Analýza má posloužit k podrobnějšímu rozboru možností a k doporučení a zdůvodnění výběru určitého řešení. Jednoznačná identifikace je důležitá nejen pro výzkumníky, aby mohli prezentovat výsledky své vědecké činnosti, ale využívá se též pro hodnocení autorů a pracovišť, vydavatelům a poskytovatelům finančních podpor zjednodušuje administrativu a usnadňuje organizaci databází. Zavedením trvalého jedinečného identifikátoru výzkumníka se vyřeší jednoznačné přiřazení výstupů a dalších profesních aktivit danému vědeckému pracovníkovi.
Minulý týden hovořil náš kolega, metodik inovační politiky a koordinátor Inovačního think tanku TA ČR Roman Šiser o inovačním ekosystému a jeho možnostech na konferenci INOVACE PRAKTICKY. Tato akce se konala v rámci probíhající kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání.
Akce proběhla v prostorách Vysoké školy logistiky v Přerově a navštívila ji stovka lidí z řad vedoucích představitelů a odborných manažerů středních a velkých výrobních firem. Zkušení experti na inovace zde firmám předávali cenné informace, návody a tipy užitečné pro plánování a realizaci inovací.
Prof juliet lodge nesta presentation on biometrics and privacyNesta
The document discusses the relationship between biometrics and privacy. It argues that while biometrics are often proposed as a way to improve privacy by replacing passwords, they also enable "perverse biometrics" and "quantum surveillance" due to mission creep and inadequate legal controls. The document recommends that to restore trust, privacy must be given genuine meaning through independent oversight of biometrics, complementing privacy impact assessments with ethics impact assessments, and ensuring technology is accountable to human values and intervention.
Analýza má posloužit k podrobnějšímu rozboru možností a k doporučení a zdůvodnění výběru určitého řešení. Jednoznačná identifikace je důležitá nejen pro výzkumníky, aby mohli prezentovat výsledky své vědecké činnosti, ale využívá se též pro hodnocení autorů a pracovišť, vydavatelům a poskytovatelům finančních podpor zjednodušuje administrativu a usnadňuje organizaci databází. Zavedením trvalého jedinečného identifikátoru výzkumníka se vyřeší jednoznačné přiřazení výstupů a dalších profesních aktivit danému vědeckému pracovníkovi.
Minulý týden hovořil náš kolega, metodik inovační politiky a koordinátor Inovačního think tanku TA ČR Roman Šiser o inovačním ekosystému a jeho možnostech na konferenci INOVACE PRAKTICKY. Tato akce se konala v rámci probíhající kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání.
Akce proběhla v prostorách Vysoké školy logistiky v Přerově a navštívila ji stovka lidí z řad vedoucích představitelů a odborných manažerů středních a velkých výrobních firem. Zkušení experti na inovace zde firmám předávali cenné informace, návody a tipy užitečné pro plánování a realizaci inovací.
Prof juliet lodge nesta presentation on biometrics and privacyNesta
The document discusses the relationship between biometrics and privacy. It argues that while biometrics are often proposed as a way to improve privacy by replacing passwords, they also enable "perverse biometrics" and "quantum surveillance" due to mission creep and inadequate legal controls. The document recommends that to restore trust, privacy must be given genuine meaning through independent oversight of biometrics, complementing privacy impact assessments with ethics impact assessments, and ensuring technology is accountable to human values and intervention.
Všichni se běžně dostáváme do střetů s okolím. Může se jednat o okolí naše vnitřní (máme konflikt sami se sebou) anebo vnější (máme problém s někým jiným). V našem e-booku se zaměříme hlavně na konflikty vnější a jejich řešení.
V zaměstnání i v soukromém životě se konfliktům nemůžeme vyhnout. V běžných situacích a při jednání s partnery, se snažíme být asertivní, podvědomě i vědomě hledáme optimální rovnováhu mezi příliš pasivní a příliš agresivní reakcí, abychom dosáhli řešení, které je podle nás nejvhodnější. Bohužel ne vždy stačí tento přístup k vyřešení konfliktu.
Jak je tedy možné konflikt vyřešit? Samozřejmě, tak jako u všeho, i zde platí, že neexistuje jediný správný způsob řešení. Existuje ale postup, který nás může nasměrovat tam, kde by to řešení mohlo být. Vždy musíme začít tím, že si konflikt zařadíme podle to jo, jak je pro nás důležitý a jak je nejen pro nás naléhavé ho vyřešit. Poté vybereme jednu ze strategií, kterou použijeme k řešení problému. Postupně se budeme zabývat jednotlivými strategiemi, jejich přínosy i úskalími, které s sebou mohou přinášet.
This document discusses diversity at Google. It provides statistics on the representation of women at Google, including overall as well as in non-technical, technical, and leadership positions. It also describes some Google initiatives to promote diversity such as Women@Google chapters, networking events, and digital academies for female entrepreneurs. The goal is to hire a more diverse workforce and expand the pool of technologists, especially women.
Špatná rozhodnutí děláme někdy proto, že jsme „odflákli“ rozhodovací proces a nesnažili se posbírat všechny dostupné informace, porovnat všechny možné alternativy, zvážit správně náklady, přínosy a rizika našeho rozhodnutí. Často ale leží špatná rozhodnutí v hlubinách fungování našeho mozku, který nás vede přímo do psychologických pastí. Podívejte se, jak se lze těmto pastem vyhnout a rozhodovat se lépe.
Dne 30. října 2015 se v Praze konal vzdělávací seminář, v rámci něhož byli účastníci seznámeni s výstupy klíčové aktivity 7 projektu Zefektivnění TA ČR – novými možnostmi vedoucími k zvýšení informovanosti (nejen) veřejné správy o inovacích.
Byly představeny jednotlivé nástroje a ukázány úspěšné příklady prezentace VaVaI směrem k veřejné správě.
Prezentace ze semináře Strategické výzvy nastupující průmyslové revoluce konaného pod záštitou vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka dne 15. 9. 2015 v rámci MSV v Brně.
Všichni se běžně dostáváme do střetů s okolím. Může se jednat o okolí naše vnitřní (máme konflikt sami se sebou) anebo vnější (máme problém s někým jiným). V našem e-booku se zaměříme hlavně na konflikty vnější a jejich řešení.
V zaměstnání i v soukromém životě se konfliktům nemůžeme vyhnout. V běžných situacích a při jednání s partnery, se snažíme být asertivní, podvědomě i vědomě hledáme optimální rovnováhu mezi příliš pasivní a příliš agresivní reakcí, abychom dosáhli řešení, které je podle nás nejvhodnější. Bohužel ne vždy stačí tento přístup k vyřešení konfliktu.
Jak je tedy možné konflikt vyřešit? Samozřejmě, tak jako u všeho, i zde platí, že neexistuje jediný správný způsob řešení. Existuje ale postup, který nás může nasměrovat tam, kde by to řešení mohlo být. Vždy musíme začít tím, že si konflikt zařadíme podle to jo, jak je pro nás důležitý a jak je nejen pro nás naléhavé ho vyřešit. Poté vybereme jednu ze strategií, kterou použijeme k řešení problému. Postupně se budeme zabývat jednotlivými strategiemi, jejich přínosy i úskalími, které s sebou mohou přinášet.
This document discusses diversity at Google. It provides statistics on the representation of women at Google, including overall as well as in non-technical, technical, and leadership positions. It also describes some Google initiatives to promote diversity such as Women@Google chapters, networking events, and digital academies for female entrepreneurs. The goal is to hire a more diverse workforce and expand the pool of technologists, especially women.
Špatná rozhodnutí děláme někdy proto, že jsme „odflákli“ rozhodovací proces a nesnažili se posbírat všechny dostupné informace, porovnat všechny možné alternativy, zvážit správně náklady, přínosy a rizika našeho rozhodnutí. Často ale leží špatná rozhodnutí v hlubinách fungování našeho mozku, který nás vede přímo do psychologických pastí. Podívejte se, jak se lze těmto pastem vyhnout a rozhodovat se lépe.
Dne 30. října 2015 se v Praze konal vzdělávací seminář, v rámci něhož byli účastníci seznámeni s výstupy klíčové aktivity 7 projektu Zefektivnění TA ČR – novými možnostmi vedoucími k zvýšení informovanosti (nejen) veřejné správy o inovacích.
Byly představeny jednotlivé nástroje a ukázány úspěšné příklady prezentace VaVaI směrem k veřejné správě.
Prezentace ze semináře Strategické výzvy nastupující průmyslové revoluce konaného pod záštitou vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka dne 15. 9. 2015 v rámci MSV v Brně.
Prezentace o použití výzkumu ve službách na KISK FF Masarykova univerzita Brno 21.10.2011. --- Presentation on research for innovation at Masaryk University in October 2011.
Přehled trendů, hlavních hráčů světového výzkumu trhu a poznámky k situaci v České republice. Prezentace SIMAR pro studenty předmětu Propedeutika sociologických výzkumů.
Správné nastavení přístupu k datům, reportingu a datovým analýzám dává často firmám konkurenční výhodu. Jak moderní BI nástroje mohou pomoci firmám rychle a správně porozumět datům a na základě toho řídit svůj business?
Poznámka: Prezentace je psána česky.
A “disruptive BI” – How modern BI tools allow companies to understand and manage their business based on facts fast and at a fraction of the cost traditional BI projects cost.
Note: This presentation is written in Czech language.
Note: Presentation is written in Czech.
1. 26. 9. 2012
Kamil Krč, MBA
Křtiny - Workshop:
Praktické problémy TT v ČR
CTT MENDELU
Mapování zdrojů univerzity
pro komercializaci
2. Co je třeba k transferu technologií strana 2
1. Zdroje znalostí a odborných služeb
Výzkumné výsledky, přístrojové vybavení, kompetence vědců a
odborných pracovníků
2. Komerční potenciál znalostí a služeb
Služby a vědecké výsledky pro něž existuje trh / zákazník
3. Součinnost vlastníků znalostí při komercializaci
Motivace vedení univerzity / vědců / odborných pracovníků
4. Organizace (oddělení) zabezpečující přenos znalostí
Fungující Centrum transferu technologií
3. Smysl existence CTT strana 3
Zajišťovat komercializaci
průmyslově využitelných výsledků univerzity
směrem k firmám
5. Co chtějí firmy od univerzity strana 5
Provedení
zakázkového
výzkumu
Zpřístupnění Služby nad
výsledků přístrojovým
výzkumu vybavením
PRODUKTY
6. Smysl existence CTT strana 6
1. Pomoci vytvářet prostředí umožňující vznik produktů
2. Napomáhat vzniku konkrétních produktů
3. Nabízet produkty
4. Prodávat produkty
5. Zabezpečit dodávku produktů
10. Informace před komercializací strana 10
1. Co máme a co umíme?
2. Co můžeme zákazníkům nabízet a prodávat?
3. Jakého zákazníka máme hledat?
4. Za jakých podmínek můžeme nabízet a prodávat?
5. Kdo zajistí produkci a dodání?
6. Co z toho všeho umíme a můžeme nabídnout,
prodat a dodat nejefektivněji – a komu?
11. Základní postup v mapování strana 11
1. Stanovit využití cílových informací a požadované výstupy
2. Určit potřebné typy a strukturu dat
3. Určit možné zdroje dat
4. Získat mandát – přístupová práva k datům
5. Sekundární průzkum – sběr dat pouze v režii CTT
6. Primární průzkum – sběr dat s využitím dalších pracovníků
7. Evaluace dat + zpracování do podoby INFORMACÍ
8. Třídění informací do DB - dle cílového použití
12. Cíl - využití cílových informací strana 12
• Určení priorit ve vnitrouniverzitní spolupráci – ústavy, vědci
• Business strategie CTT, marketingové a obchodní strategie
• Stanovení a analýza hlavních cílových skupin
• Tvorba konkrétních produktů (obsah, termín, cena, řešitel)
• Využití a profesionalizace stávajících produktů
• Komercializace konkrétních produktů
• Posilování interní infrastruktury
– Fond komercializace
– Směrnice
– Procesy
– Mandát CTT
13. Cílové výstupy z mapování strana 13
• Databáze jednotl. zdrojů (přístroje, technologie, chráněné IPR, …)
• Kompetenční profily ústavů
• Seznam aplikačních sektorů
• Seznam vhodných zákaznických segmentů
• Seznam relevantních trendů
• Seznam produktů
• Produktové listy
• SWOT analýzy
14. Jaká data a informace potřebujeme strana 14
• Jaké zdroje máme
• Které zdroje jsou nejhodnotnější
• Které zdroje jsou nejsnáze / nejrychleji využitelné
• Které zdroje již byly využity / v jakém objemu / pro koho
• Jaké produkty je možné z těchto zdrojů vytvořit a nabízet
• Kam směrovat strategie komercializace
(zákaznické segmenty, aplikační sektory, trendy)
15. Typy potřebných zdrojů strana 15
TYPY ZDROJŮ ZDROJE
Přístroje
HMOTNÉ ZDROJE
Laboratoře
Vědci
Odborní pracovníci
LIDSKÉ ZDROJE
Doktorandi
Studenti
Průmyslové vlastnictví (patenty, užitné vzory, aj.)
Hotové výzkumné projekty
NEHMOTNÉ ZDROJE
Autorská díla
Know-How - znalost postupů
Odbornosti a dovednosti
KOMPETENČNÍ ZDROJE Unikátní znalosti
Schopnost spolupracovat s firmami
OSTATNÍ ZDROJE Zákaznické reference
16. Struktura dat strana 16
Fakulty
Ústavy
Hmotné
Lidské zdroje Ostatní zdroje
zdroje
Nehmotné Kompetenční
zdroje zdroje
17. Kde získáme data? strana 17
• Informační systém - ERP
• Výroční zprávy
• Strategické dokumenty
• Smlouvy o VHČ
• Databáze ÚPV
• Přehledy žadatelů + příjemců projektů (TAČR, FP7 apod.)
• Přehledy žadatelů + příjemců nástrojů podpory inovací třetích
stran (Inovační vouchery, 120 vteřin pro inovace, ...)
• Vědci, odborní pracovníci, studenti
• Vedoucí ústavů a další stakeholders
18. Jak získáme data? strana 18
• Sběrovou akcí (v prvních fázích projektu)
– Sekundární průzkum – jen CTT - bez zatížení dalších pracovníků
– Primární průzkum – s využitím dalších pracovníků univerzity
• Systematickým průběžným sběrem (dlouhodobě, průběžně)
– Automatizace v IS?
– Pravidelná sledování dat pracovníky CTT
– Nenásilná komunikace s pracovníky univerzity
• V rámci poskytování služeb interním klientům
• V rámci administrace nástrojů podpory (Inovační vouchery aj.)
• Ad-hoc sběrem (jednorázově dle potřeby)
– V reakci na mimořádnou oblast poptávky firem
– V rámci prověřování nečekaných příležitostí
– V rámci přípravy mimořádné marketingové / obchodní aktivity
19. Jakými prostředky získáme data? strana 19
• Činnost vlastních pracovníků CTT
• Činnost kontaktních osob na fakultách
• Využití oficiálních schůzí (kolegium děkana apod.)
• Workshopy / diskuze s vědci, odbor. pracovníky, studenty
• Individuální konzultace s vědci, odbor. pracovníky, studenty
20. Jak vyhodnotíme data? strana 20
• U každého typu zdrojů stanovit hodnotící kritéria:
– tvrdá (kde je to možné, přiřazovat již v průběhu sběru dat)
– měkká
• Po ukončení sběru provést vyhodnocení (filtrace):
– 1. fáze - tvrdá kritéria – základní podmínky
– 2. fáze – měkká kritéria – SWOT analýza jednotlivých zdrojů
– 3. fáze – manažerské stanovení / potvrzení prioritních zdrojů
• V průběhu komercializace validovat / doplňovat hodnocení
21. S kým vyhodnotíme data? strana 21
1. Samotní pracovníci CTT
2. Kontaktní osoby z fakult
3. Vědci, odborní pracovníci, studenti
4. Vedoucí ústavů a další stakeholders
5. Výzkumní partneři
6. Stávající zákazníci
22. Hodnotící kriteria - výtah strana 22
• HMOTNÉ ZDROJE - Přístroje
Dotační omezení
Smluvní omezení
Kapacitní dostupnost
• LIDSKÉ ZDROJE – Vědci
Ochota spolupracovat
Již realizované spolupráce s průmyslem
Kvalifikovanost, kompetentnost
• NEHMOTNÉ ZDROJE - Průmyslové vlastnictví
Účelem byl pouze RIV
Smluvní omezení
Stav ochrany
• OSTATNÍ ZDROJE - Zákaznické reference
Spokojenost referenčních zákazníků
23. Kritéria v analýze SWOT – příkl. strana 23
• Unikátnost znalosti
Interní • Vlastnický podíl univerzity
analýza • Cena vlastních nákladů
• Termín možného komerčního využití
S.W. • Nutnost dalších nákladů zákazníka
• Prověřenost technologie
• Zájem potenciálních zákazníků
Externí • Velikost a dostupnost trhu
analýza • Tržní trendy
• Stav světové techniky
O.T. • Konkurenční a substituční nabídka
• Riziko vstupu nových konkurentů
24. Překážky v mapování a využití zdrojů strana 24
A. Moc dat – málo informací: nepřehlednost a nedostupnost
B. Neochotní vědci a vedoucí ústavů
C. Obava z úniku a zneužití důvěrných informací
D. Nedůvěra k CTT
E. Odmítání komercializačních aktivit, šedá zóna
F. Administrativní zatížení vědců
G. Jen část zajímavých zdrojů prakticky využitelná (zejména
lidské zdroje)
H. Proměnlivost v aktuální dostupnosti zdrojů (vědec v zahr. aj.)
25. Eliminace překážek strana 25
A. Strategie získávání, evaluace a využití informací o zdrojích
B. Motivace vědců a ústavů – nastavit dělení výnosů
C. Pravidla + získat spojence mezi respektovanými pracovníky
D. Přinášet vědcům interní služby s vysokou vnímanou hodnotou
E. Vytvářet pozitivní případy, nabídnout možnost legalizace
F. Úpravy procesů, snižování administrativní zátěže
G. Neztrácet čas a energii s neperspektivními pracovníky
H. ?! – průběžná komunikace s vědci, řešení v IS, ověřování
26. Závěrečná doporučení strana 26
Šetřete váš čas – filtrujte a nesnažte se
o dokonalé zmapování VŠECH zdrojů!
Sekundární průzkum napoví, na co se
soustředit v primárním průzkumu
Hloubkové vyhodnocení provádějte jen u
dat o zdrojích, které splnily tvrdá kritéria
Soustřeďte se na získání těch informací,
které využijete v dohledné době!
27. strana 27
Děkuji za pozornost!
Kamil Krč, MBA
zástupce ředitele / manažer komercializace
krc@mendelu.cz
Mendelova univerzita v Brně
Centrum transferu technologií MENDELU
Zemědělská 5, 613 00 Brno (budova E)
Tel. 545 13 5193
WWW.CTT.MENDELU.CZ