Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Kpi vyzkum dejin zen

199 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Kpi vyzkum dejin zen

  1. 1. 1. Argumentace Jako podklad k závěrečnému úkolu jsem si zvolila mou práci o výzkumu dějinžen, protože to je téma, které mě jako budoucího historika velmi zaujalo. Obvyklese setkáváme s dějinami v podobě dat a politických událostí, a proto mě tak fascinujepodívat se na historii jinak a to očima tehdejšího člověka. Protože je však toto témavelmi rozsáhlé, vybrala jsem jen úvodní část - základní metodologické principy. Názevjsem odvodila od některých klíčových slov mé práce, tudíž by mělo být čtenáři hnedna začátku jasné, čeho se článek bude týkat. 2. Anotace Tato seminární práce stručně seznamuje čtenáře se základními pojmy,které se vážou s vývojem pojmu gender v historiografii. Popisuje především obdobídruhé poloviny 20. století, kdy se změnil pohled na ženské postavy v minulostia začalo se jim věnovat více pozornosti. Za vrchol v oblasti women´s history pakpovažuje tato práce přednášku Joan Wallach Scottové, která v roce 1985 odhalilamožnost historizace genderu, tj. odhalení jeho časové a kulturní podmíněnosti. 3. Klíčové slova*women´s history*gender*metodologie*žena* historizace * Joan Wallach Scottová 4. Hodnocení zdrojůABRAMS, Lynn. Zrození moderní ženy– kvalifikovaná autorka- přesné informace,- vydané v roce 2005 – relativně málo zastaralé informace- spolehlivý vydavatel,- objektivníČADKOVÁ, Kateřina, Milena LENDEROVÁ a Jana STRÁNÍKOVÁ. Dějiny žen,aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie:(sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. -28. dubna 2006)– kladně hodnocený sborník
  2. 2. - kvalifikovaní autoři- velká šířka pokrytí dané problematiky- spolehlivé informace- bezchybnost v oblasti jazykaWikipedie– aktualizované informace- důvěryhodná citace- důvěryhodný zdroj- přesné informace- funkční odkazy 5. myšlenková mapa Women´s history - počátek a vývoj historického bádání v oblasti gender studies Ve své práci jsem se zaměřila na oblast, která mě jako studenta oboru historiezajímá nejvíc. Považuji to za rešerši vývoje základních myšlenek gender studiesv oblasti historie, jako jeden z možných konceptů historické práce. S tím, jak se na sklonku 19. století proměňovala role ženy v evropskéspolečnosti a sílily ženské emancipační snahy, stával se fenomén „ženství“ novým
  3. 3. a aktuálním tématem pro badatele z řad psychologů, antropologů, lékařů,ale i historiků. Pod vlivem pozitivismu se snažili klasifikovat typicky ženskévlastnosti, vlohy a charakter, ale jejich práce byly často podepřeny pochybnými, spíšepseudovědeckými než vědeckými argumenty, které „slabší pohlaví“ spoutávaly 1v okovech tradičních viktoriánských myšlenek. Women s history – neboli zkoumání role ženy v historii a metody potřebnék jejímu studování 2, jako taková se však začala vyvíjet až v souvislosti s rozvojemakademického feminismu tedy od konce 60. let 20. století a se soudobým rozklademvelkých vysvětlujících makrostrukturálních modelů - především marxismuči strukturalismu. Protože historiografie hrála pro feminismus dlouho legitimizačníúlohu a výchozím vysvětlujícím schématem byl marxismus, řada autorů a autorekse dlouho nevyhnula v emancipační terminologii slovům jako „utlačování“nebo „podmanění“ a není tedy překvapivé, že v prvních poválečných desetiletích byly„dějiny žen“ často především dějinami útlaku, „inventářem ženské bídy" nebo naopakdějinami zapomenutých ženských hrdinek. 3 Od sklonku 60. let a zejména v průběhu let sedmdesátých se však začaly nabízeti nové alternativy vůči konceptu „agrese" „podřízení ". Mezi hlavní rysywomen´s history 70. let patřilo především hledání „autentické" ženské zkušenostia kultury, tedy hledání forem samostatného ženského jednání, pro něž se otevíralyskuliny i v dominantní patriarchální moci, ať už v doméně politické či ekonomické,nebo v manželství a rodině. Důraz byl kladen na „odkrývání" toho a těch,o kterých dějiny dosud mlčely, resp. ani jim nedaly prostor promluvit. K rysům tohotoobdobí patří i snahy o velké generalizace, o vytvoření nové periodizacea chronologizace dějin v ohledu k ženám; vznikají také první série typu„Žena v době….“, nemluvě o slavné kolekci vzniklé pod vedením Georgese Dubyho1 PACHAMANOVÁ , Martina. Mezi mizogynií a avantgardou: Žena jako u mělkyně Hanse Hildebrandta. In:ČADKOVÁ, Kateřina, M ilena LENDEROVÁ a Jana STRÁNÍKOVÁ . Dějiny žen, aneb, Evropská žena odstředověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie: (sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. -28.dubna 2006). Vyd. 1. Pardubice: Un iverzita Pardubice, 2006, str. 56.2 Women´s history. In. Wikipedia: the free encyclopedia [online] St. Petersburg (Florida): WikipediaFoundation, 5 November 2001, 4 January 2013 [vid. 2013-01-04]. Dostupné zhttp://en.wikipedia.org/wiki/Women%27s_history]3 ABRAMS, Lynn. Zrození moderní ženy: Evropa 1789-1918. 1. vyd. Brno: Centru m pro studium demokracie akultury, 2005, str. 19.
  4. 4. a Michelle Perrotové „Dějiny žen", která byla přeložena do několika evropskýchjazyků. 4 V anglosaských zemích, Německu, Francii i Italu se tak řada badatelůzaměřovala na sféry specificky ženské činnosti a ženské práce se záměrem upozornitna formy jakési „ženské subkultury" existující v rámci kultury dominantní - ať už šloo zdánlivě „přirozené" role jako mateřství, o formy ženské sociability a příbuzenstvínebo profese pečovatelské, zdravotnické či služebné (včetně prostituce).5 Vrchol těchto tendencí se stala přednáška Joan Wallach Scottové„Gender, a useful category of historical analysis“, se kterou vystoupila v roce 1985na konferenci American Historical Association. Ta byla pak publikována o rok později(v American Historical Review 91/1986) a poté ještě nesčetněkrát a měl a se stát 6hlavním teoretickým pilířem nového směru. Scottová postavila gender do samého centra historické analýzy. Podle ní jdeo prvotní způsob zaznamenání mocenských vztahů, o sám konstitutivní prveksociálních vztahů založený na pozorovaných rozdílech mezi pohlavími. Empirickéwomen s history kritizovala mimo jiné proto, že se nezabývaly tím, jak vlas tně genderpracuje. Vždyť ani ona „zkušenost", po níž se 70. léta tolik pídila, nemůže byt podleScottové považována za „autentickou, " ani tvořit základ historického vysvětlení: jezávislá na sociokulturním kontextu, zprostředkována jazykem a je vždyckypřinejmenším určitou interpretací a tím, co má zapotřebí být samo interpretováno —takže trvá především na procesu produkování identity, na diskursivní povazezkušenosti a na konfliktní politice jejího vytváření. Literárně-filosofická inspirace JoanScottové změnila konceptuálně přístup k dějinám ženy. Napříště by již nemělo jít4 TINKOVÁ, Dan iela . „Žena" - prázdná kategorie?“: Od (wo)mens history k gender history v západoevropskéhistoriografii posledních desetiletí 20. století. In: ČADKOVÁ, Kateřina, M ilena LENDEROVÁ a JanaSTRÁ NÍKOVÁ. Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie:(sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. -28. dubna 2006). Vyd. 1. Pardubice: Un iverzita Pardubice,2006, str. 20.5 Tamtéž str. 21.6 Tamtéž str. 27.
  5. 5. o to studovat „co se stalo v minulosti ženám a mužům", ale o analýzu konstruování„subjektivních a kolektivních významů žen a mužů jako kategorií identity". 7 Z toho tedy Joan Scottová vycházela a na tom byla tedy postavena její hlavnímyšlenka, tedy historizace genderu, tj. odhalení jeho časové a kulturní podmíněnosti.Dokazuje tím, že o genderu nelze hovořit jako o neměnné kategorii, stejně tak jakonelze hovořit o univerzálně platné binární opozici mužství x ženství, a že jako takový 8je gender vhodnou kategorií pro historické zkoumání. Klasické, spíše empiricky založené „dějiny ženy" 70. a 80. let — ovlivněnépředevším marxismem, antropologií a postupy sociálních dějin -ukázaly, že ženy majívlastní dějiny a paměť a disponují alternativními formami „kultury" a sociabilityi vlastními strategiemi jednání uvnitř patriarchální společnosti. Oproti tomu někteříhistorici a historičky následujícího období, kteří čerpali především z psychoanalýzya dekonstruktivistických směrů, zpochybnili i samotnou kategorii „žena-ženy"a přenesli důraz na proces jejího utváření, a to jak v interakci s kategorií „muži",tak v rámci proměňujících se společenských a politických podmínek obecně.Sociologické kladení otázek vystřídal důraz na analýzu textu a jazyka pomocí postup ůlingvistiky a literární vědy. 97 TINKOVÁ , Daniela. „Žena" - prázdná kategorie?“. In: ČADKOVÁ , Kateřina, Milena LENDEROVÁ a JanaSTRÁ NÍKOVÁ. Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie:(sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. -28. dubna 2006). Vyd. 1. Pardubice: Un iverzita Pardubice,2006, str. 27.8 RATAJOVÁ , Jana. Gender history jako alternativní koncept dějin. In: ČADKOVÁ, Kateřina, M ilenaLENDEROVÁ a Jana STRÁNÍKOVÁ . Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století vzajetí historiografie: (sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. - 28. dubna 2006). Vyd. 1. Pardubice:Univerzita Pardubice, 2006, str. 34 -35.9 TINKOVÁ , Daniela. „Žena" - prázdná kategorie?“: In: ČADKOVÁ, Kateřina, Milena LENDEROVÁ a JanaSTRÁ NÍKOVÁ. Dějiny žen, aneb, Evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie:(sborník příspěvků z IV. pardubického bienále 27. -28. dubna 2006). Vyd. 1. Pardubice: Un iverzita Pardubice,2006, str. 28.

×