Presentation from Sympozium Sychrov 2011

1. SYMPOZIUM
Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu
Sychrov 18.-20. května 2011
Vynález nestačí chránit…
…je třeba jej i využít!
Kamil Krč
Mendelova univerzita v Brně
1

2. Přednášející
Kamil Krč, MBA
Jihomoravské inovační centrum (JIC):
Správce fondů / konzultant
Mendelova univerzita v Brně:
Interim projektový manažer pro transfer technologií
2

3. Cíle přednášky
1. Lépe si uvědomit souvislosti:
a) Jaké náklady a nevýhody přináší patentování
b) Jak je možné tyto náklady a nevýhody vyvážit
c) Co vše může přinášet komercializace vynálezu
2. Získat argumenty ke kolegům a nadřízeným
3

4. Zajímavé citace
• Prof. Jiří Zlatuška; Masarykova univerzita:
„Náklady na patent musí zaplatit jeho komerční přínos, nikoli stát
(jen pro patentování jako takové).“
• Prof. Václav Hořejší; Ústav molekulární genetiky AV:
„Patent není něco, co automaticky přináší peníze podle hesla: když
budeme mít tolik patentů na hlavu jako Japonsko nebo Německo,
budeme dobří jako oni. Ne, je to obráceně: oni jsou tak dobří, a
proto mají tolik patentů.“
• Prof. Oldřich Jirsák; Elmarco:
„Zkušenosti z praxe jsou užitečné pro úspěch v akademické
kariéře.“
4

5. Ochrana vynálezu
A. Utajení (obchodní tajemství)
B. Patent (užitný vzor)
C. Výroba + rychlé a masivní obsazení trhu
Důležité se ptát:
PROČ chceme vynález chránit?
=
CO s ním chceme dále podnikat?
5

6. Výdaje na patent
• Získání patentu v ČR ………………………. cca 20 – 50 tis. Kč (i více)
• Udržování patentu (20 let) - jen ČR … cca 169 tis. Kč
• Patentová přihláška PCT…………………. cca 130 – 160 tis. Kč
• Určení ve vybraných zemích …………… statisíce / miliony Kč…
• Náklady na úřední a soudní spory….. statisíce / miliony Kč…
6

7. Co z toho vyplývá:
• Získat patent v ČR je nákladné
• Získat patent ve světě je nákladnější
• Prosadit svá patentová práva je (někdy) nejnákladnější!
7

8. Má cenu patentovat?
J. Bessen & M. J. Meurer;
Patent Failure: How Judges, Bureaucrats, and
Lawyers Put Innovators at Risk,
Princeton University Press, 2008:
Analýza evropských i amerických dat vedla k závěru, že
ze srovnání nákladů na získávání a udržení patentů
oproti přínosům z patentových licencí vyplývá
celková společenská ztrátovost fungování celého systému
8

9. Patent – co přináší; co odnáší
• Nevýhody patentování:
– Finanční náklady (získání + udržování + vymáhání)
– Časové náklady
– Starosti se zajištěním informací a partnerů
– Informování potenciálních konkurentů / imitátorů
• Přínosy patentování:
– Ochrana před konkurencí (právní monopol)
– Stimul k dostatečnému dopracování vynálezu
– Publicita a image (vědecká publicita, marketing, PR)
– Vyšší vnímaná hodnota vynálezu u nabyvatele licencí
9

10. Shrnutí faktů
• Získaný patent nepředstavuje absolutní ochranu
• Získaný patent není zárukou komerčního úspěchu
• Zveřejněným patentem dáváme návod konkurenci
• Patent představuje náklady = investice
• Investice musí být návratné
• Investovat do patentu je rozumné jen v případě, že
máme jasný plán dalšího využití = např. komercializace
• Úsilí o širší patentovou ochranu je rozumné jen v
případě vyšších potenciálních výnosů
• Někdy je výhodnější komercializovat bez patentování!
10

11. Proč usilovat o využití?
Patent bez využití je plýtváním:
1. Vynaloženého úsilí vědce / původce
2. Finančních a časových investic do patentování
3. Využitelných zdrojů univerzity / VaV instituce
4. Státních finančních prostředků (RIV)
11

12. S jakým cílem patentujeme?
PATENT JE
• 2 základní cílení využití patentu: CÍL
A. K formálnímu získání patentu = RIV body
B. K ochraně před konkurencí = komercializace
PATENT JE
• Základní otázka / dilema: PROSTŘEDEK
Usilovat o patenty
kvůli RIV bodům
NEBO
kvůli komercializaci?
(kvantitu NEBO kvalitu?)
12

13. S jakým cílem patentujeme?
A.: RIV body
Výhody Nevýhody
1. Efektivní využití stávajícího (neefektivního) 1. Často na úkor jiných potenciálně dosažitelných hodnot
systému hodnocení univerzit / VaV institucí a přínosů pro univerzitu / VaV ústav
2. Rychlé finanční výsledky 2. Pouze krátkodobý výnosový efekt (jednorázový výnos)
3. Relativně jistý zdroj financování 3. Chybí další přidaná hodnota pro univerzitu (mimo
finančního výnosu)
4. Nezvyšuje se skutečná hodnota instituce / vědce
5. Nepřispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti
B.: Komercializace
Výhody Nevýhody
1. Dlouhodobý efekt, opakovanost příjmů 1. Delší doba k dosažení prvních významnějších výsledků
2. Přispívá k dlouhodobé finanční udržitelnosti 2. Úspěch není u všech projektů jistý
3. Teoreticky neomezená výše budoucích 3. Nutnost zavedení nových procesů, postupů a směrnic
příjmů 4. Nezkušenost institucí; nevyhnutelnost chyb a rizik
4. Zdroj nových podnětů pro výzkum
5. Kvalitnější výuka a větší uplatnitelnost
absolventů na trhu práce
6. Vyšší prestiž instituce
13

14. Dilema…
Přísluší vůbec
univerzitě / VaV instituci
KOMERCIALIZACE?
14

15. Univerzita jako továrna?
• Univerzita NENÍ továrna!
OBVYKLÉ POSLÁNÍ „TOVÁRNY“:
• Definovat zákazníky a zjišťovat jejich potřeby
• Vyvíjet a vyrábět výrobky = produkty
• Nabízet a prodávat produkty zákazníkům = komercializovat
15

16. Co je posláním univerzity
PRIMÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY:
Výuka
Výzkum
SEKUNDÁRNÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY:
Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu
1. Publikace a přednášky
2. Transfer technologií (komercializace výsledků VaV)
Může komercializace pomáhat naplňovat i
primární poslání univerzity?
16

17. Přínosy komercializace:
Vedlejší zdroj financí pro univerzity, fakulty a VaV pracovníky
POSLÁNÍ – Výuka:
Kvalitnější výuka
Lepší uplatnitelnost absolventů v praxi
POSLÁNÍ – Výzkum:
Ověření výsledků výzkumu v praxi
Nové zdroje informací a podnětů pro další výzkum
Nové zdroje financí pro výzkum
POSLÁNÍ - Šíření znalostí a výsledků mimo univerzitu:
Zvyšování prestiže a kredibility univerzity i jednotlivých vědců
17

18. Univerzita jako továrna?
• Univerzita NENÍ továrna!
…ale může s výhodou produkovat
(a komercializovat)
podobné výstupy = „PRODUKTY“…
18

19. Co můžeme komercializovat?
1. Jaké „produkty“ vznikají na univerzitě?
2. Které z těchto produktů je možné nabízet a
prodávat = komercializovat?
Výsledky vědeckého bádání
Výstupy z výuky
Schopnosti a znalosti vědeckých pracovníků
Technické, vývojové a přístrojové kapacity
19

20. Formy komercializace vynálezu
A. Nabídka a prodej licencí k vynálezu průmyslu
B. Založení spin-off společnosti + inovační podnikání
C. Zakázkový (kontrahovaný) aplikovaný výzkum
D. Vklad nehmotného majetku do projektu ext. partnera
E. Vývoj zařízení a využití k poskytování služeb průmyslu
20

21. Obvyklé námitky proti komercializaci
• Hlavním posláním univerzity je výuka / výzkum
Ano – a právě úspěšná komercializace může univerzitě pomoci toto poslání naplňovat
• Komercializace brání vědci publikovat
Nebrání – naopak je někdy možné téma dále rozvinout směrem do zrealizovaných aplikací;
jen je třeba respektovat jinou časovou posloupnost
• Komercializace mě odvádí od samotného výzkumu
Naopak – poznatky a otázky od zákazníků mohou být novými podněty pro navazující nebo
související výzkum
• Komercializace je pro mě další administrativní zátěží
Je úkolem univerzit a institucí správně nastavit procesy a odlehčit vědcům od administrativy
• Vědečtí pracovníci nemají čas něco komercializovat
Komercializace musí být zajišťována hlavně specialisty; vědci investují jen minimum času
• Za práci na komercializaci nedostanu adekvátní odměnu
Opět je úkolem univerzit a institucí zavést dostatečně motivující odměňování původců
21

22. Závěry:
Patentovat (chránit IPR)?
…ANO, ale:
1. Orientovat se na výzkumné záměry umožňující budoucí využití v praxi
2. Zajistit ochranu IPR v souladu s charakterem a možnostmi využití
3. Vytvořit ve své instituci podmínky umožňující komercializaci
4. Komercializovat (má to smysl i při nízkých výnosech!)
5. Čerpat z komercializace nejen finanční příjmy, ale i další přínosy!
22

23. Děkuji za pozornost!
Kamil Krč
Mendelova univerzita v Brně
krc@jic.cz
23