SlideShare a Scribd company logo
1 of 42
Kam směřují vzdělávací systémy?
Ondřej Šteffl
Poslanecká sněmovna PČR
29/4/2013
… aneb co nás zřejmě nemine
2008
Šest scénářů (modelů, trendů)
vývoje školských systémů
OECD 2001, 2007, http://www.oecd.org/education/school/38981492.pdf
Futurelab.org.uk http://www.beyondcurrenthorizons.org.uk/scenarios/world-1
1. Tradiční model školy
• Rezistence proti
radikálním změnám
navzdory přání
zaměstnavatelů a rodičů
• Žádné výrazné zvýšení
financování
• Vzdělávání je zpolitizované
• Udržování silné
byrokracie
• Tlak k uniformitě
• Důraz na formální
certifikáty – tituly
• Nerovnosti v šancích a
výsledcích navzdory
formální rovnosti
2. Komunitní model školy
• Důvěra ve veřejné školství
• Škola se stává hlavním
střediskem
společenského života
obce (typické jsou
intergenerační aktivity
včetně celoživotního
vzdělávání)
• Zaměření na sociální a
kulturní cíle vzdělávání
• Důraz na rozmanitost a
sociální soudržnost
• Vznik all-age škol
• Učitelství není nutně
celoživotní kariéra,
významná role pro ostatní
odborníky, rodiče
3. Model učící se školy
• Důvěra ve veřejné školství
• Škola funguje jako „učící se
organizace“
• Míchání různých studentů
podle věku i schopností
• Rovné příležitosti všech žáků,
zvýšená pomoc zaostávajícím
žákům
• Velkorysé financování
• Kritické: otevřenost učitelstva
k novým přístupům a
metodám, mobilita do a ven z
učitelské profese
• Zaměření na nové poznatky v
pedagogice
4. Model učebních sítí
• Nespokojenost veřejnosti s tradiční
podobou školy, která nevyhovuje
novým požadavkům
• Rozvoj ICT
• Tradiční osnovy nahrazeny
důrazem na hodnoty a postoje
• Nové způsoby, jak potvrdit
způsobilost
• Nové formy mezinárodní spolupráce
mohou podnítit vznik nových elit
• Přináší vzdělávání ke studujícímu v
čase i prostoru, vzdělávání je
aktivita, která není vázána na
místo a čas (školu)
• Povolání "učitel" nahrazeno řadou
různých poradců, „průvodců
vzděláváním“, koučů, mentorů
• Reálné riziko sociálního
vylučování těch, kteří nemají
dostatečný přístup k sítím
5. Tržní model školy
• Zájem o vzdělávání přetrvá, a
protože ho nedokáže dobře zajistit
veřejné školství, poptávku
postupně začne uspokojovat
soukromý sektor
• Vznikne duální struktura
privátního a veřejného školství a
poskytovatelů vzdělávání
• Vzdělávací dráhy tak budou
značně individualizované
• To bohužel povede k dalšímu
nárůstu nerovností ve společnosti
• K sociálnímu vyloučení se
mnohde přidá vyloučení
vzdělanostní
6. Krizový model školy
• Narůstající nespokojenost
se školstvím
• Zhoršující se výsledky
• Krize v náboru kvalitních
učitelů
• Stárnutí pedagogických
sborů
• Posílení role testování,
zkoušky jako reakce na
snižující se standardy
• Politické iniciativy a
opatření k nápravě
přicházejí pozdě nebo
jsou příliš pomalé
• Sílí konflikty, není a
nehledá se konsenzus při
realizaci krizových opatření
• Zpomalení či zastavení
inovačních procesů na
školách
Jaké scénáře chce a očekává veřejnost
rodičovská a pedagogická
Scénáře podle veřejnosti (rodičů)
0
10
20
30
40
50
60
1.tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh
scénáře
%respondentů
Rodiče očekávání
NE-rodiče očekávání
Rodiče přání
NE-rodiče přání
__ škola, jak ji známe, zůstává __
škola, jak ji známe, zaniká
Pohledy na budoucnost české školy: Rodiče a veřejnost, Karel Černý,
David Greger, Eliška Walterová, Martin Chvál, Orbis scholae, 2010, roč. 4, č. 3, s. 93–109, ISSN 1802-4637
Proč se nám to nelíbí
2008
Heuristika dostupného
Všichni jsme chodili do školy, známe ji. Proto čekáme, že i pro naše
děti bude stejná či podobná.
Těžko čekat od veřejnosti, že bude chtít nebo očekávat model
učebních sítí (i když mladí trochu více) nebo tržní model, když si pod
tím neumí nic představit.
Nespokojenost je ale zřejmá, velké zlepšení nikdo nečeká.
Heuristika dostupného a řada dalších poučení o
chybách našeho myšlení – viz Myšlení rychlé a
pomalé, Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za
ekonomii
Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1. tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh 6. kolaps
%odpovědívysocenebospíše
pravděpodobný/žádoucí
scénáře
očekávání
přání
Budoucnost školy v percepci školského managementu
Karel Černý, Orbis scholae, 2007, roč. 1, č. 3, s. 43–66, ISSN 1802-4637
Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol
Nespokojenost je zřejmá.
Optimismus velmi malý (kolaps 55 %, tradiční model: přání 12 %, ale
očekávání 55 %).
Model učebních sítí u ředitelů má překvapivě vysoké očekávání (36 %)
a ještě vyšší přání (60 %).
Jaké scénáře vidíme kolem sebe
(když se pozorněji díváme)
Historie komunikace a získávání informací
by Kryšpín on 18. 5. 2009
…chybí škola…
1. Tradiční model školy – znaky kolapsu
Rostoucí rozpor mezi tím, co se
ve školách učí, co lidí zajímá a
co potřebují
Titul jako hlavní (a často jediný)
smysl školy (…nezískal titul (maturitu,
výuční list) = ztracené roky, ztracené peníze,
ztracená investice)
Rostoucí nezaměstnanost
mladých
Důvěra ve veřejné školství klesá
všude ve světě (Ontario)
Příznaky modelu 6 – zhroucení
systému
Pokles mezní produktivity u
hierarchicky uspořádaných
specialistů (J. A. Tainter)
Ředitelé škol přibližně 50 % své
pracovní doby věnují
administrativě (Klesající výsledky českého
základního a středního školství: fakta a řešení
(McKinsey, 2010))
1. Tradiční model školy – znaky kolapsu
Král je nahý
Nějakým nedopatřením, možná pod vlivem úspěchů vědy, se kdysi stalo,
že jsme vědecké postupy extrapolovali do života dospívajících lidí, že
pedagogové ustoupili vědcům a naše předměty začaly být strukturovány
tak, že výuka sleduje vědeckou výstavbu předmětu, nikoli niterné
potřeby člověka. Když později vědci tento prostor opustili, zaplnili jejich
místo metodici (…), lidé s často nulovou praktickou zkušeností s dětmi
(…) – ti začali předepisovat učební témata, psát učebnice a navrhovat
způsoby zkoušení.
… mohu ze své zkušenosti i zkušenosti kolegů v klidu konstatovat, že
výuka se nedaří a naplnit výukové cíle je nad síly našich studentů.
Přestože třídy jsou rozmanité a zpravidla v nich sedí lidé s vysokým IQ,
přece je výsledný efekt vždy podobný, (…) studenti probranou látku
nejsou schopni aplikovat, obecného řešení problémů nejsou mocni.
Učitel na výběrovém špičkovém gymnáziu k výuce ma, fy, bi a ch
… ztráta legitimity
2. Komunitní model školy se realizuje jen lokálně
Pěkná idea se opakuje v
řadě dokumentů
V některých malých obcích
se realizuje, málo to ale
posiluje vzdělávací
funkce školy
Ve městech stále méně
představitelné, převáží
možnosti ICT
Komunitním centrem
zůstávají hospody
3. Model učící se školy vyžaduje zásadní změnu
Armáda to dokázala
Škola ?
2011 voják
USA bezpilotní letoun
1775 vojáci – Americká válka za nezávislost
3. Model učící se školy – zásadní změny škola nezná
1774
2008
3. Model učící se školy – systémově nereálné (lokálně
možné)
Nejsou splněny předpoklady:
• Důvěra ve veřejné školství –
klesá všude ve světě (Ontário)
• Velkorysé financování – v krizi
nebude prioritou
• Kritické: otevřenost učitelstva k
novým přístupům a metodám,
mobilita do a ven z učitelské
profese – kvalita uchazečů o
učitelství klesá, omezující
předpisy
• Zaměření na nové poznatky v
pedagogice – počet publikací v
impaktovaných časopisech
blízký nule
4. Model učebních sítí – rychle se zrychluje
Příklady:
MOOC
Massive open online course, před rokem nic, teď 2 000 000
studentů, v USA už se akredituje, Studie: Ernst & Young
dává klasickým univerzitám 15 let existence
Tablety
po letošních Vánocích
KhanAcademy, Wikipedie, TED, Google… tisíce zdrojů a příležitostí
pro vzdělávání a rozvoj od MŠ po VŠ na internetu
Badges
5. Tržní model školy – trh rychle vyplňuje, co škola ani
nepostřehne
Soft skills
dieta, sport, vaření, partnerské vztahy,
výchova dětí, cizí jazyky, umění…
McDonald v UK: 1,2 mld korun ročně na vzdělávání, roční program s
důrazem na angličtinu a matematiku vede k mezinárodně uznávané
kvalifikaci (Economist 27/04/2013)
Indie: IT gigant Infosys plánuje vyškolit 45000 nových zaměstnanců
ročně.
Moje přítomnost na tomto semináři
Newsletter Scio
Public
expenditure
(% of GDP)
Private
expenditure
(% of GDP)
2003 2008 2003 2008
EU-27 5,14 5,07 0,64 0,75
-1,4 % +17%
Rizika modelů trhu a sítí
K sociálnímu vyloučení se mnohde přidá vyloučení vzdělanostní,
a to i těch, kteří nemají dostatečný přístup k sítím
Velkou část vzdělávání (cíle, obsah) budou řídit komerční zájmy, bez
ohledu na zájmy občanů i společnosti (tablety pro malé děti, web,
reklama, tisk, televize, počítačové hry apod.)
Musí řešit stát!
Kam směřují vzdělávací systémy…
Svět vzdělává!
Zatím jsme mluvili o školství a škole
Svět vzdělává!
Wikipedie, Google, BBC, Dietlovy seriály
TED.com, Tedx.com (Praha, Brno) http://www.ted.com/talks/lang/
en/stacey_kramer_the_best_gift_i_ever_survived.html
Tento seminář
Tisíce dalších
zdrojů a příležitostí
Svět vzdělává! MOOC
• MOOC - Massive
open online
course
• Před rokem nic, teď
2 000 000 studentů,
v USA už se
akredituje
• Princeton, MIT,
Stanford,
Harvard, University
of California,
Berkeley, University
of Pennsylvania,
University of
Michigan atd. atd.
Svět vzdělává! … a může pomáhat i škole
KhanAcademy.org,
(Salman Khan ) 4000
videí, 244 milionů
shlédnutí
KhanovaSkola.cz
Svět vzdělává! I počítačové hry vzdělávají
World of
Warcraft (WoW)
je fantasy
MMORPG
Yahoo, Hewlett
Packard hledají
mezi nejlepšími
hráči vrcholové
managery
Svět vzdělává! … je třeba se v něm orientovat
Rodičům pomůže, když
jim někdo poradí, jak se
lépe vyznat ve
vzdělávací, rozvojové a
výchovné hodnotě
počítačových či
deskových her, aplikací
pro tablety, hraček,
dětských knih, filmů,
televizních seriálů apod.
Svět vzdělává! (tituly versus badges)
http://
openbadges.org
/
Některé firmy
respektují
získané badges
při výběru
zaměstnanců
Co můžeme udělat každý?
Začít přemýšlet, kde a jak se každý sám učí, kde jsou další příležitosti
a zdroje vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání je čím dál méně škola.
Hledat cesty, jak to zlepšit pro sebe, pro své děti i pro všechny ostatní.
Např.:
Když přestaneme dabovat filmy a zejména ty dětské, jistě to přispěje k
lepší znalosti cizích jazyků.
Naopak, když začneme titulkovat či překládat kvalitní zahraniční
vzdělávací zdroje, jako je TED, KhanAcademy, Wikipedie či Classdojo
…
Pomoci může každý, kdo něco umí, Jan Sokol už píše do
Wikipedie hesla z filozofie.
Co může udělat Poslanecká sněmovna?
Začít přemýšlet, kde a jak se lidé učí, kde jsou další příležitosti a zdroje
vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání není jen škola.
Přejmenovat Ministerstvo školství na Ministerstvo vzdělávání a místo
školského zákona začít připravovat zákon o vzdělávání.
Inspirace: Studie Učící se společnost
http://www.scio.cz/media/CISCO_Ucici_se_spolecnost.asp
Non scholae, sed vitae discimusSvět vzdělává!
Děkuji Vám za pozornost!
29/04/2013
Ondřej Šteffl
steffl@scio.cz
KumbuKumbu.cz
Nezaměstnanost
Převzdělanost
Education imbalance
and underemployment
( % of university
graduates employed in
ISCO 4 - 9 positions,
selected countries)
Proč se u nás studuje VŠ
Důvod ke studiu na VŠ podle oboru preferované fakulty, účastníci NSZ
2011/12
1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5
vzdělávat a zdokonalovat se
získat VŠ titul
získat žádanou prac. pozici
získat společenskou prestiž
okolí to očekává
čas před nástupem do práce
průměrná závažnost důvodu (1=nevýznamný, 5=rozhodující)
Tech (1135)
Ped (1268)
Práv (3649)
SpolV (5474)
Ekon (7653)

More Related Content

Similar to Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?

Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?noveskolstvo.sk
 
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDOKomunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDOMŠMT IPN KREDO
 
2015 04 02 - jak se učí učitel
2015 04 02 - jak se učí učitel2015 04 02 - jak se učí učitel
2015 04 02 - jak se učí učitelRadek Maca
 
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠ
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠVýznam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠ
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠMŠMT IPN KVALITA
 
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...Nakladatelství Dr. Josef Raabe
 
09 Učící se společnost
09 Učící se společnost09 Učící se společnost
09 Učící se společnostMichal Černý
 
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně Polička
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně PoličkaInformační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně Polička
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně PoličkaKlára Kašparová
 
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článku
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článkuMiroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článku
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článkunoveskolstvo.sk
 
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: VzděláváníJaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: Vzděláváníanojsmetady
 
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: VzděláváníJaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: Vzděláváníanojsmetady
 
Učící se společnost 9
Učící se společnost 9Učící se společnost 9
Učící se společnost 9Michal Černý
 
II. VD v 21. stoleti, specifika CR
II. VD v 21. stoleti, specifika CRII. VD v 21. stoleti, specifika CR
II. VD v 21. stoleti, specifika CRBohumir Fiala
 
úkol k modulu 13
úkol k modulu 13úkol k modulu 13
úkol k modulu 13Barbores
 
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...NarodniInstitut
 
13 prez4(management)
13 prez4(management)13 prez4(management)
13 prez4(management)olc_user
 
Vyplatí se pracovat nahlas?
Vyplatí se pracovat nahlas?Vyplatí se pracovat nahlas?
Vyplatí se pracovat nahlas?Borivoj Brdicka
 
Kritický přístup k edTechu
Kritický přístup k edTechuKritický přístup k edTechu
Kritický přístup k edTechuMichal Černý
 

Similar to Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy? (20)

Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
Arnošt Veselý: Reforma školstva zhora či zmena škôl zdola?
 
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDOKomunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
 
2015 04 02 - jak se učí učitel
2015 04 02 - jak se učí učitel2015 04 02 - jak se učí učitel
2015 04 02 - jak se učí učitel
 
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠ
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠVýznam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠ
Význam a validita EFQM přístupu v hodnocení kvality VŠ
 
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...
Jako kočka a pes – Otevřeně o vztazích zřizovatele a ředitele při řízení škol...
 
09 Učící se společnost
09 Učící se společnost09 Učící se společnost
09 Učící se společnost
 
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně Polička
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně PoličkaInformační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně Polička
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně Polička
 
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článku
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článkuMiroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článku
Miroslav Hřebecký (EDUin): České zkušenosti se zaváděním středního článku
 
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: VzděláváníJaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
 
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: VzděláváníJaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
Jaroslava Barbara Sporková: Vzdělávání
 
Kpi
KpiKpi
Kpi
 
Kpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukolKpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukol
 
Učící se společnost 9
Učící se společnost 9Učící se společnost 9
Učící se společnost 9
 
Zaverecny ukol KPI_dolezel
Zaverecny ukol KPI_dolezelZaverecny ukol KPI_dolezel
Zaverecny ukol KPI_dolezel
 
II. VD v 21. stoleti, specifika CR
II. VD v 21. stoleti, specifika CRII. VD v 21. stoleti, specifika CR
II. VD v 21. stoleti, specifika CR
 
úkol k modulu 13
úkol k modulu 13úkol k modulu 13
úkol k modulu 13
 
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...
Asociace vychovatelů školských zařízení / Mgr. Petr Kořenek / Závěrečná konfe...
 
13 prez4(management)
13 prez4(management)13 prez4(management)
13 prez4(management)
 
Vyplatí se pracovat nahlas?
Vyplatí se pracovat nahlas?Vyplatí se pracovat nahlas?
Vyplatí se pracovat nahlas?
 
Kritický přístup k edTechu
Kritický přístup k edTechuKritický přístup k edTechu
Kritický přístup k edTechu
 

Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?

  • 1. Kam směřují vzdělávací systémy? Ondřej Šteffl Poslanecká sněmovna PČR 29/4/2013
  • 2. … aneb co nás zřejmě nemine 2008
  • 3. Šest scénářů (modelů, trendů) vývoje školských systémů OECD 2001, 2007, http://www.oecd.org/education/school/38981492.pdf Futurelab.org.uk http://www.beyondcurrenthorizons.org.uk/scenarios/world-1
  • 4. 1. Tradiční model školy • Rezistence proti radikálním změnám navzdory přání zaměstnavatelů a rodičů • Žádné výrazné zvýšení financování • Vzdělávání je zpolitizované • Udržování silné byrokracie • Tlak k uniformitě • Důraz na formální certifikáty – tituly • Nerovnosti v šancích a výsledcích navzdory formální rovnosti
  • 5. 2. Komunitní model školy • Důvěra ve veřejné školství • Škola se stává hlavním střediskem společenského života obce (typické jsou intergenerační aktivity včetně celoživotního vzdělávání) • Zaměření na sociální a kulturní cíle vzdělávání • Důraz na rozmanitost a sociální soudržnost • Vznik all-age škol • Učitelství není nutně celoživotní kariéra, významná role pro ostatní odborníky, rodiče
  • 6. 3. Model učící se školy • Důvěra ve veřejné školství • Škola funguje jako „učící se organizace“ • Míchání různých studentů podle věku i schopností • Rovné příležitosti všech žáků, zvýšená pomoc zaostávajícím žákům • Velkorysé financování • Kritické: otevřenost učitelstva k novým přístupům a metodám, mobilita do a ven z učitelské profese • Zaměření na nové poznatky v pedagogice
  • 7. 4. Model učebních sítí • Nespokojenost veřejnosti s tradiční podobou školy, která nevyhovuje novým požadavkům • Rozvoj ICT • Tradiční osnovy nahrazeny důrazem na hodnoty a postoje • Nové způsoby, jak potvrdit způsobilost • Nové formy mezinárodní spolupráce mohou podnítit vznik nových elit • Přináší vzdělávání ke studujícímu v čase i prostoru, vzdělávání je aktivita, která není vázána na místo a čas (školu) • Povolání "učitel" nahrazeno řadou různých poradců, „průvodců vzděláváním“, koučů, mentorů • Reálné riziko sociálního vylučování těch, kteří nemají dostatečný přístup k sítím
  • 8. 5. Tržní model školy • Zájem o vzdělávání přetrvá, a protože ho nedokáže dobře zajistit veřejné školství, poptávku postupně začne uspokojovat soukromý sektor • Vznikne duální struktura privátního a veřejného školství a poskytovatelů vzdělávání • Vzdělávací dráhy tak budou značně individualizované • To bohužel povede k dalšímu nárůstu nerovností ve společnosti • K sociálnímu vyloučení se mnohde přidá vyloučení vzdělanostní
  • 9. 6. Krizový model školy • Narůstající nespokojenost se školstvím • Zhoršující se výsledky • Krize v náboru kvalitních učitelů • Stárnutí pedagogických sborů • Posílení role testování, zkoušky jako reakce na snižující se standardy • Politické iniciativy a opatření k nápravě přicházejí pozdě nebo jsou příliš pomalé • Sílí konflikty, není a nehledá se konsenzus při realizaci krizových opatření • Zpomalení či zastavení inovačních procesů na školách
  • 10.
  • 11. Jaké scénáře chce a očekává veřejnost rodičovská a pedagogická
  • 12. Scénáře podle veřejnosti (rodičů) 0 10 20 30 40 50 60 1.tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh scénáře %respondentů Rodiče očekávání NE-rodiče očekávání Rodiče přání NE-rodiče přání __ škola, jak ji známe, zůstává __ škola, jak ji známe, zaniká Pohledy na budoucnost české školy: Rodiče a veřejnost, Karel Černý, David Greger, Eliška Walterová, Martin Chvál, Orbis scholae, 2010, roč. 4, č. 3, s. 93–109, ISSN 1802-4637
  • 13. Proč se nám to nelíbí 2008
  • 14. Heuristika dostupného Všichni jsme chodili do školy, známe ji. Proto čekáme, že i pro naše děti bude stejná či podobná. Těžko čekat od veřejnosti, že bude chtít nebo očekávat model učebních sítí (i když mladí trochu více) nebo tržní model, když si pod tím neumí nic představit. Nespokojenost je ale zřejmá, velké zlepšení nikdo nečeká. Heuristika dostupného a řada dalších poučení o chybách našeho myšlení – viz Myšlení rychlé a pomalé, Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii
  • 15. Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 1. tradiční 2. komunitní 3. učící se 4. sítě 5. trh 6. kolaps %odpovědívysocenebospíše pravděpodobný/žádoucí scénáře očekávání přání Budoucnost školy v percepci školského managementu Karel Černý, Orbis scholae, 2007, roč. 1, č. 3, s. 43–66, ISSN 1802-4637
  • 16. Scénáře podle ředitelů a zástupců ředitelů škol Nespokojenost je zřejmá. Optimismus velmi malý (kolaps 55 %, tradiční model: přání 12 %, ale očekávání 55 %). Model učebních sítí u ředitelů má překvapivě vysoké očekávání (36 %) a ještě vyšší přání (60 %).
  • 17. Jaké scénáře vidíme kolem sebe (když se pozorněji díváme)
  • 18. Historie komunikace a získávání informací by Kryšpín on 18. 5. 2009 …chybí škola…
  • 19. 1. Tradiční model školy – znaky kolapsu Rostoucí rozpor mezi tím, co se ve školách učí, co lidí zajímá a co potřebují Titul jako hlavní (a často jediný) smysl školy (…nezískal titul (maturitu, výuční list) = ztracené roky, ztracené peníze, ztracená investice) Rostoucí nezaměstnanost mladých Důvěra ve veřejné školství klesá všude ve světě (Ontario) Příznaky modelu 6 – zhroucení systému Pokles mezní produktivity u hierarchicky uspořádaných specialistů (J. A. Tainter) Ředitelé škol přibližně 50 % své pracovní doby věnují administrativě (Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení (McKinsey, 2010))
  • 20. 1. Tradiční model školy – znaky kolapsu Král je nahý Nějakým nedopatřením, možná pod vlivem úspěchů vědy, se kdysi stalo, že jsme vědecké postupy extrapolovali do života dospívajících lidí, že pedagogové ustoupili vědcům a naše předměty začaly být strukturovány tak, že výuka sleduje vědeckou výstavbu předmětu, nikoli niterné potřeby člověka. Když později vědci tento prostor opustili, zaplnili jejich místo metodici (…), lidé s často nulovou praktickou zkušeností s dětmi (…) – ti začali předepisovat učební témata, psát učebnice a navrhovat způsoby zkoušení. … mohu ze své zkušenosti i zkušenosti kolegů v klidu konstatovat, že výuka se nedaří a naplnit výukové cíle je nad síly našich studentů. Přestože třídy jsou rozmanité a zpravidla v nich sedí lidé s vysokým IQ, přece je výsledný efekt vždy podobný, (…) studenti probranou látku nejsou schopni aplikovat, obecného řešení problémů nejsou mocni. Učitel na výběrovém špičkovém gymnáziu k výuce ma, fy, bi a ch … ztráta legitimity
  • 21. 2. Komunitní model školy se realizuje jen lokálně Pěkná idea se opakuje v řadě dokumentů V některých malých obcích se realizuje, málo to ale posiluje vzdělávací funkce školy Ve městech stále méně představitelné, převáží možnosti ICT Komunitním centrem zůstávají hospody
  • 22. 3. Model učící se školy vyžaduje zásadní změnu Armáda to dokázala Škola ? 2011 voják USA bezpilotní letoun 1775 vojáci – Americká válka za nezávislost
  • 23. 3. Model učící se školy – zásadní změny škola nezná 1774 2008
  • 24. 3. Model učící se školy – systémově nereálné (lokálně možné) Nejsou splněny předpoklady: • Důvěra ve veřejné školství – klesá všude ve světě (Ontário) • Velkorysé financování – v krizi nebude prioritou • Kritické: otevřenost učitelstva k novým přístupům a metodám, mobilita do a ven z učitelské profese – kvalita uchazečů o učitelství klesá, omezující předpisy • Zaměření na nové poznatky v pedagogice – počet publikací v impaktovaných časopisech blízký nule
  • 25. 4. Model učebních sítí – rychle se zrychluje Příklady: MOOC Massive open online course, před rokem nic, teď 2 000 000 studentů, v USA už se akredituje, Studie: Ernst & Young dává klasickým univerzitám 15 let existence Tablety po letošních Vánocích KhanAcademy, Wikipedie, TED, Google… tisíce zdrojů a příležitostí pro vzdělávání a rozvoj od MŠ po VŠ na internetu Badges
  • 26. 5. Tržní model školy – trh rychle vyplňuje, co škola ani nepostřehne Soft skills dieta, sport, vaření, partnerské vztahy, výchova dětí, cizí jazyky, umění… McDonald v UK: 1,2 mld korun ročně na vzdělávání, roční program s důrazem na angličtinu a matematiku vede k mezinárodně uznávané kvalifikaci (Economist 27/04/2013) Indie: IT gigant Infosys plánuje vyškolit 45000 nových zaměstnanců ročně. Moje přítomnost na tomto semináři Newsletter Scio Public expenditure (% of GDP) Private expenditure (% of GDP) 2003 2008 2003 2008 EU-27 5,14 5,07 0,64 0,75 -1,4 % +17%
  • 27. Rizika modelů trhu a sítí K sociálnímu vyloučení se mnohde přidá vyloučení vzdělanostní, a to i těch, kteří nemají dostatečný přístup k sítím Velkou část vzdělávání (cíle, obsah) budou řídit komerční zájmy, bez ohledu na zájmy občanů i společnosti (tablety pro malé děti, web, reklama, tisk, televize, počítačové hry apod.) Musí řešit stát!
  • 28. Kam směřují vzdělávací systémy… Svět vzdělává! Zatím jsme mluvili o školství a škole
  • 29. Svět vzdělává! Wikipedie, Google, BBC, Dietlovy seriály TED.com, Tedx.com (Praha, Brno) http://www.ted.com/talks/lang/ en/stacey_kramer_the_best_gift_i_ever_survived.html Tento seminář Tisíce dalších zdrojů a příležitostí
  • 30. Svět vzdělává! MOOC • MOOC - Massive open online course • Před rokem nic, teď 2 000 000 studentů, v USA už se akredituje • Princeton, MIT, Stanford, Harvard, University of California, Berkeley, University of Pennsylvania, University of Michigan atd. atd.
  • 31. Svět vzdělává! … a může pomáhat i škole KhanAcademy.org, (Salman Khan ) 4000 videí, 244 milionů shlédnutí KhanovaSkola.cz
  • 32. Svět vzdělává! I počítačové hry vzdělávají World of Warcraft (WoW) je fantasy MMORPG Yahoo, Hewlett Packard hledají mezi nejlepšími hráči vrcholové managery
  • 33. Svět vzdělává! … je třeba se v něm orientovat Rodičům pomůže, když jim někdo poradí, jak se lépe vyznat ve vzdělávací, rozvojové a výchovné hodnotě počítačových či deskových her, aplikací pro tablety, hraček, dětských knih, filmů, televizních seriálů apod.
  • 34. Svět vzdělává! (tituly versus badges) http:// openbadges.org / Některé firmy respektují získané badges při výběru zaměstnanců
  • 35. Co můžeme udělat každý? Začít přemýšlet, kde a jak se každý sám učí, kde jsou další příležitosti a zdroje vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání je čím dál méně škola. Hledat cesty, jak to zlepšit pro sebe, pro své děti i pro všechny ostatní. Např.: Když přestaneme dabovat filmy a zejména ty dětské, jistě to přispěje k lepší znalosti cizích jazyků. Naopak, když začneme titulkovat či překládat kvalitní zahraniční vzdělávací zdroje, jako je TED, KhanAcademy, Wikipedie či Classdojo … Pomoci může každý, kdo něco umí, Jan Sokol už píše do Wikipedie hesla z filozofie.
  • 36. Co může udělat Poslanecká sněmovna? Začít přemýšlet, kde a jak se lidé učí, kde jsou další příležitosti a zdroje vzdělávání a rozvoje. Vzdělávání není jen škola. Přejmenovat Ministerstvo školství na Ministerstvo vzdělávání a místo školského zákona začít připravovat zákon o vzdělávání. Inspirace: Studie Učící se společnost http://www.scio.cz/media/CISCO_Ucici_se_spolecnost.asp
  • 37. Non scholae, sed vitae discimusSvět vzdělává!
  • 38. Děkuji Vám za pozornost! 29/04/2013 Ondřej Šteffl steffl@scio.cz
  • 41. Převzdělanost Education imbalance and underemployment ( % of university graduates employed in ISCO 4 - 9 positions, selected countries)
  • 42. Proč se u nás studuje VŠ Důvod ke studiu na VŠ podle oboru preferované fakulty, účastníci NSZ 2011/12 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 vzdělávat a zdokonalovat se získat VŠ titul získat žádanou prac. pozici získat společenskou prestiž okolí to očekává čas před nástupem do práce průměrná závažnost důvodu (1=nevýznamný, 5=rozhodující) Tech (1135) Ped (1268) Práv (3649) SpolV (5474) Ekon (7653)