Výuka dospělých

Individuál X skupina
Fungování skupiny
Skupinová dynamika
Individuál X skupina
Podle počtu studentů rozlišme výuku
individuální (1:1)
mikroskupinovou (2 – 6 osob)
skupinovou (7 – 15 osob)
„maxiskupinovou“ (hromadnou –
víc než 15 osob)
Není skupina jako skupina
- veřejný kurz v jazykové škole -
začátečníci
- veřejný kurz v jazykové škole – příprava
k SZZ
- firemní kurz
- firemní kurz před dlouhodobou pracovní
cestou
- nízkoprahový kurz
Rozdíly mezi individuální a 
      skupinovou výukou
                   Individuální
      Výhody                  Nevýhody
Soukromí                   dojíždění
dojíždění = příplatek      rušení hodin
Prostředí                  nemá kopírku
lépe se plánuje          některé aktivity - nelze
Skupinová

          Výhody
Nevýhody
organizační stabilita
podmínky v JŠ
vzájemná komunikace            občas někdo
chybí
JŠ neruší výuku                    (do počtu
)
lze mít 5 hod. Denně               nenosí
dom. úkoly
různé uspořádání                   sestavení
skupiny
Jaký je?
 Je dobré vědět, ke kterému typu náš
student patří - lze zjistit při jazykovém
auditu či diagnostice. Využijeme to i při
skupinové výuce
Jak skupina funguje




Skupinový tlak:
Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
Motivace a stimulace:
Motivace je souhrn vnitřních pohnutek.
Prostředí – výzdoba učebny, výtvory
studentů...
Participace – podíl na řešení společného
úkolu (rozdělit „role“)
Hodnocení – někdo potřebuje „být dobrý“,
někdo chce vědět, co může zlepšit
Hmotná – bonbony, osvědčení
Vývoj skupiny
šeptaná“ - před vznikem vztahů
formování – vznikají vztahy i neformální
struktura
storming – členové se vůči sobě vymezují
performing – vysoký výkon, dosahování cílů
formální konec
Skupinová dynamika
Prvky skupinové dynamiky:
Cíle a normy - v každé skupině, cíle členů se mohou lišit.
Členové mohou vytvářet koalice a kliky (podskupiny) za
účelem prosazení svých cílů. O těch se diskutuje, mohou
kvůli nim vznikat konflikty. Pak vznikají pravidla a
postupy), jež mají pomoci dosáhnout cílů.
Interakce a komunikace – nejvýraznější část vzájemného
působení členů. Způsob komunikace ovlivňuje další oblasti
skupinové dynamiky (např. atmosféru, způsoby vedení
skupiny, jak skupina pracuje s cíli a normami, poměr
dostředivých a odstředivých sil).
Podskupiny vznikají v každé (větší) skupině. Je důležité,
do jaké míry se jejich členové ztotožňují s normami a cíli
celé skupiny.
Struktura skupiny - systém pozic a rolí ve skupině. Skoro
v každé skupině jsou formální a neformální struktury, jež
se mohou překrývat či lišit.
Pozice a role – pozice určuje místo člena skupiny ve
struktuře. Pozice určuje status člena (soubor jeho práv
/výhod/ a povinností), určuje rozsah jeho moci. Role je
chování očekávané skupinou od svého člena na dané
pozici.
Soudržnost a napětí (dostředivé a odstředivé síl)y – mezi
soudržnost či dostředivé síly patří síly a mechanismy
způsobující, že členové chtějí do skupiny patřit. Napětí
jsou naproti tomu síly rozleptávající skupinu a způsobující,
že (některým/všem) členům skupiny v ní není dobře.
Přetlak a výron velkého množství odstředivých sil může v
krajním případě způsobit i rozpad skupiny.
Skupinová dynamika
         Proč pracovat ve skupinách?
- soustředění ne jen procvičování jazyka,
ale i na komunikaci
- pracují po celou dobu
- nečekají, až na ně přijde řada
- učí se tím, že řeší jazykové úkoly a
situace
- objevují jazyk
Lektor po dobu této práce monitoruje, organizuje,
moderuje. Měl by:

- plánovat cíle a praktické výstupy
- dát studentům vstupní data (výčet,
brainstorming...)
 - dát úkol odpovídající jazykové úrovni (zájmu)
- jasné zadání (sdělit, napsat, ukázat)
- ujistit se, že studenti vědí, co mají dělat
- rozdělit role ve skupině (vedoucí, zapisující,
prezentující, čtoucí...) a dbát na střídání rolí
 - uvážit prostorové uspořádání nábytku
Diskuse – co se může stát?

- student přejde do jiného
jazyka
- jazykové znalosti nestačí na
přesné zachycení myšlenky
- student opakuje své chyby
- student se nepřipraví na
diskusi
- student se nezapojí
interakce se „zvrhne“ v
monology
- vždy někteří studenti hodně
mluví, někteří skoro vůbec ne
- student se neptá, protože
nerozuměl tomu, co se řeklo
předtím
- některému studentovi není
rozumětt

C ciz vyuka dosp priloha

  • 1.
  • 2.
    Individuál X skupina Podlepočtu studentů rozlišme výuku individuální (1:1) mikroskupinovou (2 – 6 osob) skupinovou (7 – 15 osob) „maxiskupinovou“ (hromadnou – víc než 15 osob)
  • 3.
    Není skupina jakoskupina - veřejný kurz v jazykové škole - začátečníci - veřejný kurz v jazykové škole – příprava k SZZ - firemní kurz - firemní kurz před dlouhodobou pracovní cestou - nízkoprahový kurz
  • 4.
    Rozdíly mezi individuální a  skupinovou výukou Individuální Výhody Nevýhody Soukromí dojíždění dojíždění = příplatek rušení hodin Prostředí nemá kopírku lépe se plánuje některé aktivity - nelze
  • 5.
    Skupinová Výhody Nevýhody organizační stabilita podmínky v JŠ vzájemná komunikace občas někdo chybí JŠ neruší výuku (do počtu ) lze mít 5 hod. Denně nenosí dom. úkoly různé uspořádání sestavení skupiny
  • 6.
    Jaký je? Jedobré vědět, ke kterému typu náš student patří - lze zjistit při jazykovém auditu či diagnostice. Využijeme to i při skupinové výuce
  • 7.
    Jak skupina funguje Skupinovýtlak: Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Motivace a stimulace: Motivace je souhrn vnitřních pohnutek.
  • 10.
    Prostředí – výzdobaučebny, výtvory studentů... Participace – podíl na řešení společného úkolu (rozdělit „role“) Hodnocení – někdo potřebuje „být dobrý“, někdo chce vědět, co může zlepšit Hmotná – bonbony, osvědčení
  • 11.
    Vývoj skupiny šeptaná“ -před vznikem vztahů formování – vznikají vztahy i neformální struktura storming – členové se vůči sobě vymezují performing – vysoký výkon, dosahování cílů formální konec
  • 12.
  • 13.
    Prvky skupinové dynamiky: Cílea normy - v každé skupině, cíle členů se mohou lišit. Členové mohou vytvářet koalice a kliky (podskupiny) za účelem prosazení svých cílů. O těch se diskutuje, mohou kvůli nim vznikat konflikty. Pak vznikají pravidla a postupy), jež mají pomoci dosáhnout cílů. Interakce a komunikace – nejvýraznější část vzájemného působení členů. Způsob komunikace ovlivňuje další oblasti skupinové dynamiky (např. atmosféru, způsoby vedení skupiny, jak skupina pracuje s cíli a normami, poměr dostředivých a odstředivých sil).
  • 14.
    Podskupiny vznikají vkaždé (větší) skupině. Je důležité, do jaké míry se jejich členové ztotožňují s normami a cíli celé skupiny. Struktura skupiny - systém pozic a rolí ve skupině. Skoro v každé skupině jsou formální a neformální struktury, jež se mohou překrývat či lišit. Pozice a role – pozice určuje místo člena skupiny ve struktuře. Pozice určuje status člena (soubor jeho práv /výhod/ a povinností), určuje rozsah jeho moci. Role je chování očekávané skupinou od svého člena na dané pozici.
  • 15.
    Soudržnost a napětí(dostředivé a odstředivé síl)y – mezi soudržnost či dostředivé síly patří síly a mechanismy způsobující, že členové chtějí do skupiny patřit. Napětí jsou naproti tomu síly rozleptávající skupinu a způsobující, že (některým/všem) členům skupiny v ní není dobře. Přetlak a výron velkého množství odstředivých sil může v krajním případě způsobit i rozpad skupiny.
  • 16.
    Skupinová dynamika Proč pracovat ve skupinách? - soustředění ne jen procvičování jazyka, ale i na komunikaci - pracují po celou dobu - nečekají, až na ně přijde řada - učí se tím, že řeší jazykové úkoly a situace - objevují jazyk
  • 17.
    Lektor po dobutéto práce monitoruje, organizuje, moderuje. Měl by: - plánovat cíle a praktické výstupy - dát studentům vstupní data (výčet, brainstorming...) - dát úkol odpovídající jazykové úrovni (zájmu) - jasné zadání (sdělit, napsat, ukázat) - ujistit se, že studenti vědí, co mají dělat - rozdělit role ve skupině (vedoucí, zapisující, prezentující, čtoucí...) a dbát na střídání rolí - uvážit prostorové uspořádání nábytku
  • 18.
    Diskuse – cose může stát? - student přejde do jiného jazyka - jazykové znalosti nestačí na přesné zachycení myšlenky - student opakuje své chyby - student se nepřipraví na diskusi - student se nezapojí
  • 19.
    interakce se „zvrhne“v monology - vždy někteří studenti hodně mluví, někteří skoro vůbec ne - student se neptá, protože nerozuměl tomu, co se řeklo předtím - některému studentovi není rozumětt