O tom, či možno školstvo reformovať „zhora,“ alebo sa radšej treba vydať cestou zmenami škôl „zdola,“ prednášal dňa 8. novembra 2018 v Bratislave profesor Arnošt Veselý z Karlovej Univerzity v Prahe. Viac, vrátane videozáznamu, na www.noveskolstvo.sk

1. 11/7/2018
1
Reforma školstva zhora či zmena
škôl zdola?
8. novembra 2018
Nové školstvo, Bratislava
Verejná komisia pre reformu vzdelávacej politiky
Arnošt Veselý
Centrum pro sociální a ekonomické strategie
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova
Otázky dnešní přednášky
• Proč jsou vzdělávací reformy tak populární?
• Proč (zpravidla) nevedou ke zlepšení?
• V čem spočívají úspěšné vzdělávací reformy?
• Seshora nebo zdola?

2. 11/7/2018
2
Reformy jsou všudypřítomné …
Mnoho změn, ale málo výsledků …
Vladimír Renčín

3. 11/7/2018
3
Numerická gramotnost 2003-2012
-40
-30
-20
-10
0
10
20
30
40
Poland
Portugal
Italy
RussianFederation
Korea
Macao-China
HongKong-China
Germany
Greece
Latvia
Switzerland
Japan
Austria
Spain
Liechtenstein
Ireland
UnitedStates
Luxembourg
Norway
Hungary
Denmark
Canada
Belgium
Netherlands
France
SlovakRepublic
CzechRepublic
Australia
Iceland
NewZealand
Finland
Sweden
Rozdíl 2003-2012
Rozdíl 2003-2012
Zdroj: OECD (2013)
Efekty jsou nejasné …
Porovnání čtenářské gramotnosti v IALS (1998) a PIAAC (2012)
Zdroj: Straková a Veselý (2013)
-35
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
24 a méně
25-34

4. 11/7/2018
4
USA – National Assessment of
Educational Progress (NAEP)
Zdroj: NCES (2013)
Výsledky reforem – shrnutí
• Neexistuje nějaký jednoznačný, obecný trend
zlepšování vzdělávacích výsledků
• Celá řada reforem, bez valných a
jednoznačných efektů, a to i z hlediska cílů,
které byly stanoveny reformou (zvýšení
gramotnosti)
• Žádná intervence není jednoznačné – záleží na
implementaci v konkrétním kontextu

5. 11/7/2018
5
Proč?
• Nepodařilo se zajistit úspěch všech žáků, nejen
určité skupiny
• Nepodařilo se jim cílit na žáka, zlepšit způsob
výuky
• Nepodařilo se získat podporu klíčových aktérů,
zejména učitelů, ředitelů, rodičů a žáků
• Jiný kontext – digitální technologie, kulturní
změna
Vzdělávací reforma v Ontariu jako
příklad úspěšné reformy
• Přibližně stejný počet škol a žáků jako v ČR (v ON 4000
základních a 1000 středních škol; v ČR 4100 a 1400)
• Nesnadná skladba žákovské populace z hlediska inkluze
(27 % narozeno mimo Kanadu; jen oblast Toronta – 125
000 nových imigrantů ročně)
• Kontext: 1990 – 2003 – výrazně pravicová vláda, stávky
učitelů, zhoršení výsledků; 2003 - volby
Ministerstvo školství
72 školských volených rad
Ředitelé vzdělávání daného distriktu
Superintendenti
Ředitelé a zástupci ředitelů

6. 11/7/2018
6
Cíle reformy
1. zlepšení celkových výsledků žáků,
2. snížení nerovností v dosažených
výsledcích žáků
3. zvýšení důvěry veřejnosti ve veřejné
školy.
Co dokázali …
• Počet škol s velmi nízkými výsledky se
snížil z 20 % na 5 %
• Odchod mladých učitelů se snížil o
polovinu
• Výrazně se zvýšila důvěra veřejnosti ve
veřejné školy
• Předčasné odchody do důchodů se
radikálně snížily

7. 11/7/2018
7
Vzdělávací výsledky
17
Graduation Rates 2003 - 2011

8. 11/7/2018
8
Teorie změny Ontaria
• Jádro reformy musí spočívat ve zkvalitnění
výuky a zlepšení každodenních výukových
i řídích praktik ve škole a ve třídě.
• Všechny změny musejí být posuzovány
podle toho, nakolik pomohou učitelům lépe
vyučovat a žákům se lépe učit.
→ Zvyšování kapacit
→ Vůdcovství (Leadership)
Jak to dokázali?
• Řada dílčích iniciativ
• Zvyšování kapacit (capacity building)
• Podpora vůdcovství (leadership)
• Zvýšení financování (o 30 %)
• Zabránění rozptylování od zvyšování
kvality výuky a snižování administrativní
zátěže

9. 11/7/2018
9
Budování kapacit v systému
• Literacy and Numeracy Strategy (pro
základní školy)
– Vytvoření sekretariátu na ministerstvu školství,
skupiny přímo ve školách
• Student Success Strategy
– Každý distrikt dostal prostředky k najmutí
„Student Success Leader“ (na úrovni
superintendenta) – koordinace, podpora
inovací
• Profesní vzdělávání
– Místo nefunkčního „expertního modelu“→
„collaborative inquiry“ – setkávání učitelů
přímo v terénu, diskuse nad pracemi žáků
A jak je to u nás?
Ředitelé a zástupci ředitele v ČR – čas strávený jednotlivými
aktivitami. Rozdělení pracovního času v procentech
Zdroj: McKinsey & Company. (2010). Klesající výsledky českého základního a středního
školství: fakta a řešení.

10. 11/7/2018
10
Implikace pro nás
• Doplnění řídících struktur
• Zvyšování kapacit všech aktérů – prakticky
orientované profesní vzdělávání
• Podpora vůdcovství (leadership) na všech úrovních
• Podpůrná opatření – pomoc školám (ředitelům),
učitelům, žákům i rodičům
• Zvýšení role výzkumu a dat
• Propojování různých úrovní řízení
• Sdílení příkladů dobré praxe (síťování)
• Jen několik málo cílů a priorit
• Pozitivní přístup a motivace
Seshora nebo zdola?
Společné cvičení
Jak by, podle Vašeho názoru, mělo vypadat rozložení pravomocí a
odpovědností ve vzdělávacím systému na Slovensku:
1) Zachovat tak, jak to je
2) Přenést více pravomocí a odpovědností na školy a ředitele
3) Přenést více pravomocí a odpovědností na obce a kraje
4) Přenést více pravomocí a odpovědností na Ministerstvo školstva,
vedy, výskumu a športu SR
Slido.com
Kód: 1918

11. 11/7/2018
11
Autonomie škol: Procento rozhodnutí učiněných na jednotlivých úrovních řízení v
oblasti nižšího sekundárního vzdělávání (2011)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Netherlands
England
Estonia
Belgium(Fl.)
CzechRepublic
Hungary
Iceland
SlovakRepublic
Indonesia
Slovenia
Ireland
Australia
Scotland
Poland
Sweden
Chile
Denmark
OECDaverage
Korea
Italy
Israel
France
Austria
Belgium(Fr.)
Switzerland
Spain
Germany
Portugal
UnitedStates
Japan
Canada
Turkey
Mexico
Norway
Luxembourg
Greece
School Local
Regional or sub-regional Central or state
Source: OECD-INES Survey on Locus of Decision Making; OECD (2012)
Změna během posledního desetiletí
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Netherlands
England
CzechRepublic
Belgium(Fl.)
Estonia
Hungary
SlovakRepublic
Iceland
Scotland
Sweden
Slovenia
Australia
Korea
Denmark
OECDaverage
Italy
France
Austria
Spain
Portugal
Germany
Japan
Turkey
Norway
Mexico
Luxembourg
2003 2007 2011
Source: OECD-INES Survey on Locus of Decision Making; OECD (2012)

12. 11/7/2018
12
Tři způsoby řízení školství
• Inženýrský model – „cukrátko a bič“
• Podnikatelský model – „nechte to být“
• Zahradnický model – „budování
kapacit“, podporovat, pomáhat a
pozitivně vést
Veselý, A. (2018). Tři způsoby řízení školství: inženýrství,
podnikání, nebo zahradnictví? Řízení školy, 11(1), 23 - 26.
Budování kapacit
Capacity building
• „Cokoli pomáhá lidem dělat jejich práci lépe“.
• Zvýšení kolektivní schopnosti zlepšovat
výsledky a snižovat nerovnosti.
• Zahrnuje rozvoj individuálních a kolektivních:
a) kompetencí,
b) zdrojů
c) motivací.
• Jde vždy o budování kapacit se zaměřením
na žáka a jeho výsledky (nikoli: BK per se)

13. 11/7/2018
13
Podpora …
• „Učitelé a ředitelé potřebují větší podporu a
jasné vedení, včetně standardů a hodnocení
znalostí a dovedností studentů.“ (McKinsey 2010:
31)
• „Proto nábor, růst a podpora vedoucích
pracovníků škol sehraje klíčovou roli při
vytváření a zachování efektivních hodnotících
postupů ve školách.“ (Zprávy OECD o hodnocení
Vzdělávání Česká republika 2012 : 41)
Podpora
• Hmotná podpora (finance, služby, věci)
• Informační podpora (rada, informace, školení,
poznatky …)
• Emocionální podpora (empatie, důvěra, přijetí ..)
• „Podpora společenství“ – přítomnost
společenství, pocit, že „někam patřím“
House (1981); Wills (1985) …
• Vytvoření dobrých podmínek

14. 11/7/2018
14
Formy budování kapacit a podpory
1. Kvalitní profesní vzdělávání, vzdělávání přímo v terénu
2. Kolegiální sítě a propojování (např. metodická sdružení
okolo předmětů)
3. Hodnotící zpětná vazba, podpora vzájemných hospitací
4. Mentoring a koučink (včetně například uvádějícího
učitele)
5. Vytvoření platformy (a její trvalá podpora) výměny
zkušeností a spolupráce
6. Personální podpora (pomocný personál, využití
studentů z pedagogických fakult)
7. Odpovídající nastavení zodpovědností a
„odbřemenění“
8. Tvůrčí volno
9. Trvalá spolupráce s odborníky mimo školu
Děkuji za pozornost
a něco dalšího ke čtení …
• Levin, B. (2008). How to change 5000 schools: A practical and positive approach for
leading change at every level. Cambridge, MA: Harvard Education Press.
• Levin, Ben. 2014. Celoplošné zlepšení vzdělávacího systému. Praha: Fakulta
sociálních věd. http://www.ucimekvalitne.cz/2014/wp-
content/uploads/2014/05/Celoplosne_zlepseni_vzdelavaciho_systemu.pdf
• Veselý, A. (2013). Vzdělávací reforma v Ontariu: kritické shrnutí a inspirace pro
vzdělávací politiku v ČR. Orbis Scholae, 7(1).
• Veselý, A. (2018). Tři způsoby řízení školství: inženýrství, podnikání, nebo
zahradnictví? Řízení školy, 11(1), 23 - 26. Též na:
https://www.eduin.cz/clanky/rizeni-skoly-tri-zpusoby-rizeni-skolstvi-inzenyrstvi-
podnikani-nebo-zahradnictvi
• Whelan, F. (2009). Lessons learned: How good policies produce better schools.
London: Fenton Whelan.
Kontakt: Arnošt Veselý, veselya@fsv.cuni.cz