Formou online dotazníku byly zjišťovány názory akademické obce na absolventy a absolventské kluby (tzv. ALUMNI) jako na strategický zdroj pro rozvoj VŠ.
Doplňkový úkol č. XVI - Uplatnitelnost absolventů na trhu práce – návrh jedno...MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XVI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná analýza založená na vyjádření 50 vysokých škol.
Šetření proběhlo formou online dotazníku, vysoké školy se vyjadřovaly k předloženému návrhu jednotného dotazníkového šetření absolventů. O vznik jednotného dotazníku pro šetření absolventů vysoké školy projevily zájem v rámci předchozího doplňkového úkolu (doplňkový úkol KREDO pro VŠ č. VIII), který se zabýval oblastí hodnocení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a detekování příkladů dobré praxe.
Doplňkový úkol č. XI - Vysoké školy a třetí role MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění on-line dotazníku zjišťujícího postoje a názory pracovníků českých vysokých škol na problematiku tzv. třetí role VŠ. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny a nalezená zjištění byla zobecněna, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření celkem 263 respondentů z 46 vysokých škol.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti internacionalizace VŠ. Podává kritický pohled na současný stav internacionalizace vysokých škol v České republice a směřuje k zobecňujícím doporučením pro ministerstvo i jednotlivé školy.
Doplňkový úkol č. VIII - Uplatnitelnost absolventů na trhu práceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o osmý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření 45 vysokých škol.
VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění online dotazníku. Průzkum vedl ke zpracování přehledu šetření prováděných vysokými školami v oblasti hodnocení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a detekování příkladů dobré praxe.
Internacionalizace na vysokých školách v ČRMŠMT IPN KREDO
Souhrn výstupů týmu TA06, jehož náplní byla problematika internacionalizace VŠ. V materiálu byl definován pojem internacionalizace z hlediska aktuálního stavu poznání problematiky, analyzován současný stav internacionalizace na VŠ v ČR (a na základě komparace příkladů dobré a špatné praxe tuzemských VŠ se zahraničními přístupy a dále na základě statistických údajů mobilit a počtu zahraničních studentů a pracovníků VŠ v ČR v minulých obdobích). Dále byly provedeny analýzy SWOT a Q-metoda v rámci definování stavu a pozice jednotlivých skupin a typů VŠ z hlediska stupně internacionalizace a pozice k jejímu rozvoji. Na tomto základě byly definovány a diskutovány ukazatele internacionalizace a ve finální podobě navržené vhodné ukazatele pro sledování stupně internacionalizace. V dalším sledu byly formulovány strategie internacionalizace pro české VŠ do roku 2020 (resp. 2030). V závěru prací byly kalkulovány a shrnuty též finanční aspekty internacionalizace vysokého školství.
Externí hodnocení kvality výuky zahraničními studenty českých vysokých školMŠMT IPN KVALITA
Dva sociologické průzkumu realizované v rámci IPN KVALITA se zabývají hodnocení kvality výuky českých vysokých škol nejen z pohledu českých vysokoškolských studentů, ale také z pohledu zahraničních studentů studujících v ČR. Předkládají pohled na studentské posuzování kvality, obsahují vždy přehledovou a empirickou část. Přílohy pak tvoří pilotované a doporučení dotazníky pro provádění studentských hodnocení stejně jako statistická data.
Hodnocení výstupů ze vzdělávání a dalších aspektů vzdělávacího procesu absolv...MŠMT IPN KVALITA
Metodika předkládá pohled na zaměstnatelnost absolventů v ČR. Shrnuje aktivity zamřené na perspektivy uplatnitelnosti absolventů českých VŠ v závislosti na trhu práce v budoucnu, věnuje se prognóze trhu práce s ohledem na odhadování vzdělanostních potřeb.
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...MŠMT IPN KREDO
Tento výstup nabízí inspirující doporučení a náměty pro případnou přípravu strategického plánu rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol tak, jak vyplývají z podkladů zpracovaných jednotlivými vysokými školami v rámci aktivit projektu KREDO.
Doplňkový úkol č. XVI - Uplatnitelnost absolventů na trhu práce – návrh jedno...MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XVI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná analýza založená na vyjádření 50 vysokých škol.
Šetření proběhlo formou online dotazníku, vysoké školy se vyjadřovaly k předloženému návrhu jednotného dotazníkového šetření absolventů. O vznik jednotného dotazníku pro šetření absolventů vysoké školy projevily zájem v rámci předchozího doplňkového úkolu (doplňkový úkol KREDO pro VŠ č. VIII), který se zabýval oblastí hodnocení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a detekování příkladů dobré praxe.
Doplňkový úkol č. XI - Vysoké školy a třetí role MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění on-line dotazníku zjišťujícího postoje a názory pracovníků českých vysokých škol na problematiku tzv. třetí role VŠ. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny a nalezená zjištění byla zobecněna, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření celkem 263 respondentů z 46 vysokých škol.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti internacionalizace VŠ. Podává kritický pohled na současný stav internacionalizace vysokých škol v České republice a směřuje k zobecňujícím doporučením pro ministerstvo i jednotlivé školy.
Doplňkový úkol č. VIII - Uplatnitelnost absolventů na trhu práceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o osmý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření 45 vysokých škol.
VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění online dotazníku. Průzkum vedl ke zpracování přehledu šetření prováděných vysokými školami v oblasti hodnocení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a detekování příkladů dobré praxe.
Internacionalizace na vysokých školách v ČRMŠMT IPN KREDO
Souhrn výstupů týmu TA06, jehož náplní byla problematika internacionalizace VŠ. V materiálu byl definován pojem internacionalizace z hlediska aktuálního stavu poznání problematiky, analyzován současný stav internacionalizace na VŠ v ČR (a na základě komparace příkladů dobré a špatné praxe tuzemských VŠ se zahraničními přístupy a dále na základě statistických údajů mobilit a počtu zahraničních studentů a pracovníků VŠ v ČR v minulých obdobích). Dále byly provedeny analýzy SWOT a Q-metoda v rámci definování stavu a pozice jednotlivých skupin a typů VŠ z hlediska stupně internacionalizace a pozice k jejímu rozvoji. Na tomto základě byly definovány a diskutovány ukazatele internacionalizace a ve finální podobě navržené vhodné ukazatele pro sledování stupně internacionalizace. V dalším sledu byly formulovány strategie internacionalizace pro české VŠ do roku 2020 (resp. 2030). V závěru prací byly kalkulovány a shrnuty též finanční aspekty internacionalizace vysokého školství.
Externí hodnocení kvality výuky zahraničními studenty českých vysokých školMŠMT IPN KVALITA
Dva sociologické průzkumu realizované v rámci IPN KVALITA se zabývají hodnocení kvality výuky českých vysokých škol nejen z pohledu českých vysokoškolských studentů, ale také z pohledu zahraničních studentů studujících v ČR. Předkládají pohled na studentské posuzování kvality, obsahují vždy přehledovou a empirickou část. Přílohy pak tvoří pilotované a doporučení dotazníky pro provádění studentských hodnocení stejně jako statistická data.
Hodnocení výstupů ze vzdělávání a dalších aspektů vzdělávacího procesu absolv...MŠMT IPN KVALITA
Metodika předkládá pohled na zaměstnatelnost absolventů v ČR. Shrnuje aktivity zamřené na perspektivy uplatnitelnosti absolventů českých VŠ v závislosti na trhu práce v budoucnu, věnuje se prognóze trhu práce s ohledem na odhadování vzdělanostních potřeb.
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...MŠMT IPN KREDO
Tento výstup nabízí inspirující doporučení a náměty pro případnou přípravu strategického plánu rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol tak, jak vyplývají z podkladů zpracovaných jednotlivými vysokými školami v rámci aktivit projektu KREDO.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti efektivního financování VŠ. Vychází se především z analýz systému financování veřejných vysokých škol v České republice, které byly zpracovány při řešení projektu.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti řízení vysokých škol. Uvedená doporučení vycházejí z poznatků, které byly získány v komunikaci s vysokými školami. Kromě toho ale byly zpracovány některé podkladové studie, které se věnují specifickým otázkám řízení, jako je např. vztah aktérů působících v prostředí vysokého školství.Doporučení jsou adresována jednak jednotlivým vysokým školám, ale zejména ministerstvu.
Hlavní úkol č. 3 - Slovník pojmů strategického řízení v pojetí IPN KREDOMŠMT IPN KREDO
Jedná se o třetí úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám. Postupné plnění úkolů metodicky vedlo zapojené VŠ k vytvoření strategického plánu rozvoje do roku 2030. Ze zpracování odevzdaného ze strany jednotlivých VŠ byl vytvořen souhrn, na základě kterého následně vznikl "Malý slovník strategického řízení v pojetí IPN KREDO", ten je uveden jako samostatný výstup.
Třetí úkol reagoval na potřebu upřesnění terminologie, sladění výkladu a postupů v řešení projektu KREDO. Projektový tým zpracoval základ Slovníku pojmů KREDO. Úkol č. 3 byl zaměřen na:
- seznámení se se strukturou a dosavadním obsahem slovníku;
- seznámení se s jednotlivými pojmy uvedenými v současné verzi slovníku;
- návrhy na úpravy / změny struktury slovníku;
- popis doplněných pojmů;
- stanovení požadavků na doplnění nejasných pojmů užívaných v rámci řešení projektu KREDO.
Doplňkový úkol č. VII - Aplikace Metodiky EFIN na hlavní procesyMŠMT IPN KREDO
Jedná se o sedmý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Plnění úkolu se zúčastnilo 36 VŠ. Výstupem je metodické rozšíření METODIKY EFIN (ta byla původně zpracována již v roce 2012 v rámci IPN EFIN).
Vysoké školy byly v rámci úkolu požádány o vyplnění a zaslání připomínek k návrhu rozšíření METODIKY EFIN na dvě hlavní oblasti činnosti školy. Tyto dvě oblasti byly zpracovány v pojetí EFIN do podoby dvou nových dimenzí (dvou samostatných excelovských listů), které odpovídají hlavním oblastem vzdělávání a výzkum.
Doplňkový úkol č. IX - Sumarizace strategií internacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o devátý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 40 vysokých škol.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti kvalitního vzdělávání. Výstup čerpá z materiálů, které jsou výsledkem jednotlivých kroků projektu KREDO. Podklady zapojených univerzit/vysokých škol byly analyzovány, popisovány, srovnávány a sumarizovány.
Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDOMŠMT IPN KREDO
Co školy rozumí pod pojmem třetí role? Jak celková strategie VŠ reflektuje třetí roli, jak ji definuje? V čem školy spatřují největší strategický potenciál do budoucna?
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti informační otevřenosti. Vychází jednak z výstupů ostatních aktivit projektu, jednak z vlastních analýz.
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...MŠMT IPN KREDO
Po dvou letech od prvního fóra Evropské asociace univerzit (EUA) v Salcburku se počátkem října 2014 konalo na univerzitě v italském Bergamu již druhé Fórum EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol. Mezi tři hlavní odborná témata Fóra patřilo výkonové financování vysokých škol (performance-based funding), procesy jejich slučování a koncentrace (mergers and concentration processes) a programy financování špičkové kvality ve vysokém školství (excellence).
Rámcová metodika - Systém zajišťování a vnitřního hodnocení kvalityMŠMT IPN KREDO
Rámcová metodika poskytuje metodický návod pro vypracování systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na jednotlivých vysokých školách v současném prostředí priorit a činností českých vysokých škol.
Doplňkový úkol č. XIII - Zajišťování a hodnocení kvality na VŠMŠMT IPN KREDO
Jedná se o XIII. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 50 vysokých škol.
Školy byly v rámci tohoto úkolu požádány o vyplnění on-line dotazníku, jehož smyslem bylo zjištění stavu zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na vysokých školách/fakultách v návaznosti na připravovanou novelu zákona o vysokých školách. Vyhodnocením dotazníků získaných z jednotlivých vysokých škol/fakult byly získány informace, jež představují nezbytné podklady pro zpracovávání rámcové metodiky pro zavádění systému kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na jednotlivých vysokých školách/fakultách v českém vysokoškolském prostoru.
Studie prozkoumává vztah mezi hodnotami společnosti a procesem vzdělávání a výchovy. Úkolem vzdělávání je vzdělávání je přispívat k rozvoji schopností člověka činit úsudky, které obsahují pravdu. Studie upozorňuje, že to, co ve skutečnosti děláme ve vzdělávání, je snaha pěstovat úsudky, které budou pravdivé pro jakékoliv objektivní morální reality, kterým člověk bude muset čelit.
Dokument je zpracovaný na základě zkušeností z pilotního ověření navrhované metodiky hodnocení výzkumných organizací a z diskusí s odbornou veřejností během celé doby trvání projektu. Zaměřen je nejen na změny vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, ale také na dlouhodobé záměry vysokých škol. Jsou formulována doporučení pro veřejné vysoké školy na jedné straně a MŠMT na straně druhé.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti efektivního financování VŠ. Vychází se především z analýz systému financování veřejných vysokých škol v České republice, které byly zpracovány při řešení projektu.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti řízení vysokých škol. Uvedená doporučení vycházejí z poznatků, které byly získány v komunikaci s vysokými školami. Kromě toho ale byly zpracovány některé podkladové studie, které se věnují specifickým otázkám řízení, jako je např. vztah aktérů působících v prostředí vysokého školství.Doporučení jsou adresována jednak jednotlivým vysokým školám, ale zejména ministerstvu.
Hlavní úkol č. 3 - Slovník pojmů strategického řízení v pojetí IPN KREDOMŠMT IPN KREDO
Jedná se o třetí úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám. Postupné plnění úkolů metodicky vedlo zapojené VŠ k vytvoření strategického plánu rozvoje do roku 2030. Ze zpracování odevzdaného ze strany jednotlivých VŠ byl vytvořen souhrn, na základě kterého následně vznikl "Malý slovník strategického řízení v pojetí IPN KREDO", ten je uveden jako samostatný výstup.
Třetí úkol reagoval na potřebu upřesnění terminologie, sladění výkladu a postupů v řešení projektu KREDO. Projektový tým zpracoval základ Slovníku pojmů KREDO. Úkol č. 3 byl zaměřen na:
- seznámení se se strukturou a dosavadním obsahem slovníku;
- seznámení se s jednotlivými pojmy uvedenými v současné verzi slovníku;
- návrhy na úpravy / změny struktury slovníku;
- popis doplněných pojmů;
- stanovení požadavků na doplnění nejasných pojmů užívaných v rámci řešení projektu KREDO.
Doplňkový úkol č. VII - Aplikace Metodiky EFIN na hlavní procesyMŠMT IPN KREDO
Jedná se o sedmý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Plnění úkolu se zúčastnilo 36 VŠ. Výstupem je metodické rozšíření METODIKY EFIN (ta byla původně zpracována již v roce 2012 v rámci IPN EFIN).
Vysoké školy byly v rámci úkolu požádány o vyplnění a zaslání připomínek k návrhu rozšíření METODIKY EFIN na dvě hlavní oblasti činnosti školy. Tyto dvě oblasti byly zpracovány v pojetí EFIN do podoby dvou nových dimenzí (dvou samostatných excelovských listů), které odpovídají hlavním oblastem vzdělávání a výzkum.
Doplňkový úkol č. IX - Sumarizace strategií internacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Jedná se o devátý doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 40 vysokých škol.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti kvalitního vzdělávání. Výstup čerpá z materiálů, které jsou výsledkem jednotlivých kroků projektu KREDO. Podklady zapojených univerzit/vysokých škol byly analyzovány, popisovány, srovnávány a sumarizovány.
Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDOMŠMT IPN KREDO
Co školy rozumí pod pojmem třetí role? Jak celková strategie VŠ reflektuje třetí roli, jak ji definuje? V čem školy spatřují největší strategický potenciál do budoucna?
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti informační otevřenosti. Vychází jednak z výstupů ostatních aktivit projektu, jednak z vlastních analýz.
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...MŠMT IPN KREDO
Po dvou letech od prvního fóra Evropské asociace univerzit (EUA) v Salcburku se počátkem října 2014 konalo na univerzitě v italském Bergamu již druhé Fórum EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol. Mezi tři hlavní odborná témata Fóra patřilo výkonové financování vysokých škol (performance-based funding), procesy jejich slučování a koncentrace (mergers and concentration processes) a programy financování špičkové kvality ve vysokém školství (excellence).
Rámcová metodika - Systém zajišťování a vnitřního hodnocení kvalityMŠMT IPN KREDO
Rámcová metodika poskytuje metodický návod pro vypracování systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na jednotlivých vysokých školách v současném prostředí priorit a činností českých vysokých škol.
Doplňkový úkol č. XIII - Zajišťování a hodnocení kvality na VŠMŠMT IPN KREDO
Jedná se o XIII. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. Zpracování odevzdané ze strany jednotlivých VŠ bylo vyhodnoceno a zobecněno, vznikla tak odborná studie založená na vyjádření 50 vysokých škol.
Školy byly v rámci tohoto úkolu požádány o vyplnění on-line dotazníku, jehož smyslem bylo zjištění stavu zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na vysokých školách/fakultách v návaznosti na připravovanou novelu zákona o vysokých školách. Vyhodnocením dotazníků získaných z jednotlivých vysokých škol/fakult byly získány informace, jež představují nezbytné podklady pro zpracovávání rámcové metodiky pro zavádění systému kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností na jednotlivých vysokých školách/fakultách v českém vysokoškolském prostoru.
Studie prozkoumává vztah mezi hodnotami společnosti a procesem vzdělávání a výchovy. Úkolem vzdělávání je vzdělávání je přispívat k rozvoji schopností člověka činit úsudky, které obsahují pravdu. Studie upozorňuje, že to, co ve skutečnosti děláme ve vzdělávání, je snaha pěstovat úsudky, které budou pravdivé pro jakékoliv objektivní morální reality, kterým člověk bude muset čelit.
Dokument je zpracovaný na základě zkušeností z pilotního ověření navrhované metodiky hodnocení výzkumných organizací a z diskusí s odbornou veřejností během celé doby trvání projektu. Zaměřen je nejen na změny vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, ale také na dlouhodobé záměry vysokých škol. Jsou formulována doporučení pro veřejné vysoké školy na jedné straně a MŠMT na straně druhé.
Externí hodnocení kvality výuky studenty českých vysokých školMŠMT IPN KVALITA
Dva sociologické průzkumu realizované v rámci IPN KVALITA se zabývají hodnocení kvality výuky českých vysokých škol nejen z pohledu českých vysokoškolských studentů, ale také z pohledu zahraničních studentů studujících v ČR. Předkládají pohled na studentské posuzování kvality, obsahují vždy přehledovou a empirickou část. Přílohy pak tvoří pilotované a doporučení dotazníky pro provádění studentských hodnocení stejně jako statistická data.
Metodika si klade za cíl přispět ke zkvalitnění vzdělávání, proto podává návod vyučujícím, jak lépe učit, aby si studující VŠ osvojili více smysluplných znalostí a dovedností. Nabízí rovněž doporučení, jak vylepšit podmínky zavedením změn v řízení vysokých škol i ve vzdělávací politice.
Závěrečná zpráva z průzkumu "Co studenty štve" provedeného mezi studenty Masarykovy univerzity v březnu 2011.
S výsledky byli konfrontováni kandidáti na rektora.
Kvalita vzdělávacího procesu s ohledem na etické aspektyMŠMT IPN KVALITA
Kvalita vzdělávacího procesu je obecně posuzována podle přínosu, který tento proces měl na utváření kompetencí absolventa. Přitom tyto kompetence mají široké spektrum – odborné znalosti, jazykové dovednosti, způsobilost k týmové spolupráci, schopnost vést pracovní tým a také povědomí o důležitosti etického chování v budoucí profesi.
Úkol č. 4 – Strategické priority navazoval na zpracování úkolu č. 1 SWOT analýzy. Na základě takto sesbíraných cenných a unikátních informací o stavu vysokého školství v ČR určovaly VŠ strategické priority celé instituce a sestavovaly jejich pořadí v jednotlivých sférách, které kopírují hlavní nebo podpůrné činnosti VŠ (vzdělávací činnost, VaV, třetí role VŠ, financování, řízení, internacionalizace). U každé oblasti si VŠ stanovovaly priority, na něž by se chtěly zaměřit. Každá prioritní oblast byla charakterizována současným stavem a dlouhodobým strategickým cílem, kterého by VŠ chtěla ideálně dosáhnout do roku 2020, resp. 2030.
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyMŠMT IPN KREDO
Katalog aktivit slouží k metodickému vedení postupu tvorby strategického plánu rozvoje vysoké školy (SPR VŠ). V rámci projektu KREDO vychází ze struktury Katalogu aktivit navržené v první fázi realizace projektu.
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIMŠMT IPN KREDO
Cílem analýzy bylo zmapování stávající situace uplatňování metodik úplných nepřímých nákladů v ČR mezi poskytovateli i mezi příjemci a zahájení diskuze a výměny zkušeností v této oblasti.
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...MŠMT IPN KREDO
Cílem je, na základě získaných názorů poskytovatelů, zhodnotit, zda poskytovatelé považují navržený model za vhodný či nikoliv
a zda jsou ochotni dále spolupracovat na jeho úpravách. Efektivní využití modelu je totiž možné pouze v případě, že všichni poskytovatelé
k němu budou přistupovat na národní úrovni jednotně.
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poraženíMŠMT IPN KREDO
Porovnání skutečných příspěvků MŠMT v letech 2010-2015 s hypotetickými příspěvky dle metodiky 2009 a s hypotetickými příspěvky bez regulace počtu studentů
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceMŠMT IPN KREDO
"V rámci projektu se uskutečnilo dotazníkovou formou mezinárodní šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v rámci projektu EUROSTUDENT V. Česká republika se zapojila do projektu v šetření mezi studenty bakalářských a magisterských studijních programů. Byly osloveny všechny veřejné, státní i soukromé vysoké školy.
Zapojily se všechny veřejné a státní VŠ a 29 soukromých VŠ. Jednalo se o náhodný výběr každého sedmého studenta prezenční i kombinované formy. Výzkum sledoval rozdíly v postojích a názorech studentů veřejných a soukromých VŠ, dále si všímal, jak ovlivňuje studenty jejich sociální zázemí, jaké podmínky ke studiu mají sociálně znevýhodnění studenti... "
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...MŠMT IPN KREDO
Předkládaná zpráva přináší základní výsledky šetření EUROSTUDENT V, které MŠMT realizovalo v rámci řešení Individuálního projektu národního IPN KREDO. Nad rámec těchto základních výsledků budou ještě zpracovány individuální zprávy pro školy, z nichž byl zapojen významný počet studentů, případně hlubší tematické analýzy jak pro jednotlivé oblasti šetření, tak pro různé typy škol nebo pro studenty studující v jednotlivých oblastech studijních programů.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v BelgiiMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
V případě Belgie je vzdělávání rozděleno na tři komunity – vlámskou /holandštinaú, valonskou /franština/ a německou /němčina/.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v DánskuMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v HolandskuMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
V případě Holandska je vzdělávání propojeno s vlámskou komunitou v Belgii, jde zde o téměř identické odkazy. Téměř všechny další odkazy jsou ve vlámštině.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v NorskuMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
Základními cíli šetření bylo zjistit, jakým způsobem je na jednotlivých školách nastavena odpovědnost za pořizování předávání dat do SIMS a za jejich vlastní zadávání, dále pak otázka podpory a komunikace ze strany MŠMT jako vlastníka dat v SIMS a MU jako poskytovatele služby – provozovatele SIMS. Anketa také směřovala k zjištění další využitelnosti dat na jednotlivých školách.
Analýza potřebnosti Národního informačního systému vysokých školMŠMT IPN KREDO
Tento dokument se zaměřuje na smysluplnost realizace Národního informačního portálu vysokých škol (NIS VŠ). Hlavním přínosem této analýzy potřebnosti je zmapování aktuálního stavu informačních potřeb v oblasti vysokého školství. Součástí dokumentu je také doporučení pro realizaci NIS VŠ, ze kterého následně vychází dokument „NIS koncepční návrh“.
Digitální média v roce 2015 podle reuters institutuMŠMT IPN KREDO
Jak najít cestu ke své cílové skupině? Jak ji zaujmout? To jsou otázky, které trápí řadu univerzit ve světě i v České republice. Jakými kanály komunikovat s uchazeči o studium či se svými aktuálními studenty? A jak komunikovat směrem k veřejnosti? A jak naplňovat svoji třetí roli? Odpovědět na tyto otázky může pomoci nejnovější průzkum Reuterova Institutu, na kterém se podílela celá řada světově významných univerzit a zpravodajská agentura Reuters.
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNI
1. 1
IPN KREDO - Doplňkový úkol III.
Komunikace
s absolventy (ALUMNI)
Závěrečná výzkumná zpráva
Zpracoval: Tým KA 05
Datum: listopad 2014
2. 2
1.1.ÚVODEM
V průběhu října 2014 byly jednotlivé VŠ zapojené v IPN KREDO požádány o vyplnění online dotazníku,
kterým jsme zjišťovali postoje a názory českých vysokých škol na problematiku práce s absolventy ze
strategického pohledu. Hlavní smyslem výzkumu bylo zjistit, do jaké míry považují české vysoké školy
své absolventy za strategický zdroj, a jak systematicky s absolventy pracují.
Dotazník obsahoval dvě otázky s předdefinovanou odpovědí a čtyři převážně otevřené otázky. Sešlo se
mnoho odpovědí s minimální chybovostí (4 vyřazené) a s množstvím inspirativních nápadů a postřehů.
Ty mohou být využity jak jako inspirace při definování strategií pro práci s absolventy pro vysoké školy
samotné, tak budou podkladem k přípravě workshopu na téma Alumni, protože drtivá většina účastníků
průzkumu ohodnotila problematiku vztahu VŠ s absolventy jako vysoce důležitou.
Níže uvádíme základní informace o výzkumu a respondentech.
Celkový počet odpovědí: 235
Počet VŠ, které dotazník vyplnily: 42
Z toho veřejných: 21
Soukromých: 21
Vzhledem k nutnosti garantovat anonymitu respondentů nejsou zdrojová data přílohou této zprávy,
výsledky prezentované v této zprávě jsou agregovanými závěry.
3. 3
Seznam škol, které se výzkumu zúčastnily (vyplnily dotazník):
Anglo-American University
Akademie múzických umění v Praze
Architectural Institute in Prague
Akademie STING, o.p.s.
Akademie výtvarných umění v Praze
České vysoké učení technické v Praze
International ART CAMPUS Prague, s.r.o.
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Mendelova univerzita v Brně
Ostravská univerzita v Ostravě
Rašínova vysoká škola, s.r.o.
Slezská univerzita v Opavě
Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha
Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo
ŠKODA AUTO Vysoká škola
Technická univerzita v Liberci
Univerzita Hradec Králové
Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
Univerzita Karlova v Praze
Univerzita obrany
Univerzita Palackého v Olomouci
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Vysoká škola aplikované psychologie
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.
Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Vysoká škola Karla Engliše a.s.
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.
Vysoká škola logistiky, o.p.s.
Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky
Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o.
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.
Vysoká škola sociálně správní, Havířov
4. 4
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. - Praha
1.2.PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU
OTÁZKA 1 - Řídí se Vaše škola ucelenou strategií pro práci s ALUMNI?
Komentář k otázce 1: Výsledky ukazují, že VŠ se nacházejí zhruba uprostřed procesu stanovování
strategie práce s Alumni. Největší četnost je v rámci dané škály na hodnotách 2-5, což znamená, že se
u velké části VŠ nedá hovořit o zvládnuté strategii, nicméně určité kroky školy činí. V návaznosti na
další odpovědi dotazníku vyplývá, že problematika Alumni VŠ zajímá a že se v rámci svých možností o
řešení svého vztahu s absolventy snaží.
5. 5
OTÁZKA 2 - Pokud se Vaše škola ucelenou strategií pro práci s ALUMNI (spíše) neřídí, popište
prosím důvody proč, zda to považujete za něco, co je třeba do budoucna řešit, a ev. jaké kroky
dále v oblasti strategie pro práci s absolventy plánujete.
Nejčastější odpovědi, které respondenti k této otázce uváděli:
a. problematika je nová, nachází se v úvodním stadiu realizace;
b. sekce Alumni je zařazena na webový portál školy. Pokud není, pro nejbližší roky se
chystá;
c. základním problémem jsou kontakty na absolventy a udržení aktualizované databáze;
d. alumni klub existuje, ale s absolventy pracuje nepravidelně;
e. kontakty s absolventy se liší podle fakult. Jsou i fakulty, které neudržují kontakt s
absolventy na žádné úrovni. Důvod je dán odlišností zaměření jednotlivých fakult, ale i
kateder;
f. malá odezva absolventů na realizované kroky;
g. univerzita ucelenou strategii nemá, protože jednotlivé fakulty jsou různého stáří/škola je
mladá;
h. kroky jsou zaměřeny zejména na práci s úspěšnými absolventy, kteří se k fakultě hlásí
a mohou být vzorem pro ostatní;
i. cílené oslovování absolventů pro možnost celoživotního vzdělávání;
j. úspěšní absolventi jako významní zaměstnavatelé dalších absolventů;
k. otázkou je problematika ochrany dat.
Vybrané nejzajímavější přímé citace respondentů (anonymní)
„Ze strany absolventů je obecně velmi špatná zpětná vazba. Toto může být způsobeno
kreditovým systémem a rozvolněním studia, kdy si student sestavuje rozvrh dle svých
potřeb - dochází ale k tomu, že se na jednotlivých přednáškách nesetkává se
stálým kolektivem studentů a nevytvoří si tak silné vazby (v dřívějším systému byly
pevné "kroužky" studentů, kteří spolu navštěvovali všechny předměty - vazba se tak
vytvořila snáze a lépe).“
„Univerzita nemá vypracovánu ucelenou, celouniverzitní strategii pro práci s ALUMNI.
Tyto strategie jsou v různé míře rozpracovány na jednotlivých fakultách, které také v
různé míře intenzity spolupracují se svými absolventy. Výrazná pozornost vzniku
fakultních ALUMNI klubů je věnována poslední 2-3 roky. Pro rok 2015 je s
podporou prostředků IP 2015 plánováno vytvoření celouniverzitních webových stránek,
na kterých by absolventi nalezli všechny relevantní informace, a které by zároveň
sloužily jako vstupní brána k webovým stránkám fakultních ALUMNI klubů.”
6. 6
„Na škole jsou fakulty, které udržují komunikaci s absolventy na úrovni kateder či přímo
fakulty. Jedná se o obory, kde je zájem obou stran na spolupráci. Jsou však i fakulty,
které neudržují kontakt s absolventy na žádné úrovni.”
„Pravidelná setkání s absolventy a sympatizující veřejností se uskutečňují z iniciativy
univerzity (podle fakult). Setkání slouží k výměně informací mezi školou a absolventy,
absolventi si sdělují dojmy z praxe a přenášejí do školy zpětnou vazbu, jako reakci na
spojení škola-praxe-podnik, a jeho potřeby. Kromě organizovaných setkání se
absolventi vracejí na fakulty a setkávají se individuálně, spíše pracovně se
setkávají s vedením školy a bývalými pedagogy.”
„Pro školu je komunikace s absolventy jednou z budoucích strategických priorit, ale v
současnosti nemá ucelenou strategii pro práci s ALUMNI (výjimkou je spolupráce s
absolventy, kteří se po absolutoriu zapojují do pedagogické práce). Na úrovni rektorátu
existuje webová aplikace pro evidenci absolventů, ale téměř nikdo jí nevyužívá.
Historicky se této problematice nepřikládala důležitost, a až zhruba v posledních dvou
letech vedení fakulty začalo realizovat první kroky - vytváření databáze kontaktů na
studenty, resp. budoucí absolventy (ukládání soukromých emailů). V současné době
probíhají přípravy velké společenské akce k 25. výročí Sametové revoluce, což by měla
být jedna z prvních akcí, která by měla obnovit vztah fakulty a jejích absolventů, a
pomoci budování image školy.”
„Kontakty s absolventy se odehrávají především na individuální úrovni, ucelená
strategie pro práci s absolventy neexistuje. Nepokládám ji však ani za účelnou.
Univerzita se docela prudce vyvíjí a absolventi krátce po opuštění univerzity již
další vývoj obvykle nesledují, a nemohou tak přispět k validní evaluaci aktuálních
procesů a stavů na univerzitě.”
„Práci s absolventy je třeba do budoucna řešit. V současné době je založena na
principu dobrovolnosti a iniciativa přichází spíše ze strany absolventů. Škola se jim
snaží vyjít vstříc. Myslím, že princip dobrovolnosti by měl v nějaké podobě zůstat.
Cílem spolupráce by měla být především zpětná vazba, tedy názor na profil absolventa,
studijní programy, ale též jistá forma udržování vztahů ve věci spolupráce a
komercializace.”
„Vůči Alumni je třeba působit profesionálně, vůči úspěšným Alumni na seniorní
úrovni. Není vyjasněná pozice mezi "akce pro masu" a "cílené akce pro segmenty
absolventů.”
„Kontakty na absolventy, které mají větší význam pro rozvoj jednotlivých oborů, jsou
založeny většinou na osobních kontaktech významných činitelů fakult a
akademických pracovníků kateder a ústavů na konkrétní odborníky v průmyslu,
výzkumu i státní správě.”
Komentář k otázce 2: Slovní komentáře podporují závěry první otázky. Vysoké školy si zjevně
důležitost práci s Alumni uvědomují, prozatím však k práci s Alumni nepřistupují zcela systematicky.
7. 7
OTÁZKA 3 - Pokud se Vaše škola jasnou strategií pro práci s ALUMNI (spíše) řídí, popište
prosím, na jakých základních myšlenkách staví, v čem konkrétně je úspěšná a proč a v čem ještě
spatřujete rezervy a proč.
Nejčastější odpovědi, které respondenti k této otázce uváděli:
a. využití v marketingových projektech;
b. posilování dobrého jména/"značky", zdroj motivace;
c. absolventi jako zdroj budoucích pracovních míst;
d. sladění studijních plánů s potřebami praxe;
e. v budoucnu i spolufinancování za přispění absolventů;
f. rezervy v pravidelné komunikaci.
Vybrané nejzajímavější přímé citace respondentů (anonymní)
„Základní strategií práce s ALUMNI je budování image vysoké školy, využití v
marketingových projektech univerzity (získávání nových studentů), vytvoření vazeb,
umožňujících získávat zpětné informace o koincidenci studijních plánů s potřebami
praxe, informace o nabídce pracovních míst, témata závěrečných prací. Dále je
vhodné:
o Propagovat úspěšné absolventy a zvyšovat tak motivaci studentů, zapojování
úspěšných absolventů do výukového procesu na všech stupních.
o V blízké budoucnosti také vytvářet podmínky pro spolufinancování vysoké školy
soukromými prostředky firem, ve kterých úspěšní absolventi získali významná
postavení.
o Zapojovat absolventy do společenského dění na univerzitě. To vše může zvýšit
konkurenceschopnost univerzity. Různé fakulty mají tyto momenty
rozpracované na různé úrovni, v některých případech podporované interními
projekty.”
„Univerzita má zřízené specializované pracoviště pro práci (nejen) s absolventy –
centrum, působící na celoškolské úrovni. Cílem sekce centra je:
o pečovat o síť absolventů;
o připravovat zajímavé odborné akce, poskytovat užitečné informace;
o spolupracovat na účasti absolventů ve výuce a výzkumných projektech;
o provádět výzkum o uplatnění absolventů na trhu práce.
„Za úspěch z poslední doby lze považovat zkompletování databáze všech absolventů a
jejich postupné vtažení do života školy.“
„Potřeba "vědět" o svých absolventech, oproti koncepci roztříštěnosti a solitérnosti
existence je to pokus o jistou provázanost, propojenost, sdílení, spoluprožívání. Každý
je pochopitelně individualitou, takže není možno kohokoli nutit. Problémem (a zároveň
potěšením) je různý přístup na jednotlivých fakultách, někde by rádi pojímali Alumni
jako neformální setkání, jinde na vyšší úrovni, spíše podle vzoru zahraničních univerzit
8. 8
s výraznou Alumni-tradicí. Skloubit různé přístupy v rámci celouniverzitního
Alumniklubu není jednoduché.“
„Naše vysoká škola komunikuje s našimi absolventy především prostřednictvím mailu a
sociální sítě Facebook. Absolventům pravidelně zasíláme pozvánky na všechny akce
školy a připravujeme pro ně různá setkání. Zpětnou vazbu od absolventů spatřuji
hlavně v poskytování informací z praxe, spolupráci na vědecko-výzkumných projektech
a umožnění našim studentům exkurze ve firmách, kde absolventi pracují. Ne všichni
absolventi spolupracují a ne na všechny absolventy máme aktuální kontakty, v tom
spatřuji jisté rezervy.“
„Akce pro Alumni celé školy se konají jednou či dvakrát za rok a jsou výhradně pro ně.
Rezervy tedy vidím především ve formách a tím i četnosti. Při studiu v zahraničí jsem si
všimla, že školy vydávají časopisy (se sekcí pro Alumni), almanachy s profesními
informacemi o Alumni umožňující rozvíjet networking, pořádají konference za finanční
podpory Alumni a na významných VIP-Alumni systematicky budují svoje image. Ale
není to vše jen iniciativa škol. Alumni ze svého rozhodnutí dobrovolně předávají školám
významné finanční dary, díky nimž se budují a vybavují nové učebny a staví budovy a
celé areály.“
„Na čem Alumni naší školy staví:
o absolvent je celý život ambasadorem vně univerzity;
o absolvent je zdrojem myšlenek, spolupráce s praxí, pedagogů, společných
projektů i zdrojem financí;
o absolvent i univerzita si vždy mají co říci a také si pomoci;
o jen diplomem to nemusí končit, ale naopak začíná nová spolupráce.“
„Naše univerzita je úspěšná v organizaci vzdělávacích, společenských, sportovních a
kulturních akcí pro absolventy. Celý proces je mladý a není ještě zakotven v myslích
zaměstnanců i absolventů jako aktivita, která by jim mohla něco přinést.“
„Univerzita staví na kontaktech s absolventy zejména tradičních technických fakult a
jejich oborů, ze kterých se generuje velmi intenzivní spolupráce s průmyslem. Vztah
absolventů k netechnickým fakultám již není tak intenzivní, což může být dáno větší
univerzalitou uplatnění absolventů a větším počtem absolventů zejména v posledních
letech. Rezervy ve funkčním nastavení vztahů s absolventy mají však všechny fakulty,
zejména v určité institucionalizaci spolupráce a v intenzivnějším kontaktu, zapojení
absolventů do života univerzity.“
„Vzhledem k velikosti instituce je strategie (lépe snad "přístup") v této věci na škole
rozložena do několika rovin - celouniverzitní, fakultní a ústavní (oborový). Na
celouniverzitní rovině je kromě aktivit Klubu Alumni možné uvést řadu akcí,
informačních kampaní a akcí pořádaných Informačním a poradenským centrem. Řada
fakult má své spolky a své tradiční cesty spolupráce s absolventy, které jsou oborově
specifické. U mnohabodových fakult jsou často rozhodující rovinou ještě nižší úrovně,
které vytvářejí i během studia silné vazby sebeidentifikace (konkrétní ústavy, katedry a
jiné platformy).”
„Základní myšlenka - navazování kontaktů s pracovišti, kde studenti najdou uplatnění a
sdružování, kluby absolventů, společensko-profesní akce pro absolventy. Během
uplynulých ročníků se setkalo až 6000 absolventů.“
9. 9
Základní myšlenkou je přivádět absolventy zpět do školy:
o spolupráce s absolventy na tvorbě možností stáží pro studenty;
o pravidelná setkání s absolventy, zaměřená jednak společensky, jednak
profesně;
o působení Rady absolventů školy a klubu absolventů;
o publikujeme příběhy absolventů.“
„Nejúspěšnější jsou setkání absolventů (2-3 ročně) s účastí 60-100 osob. S dobrým
ohlasem se setkává čtvrtletní zpravodaj [název] pro absolventy rozesílaný adresně
elektronicky. Naši absolventi přicházejí často studovat ze zahraničí, po studiích
nezůstávají v ČR, konkrétní spolupráce je s nimi komplikovanější. Možností by byla
karta benefitů pro absolventy při jejich pobytech v ČR; dalším nápadem je rozšířit síť
absolventů o "Alumni branch" ve větších městech v zahraničí, kde jich působí více.“
„Naše instituce považuje své absolventy za nejlepší reklamu, podle níž by bylo vhodné
hodnotit úroveň jednotlivých fakult stejného zaměření. Snažíme se je oslovovat a
zapojovat do naší strategie PR. Hlavním problémem je nemožnost vytvářet a sledovat
ucelenou databázi, neboť minimálně část se hned po promoci vydává do zahraničí.”
„Strategie je postavena na vytvoření kontaktu v okamžiku ukončení studia, neustálé
udržování tohoto kontaktu (e-časopis, webové stránky, přehled akcí, spěšní absolventi,
názory absolventů krátce po absolvování, s delším časovým odstupem, aj.), zapojení
do aktivit univerzity, ev. sponzoring.“
Komentář k otázce 3: Z reakcí škol je zřejmé, že ačkoli to stále není standardem, u některých českých
VŠ již lze hovořit o ucelenější strategii Alumni, kterou se tyto školy při rozvoji vztahů s absolventy zjevně
řídí. Slovní komentáře tedy podporují závěry celkové otázky 1.
OTÁZKA 4 - Ohodnoťte prosím, do jaké míry mají podle Vašeho názoru následující oblasti
strategický potenciál být využity pro rozvoj a budování konkurenční pozice Vaší školy
Pozn. k interpretaci grafů:
Sloupce v jednotlivých grafech reprezentují procento z celkového počtu respondentů, kteří na škále 1 –
10 zvolili daný stupeň škály. U prvního grafu tak například poslední sloupec (na ose X stupeň škály 10)
ukazuje, že necelých 40 procent respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, zvolili u otázky, zda
absolventy považují za prostředek pro budování image, na škále stupeň 10 (velmi vysoký potenciál).
Obdobně pro všechny ostatní grafy v této otázce.
13. 13
Komentář k otázce 4: Zajímavým zjištěním je, že potenciál Alumni vnímají české vysoké školy
tradičním způsobem a spatřují jej zejména v oblasti marketingu a image a dále z pohledu náboru
nových lektorů. Již menší potenciál spatřují v kapacitě Alumni generovat strategické informace nebo
rozvojové projekty a inovace. Poměrně nízký potenciál je přisuzován Alumni jako dalšímu zdroji
financování. V západních ekonomikách je přitom Alumni jako zdroji příjmů škol přisuzován v posledních
letech stále větší význam, zejména pak v kontextu snižujícího se financování z veřejných zdrojů (viz
např.
http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/Fundraising_from_Philanthropy_in_European_Unive
rsities.pdf)
OTÁZKA 5 - Ohodnoťte prosím, zda Vaše současná strategie ALUMNI s danou oblastí aktivně
pracuje
Pozn. k interpretaci grafů:
Sloupce v jednotlivých grafech reprezentují procento z celkového počtu respondentů, kteří na škále 1 –
10 zvolili daný stupeň škály. U prvního grafu tak například poslední sloupec (na ose X stupeň škály 10)
ukazuje, že 6 procent respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, zvolili u otázky, která zjišťuje, do jaké
míry současná strategie školy využívá vztahů s absolventy jako prostředku pro budování image, na
škále stupeň 10 (velmi vysoký potenciál). Obdobně pro všechny ostatní grafy v této otázce. Odpověď
nula (první sloupec) představuje procento respondentů, kteří na danou otázku nedokázali nebo nechtěli
dopovědět.
17. 17
Komentář k otázce 5: Zajímavé je také zjištění, že ačkoli školy v mnoha oblastech spatřují v Alumni
potenciál, zároveň deklarují, že s většinou oblastí stále ještě dostatečně aktivně nepracují. V podstatně
jedinou oblastí, kde školy deklarují plně aktivní práci, je oblast Alumni jako zdroje pro budovní image. Za
povšimnutí stojí oblast marketingu, kterou školy nevyužívají tak, jak by se dalo v rostoucí konkurenci
předpokládat. U ostatních oblastí je v současné době využití stále poměrně malé, nebo není (v případě
fundraising) téměř žádné. Alumni je tedy možné vidět jako poměrně významný, ale stále ještě nevyužitý
zdroj.
OTÁZKA 6 - Okomentujte prosím podrobněji, v čem konkrétně spatřujete největší potenciál
oblastí výše z pohledu budování konkurenční pozice Vaší VŠ, nebo proč podle Vašeho názoru
některé oblasti strategický potenciál pro Vaši VŠ nemají.
Respondenti odpovídali vyplněním svých nejrůznějších postřehů, zde shrnujeme v bodech postřehy
s nejvyšší četností výskytu:
a. získávání zpětné vazby;
b. budování dobrého jména univerzity, oslovování potenciálních studentů;
c. absolventi jako zdroj nových vyučujících;
d. kontakt pro nabídky odborné praxe studentů;
e. zvyšování prestiže doma i v zahraničí;
f. získávání strategických informací;
18. 18
g. realizace praxí, stáží, exkurzí pro studenty a akad. pracovníky - zadávání témat
závěrečných prací;
h. absolventi jako potenciální zaměstnavatelé budoucích absolventů;
i. zdroj financí, inovací, projektů.
Vybrané nejzajímavější přímé citace respondentů (anonymní)
„Největší potenciál absolventů spatřuji v získávání zpětné vazby. Významnější pomoc v
oblasti VaV a komercializace je možný spíše ze strany vyššího managementu a u firem
v českém vlastnictví (což nepřevažuje). Problém spatřuji v tom, že většina absolventů
se po ukončení studia odmlčí a nemáme o nich žádné zprávy.“
„Domnívám se, že všechny výše uvedené oblasti jsou významné pro strategii univerzity
a že univerzita si je jich plně vědoma a snaží se využívat různých dostupných
komunikačních kanálů jak být se svými absolventy v co nejužším kontaktu. Bohužel ze
strany absolventů - zaměstnavatelů je snaha pouze získat vhodné potencionální
pracovníky a to je vše.“
“Škola musí cíleně udržovat vysokou kvalitu práce v jednotlivých oborech (některé jsou
v ČR vyučovány pouze na naší škole). Kontinuální komunikace mezi absolventy a
akademickou obcí je proto klíčová. Nadace školy pracující s Klubem absolventů
školy by mohla být účinným nástrojem, jak fundraisingu, tak účinným prostředkem
k posílení image školy, podpory absolventů, kteří v případě uměleckých škol často
absolutoriem vstupují do velmi obtížné fáze svého profesního života.“
“Úspěšní absolventi vytvářejí image úspěšné vysoké školy a mohou přispět ke zvýšení
zájmu o studium u potenciálních uchazečů. Jako odborníci z praxe mohou obohatit
přednášky ve vybraných předmětech. Často jsou přísedícími u státních závěrečných
zkoušek. Někteří poté z pozice svých funkcí ve firmách pomáhají zajišťovat řízené
praxe pro studenty, navrhují témata závěrečných prací a působí jako jejich konzultanti.
Strategický potenciál je omezený v oblasti financí. Na rozdíl např. od VŠ v USA není u
nás zvykem, aby absolventi finančně podporovali svoji alma mater. Určitý potenciál je v
doplňkové činnosti, pokud je absolvent ve vedoucí pozici a obrátí se na VŠ s
námětem na řešení konkrétního problému z praxe.“
„Poměrně značný potenciál z pohledu budování konkurenční pozice vysoké školy
spatřujeme v užším kontaktu s absolventy, kteří pracují na významných pozicích a
mohou být velkým přínosem v oblasti nových informací z praxe, zkušeností,
požadavků na změnu profilu absolventa apod., dále v jejich referenční hodnotě, v
osobním doporučení studia potenciálním uchazečům apod. Značný přínos vidíme v
pořádání workshopů, kurzů s novinkami v oboru za spolupráce a účasti úspěšných
absolventů. Úspěšné absolventy bychom rádi využili i jako významný motivační prvek
pro stávající studenty, a to zejména na akcích školy a vstupy do výuky. Za důležité pro
VŠ považujeme sounáležitost absolventů s vysokou školou a aktivní účast na jejím
dění. Role vysoké školy by měla spočívat ve funkci informační, vzdělávací, kulturní a
společenské.“
19. 19
„Největší potenciál spatřuji ve spolupráci absolventů na budování image školy a
podpoře jejího marketingu, a to ve smyslu "dobré příklady táhnou". Jako poněkud
problematické vidím zejména využití absolventů jako zdroje financí. Zde se, zejména ve
vztahu k regionu, možnosti výrazně omezují a dá se říci, že získávání finančních zdrojů
je úzce postaveno spíše na osobním kontaktu. Jako problematické také spatřuji využití
absolventů jako zdroje strategických informací.“
“Velká část vrcholových manažerů velkých firem v ČR je tvořena absolventy školy, což
představuje výrazný a nenapodobitelný PR prvek (poukazuje to na kvalitu školy i
uplatnitelnost absolventů). Zároveň jako odborníci z praxe mohou umožnit přesnější
zacílení inovačních a výzkumných snah.“
„Známí absolventi ve vědeckém i mediálním světě posilují image kvalitní univerzity a
mohou být součástí PR univerzity. Další významným přínosem absolventů je
participace na výuce v kategorii odborník z praxe. Nejméně přínosná pro univerzity v
českém prostředí se jeví role absolventů jako zdroje financí (fundraising).“
„Z osobních zkušeností se mi jeví formalizace strategie ALUMNI na úrovní školy
neúčinná. Převažující praxe, kdy je spolupráce s absolventy založena převážně na
aktivitách kateder a ústavů (doplňování odborných komisí, příprava společných
projektů, zapojení externistů do výuky - zejména vedení studentských prací), přináší
přirozené pozitivní výsledky bez nutnosti formalizace na úrovni školy. Nejlepším
posílením "konkurenční pozice" školy je výchova kvalitních absolventů - i s
podporou potenciálu absolventů dřívějších.“
„Absolventi jsou klíčovým prvkem image a marketingové strategie školy, opakovaně se
prokazuje, že noví studenti získávají o škole primárně informace v rámci tzv.
dobrého slova od bývalých studentů-absolventů.“
„Za stěžejní považuji plné využití potenciálu našich absolventů k vybudování pozitivní
image fakulty. Dále potom využití úspěšných absolventů fakulty z praxe ve výuce
prakticky orientovaných předmětů tak, aby své nabyté zkušenosti předávali
současným studentům.“
„Absolventi jako prostředek pro budování image školy - individuální přístup k
problémům studentů, který ale neovlivňuje negativně kvalitu výuky. Absolventi jako
podpora marketingu školy - spokojený student je nejlepší reklama. Absolventi jako
zdroj pro inovace a rozvojové projekty - neřešené problémy studenty trápí a mají
tendenci je komunikovat.“
„Největší potenciál:
o Budování prestiže a marketing = věhlas umělce automaticky vrhá pozitivní
světlo na instituci a působí jako přímá motivace pro uchazeče.
Nejnižší potenciál:
o Absolventi jako zdroj financí = instituce momentálně nenabízí absolventům
dostatečnou motivaci k donorství, morální hodnota identifikace se
současnou školou se projevuje jen u mladší a nejmladší generace (po
roce 89), která spíš bojuji s finančními problémy.“
„Vzhledem k typu našich absolventů [specifická profese] se nabízí využívat jejich
mediálního ohlasu k propagaci školy a budování jejího image, resp. jako podporu
marketingu školy mezi ostatními školami/obory. Zároveň jsou pro školu do budoucna
20. 20
perspektivní absolventi jako zásobárna budoucích vyučujících (už v současnosti
je 90% vyučujících absolventy téže školy) a absolventi jako potenciální
zaměstnavatelé.“
„Největší význam mají absolventi pro vytváření image školy, zvláště z hlediska jejich
uplatnitelnosti v praxi. Z hlediska finanční podpory a některých dalších aktivit (např.
zapojení do výuky, zaměstnavatelé apod.) se efekt projeví až s delším časovým
odstupem, kdy zaujmou vyšší postavení ve firmách. Proto je nutné s nimi
dlouhodobě a systematicky spolupracovat.“
„Všechny výše vytknuté oblasti jsou důležitými oblastmi spolupráce s absolventy. Za
oblast s nejnižší preferencí bychom označili absolventy jako zdroj nových vyučujících.
Preferencí školy není vyhledávat vědecko-pedagogické pracovníky primárně z řad
vlastních absolventů, ale z řad kvalitních personálních kádrů bez ohledu na
absolvovanou školu. Oblastí s nejvyšší preferencí je naopak absolventská síť
jakožto zdroj financí pro fakultní projekty a týmy a také jako zdroj pro kariérní
rozvoj a uplatnění našich studentů i absolventů.“
„Škola má dlouhodobě image nejúspěšnější vysoké školy v ČR. Toto je jednoznačně
dáno jejími absolventy. Škola je prakticky orientovanou VŠ, a proto je spolupráce s
absolventy velmi důležitá zejména v oblasti zpětné vazby z praxe pro studijní programy,
a to včetně účasti na přednáškách, konzultace diplomových prací atp. Naopak
potenciál pro získávání finančních zdrojů, spolupráci na inovacích a rozvojových
projektech je využíván spíše nedostatečně.“
„Kontakty v průmyslu, státní správě atd. - kvalita absolventů jako image školy -
potenciální zaměstnavatelé nových absolventů.“
„Potenciál mají:
o Absolventi jako prostředek pro budování image školy + absolventi jako podpora
marketingu školy - prezentace úspěšných absolventů, kteří díky studiu a
uplatnění v oboru něčeho zajímavého dosáhli.
o Absolventi jako zdroj strategických informací - nestačí jen informace z Úřadů
práce o počtech nezaměstnaných.
o Důležité strategické informace - co se absolventům ze studia v praxi hodilo,
jaké dovednosti naopak postrádají a zaměstnavatelé je po nich požadují.
o Obory, ve kterých se uplatnily, příp. důvody proč si vybrali jiný obor.
Potenciál nemá: Absolventi jako zdroj financí - absolvent jako mecenáš - zvyklost v zahraničí, v
ČR spíše nereálné - souvislost i s hrdostí na svou Alma Mater.“
Komentář k otázce 6: Slovní komentáře podpořily závěry kvantitativní otázky č. 4. Potenciál spatřují
VŠ zejména v oblasti marketingu a image, neutrálnější výroky jsou patrny v oblasti schopnosti
generovat strategické informace nebo rozvojové projekty a inovace. Poměrně nízký potenciál je
potvrzen u Alumni jak dalšímu zdroji financování.
21. 21
OTÁZKA 7 - Existují ev. další oblasti, než ty uvedené výše, ve kterých Vaše VŠ spatřuje u
absolventů strategický potenciál pro budování své konkurenční pozice? Pokud ano, jaké a v
čem spatřujete jejich potenciál?
Respondenti odpovídali vyplněním svých nejrůznějších postřehů, zde shrnujeme v bodech postřehy
s nejvyšší četností výskytu:
a. spolupráce s místní a regionální komunitou;
b. realizace aplikovaného výzkumu ve firmách, v nichž absolventi pracují;
c. získávání nových uchazečů (i v rodině);
d. rozvoj nabídky celoživotního vzdělávání;
e. zadavatelé projektů smluvního výzkumu;
f. usnadnění vzájemných kontaktů mezi absolventy;
g. zapojení absolventů, kteří nachází úspěšně uplatnění i v zahraničí;
h. absolventi jako lobbisté;
i. absolventi jako zdroj pro zajištění kvalitní praxe studentů univerzity.
Vybrané nejzajímavější přímé citace respondentů (anonymní)
„Jedním z nejdůležitějších faktorů určujících výběr vysoké školy je doporučení
rodinných příslušníků. Je velmi pravděpodobné, že dítě bude studovat stejnou
univerzitu jako rodiče. Potenciál absolventů (s nimiž univerzita stále udržuje kontakt a
pracuje s nimi) je tak získávání nových uchazečů.“
„Velký potenciál je spatřován v rozvoji nabídky celoživotního vzdělávání, tedy v nabídce
různě zaměřených kurzů pro absolventy, resp. subjekty aplikační sféry. Cílem je
proniknout zejména do podnikového vzdělávání, ve kterém nejsou vysoké školy, na
rozdíl od řady komerčních vzdělávacích agentur, příliš úspěšné.“
„Strategický potenciál absolventů hodláme kromě výše uvedených oblastí využívat
zejména pro formování osobnostního profilu studentů školy vzhledem k jejich
specifickému předurčení a to v průběhu celého procesu výchovy a jejich edukace na
škole, strategický potenciál lze spatřovat v našem případě i ve vytváření pozitivního
vztahu absolventů ke "své alma mater" z hlediska dlouhodobé perspektivy spolupráce
školy s bývalými absolventy.“
„Vybraní absolventi jedné z fakult jsou členy zvláštního orgánu - Rady pro
strategické řízení a spolupráci s praxí. Tato rada slouží pro pravidelné
vyhodnocování relevantnosti příslušných studijních programů z hlediska potřeb praxe.
Absolventi jsou dále velmi důležitým aspektem při různých žádostech o mezinárodní
akreditace.“
„Z reakcí absolventů soudím, že je i pro ně důležité patřit do sociální sítě
absolventů, kde si mohou poskytnout vzájemnou pomoc, případně ji hledat u své alma
mater. Pokud jim škola bude usnadňovat vzájemné kontakty a pomáhat i v této oblasti,
může posílit účinek výše uvedených oblastí.“
22. 22
„Řada našich absolventů, zejména v přírodovědných oborech, nachází úspěšně
uplatnění i v zahraničí. Jejich využití pro kontakty, zpětnou vazbu a rozvoj
mezinárodní spolupráce představuje jistě potenciál pro zlepšení jak vzdělávací a
tvůrčí činnosti, tak pro posílení internacionalizace, kterým je vhodné se zabývat.“
„Za důležitý považuji i mezinárodní rozměr práce s Alumni a tedy potenciál u
absolventů-cizinců (v obdobných oblastech, které jsou uvedeny obecně).“
"Dobré jméno", osobní reference. Ukazuje se, že řada nových studentů nebyla
oslovena klasickými reklamními cestami (bilboardy apod.), ale přichází na naši
vysokou školu na základě reference absolventa/ky.“
„Osobně se domnívám, že takovou oblastí pro budování image školy by mohli být: 1.
zahraniční visiting profesoři, 2. v praxi úspěšní exchange-Alumni - absolventi, kteří
na naší škole studovali minimálně 1 semestr. Existují další oblasti možné
spolupráce, např. nabídka praxí nebo konzultování diplomových praxí, nejsou však
spojeny tak výhradně pouze s Alumni, aby se staly strategickým potenciálem pro
budování konkurenční pozice naší školy.“
„Řada absolventů odchází pracovat mimo region, do zahraničí nebo jsou zaměstnáni u
nadnárodních firem. Takže potenciál vidím v prohloubení spolupráce mimo region a
posílení trendu internacionalizace.“
Komentář k otázce 7: Doporučení v otázce 7 nelze jednoduše zobecnit, jsou však velmi zajímavými
náměty pro další využití Alumni vysokými školami a budování konkurenční pozice VŠ.
OTÁZKA 8 - Poskytněte nám prosím jakýkoli další komentář k tématu ALUMNI, který považujete
za významný.
Vybrané nejzajímavější přímé citace respondentů (anonymní)
„Povazuji za vhodné dále rozvíjet potenciál, který s sebou nesou sociální sítě.“
„Intenzivní spolupráce se zahraničními absolventy, kteří posléze zastávají významné pozice
v jejich domovském státě.“
„V tomto dotazníku byly otázky zaměřené především na Alumni z pohledu školy - "Co? Proč?
Jak?". Práce s Alumni je o vztahu a ten má dvě strany. Myslím, že je zásadní si klást i otázku
(marketingovou): "Proč by měli Alumni chtít nějak spolupracovat?" Za volantem procesu
bude muset sedět škola, ale musí nejprve jasně chápat svého zákazníka (Alumni) - jeho přání,
potřeby, životní situace, vnímané hodnoty.“
„Za přínosné považuji uspořádání konference zástupců vysokých škol ČR k výměně
zkušeností k práci s absolventy.“
„Osobně celkově postrádám širší veřejnou propagaci, popularizaci a využívání osobností k
budování dobrého jména škol, ale i celého vzdělávacího systému ČR. Mladé generaci tím
chybí příklady a osobní příběhy, které mohou prezentovat možnosti dosažení životního
úspěchu vzděláním a nejenom byznysem.“
„Častým problémem při práci s absolventy je ztráta kontaktů po ukončení studia na univerzitě.
Práce s absolventy musí nutně začít již během studií, aby studenti získali vztah k univerzitě
23. 23
a nedocházelo ke ztrátě kontaktu po absolvování studia, již během studií musejí být informováni
o všech aktivitách v této oblasti.“
„Být otevřen nápadům "zdola" od absolventů (starých i mladých). Vymyslí si většinou akci, která
je bude bavit a v jejím duchu se setkání ALUMNI poměrně dobře daří uskutečnit - viz koncert
stavařů nazvaný jako Dunění, který byl v r. 2013 (přítomno cca 350 účastníků).“
„Pomoci by mohla např. veřejně využitelná informatická aplikace/portál typu spoluzaci.cz.“
„České vysoké školy by problematiku ALUMNI měly výrazněji zviditelnit i na svých
webových stránkách. Nejpalčivější je např. srovnání s americkými univerzitami, kde Alumni je
vždy jednou z dominantních částí webové prezentace.“
„ALUMNI je také důležitou součásti školy jak pro budoucí, tak bývalé studenty. Na západních
univerzitách právě vztahy ALUMNI pomáhají absolventům v hledání práce a v navazování
důležitých jak profesních, tak i osobních kontaktů. Např. v USA je právě dobrá síť Alumni
typická pro kvalitní školy, neboť skrze tuto síť jsou absolventi schopni získat informace o
pracovních pozicích či získat dobré reference.“
„Při budování ALUMNI klubů je potřeba najít vhodné rozhraní mezi celouniverzitním ALUMNI
klubem a fakultními kluby tak, aby nedocházelo ke zdvojování informací a nabídek a tím k
zahlcování absolventů, což by mohlo zhoršit vztahy s absolventy a případně i znemožnilo
další spolupráci s nimi včetně jejich ochoty se zapojovat do nejrůznějších akcí pořádaných VŠ.“
„Problematika ALUMNI nesmí „sklouznout“ k představě, že kontakt s absolventy se
realizuje s prioritním cílem získat od nich finanční prostředky. Naopak prioritou č. 1 musí
být zabezpečení zpětné vazby za účelem zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu.“
Komentář k otázce 8: Ani doporučení v otázce 8 nelze jednoduše zobecnit, i ty jsou ale velmi
podnětnými náměty pro další práci škol s Alumni.
1.3.ZÁVĚREM
Domníváme se, že výzkum Alumni mezi českými vysokými školami přinesl několik podstatných závěrů:
1. Množství respondentů, kteří byli ochotni zúčastnit se tohoto výzkumu, kvalita a relevance
odpovědí i samotná zjištění u jednotlivých otázek ukazují na to, že problematika práce s Alumni
je pro české vysoké školství významným tématem.
2. Ačkoli se nedá stále hovořit o tom, že by většina českých vysokých škol s Alumni systematicky,
a na základě jasné strategie pracovala, existují na českém trhu již školy, u kterých lze o
systematické strategii práci s Alumni hovořit.
3. Na stranu druhou významný počet škol strategii pro Alumni stále nemá, s Alumni nepracuje
dostatečně systematicky, z dlouhodobého pohledu a jako s významným strategickým zdrojem. I
u těchto škol je ale patrné, že potenciál Alumni vnímají a systematickou práci s Alumni považují
za významnou.
4. Co se týče základních potenciálních přínosů, které školy v Alumni spatřují, je český pohled
spíše konzervativní. Školy ve vyšším měřítku spatřují potenciál zejm. v budování image a
marketingu, spíše střední potenciál v oblasti inovací a rozvojových projektů, a velmi nízký
potenciál v Alumni jako dalším zdroji financování.
24. 24
5. Významný je také rozdíl mezi tím, jaký potenciál v obecné rovině školy jednotlivým přínosům
Alumni přisuzují, a jak je momentálně využívají (deklarované využití je stále relativně nízké,
v porovnání s potenciálem). Alumni tak pro školy představuje jeden ze stále plně nevyužitých
strategických zdrojů.
6. Celá řada dalších inovativních doporučení pro práci s Alumni, kterou školy ve výzkumu uvedly,
je zajímavým zdrojem inspirace.