Сытник В. С. Основы расчета и анализа точности геодезических измерений в стро...Иван Иванов
В книге изложены вопросы теории и практики расчета, бценки
и анализа точности геодезических измерений, выполняемых при
возведении промышленных, жилых и общественных зданий й\цн-
женериых сооружений. На основе существующих в теории вероят^~—-
ностей
математической статистики и ошибок измерений рассмат
риваются методы расчета необходимой и достаточной точности гео
дезических измерений
применительно к определенным стадиям
строительно-монтажных работ и конструктивным решениям зданий
и сооружений. Значительное внимание уделено анализу точности
результатов геодезических измерений
Заковряшин А. И. Конструирование РЭА с учетом особенностей эксплуатацииИван Иванов
Показана роль конструкторского проектирования в обеспечении эффективности технического обслуживания РЭА по фактическому состоянию. В книге
взаимосвязанно решаются вопросы обеспечения ремонто- и контролепригодности
при конструировании РЭА. Ремонтопригодность рассматривается лак решающи”
фактор обеспечения эффективности применения аппаратуры. Область значений
конструктивных показателей РЭА определяется как результат решения задачи
оптимизации заданного качества функционирования.
Сытник В. С. Основы расчета и анализа точности геодезических измерений в стро...Иван Иванов
В книге изложены вопросы теории и практики расчета, бценки
и анализа точности геодезических измерений, выполняемых при
возведении промышленных, жилых и общественных зданий й\цн-
женериых сооружений. На основе существующих в теории вероят^~—-
ностей
математической статистики и ошибок измерений рассмат
риваются методы расчета необходимой и достаточной точности гео
дезических измерений
применительно к определенным стадиям
строительно-монтажных работ и конструктивным решениям зданий
и сооружений. Значительное внимание уделено анализу точности
результатов геодезических измерений
Заковряшин А. И. Конструирование РЭА с учетом особенностей эксплуатацииИван Иванов
Показана роль конструкторского проектирования в обеспечении эффективности технического обслуживания РЭА по фактическому состоянию. В книге
взаимосвязанно решаются вопросы обеспечения ремонто- и контролепригодности
при конструировании РЭА. Ремонтопригодность рассматривается лак решающи”
фактор обеспечения эффективности применения аппаратуры. Область значений
конструктивных показателей РЭА определяется как результат решения задачи
оптимизации заданного качества функционирования.
2. 10
1 0 0 6 97 DI 664.3
čEskoslovENSKÁ socIALISTICKÁ
REPUBLIKA
ģRAD PRO PATENTx A vxNÁLEzx
Třída 53 h, - -
vydáno 15. srpna 1961 vyloženo 15. února 1961
Právo k využití vynalezu přísluší státu podle s 3
odst, 6 zák . 34/1957 Sb.
ERICH HLAVSA, KREŠICE u Děčína à dr. VLADIMIR
JANČÍK,
ÚSTÍnad Labem . . . . . . . . Způsob přípravy tuku
nahrazujícího kakaovémáslo
: · Patent závislý na patentu č. 95 812
Přihlášeno . července 1960 PV 4307-60) Platnost patentu od . července 1960
V československém patentním spisu č. 95 812 je popsána příprava
tuku nahrazujícího kakaové máslo, a to hydrogenací směsi rostlinných
olejů, z nichž jeden je ze skupiny tuků obsahujících jako hlavní součást molekuly
kyselinu olejovou a kyselinu linelovou a druhý je ze skupiny tuků obsahujících jako
hlavní součást molekuly kyselinu laurovou. Získaný tuk pro své výhödné technologické
vlastnosti má celou řadu použití v různých oborech. . . . .
Bylo shledáno, že se dosáhne zlepšené vlastnosti vyrobeného tuku, a to
zvýšená kruchost, úzký rozsah plasticity jakož i tvrdý, suchý povrch, prostý
vypocených nízkotajících frakcí, podrobíli se směs hydrogenovaných tuků
vzájemné esterové výměně účinkem vhodného katalyzátoru za zvýšené teploty.
Jako katalyzátorů se používá o sobě, známých sloučenin, jako aromatických
sulfokyselin a sloučenin některých kovů, alkalických kovů a kovů žíravých zemin.
3. ·
Ke zvýšení přesmykového účinku je možno přidávat malé množství
vícesytného alkoholu, jako např. glycerinu, a to zvláště v těch případech, kdy se
jedná o zvýšení hydrofilnosti hotového tuku. Přídavek
těchto látek není však bezpodmínečně nutný k dosažení žådaného účin
ku, což závisí mimo jiné i na druhů použitého katalyzátoru. Tak např. bylo
zjištěno, že při použití alkalických katalyzátorů, např. NåOH,
100 s 97
4.
5. 2
Na2CO3 a jiných, postačí přídavek glycerinu v průměru ,1-0,4%, počítáno na
váhu tuku, po případě se může úplně vynechat, při zvýšení množství
katalyzátoru na množství okolo ,1%, počítáno na neutrální triglycerid. . . · - -
Jak je uvedeno v čs. patentu . 95 812, nastává částečná esterová výměna mezi
molekulami triglyceridů skupiny kyseliny laurové a skupiny kyseliny olejové aj linólové
při hydrogenaci, po případě též i při desodoraci, což přispívá ke tvorbě kruchosti a
smrštivosti vyrobeného
tuku. Navrhovaným způsobem se však získá daleko větší účinek, což
se příznivě projevuje i v technologických vlastnostech hotového tuku.
Toho důkazem je skutečnost, že při katalyzované esterové výměně klesá
bod tání zpracovávané směsituků, a to v průměru o 15° C, vzta
ženo na hotový dezodorovaný tuk o bodu tání 3438° c, což je druh ·
- tuku použitelného pra celou řadu aplikací v různých oborech.
. . K provádění navrhovaného zdokonaleného způsobu přípravy tuku nahrazujícího
kakaové máslo se vychází od předrafinovaných, neutralizovaných a vybělených olejů, a
to od tuku skupiny kyseliny laurové, obsahujícího jako podstatnou součást molekuly
kyselinu laurovou, a od tuku skūpiny kyseliny olejové a kyseliny linolové, obsahujícího
jako podstatnou součást molekuly kyselinu olejovou a kyselinu linolovou.
Tyto tuky se hydrogenují za podmínek uvedených v patent. spisu č.
95 812. Bylo shledáno, že se dosáhne zvláště příznivých výsledků, a to vysoké
kruchosti a úzkého rozsahu plasticity, provádíli se hydrogenace každého tuku
samostatně, je však možno dosáhnout vyhovujících výsledků i při hydrogenaci směsi
obou tuků. Podle potřeby je možno vzít do práce jeden i více tuků každé výše uvedené
skupiny bez újmy na vlastnostech a rozsahu použití získaného hotového tuku.
Ukázalo se výhodným hydrogenovat olej skupiny kyseliny laurové na bod tání ó 12°
C vyšší, než je požadovaný bod tání hotového tuku, a olej skupiny kyseliny olejové a
kyseliny linolové na bod tání o 1015° C vyšší, než je požadovaný bod tání hotového
tuku. . . .
Při společné hydrogenaci obou tuků je výhodné ztužovat na bod tání, ležící v
průměru o 10° C výše, než je požadovaný bod tání hotového dezodorovaného tuku. ,
Získané hydrogenované tuky odfiltrované od suspendovaného
hydrogenačního katalyzátoru se smíchají, pokud nebyly hydrogenovány ve
směsi, a zahřívají se na teplotu 200260° C za přídavku ,05,2% vhodného
6. katalyzátoru, za současně evakuace, např. na tlak 100-150 mm , nebo ża
současného prohánění inertního plynu, jako dusíku, vodíku nebo kysličníku
uhličitého. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
s Procès esterové výměny se provádí podle podmínek po dobu 24 hod., poté se
obsah reakčního kotle ochladí na teplotu 6090° C, katalyzátor se odstraní
přídavkem vhodné látky, např. NaOH nebo kyseliny citrónové, fosforečné apod.,
poté se tuk důkladně vypere do neutrální reakce, vysuší, vybělí a dezodoruje
známým způsobem. . .
Uvedený pracovní proces se vyznačuje účinností a hlavně
jednoduchostí ve srovnání s dříve popsanými způsoby, např. fråkcionací z
rozpouštědla,a je možno jej provéstnapř. v dezodoračním kotli vybaveném
dostatečným topným zařízením. . .
85 dnů předrafinovaného sneutralizovaného a vyběleného paimo.
jádrového oleje se hydrogenujë na bod tání 46,5° C, po skončení reakce se
odfiltruje suspendovaný hydrogënační katalyzátor... ;
, 15 dílů předrafinovaného (neutralizovaného a vyběleného)
bavlní
7.
8. 100
3 100697
kového oleje se hydrogenuje na bod tání 51,2o C, po skončení reakce se odfiltruje
suspendovaný hydrogenační katalyzátor. - Oba hydrogenované tuky se smíchají, přidá
se k nim ,08 dílu
chloridu zinečnatého a směs se zvolna zahřívá na teplotu 220° C za
současného míchání a evakuace. Po 3 hodinách se obsah reakčního kotle ochladí na 85° C a
přidá se roztok. NaOH 15° Bé a tuk se propere do neutrální reakce, vysuší a vybělí. Takto
upravený tuk se poté dezodoruje při 170° C a 10 mm Hg po dobu 5 hodin. Získaný tuk má bod
tání 36,5° C a bod tuhnutí 33,2° C.
90 dílů předrafinované směsi kokosový olej + palmojádrový olej (11) se
hydrogenuje na bod tání 47,2° C, po skončení reakce se hydrogenační katalyzátor
odfiltruje.
10 dílů předrafinovaného slunečnicového oleje se hydrogenuje na bod tání 50,5° C,
poté se odfiltruje hydrogenační katalyzátor.
Ke směsi obou tuků se přidá ,12 dílů hydroxydu sodného a ,38" dílů glycerinu a
reakční hmota se za míchání zahřeje na teplotu 235° C za šoučasného procházení
mírného proudu dusíku.
Po 3 hodinách se směs ochladí na 80° C, přidá se kyselina citrónová a tuk se promyje
horkou vodou do neutrální reakce a dále se zpracuje, jak je uvedeno v příkladě 1. Získaný tuk
má bod tání 38,5° C a bod tuhnutí 34,7° C. -
Předmětpatentu
1. Způsob přípravy tuku nahrazujícího kakaové máslo ze směsi rostlinných olejů
podle československého patentního spisu č. 95 812, vyznačený tím, že uvedená směs
hydrogenovaných tuků se podrobí katalyzované esterové výměně za zvýšené teploty.
2. Způsob přípravy podle bodu 1, vyznačený tím, že tuky obsahující jako hlavní
součást molekuly kyselinu laurovou, se hydrogenují na bod tání o 12° C vyšší, než je
pravděpodobný bod tání hotového tuku, a tuky obsahující kyselinu olejovou a kyselinu
linolovou se hydrogenují na bod tání o 1015° C vyšší, než je požadovaný bod tání hotor
vého tuku. -
3. Způsob přípravy podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že tuky obou skupin se
hydrogenují odděleně.
4. Způsob přípravy podle bodů 1 až , vyznačený tím, že při esterové výměně se
použije glycerinu.
Severografia, n. p, závod 03