Co školy rozumí pod pojmem třetí role? Jak celková strategie VŠ reflektuje třetí roli, jak ji definuje? V čem školy spatřují největší strategický potenciál do budoucna?
Doplňkový úkol č. XI - Vysoké školy a třetí role MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění on-line dotazníku zjišťujícího postoje a názory pracovníků českých vysokých škol na problematiku tzv. třetí role VŠ. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny a nalezená zjištění byla zobecněna, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření celkem 263 respondentů z 46 vysokých škol.
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNIMŠMT IPN KREDO
Formou online dotazníku byly zjišťovány názory akademické obce na absolventy a absolventské kluby (tzv. ALUMNI) jako na strategický zdroj pro rozvoj VŠ.
Dokument je zpracovaný na základě zkušeností z pilotního ověření navrhované metodiky hodnocení výzkumných organizací a z diskusí s odbornou veřejností během celé doby trvání projektu. Zaměřen je nejen na změny vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, ale také na dlouhodobé záměry vysokých škol. Jsou formulována doporučení pro veřejné vysoké školy na jedné straně a MŠMT na straně druhé.
Internacionalizace na vysokých školách v ČRMŠMT IPN KREDO
Souhrn výstupů týmu TA06, jehož náplní byla problematika internacionalizace VŠ. V materiálu byl definován pojem internacionalizace z hlediska aktuálního stavu poznání problematiky, analyzován současný stav internacionalizace na VŠ v ČR (a na základě komparace příkladů dobré a špatné praxe tuzemských VŠ se zahraničními přístupy a dále na základě statistických údajů mobilit a počtu zahraničních studentů a pracovníků VŠ v ČR v minulých obdobích). Dále byly provedeny analýzy SWOT a Q-metoda v rámci definování stavu a pozice jednotlivých skupin a typů VŠ z hlediska stupně internacionalizace a pozice k jejímu rozvoji. Na tomto základě byly definovány a diskutovány ukazatele internacionalizace a ve finální podobě navržené vhodné ukazatele pro sledování stupně internacionalizace. V dalším sledu byly formulovány strategie internacionalizace pro české VŠ do roku 2020 (resp. 2030). V závěru prací byly kalkulovány a shrnuty též finanční aspekty internacionalizace vysokého školství.
Doplňkový úkol č. XI - Vysoké školy a třetí role MŠMT IPN KREDO
Jedná se o XI. doplňkový úkol, který byl v rámci projektu KREDO zadán vysokým školám zapojeným do projektu. VŠ byly osloveny s žádostí o vyplnění on-line dotazníku zjišťujícího postoje a názory pracovníků českých vysokých škol na problematiku tzv. třetí role VŠ. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny a nalezená zjištění byla zobecněna, vznikla tak výzkumná zpráva založená na vyjádření celkem 263 respondentů z 46 vysokých škol.
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNIMŠMT IPN KREDO
Formou online dotazníku byly zjišťovány názory akademické obce na absolventy a absolventské kluby (tzv. ALUMNI) jako na strategický zdroj pro rozvoj VŠ.
Dokument je zpracovaný na základě zkušeností z pilotního ověření navrhované metodiky hodnocení výzkumných organizací a z diskusí s odbornou veřejností během celé doby trvání projektu. Zaměřen je nejen na změny vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, ale také na dlouhodobé záměry vysokých škol. Jsou formulována doporučení pro veřejné vysoké školy na jedné straně a MŠMT na straně druhé.
Internacionalizace na vysokých školách v ČRMŠMT IPN KREDO
Souhrn výstupů týmu TA06, jehož náplní byla problematika internacionalizace VŠ. V materiálu byl definován pojem internacionalizace z hlediska aktuálního stavu poznání problematiky, analyzován současný stav internacionalizace na VŠ v ČR (a na základě komparace příkladů dobré a špatné praxe tuzemských VŠ se zahraničními přístupy a dále na základě statistických údajů mobilit a počtu zahraničních studentů a pracovníků VŠ v ČR v minulých obdobích). Dále byly provedeny analýzy SWOT a Q-metoda v rámci definování stavu a pozice jednotlivých skupin a typů VŠ z hlediska stupně internacionalizace a pozice k jejímu rozvoji. Na tomto základě byly definovány a diskutovány ukazatele internacionalizace a ve finální podobě navržené vhodné ukazatele pro sledování stupně internacionalizace. V dalším sledu byly formulovány strategie internacionalizace pro české VŠ do roku 2020 (resp. 2030). V závěru prací byly kalkulovány a shrnuty též finanční aspekty internacionalizace vysokého školství.
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...MŠMT IPN KREDO
Po dvou letech od prvního fóra Evropské asociace univerzit (EUA) v Salcburku se počátkem října 2014 konalo na univerzitě v italském Bergamu již druhé Fórum EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol. Mezi tři hlavní odborná témata Fóra patřilo výkonové financování vysokých škol (performance-based funding), procesy jejich slučování a koncentrace (mergers and concentration processes) a programy financování špičkové kvality ve vysokém školství (excellence).
Studie prozkoumává vztah mezi hodnotami společnosti a procesem vzdělávání a výchovy. Úkolem vzdělávání je vzdělávání je přispívat k rozvoji schopností člověka činit úsudky, které obsahují pravdu. Studie upozorňuje, že to, co ve skutečnosti děláme ve vzdělávání, je snaha pěstovat úsudky, které budou pravdivé pro jakékoliv objektivní morální reality, kterým člověk bude muset čelit.
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyMŠMT IPN KREDO
Katalog aktivit slouží k metodickému vedení postupu tvorby strategického plánu rozvoje vysoké školy (SPR VŠ). V rámci projektu KREDO vychází ze struktury Katalogu aktivit navržené v první fázi realizace projektu.
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...MŠMT IPN KREDO
Tento výstup nabízí inspirující doporučení a náměty pro případnou přípravu strategického plánu rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol tak, jak vyplývají z podkladů zpracovaných jednotlivými vysokými školami v rámci aktivit projektu KREDO.
More Related Content
Similar to Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDO
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...MŠMT IPN KREDO
Po dvou letech od prvního fóra Evropské asociace univerzit (EUA) v Salcburku se počátkem října 2014 konalo na univerzitě v italském Bergamu již druhé Fórum EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol. Mezi tři hlavní odborná témata Fóra patřilo výkonové financování vysokých škol (performance-based funding), procesy jejich slučování a koncentrace (mergers and concentration processes) a programy financování špičkové kvality ve vysokém školství (excellence).
Studie prozkoumává vztah mezi hodnotami společnosti a procesem vzdělávání a výchovy. Úkolem vzdělávání je vzdělávání je přispívat k rozvoji schopností člověka činit úsudky, které obsahují pravdu. Studie upozorňuje, že to, co ve skutečnosti děláme ve vzdělávání, je snaha pěstovat úsudky, které budou pravdivé pro jakékoliv objektivní morální reality, kterým člověk bude muset čelit.
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyMŠMT IPN KREDO
Katalog aktivit slouží k metodickému vedení postupu tvorby strategického plánu rozvoje vysoké školy (SPR VŠ). V rámci projektu KREDO vychází ze struktury Katalogu aktivit navržené v první fázi realizace projektu.
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...MŠMT IPN KREDO
Tento výstup nabízí inspirující doporučení a náměty pro případnou přípravu strategického plánu rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysokých škol tak, jak vyplývají z podkladů zpracovaných jednotlivými vysokými školami v rámci aktivit projektu KREDO.
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIMŠMT IPN KREDO
Cílem analýzy bylo zmapování stávající situace uplatňování metodik úplných nepřímých nákladů v ČR mezi poskytovateli i mezi příjemci a zahájení diskuze a výměny zkušeností v této oblasti.
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...MŠMT IPN KREDO
Cílem je, na základě získaných názorů poskytovatelů, zhodnotit, zda poskytovatelé považují navržený model za vhodný či nikoliv
a zda jsou ochotni dále spolupracovat na jeho úpravách. Efektivní využití modelu je totiž možné pouze v případě, že všichni poskytovatelé
k němu budou přistupovat na národní úrovni jednotně.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti efektivního financování VŠ. Vychází se především z analýz systému financování veřejných vysokých škol v České republice, které byly zpracovány při řešení projektu.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti informační otevřenosti. Vychází jednak z výstupů ostatních aktivit projektu, jednak z vlastních analýz.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti internacionalizace VŠ. Podává kritický pohled na současný stav internacionalizace vysokých škol v České republice a směřuje k zobecňujícím doporučením pro ministerstvo i jednotlivé školy.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti kvalitního vzdělávání. Výstup čerpá z materiálů, které jsou výsledkem jednotlivých kroků projektu KREDO. Podklady zapojených univerzit/vysokých škol byly analyzovány, popisovány, srovnávány a sumarizovány.
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠMŠMT IPN KREDO
Výstup obsahuje doporučení pro strategické rozhodování v oblasti řízení vysokých škol. Uvedená doporučení vycházejí z poznatků, které byly získány v komunikaci s vysokými školami. Kromě toho ale byly zpracovány některé podkladové studie, které se věnují specifickým otázkám řízení, jako je např. vztah aktérů působících v prostředí vysokého školství.Doporučení jsou adresována jednak jednotlivým vysokým školám, ale zejména ministerstvu.
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poraženíMŠMT IPN KREDO
Porovnání skutečných příspěvků MŠMT v letech 2010-2015 s hypotetickými příspěvky dle metodiky 2009 a s hypotetickými příspěvky bez regulace počtu studentů
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceMŠMT IPN KREDO
"V rámci projektu se uskutečnilo dotazníkovou formou mezinárodní šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v rámci projektu EUROSTUDENT V. Česká republika se zapojila do projektu v šetření mezi studenty bakalářských a magisterských studijních programů. Byly osloveny všechny veřejné, státní i soukromé vysoké školy.
Zapojily se všechny veřejné a státní VŠ a 29 soukromých VŠ. Jednalo se o náhodný výběr každého sedmého studenta prezenční i kombinované formy. Výzkum sledoval rozdíly v postojích a názorech studentů veřejných a soukromých VŠ, dále si všímal, jak ovlivňuje studenty jejich sociální zázemí, jaké podmínky ke studiu mají sociálně znevýhodnění studenti... "
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...MŠMT IPN KREDO
Předkládaná zpráva přináší základní výsledky šetření EUROSTUDENT V, které MŠMT realizovalo v rámci řešení Individuálního projektu národního IPN KREDO. Nad rámec těchto základních výsledků budou ještě zpracovány individuální zprávy pro školy, z nichž byl zapojen významný počet studentů, případně hlubší tematické analýzy jak pro jednotlivé oblasti šetření, tak pro různé typy škol nebo pro studenty studující v jednotlivých oblastech studijních programů.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuMŠMT IPN KREDO
Specificky je průzkum zaměřen na dynamické informace napojené na autorizované zdroje informací (typicky ministerstva), které umožní vyhledávání a porovnávání jednotlivých institucí z hlediska zaměření, kvalit nebo místa výskytu.
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDO
1. Třetí role českých vysokých škol
IPN KREDO
Doplňkový úkol XI.
Miroslav Brada
Workshop KREDO, Mladá Boleslav, 8. 9. 2015
www.kredo.reformy-msmt.cz
2. Parametry výzkumu
• on-line google dotazník
• 6 otázek s předdefinovanou odpovědí a 7 otevřených otázek
• realizován v červnu 2015
Obsah dotazníku byl koncipován na základě syntézy různých pojetí (konceptualizací) třetí
role. Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD, a další,
jako je například PRIME–OEU Project (Laredo, P., 2007) nebo na národní úrovni třetí role
definovaná (přímo i nepřímo) v Bílé knize terciálního vzdělávání (2008) a ve
vysokoškolském zákoně (111/1998 Sb.).
22
3. Třetí role - intro
Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD
• UNESCO
V pojetí OECD je třetí rolí, vedle vzdělávání a výzkumu, služba veřejnosti (OECD, 2007, s. 39). Bližší
analýza však ukazuje, že se jedná především o službu společnosti regionálních provozovatelů
průmyslu a obchodu, případně zaměstnavatelů jako takových. Vysokoškolské instituce jim
vycházejí vstříc tím, že se více propojují s regionem a v něm také aplikují vědění, které vytvářejí.
• OECD
Třetí rolí vysokoškolských institucí v pojetí UNESCO je kriticky zhodnotit příčiny a následky vzniku
globálních problémů, ale také kriticky nahlédnout i samotnou představu, že současné rozvojové
paradigma představuje jediný možný pohled na svět. Vědění a výzkum vznikající v rámci třetí role má
vést k řešení problémů a zmenšování sociálních a ekonomických rozdílů mezi rozvinutými a
rozvojovými zeměmi.
33
4. Souhrn výsledků výzkumu
Celkový počet odpovědí: 263
Počet VŠ, které dotazník vyplnily: 46
Respondenti podle pozice ve škole:
• člen vedení VŠ nebo fakulty 146 55,5 %
• vedoucí katedry nebo ústavu 33 12,5 %
• akademický nebo vědecký pracovník 29 11 %
• administrativní pracovník 55 21 %
• student 0 0 %
44
6. Shrnutí odpovědí
• vše, co směřuje vně univerzity;
• role univerzity ve vztahu ke společnosti nad rámec role vzdělávací a výzkumné;
• propojení studia s praxí;
• spolupráce s podnikatelskou sférou;
• působení VŠ v rámci regionu;
• nastavení výukového modelu s ohledem na aplikaci teoretických vědomostí v
praktické sféře;
• partnerství s lokálními subjekty veřejného a soukromého sektoru;
• aktivity celoživotního vzdělávání (U3V, Dětská Univerzita);
• působení ve společenském životě, ovlivňování a modifikace svého okolí;
• kultivace společnosti, prosazování morálních hodnot, etiky a udržitelného
rozvoje.
66
7. Citáty pro inspiraci
„Otázkou je, zda službu veřejnosti nazývat třetí rolí - nedokážu si představit
smysluplnou existenci vysoké školy, která by nesloužila ku prospěchu veřejnosti -
a to navíc v případě, že je z veřejných prostředků financována. Dovolil bych si
parafrázovat Tomáše Baťu - vzdělávání jako služba veřejnosti - ačkoliv každá lidská
činnost posouvající naši společnost dále by měla býti službou veřejnosti.“
„Nový název (marketing) pro to, co VŠ dělají od středověku. Nežijeme ve
vzduchoprázdnu, takže spolupráce a soužití s odbornou praxí, stejně jako se státní
správou a samosprávou a dalšími „stakeholders“, je samozřejmostí v každodenní činnosti
všech VŠ.“
77
8. MĚLI JSTE DOPOSUD MOŽNOST SEZNÁMIT
SE BLÍŽE S NĚKTEROU Z DEFINIC „TŘETÍ
ROLE“ PUBLIKOVANOU ORGANIZACEMI,
JAKO JE NAPŘÍKLAD UNESCO, OECD, V
BÍLÉ KNIZE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ AJ.?
POKUD ANO, PŘI JAKÉ PŘÍLEŽITOSTI, RESP.
V JAKÉM KONTEXTU, JSTE SE S DEFINICÍ
SETKALI?
88
9. Shrnutí odpovědí
• Dozvěděl jsem se v Bílé knize terciárního vzdělávání 13,6 %
• Dozvěděl jsem se díky IPN KREDO 15,8 %
• Dozvěděl jsem se během vyplňování tohoto dotazníku 3,4 %
Překvapující je vysoké procento respondentů, kteří získali povědomí o
významu tzv. „třetí role“ díky činnosti IPN KREDO.
99
10. PRACOVALI JSTE SYSTEMATICKY S
DEFINICEMI "TŘETÍ ROLE" PODLE UNESCO,
OECD AJ. PŘI STANOVENÍ CELKOVÉ
STRATEGIE VAŠÍ VŠ V RÁMCI IPN KREDO?
POKUD JSTE S NĚKTEROU Z TĚCHTO
DEFINIC "TŘETÍ ROLE" PŘI STANOVENÍ
STRATEGIE VAŠÍ ŠKOLY V RÁMCI IPN
KREDO PRACOVALI, UVEĎTE PROSÍM JAK.
1010
11. Shrnutí odpovědí
Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role 55,3 %
respondentů průzkumu.
• v rámci práce na strategických materiálech školy (strategické plány rozvoje
univerzity, akční plány a rozvojové plány, dlouhodobé záměry);
• spolupráce s praxí;
• inovace studijních programů s ohledem na potřeby praxe a uplatnitelnost
absolventů;
• spolupráce s městem, regionem;
• na základě definicí podle Bílé knihy terciárního vzdělávání;
• aktivity celoživotního vzdělání, U3V;
• transfer znalostí a technologií a společensky odpovědného působení;
• škola využívala třetí roli, ale nenazývali jsme ji tak.
1111
12. Citáty pro inspiraci
„Skutečná společenská odpovědnost naší školy spočívá v kultivaci člověka,
duchovního a kulturního klimatu a v chápání našeho oboru ne jako pouhé zábavy
zaměřené na kapitalizaci a tržní úspěšnost, ale jako nehmotného statku, který je
uchováván díky tradici a jejímu oživování v živoucích bytostech tak, aby kulturní odkaz
historie promlouval i v současnosti, aby jej dnešní lidé byli nejen schopni recyklovat, ale
skutečně žít a tím uchovávat. V tomto pojetí se tak naše vize spíše blíží konceptualizaci
UNESCO a konceptu udržitelného rozvoje, ovšem přeneseného z oblasti čistě
environmentální do oblasti duchovní kultury.“
„Hlavní prioritou školy je vytvářet mezi studenty vhodné podnikatelské prostředí pro
vznik start-up. Škola nabízí vědomostní pomoc i praktické zkušenosti učitelů a technické
zázemí.“
„Pracujeme s tématem třetí role spíše intuitivně, nikoliv na základě výkladu definic.“
1212
13. REFLEKTUJE CELKOVÁ STRATEGIE VAŠÍ
ŠKOLY „TŘETÍ ROLI“ TAK, JAK JI DEFINUJE
NĚKTERÁ Z OFICIÁLNÍCH DEFINIC,
NAPŘÍKLAD UNESCO NEBO OECD?
POKUD TŘETÍ ROLI REFLEKTUJE, JAKÝM
ZPŮSOBEM?
1313
14. Shrnutí odpovědí
Celková strategie školy reflektuje třetí roli podle 85,8 % respondentů
průzkumu.
• budování dobrého jména VŠ ve vnějším prostředí;
• popularizační práce;
• přirozeně bez potřeby oficiálních definic;
• byly nastaveny měřitelné cíle a výstupy VŠ, nastavena kritéria výkonnosti a
kvality;
• napojení školy na specifické zaměstnavatele i na město;
• materiály bereme jako výchozí, nikoliv jako závazné pro tvorbu strategie. Spíše
se snažíme přizpůsobit podmínkám prostředí ČR;
• rozvoj univerzity třetího věku (U3V).
1414
15. Citáty pro inspiraci
„Strategie naší školy coby školy "průmyslové" reflektuje zejména třetí roli, jak je
definována OECD, nicméně "umělecký" aspekt naší školy zohledňuje i šířeji uchopené
působení na společnost, blízké definici UNESCO..“
„Jelikož se nejedná o koherentně vymezenou oblast, chápeme třetí roli poměrně široce a
očekáváme, že teprve později bude tato přesně vyspecifikována a pojata úžeji.“
„Bez reflexe třetí role fakulty a vysoké školy to prostě ani nejde! Třetí role se
automaticky uplatňuje prakticky ve všem, o co se snažíme vně univerzity.“
„Škola třetí roli naplňuje především v návaznosti na definici/koncepci OECD: vnímá
potřebu spolupráce s aplikační sférou, kterou mohou naši studenti obohatit svým
experimentálním přístupem k zavedeným modelům práce.“
1515
16. VYUŽÍVÁ VAŠE ŠKOLA SYSTEMATICKY
AKTIVITY V RÁMCI TŘETÍ ROLE NEBO
JEJICH VÝSTUPY VE SVÉ KOMUNIKACI?
POKUD AKTIVITY NEBO VÝSTUPY V RÁMCI
TŘETÍ ROLE V KOMUNIKACI VYUŽÍVÁ,
JAKÝM ZPŮSOBEM?
1616
17. Shrnutí odpovědí
Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role v rámci
komunikace školy 55,3 % respondentů průzkumu.
• prezentace školy v médiích;
• oslovení potencionálních uchazečů;
• působení ve vztahu k ZŠ a SŠ;
• spolupráce s podniky nejrůznějšího typu a zaměření;
• propojení všech pracovišť univerzity;
• strategický nástroj při grantových soutěžích;
• komunikace vůči veřejnosti, státní správě, partnerským organizacím;
• popularizace vědy.
1717
18. Citáty pro inspiraci
„Před několika lety byla univerzita v rámci regionu vnímána spíše jako nedobytná
pevnost, která se regionu příliš neotvírá. Spolupráce vně univerzity byly sporadické,
spíše na úrovni jednotlivých fakult. V posledních letech se tato situace zásadně mění a
otevřenost univerzity je v některých oblastech výborná, v jiných má značné rezervy.“
„Jelikož struktura studijních programů VŠ je velmi široká, existují zde vazby v rámci třetí
role dle zaměření jednotlivých fakult na partnery v průmyslu, veřejné správě,
bankovnictví, designu, zdravotnických a neziskových subjektech, partnerských školách
atd.), které jsou oboustranně výhodné.“
1818
19. POUŽÍVÁTE VE SVÉM STRATEGICKÉM
ŘÍZENÍ NĚKTERÉ INDIKÁTORY, KTERÝMI
MĚŘÍTE ÚSPĚŠNOST REALIZACE AKTIVIT
SPADAJÍCÍCH DO TŘETÍ ROLE VAŠÍ VŠ?
POKUD INDIKÁTORY POUŽÍVÁTE, UVEĎTE
PROSÍM JAKÉ.
1919
20. Shrnutí odpovědí
Měření úspěšnosti realizace aktivit spadajících do třetí role potvrzuje 59,1 %
respondentů průzkumu.
• každá aktivita je jiného charakteru - nemáme zavedenou metodiku na hodnocení;
• počet a finanční objem získaných grantových prostředků;
• předložené a přijaté patenty;
• počet zahraničních studentů;
• počet studentských stáží v komerční sféře;
• míra zaměstnanosti absolventů;
• počet výstupů v médiích (monitoring tisku);
• počet účastníků popularizačních akcí;
• počet úspěšných transferů technologií;
• objem finančních prostředků získaných z komercializace;
• počet inkubovaných firem;
• počty podpořených start-up projektů;
• počty zájemců o kurzy CŽV a U3V.
2020
21. Hlavní závěry I. – SOUČASNOST –
nejčastěji realizované aktivity
2121
22. Hlavní závěry II. – SOUČASNOST –
nejméně často realizované aktivity
2222
23. Hlavní závěry III. – největší
budoucí strategický potenciál
2323
Výrazný
nárůst
spektra
aktivit i
snahy škol
tyto
realizovat