentace a řízení jakosti
 obraz podniku v IS (např. v ERP)
 podniková (Enterprise) architektura


Co to je EA

 EA je obrazem (popisem, modelem) systému podniku
 EA je systém
 vstupy, výstupy
 struktura - vlastní metamodel architektury
 životní cyklus
 EA je myšlenkový koncept – framework, disciplína
 EA je manažerská metoda řízení podniku
 EA je komunikační prostředek, jazyk


Filosofické základy EA

 Podniková architektura má usilovat o podchycení všeho, co tvoří
podnik, neboť to všechno je alespoň trochu poznatelné a pro
porozumění podniku důležité.
 Architektura nemá usilovat o zachycení (poznání) všeho do
posledního detailu, neboť to pro poznávajícího či vysvětlujícího není
možné a ani potřebné.
 EA by měla odpovídat na světonázorové otázky (Vidal,2008):
1. Co je? Ontologie (model současnosti)
2. Odkud se všechno bere? Explanace (model minulosti)
3. Kam jdeme? Predikce (model budoucnosti)
4. Co je dobro a co je zlo? Axiologie (teorie hodnot)
5. Co máme dělat? Praxeologie (teorie lidského jednání)
6. Co je pravdivé a lživé? Epistemologie (teorie poznání)
 Součástí znalostní a osobnostní výbavy architektů, by mělo být
široké filosofické myšlení.


Vrstvy architektury

Historie Prostředí
Vize

Přehled
o celku

Úplné informace
o částech / řezech

Design dílčí změny
/ iniciativy
© Pavel Hrabě 2011


Návrh vrstev modelu architektury podniku

Architektonická vize

Ontologie podniku a organizace

Podniková ontologie
Podnikový slovník
(konceptuální model)

Segmentové architektury

BPM IT (datová & Architektura
Výkonnostní Bezpečnostní
(Procesní aplikační) technologické
architektura architektura
architektura) architektura infrastruktury

Architektury řešení (projektů)


Druhý pohled na dekompozici EA

Architektonická vize

Enterprise (celková) architektura
Architektura strategie, řízení a správy

Architektura Architektura
poskytování služeb správy zdrojů

Segmentové architektury
BPM IT (datová & Architektura
Výkonnostní Bezpečnostní
(Procesní aplikační) technologickéi
architektura architektura
architektura) architektura nfrastruktury

Architektury řešení (projektů)


Detailní návrh domén a objektů
metamodelu holistické části EA

Strategie a řízení
Motivace a strategie Řízení výkonnosti
Externí Iniciativy a Objekty
Strateg. cíle Měřítka ….
vlivy úkoly výkonnosti

Řízení rizik Řízení kvality, shody a udržitelnosti
Objekty
…. Objekty jakosti ….
rizik

Obchodní aktivity (veřejné služby) Aktiva a pasiva (zdroje)
Činnosti Znalosti a informace
Explicitní Zdroje
Projekty Procesy Služby Funkce Události Informace Data Zprávy
znalosti a kanály

Organizace Lidé
Tacitní Sociál. sítě
Organizace Lokality Role Pozice Osoby Dovednosti
znalosti a vztahy

Produkty Majetek
Budovy a technologie,
Energie Suroviny Zboží Výrobky Služby Data Práva, patenty a licence
včetně IT

Vztahy Zdroje financování a finanční aktiva
Zákazníci Vlastnická struktura Hotovost, půjčky
Dodavatelé Partneři Veřejnost
(Klienti) a vztahy a investice
© Pavel Hrabě 2011


Architektura výkonnosti veřejné správy

 Řízení výkonnosti je jenom součástí celkového řízení VS,
řízení:
 Výkonnosti
 Zodpovědnosti
 Jakosti
 Služby jsou jenom jednou z forem řízení (governance) aktivit
(funkcí) veřejné správy.
 „Služba je nehmotná aktivita (funkce) přinášející přidanou hodnotu,
vykonaná poskytovatelem pro příjemce na základě jeho požadavku
a v souladu se vzájemnou dohodou (smlouvou) o parametrech
služby“.
 Služby a procesy:
 služby jsou pouze vybranou podmnožinou funkcí či dovedností
podniku, splňující přísná kritéria svého poskytování, ohraničení a
řízení.
 procesy jsou pouze řízenou sekvencí funkcí a funkce řetězící se
v dobře definovaných procesech jsou pouze podmnožinou všech
funkcí organizace.

Logický model výkonnosti

Vnější
Potřeby Dopady
vlivy

Cíle Výsledky

Zdroje Užití
Činnosti Výstupy
a vstupy výstupů úroveň
služby
účinnost účelnost
hospodárnost


Logický model výkonnosti
– obsah bloků

Vstupy Činnosti Výstupy Užití Výsledky
/zdroje
Lidé
Funkce Hmotné
Nemovitosti produkty – Spotřeba Výsledky
a technologie veřejné produktu programů
Ad – Hoc
statky (politik)
úkoly
Materiál a
služby
Projekty
Data a
informace Nehmotné
Procesy produkty – Příjem Organizační
Informační (business)
veřejné služby
technologie výsledky
služby
Služby
Finance


Struktura měření

 Vnitřní cíle – zda organizace plní, co si stanovila
(politiky, strategické a operativní cíle)
 Vnější cíle – jak občané vnímají hodnotu poskytnuté
služby (kvalita a spokojenost)
Hospodárnost Účinnost Účelnost Úroveň služby
(Economy) (Efficiency) (Effectiveness) klientům

Služby pro občany
a organizace

Podpůrné funkce
státu

Správa zdrojů
státu

Vnější
Vnitřní hodnocení
hodnocení

Předpoklad IT podpory reformy státu

 Pro dobrý návrh IT podpory státu (VS), je nejprve nutné uvést
do pořádku to, co má být IT podporováno (funkce, procesy,
služby)
 K tomu je nutné fungování státu poznat a porozumět mu.
Rozpoznat:
 Kdo je koho klientem
 Kdo komu přináší přidanou hodnotu a kdo by tedy měl za co platit
 Jak výkon funkce řídit a měřit - (je to vždy služba občanovi?)
 Není to vždy služba občanovi žádajícímu, nýbrž služba
občanům tvořícím stát:
 Platba daně, vydání stavebního povolení nebo řidičského průkazu.
 Ochrana bezpečnosti, zajištění zdraví a vzdělání, poskytnutí dávek
 Tato nezbytná poznání a následné návrhy nápravy jsou
součástí architektury státu - GEA

Katalog služeb veřejné správy

 Je podmínkou pro efektivní
 Řízení výkonnosti VS (podle cílů)
 IT podporu služeb a procesů
 Má následující součásti:
 Objekty (subjekty) VS:
 Služby (činnosti) mezi subjekty VS:
 Je nedílnou součástí GEA (územního plánu)
 Představuje kategorie využití území (barvičky)
 Musí být vytvářen k kontextu všech ostatních objektů architektury
 Procesy, funkce, projekty,
 Organizace, lokality, role, zodpovědnosti, vztahy
 Je předpokladem katalogu IT služeb v oblasti VS
 Katalog je současně slovníkem společného jazyka VS


Katalog funkcí, procesů a služeb VS

Funkční oblasti státu Funkce státu Dílčí funkce státu

Služby pro občany a • Pomoc (asistence)
organizace • Oprávňování
• Obrana
• Umožňování
• „Enriching“
• Ochrana
• Poskytování
infrastruktury
• Zastupování
• Prosazování pravidel
Podpůrné funkce státu • Informování
• Tvorba politik
• Stanovování pravidel
Správa zdrojů státu • Administrace VS Viz. samostatná tabulka


Katalog funkcí, procesů a služeb VS
Funkční Funkce Dílčí funkce státu „byznys“ služby
oblasti státu
státu

• Řízení a správa organizace • Administrace a management
(interní) • Správa majetku organizace
• Finanční řízení
• Pořízení vstupů (nákup a logistika)
• Rozvoj lidských zdrojů (HCM)
• Informační management a ICT
• Řízení rizik
Správa zdrojů státu

Administrace VS

• Zajištění odpovědnosti • … včetně auditů výkonnosti
• Správa veřejných financí • Centrální nákup,
• Správa majetku státu
• Správa státního dluhu a závazků státu
• Správa státního rozpočtu
• Zajištění příjmů státu

• Správa státních podniků • … řízení aktivit státu, obdobných soukrom. sektoru
(lesy, pošta, suroviny, …)

• Členění VS • … struktury, kompetence, jmenování, …
• Poskytování „sekretariátu“ • … podpora volených orgánů (sněmoven, vlády,
apod.)


Resortismus versus sdílení

Co brání omezení resortismu?
 NIC – není jediný důvod.
 Věcně nic, formálně mnoho.
 Tradice
 Legislativa, či spíše její výklad
 Neochota vzdát se kontroly a delegovat
 Zdánlivá samostatnost OVM a složek veřejného sektoru
Co předurčuje VS ke sdílení procesů?
 Hierarchie (hierarchičnost) veřejné správy
 Zákonná předurčenost k jednotnosti řady procesů VS
 Nutnost realizace úspor
 Otevřenost (veřejnost) téměř všech informací


Hierarchický model veřejného sektoru

Veřejný sektor
Veřejná správa

Státní (vrchnostenská) správa Samospráva

Profesní sdružení
Resort Resort Samost. Kraj Kraj Statutární
A B úřady α β města

Poskytovatelé veřejných
Státní Práv.osob služeb
Pověřená Pověřená
OSS příspěvko y ze
vé org. zákona
obec obec

Pobočky Pobočky Pobočky
OSS OSS
Obec Obec Pobočky
poskytovatelů
poskytovatelů

Předpoklady komunikace, interoperability a jednotnosti


Hierarchický model sdílených služeb
ve veřejném sektoru
Veřejný sektor
Sdílené služby veřejného sektoru

Veřejná správa
Sdílené služby veřejné správy

Státní (vrchnostenská) správa Samospráva Profesní sdružení
Sdílené služby státní správy Centrální sdílené služby pro samosprávy
Sdílené služby poskytovatelům

Resort A Resort Samost. Kraj α Kraj Statutární
Resortní sdílené B úřady Krajské sdílené služby β města
služby pro samosprávy
Poskytovatelé veřejných
služeb
OSS Státní Pověřená obec Sdílené služby pobočkám poskyt.
Práv.osoby Pověřená
příspěvkové
Sdílené služby ze zákona Místní sdílené služby obec
org.

Pobočky Pobočky Pobočky
OSS OSS
Obec Obec Pobočky
poskytovatelů
poskytovatelů

Předpoklady využití sdílených služeb:
• Business předpoklady – právně závazná nařízení versus dobrovolná ekonomická výhodnost
• Věcné předpoklady - KIVS, ISZR, DS, CzP, … a GEA


Aplikační architektura státu

 Aplikační architektura je vedle procesní, datové a
infrastrukturní architektury součástí celkové Národní
architektury státu
 Aplikační architektura je v podstatě fraktálová,
hierarchická.
 Tytéž domény se opakují u jednotlivých agentur, celých resortů a
celého státu
 Aplikační architektura Veřejné správy v ČR se opírá o
ověřený (referenční) doménový model
 Určitá komponenta se může nacházet v jiné doméně z
pohledu celého státu (například registry jako MDM) a v
jiné z pohledu dílčí agentury (např. totéž jako svěřený
registr).


Referenční doménový model aplikační
architektury veřejné správy
Organizační jednotky a skupiny uživatelů

Aplikace uživatelských rozhraní a přístupu k informacím

Zastupitelé,
vláda GRC
Správa informací, Informace
a komunikace vůči státu Plánování, rozpočtování a výkaznictví
znalostí a dokumentů média
Veřejnost a veřejnosti

Personální a týmové
systémy Zaměstnanci

Back-Office: Nákupní a logistické Dodavatelé,
Middle-Office:
Front-Office ERP, systémy partneři
Klienti, Výpočty, pravidla
Kontaktní kanály rozpočetnictví,
partneři a agendové
a agendové systémy personalistika Dispečerské systémy Technologie,
účetnictví a řízení v reálném čase budovy
a logistika
Svěřené Objekty
registry evidence

Aplikace pro průřezové a IT služby

Interní
Externí
lokální
systémy Integrační nástroje a další technologické platformy systémy


Referenční doménový model aplikační
architektury veřejné správy - detail
Organizační jednotky a skupiny uživatelů

Interní portál Mobilní aplikace Externí portál

Kompozitní procesní aplikace

Zastupitelé, GRC - Informační řízení
vláda audit a kontrola Rozpočet, výkaznictví Řízení strategie Informace
Znalostní řízení
a analytické aplikace a výkonnosti média
Veřejnost Prezentace VS Správa obsahu

Person.apl. Samoobsl.
Odvětvová přizpůsobení v ERP Zaměstnanci
Front-Office: Middle-Office: Vzdělávání Tým.práce
Finance APS – Dodavatelé,
Řízení vztahů Výpočty, pravidla, Logist.optim. SRM partneři
Klienti,
a komunikace a agendové Logistika
partneři Řízení Technologie,
s klienty účetnictví Dispečinky technologií budovy
Personalistika a mzdy
(CRM) Rozšířené Spravované Objekty
Řízení jakosti, bezp. a shody provozní apl. registry evidence

EDI ITSM ILM DMS jakost dat Internet GIS

IDM EA, BPM MDM Archiv DWH, ETL Office CAD a další
Interní
Externí
lokální
systémy
ESB, EAI Mobilní infr. Komunikační infra. RFID infr. Platf. pro data v reál. čase systémy


Jak hodnotit správnost EA (ve VS)
 Správnost popisu architektury
 Vychází z As-Is, musí být prvé řadě věrná, na jakékoli úrovni
abstrakce.
 To vede na „ontologický“ metamodel architektury toho, co opravdu je.
 Musí být srozumitelný, pochopitelný – jazyk architektury
 Míry (stupně) správnosti obsahu architektury
 „účelnost“ - do jaké míry je varianta cílové architektury schopna
naplnit očekávání stakeholderů (zastupitelů, politiků, zákona)
 a to i kdyby jejich očekáváním bylo zadlužení, redukce služeb nebo nějaká
„nepravost“.
 „oprávněnost" - do jaké míry varianta architektury naplňuje poslání
organizace a plní potřeby (občanů, klientů),
 a to i v případě, že ze zákona se naplňovat nemají nebo jsou „navíc“.
 „absolutní správnost - dobrota“ – míra naplnění „dobra“, před Bohem,
lidstvem, přírodou, planetou.

Sdílené
služby
veřejné
správy

Zdroj:
Z. Zajíček, Národní architektonický
plán IS veřejné správy,
Seminář ČSSI, 9.2.2012, VŠE, link


Stávající stav Czech GEA

 Dva roky aktivní propagace a čekání na zájem „shora“
 Pojem Architektura přestal být odmítán na úrovni orgánů státu, viz
KNAP (Koncept národního architektonického plánu)
 Uzavřená práce MV a poradenské firmy pro hlavního architekta
 Koordinační centrum eGOV na úrovni krajů – dokončovaný projekt
 Nic, co by mělo jasný harmonogram rozvoje a co by komunita celé
VS mohla postupně sdílet
 Naproti tomu překvapení „zdola“
 Tajemníci a informatici některých krajů, statutárních měst i měst a
obcí (Plzeň, Ústí, Pardubice, Milevsko, …)
 Chtějí sdílet informace o porozumění sami sobě, o svých IS, o
standardech státu, o napojení na procesy a IS státu.
 Potřebují komunikovat a vyměňovat si zkušenosti
 Požadují jednotu metod GEA, BPM, CAF (EFQM)
 Explicitně chtějí znalosti o řízení IT architektury a IT služeb (vazba
na KIT VŠE)
 Hledají platformu a autority, které znalosti zprostředkují a ověří


Podněty a inspirace

 Architektura nemusí čekat na legislativu
 Architektura staví na službách, ty vychází z potřeb, které se téměř nemění
 Legislativa má kodifikovat služby jako řešení potřeb, změnit zákony lze často
 Je možné využít zahraniční inspirace – potřeby lidí jsou stejné, byť zákony
jiné.
 Transformace VS to nejsou jenom eSlužby pro klienty
 Řada zemí dosáhla významných přínosů transformací podpůrných procesů
 Tam při sdílení nehrozí problém ochrany osobních dat a čekají zřetelné
úspory
 Uvolněné zdroje pomohou i oblasti eGovernmentu
 Architektura veřejné správy může vznikat z obou směrů
 Např. vznik kanadské architektury státu z kat. služeb měst
 Koncept EA , katalog služeb i SW řešení obcí a státu se vzájemně doplňují
 Architektura pro samosprávu je zjednodušená a sdílí zkušenosti i
řešení
 Sdílení se týká jak center služeb, tak společné znalosti potřeb a architektury


Děkuji Vám za pozornost

Kontakt:

Pavel Hrabě
pavel.hrabe@iol.cz
602 259 855


Systémová architektura státu

Recommended

Recommended

More Related Content

Similar to Systémová architektura státu

Similar to Systémová architektura státu (20)

Systémová architektura státu