1. Michaela Nosková
350353
ZÁVĚREČNÝ ÚKOL
Nadpis: Ohrožení chudobou u matek samoživitelek
Argumentace:
Podle mnohých výsledků statistických šetření a podle závěrů mnoha provedených výzkumů
patří skupina matek samoživitelek k ekonomicky nejzranitelnějším, alespoň co se týče ohrožení
chudobou. Tyto ženy přitom nemají příliš prostředků, jak se nastalé nepříznivé situaci bránit a
bývají také často diskriminovány zaměstnavateli, což je znevýhodňuje na trhu práce, který bývá pro
ekonomickou soběstačnost této skupiny žen naprosto klíčový. Vzhledem k tomu, že se jeví v rámci
sociálního systému jako složité tuto skupinu jasně definovat, bývá tato skupina žen často
v sociálních programech přehlížena. Tento text se soustředí na faktory, které přispívají k nastalé
ekonomické situaci těchto žen. Téma, kterým se zabývá následující text, bývá navzdory své
naléhavosti často opomíjeno.
Text:
Pojem chudoba v sobě zahrnuje mnohé dimenze a jeho konceptualizace se často odvíjí od
způsobu konceptuálních vymezení dalších pojmů, jako je například sociální nerovnost,
spravedlnost, solidarita a podobně (Mareš 2004). Vymezení tohoto pojmu je také závislé na
historických či kulturně společenských podmínkách. Neexistuje jednoznačná definice chudoby,
nicméně pokusy o uchopení tohoto pojmu mívají podle Mareše většinou dvojí cíl – definice
chudoby dovoluje měřit rozsah chudoby v určité společnosti a určuje rozsah oprávnění chudých
vůči sociálnímu státu (Mareš 1999). Neexistuje ani konsensus ohledně toho, jak chudobu měřit.
Monitorování chudoby je ovliňováno celou řadou faktorů, mezi které patří volba konceptu chudoby
(absolutní, relativní...), rozhodnutí jak přímo chudobu měřit, zvolení vhodných validních indikátorů,
dostupnost dat atd. (Mareš 2004).
Praktický problém, kterému se budu v této práci věnovat, souvisí s tzv. feminizací chudoby.
Jedná se o termín označující zvýšené riziko žen ocitnout se mezi lidmi ohroženými chudobou.
V této práci se zaměřuji na specifický aspekt spojený s tzv. feminizací chudoby – a to na
problematiku ohrožení chudobou u tzv. matek samoživitelek. Podle Mareše jsou právě matky
samoživitelky ekonomicky nejzranitelnější, neboť chod domácnosti je v neúplných rodinách závislý
na jediném příjmu, tudíž případná nemoc či jiný pracovní výpadek živitele rodiny může znamenat
pro rodinu vážné ekonomické problémy (Mareš 1999).
Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 tvoří rodiny vedené pouze jedním
rodičem 19,8 % všech rodin. V 90% domácností vedených jediným rodičem je živitelem rodiny
žena – tedy matka samoživitelka. Z toho vyplývá, že se jedná o silně genderovanou zkušenost
(Dudová 2009). Důvodem této situace bývá především poměrně vysoká rozvodovost manželství,
přičemž společné dítě bývá zpravidla po rozvodu svěřováno do péče matky. Z rodiny v takovém
případě mizi druhý plat manžela, což pro matku znamená nutnost přizpůsobit svou pracovní
strategii nastalým podmínkám a sladit pracovní povinnosti s časově náročnou péči o dítě. Mezi další
příčiny vzniku domácnosti vedené jedním rodičem může být ovdovění či početí dítěte mimo
manželský svazek (Hasmanová Marhánková 2011).
Na trhu práce tvoří matky samoživitelky jednu z nejohroženějších skupin. Míra
zaměstnanosti žen je obecně nižší, zároveň jsou ženy obecně mzdově diskriminovány (Mareš 1999).
Tyto ženy bývají často zahrnuty do první vlny propouštění při ekonomické depresi, spolu
s důchodci a zahraničními pracovníky. Při přijímání do zaměstnání může také jako diskriminační
faktor působit přítomnost malého dítěte v rodině. Absence partnera v rodině, jakožto druhého
živitele, může také působit pro potenciálního zaměstnavatele jako určitý zdroj nejistoty. Bariéry
znesnadňující ženám samoživitelkám pohyb na trhu práce je také možno dělit na objektivní a
2. subjektivní, tedy vnímané samotnými ženami, kterých se problematika týká. Do těchto
subjektivních prvků mohou být zahrnuty různé individuální strategie jednotlivých žen pro řešení
nastalé situace, různé preference, aspirace, hodnotové žebříčky a specifické podmínky, se kterými
se daná žena musí potýkat. Každá žena přitom musí zvolit vlastní strategii, jak skloubit pracovní
život s péči o dítě a domácnost. Klíčový je také postoj zaměstnavatele, neboť těmto skupinám žen
často vyhovuje flexibilní pracovní doba (Hasmanová Marhánková 2011).
Mezi lety 2005 až 2008 byl realizován výzkum „Souvislosti proměn pracovního trhu a
soukromého, rodinného a partnerského života“. Výzkum provádělo oddělení Genderu a sociologie
Sociologického ústavu AV ČR. Jednalo se o kvalitativní šestření využívající hloubkových
rozhovorů s dvaceti ženami – samoživitelkami. Ukázalo se, že při výběru vhodného zaměstnání
zvažuje tato skupina žen většinou tři kritéria, a to možnost časové a prostorové kombinace práce a
rodiny, dostatečné materiální zajištění domácnosti a pocit vlastní seberealizace. První uvedené
kritérium se ukázalo jako nejvýznamější. Ženy se snaží sladit soukromý a pracovní život třemi
strategiemi: vhodným nastavením pracovní doby, volbou zaměstnání v blízkosti bydliště či výběrem
vstřícného zaměstnavatele. Důležitá je také provozní doba institucí péče o děti jako je školka,
družina apod. Z ekonomických důvodů tyto ženy zřídka volí možnost pracovat na zkrácený úvazek.
Ekonomické poměry domácností vedených matkou – samoživitelkou závisí také na dalších
faktorech – na výši výživného (pokud je vypláceno), na finanční pomoci dalších příbuzných, na
nároku pobírat sociální dávky, či na způsobu bydlení. Tyto ženy vykonávaly většinou obsluhující,
pomocné, nekvalifikované práce s nižším finančním ohodnocením. Jako nejrizikovější skupina
ohrožená chudobou se ukázala skupina žen s nižším vzděláním a větším počtem závislých dětí.
Dalším důležitým faktorem pro ohrožení chudobou této skupiny žen se tak ukázalo vzdělání. Ženy
pracující na kvalifikovanějších pozicích podle uvedeného výzkumu nezaznamenaly výraznější
finanční problémy (Pfeiferová 2010). Je tedy patrné, že skupina matek – samoživitelek je značně
vnitřně diferencovaná a může být problematické správně diagnostikovat problémy vlastní celé
skupině těchto žen, což se může projevit také v obtížnosti navrhnout efektivní program, který by
nastalou situaci pomohl řešit.
Anotace: Tento text pojednává o problematice ohrožení chudobou u skupiny žen, kterou lze označit
jako matky samoživitelky. Tyto ženy často naráží na ekonomické problémy s chodem domácnosti,
neboť bývají diskriminovány na trhu práce a mají zvýšené nároky ohledně potřeby skloubit
soukromý a pracovní život. Procento domácností vedených pouze ženou přibývá, pravděpodobně
následkem zvýšené rozvodovosti v posledních letech. Text se soustředí na různé faktory, které
přispívají k neblahé ekonomické situaci této skupiny žen.
Klíčová slova: chudoba, matky samoživitelky, nezaměstnanost, trh práce
Použité zdroje:
DUDOVÁ, Radka. Práce jako řešení? Strategie obživy osamělých matek v ČR. Sociologický
časopis. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009, roč. 45, č. 4, s. 753–789. ISSN 0038-0288.
- autorka článku je vědeckou pracovnicí Sociologického ústavu AV ČR – dostatečná kvalifikace
autorky
- Sociologický časopis je vydáván Sociologickým ústavem AV ČR, který je v rámci oboru
sociologie považován za důvěryhodnou instituci
- články pro tento časopis jsou recenzované
- autorka pracuje s mnoha odbornými zdroji, které jsou pečlivě citovány
- text splňuje požadavky ohledně objektivity informací, pracuje s velkým množstvím informací,
které analyzuje do hloubky
3. HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Matky samoživitelky a jejich situace v České
republice. Praha: Gender studies o.p.s , 2011. 18 s.
- autorka je vědeckou pracovnicí na Katedře sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity
v Plzni, důvěryhodné vědecké instituci – dostatečná kvalifikace autorky
- text obsahuje odkazy na použité zdroje
- zdroje, ze kterých autorka čerpá, jsou relevantní (z odborného hlediska)
- text zachycuje aktuální stav problematiky
- informace v textu jsou přesné a objektivní
MAREŠ, Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999,
248 s. Základy sociologie. ISBN 8085850613.
- autor je profesorem sociologie na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně,
jedná se o důvěryhodnou vědeckou instituci
- publikace je vydána v rámci edice Základy sociologie – pečlivě recenzováno
- publikace splňuje všechny nároky kladené na odborný text
- text obsahuje pečlivé odkazy na použité zdroje
- publikace vydána Sociologickým nakladatelstvím – jedná se o nejvýznamější nakladatelství
v oboru sociologie
MAREŠ, Petr. Chudoba v České republice v datech: (šetření sociální situace domácností): dílčí
studie projektu o možnostech monitorování chudoby v ČR. Praha: Výzkumný ústav práce a
sociálních věcí, 2004, 57 s.
- autor je profesorem sociologie na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně,
jedná se o důvěryhodnou vědeckou instituci
- obsahuje relevantní data
- publikace vydána Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí – důvěryhodná instituce
- pečlivá práce s použitými zdroji – dohledatelná data
- promyšlená struktura textu, relevantní práce s odbornou terminologií
PFEIFEROVÁ, Štěpánka. Slaďování rodinného a pracovního života a (ne)rovné příležitosti matek
samoživitelek. Zpravodaj Gender Studies o.p.s.[online], 2010, č. 9 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:
http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=2255706&als[nm]=2255966.
- autorka je výzkumnou pracovnicí Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí – dostatečná
kvalifikace autorky
- text psán na základě vlastního výzkumu, který zaštiťuje právě VÚPSV – důvěryhodná instituce
- text využívá aktuální informace
- autorka je erudovaná v tématu článku
- splňuje požadavek na objektivitu informací, článek není komerčně zaměřen
