SlideShare a Scribd company logo
1 of 25
Download to read offline
Třetí role českých vysokých škol
IPN KREDO
Doplňkový úkol XI.
Miroslav Brada
Workshop KREDO, Mladá Boleslav, 8. 9. 2015
www.kredo.reformy-msmt.cz
Parametry výzkumu
• on-line google dotazník
• 6 otázek s předdefinovanou odpovědí a 7 otevřených otázek
• realizován v červnu 2015
Obsah dotazníku byl koncipován na základě syntézy různých pojetí (konceptualizací) třetí
role. Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD, a další,
jako je například PRIME–OEU Project (Laredo, P., 2007) nebo na národní úrovni třetí role
definovaná (přímo i nepřímo) v Bílé knize terciálního vzdělávání (2008) a ve
vysokoškolském zákoně (111/1998 Sb.).
22
Třetí role - intro
Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD
• UNESCO
V pojetí OECD je třetí rolí, vedle vzdělávání a výzkumu, služba veřejnosti (OECD, 2007, s. 39). Bližší
analýza však ukazuje, že se jedná především o službu společnosti regionálních provozovatelů
průmyslu a obchodu, případně zaměstnavatelů jako takových. Vysokoškolské instituce jim
vycházejí vstříc tím, že se více propojují s regionem a v něm také aplikují vědění, které vytvářejí.
• OECD
Třetí rolí vysokoškolských institucí v pojetí UNESCO je kriticky zhodnotit příčiny a následky vzniku
globálních problémů, ale také kriticky nahlédnout i samotnou představu, že současné rozvojové
paradigma představuje jediný možný pohled na svět. Vědění a výzkum vznikající v rámci třetí role má
vést k řešení problémů a zmenšování sociálních a ekonomických rozdílů mezi rozvinutými a
rozvojovými zeměmi.
33
Souhrn výsledků výzkumu
Celkový počet odpovědí: 263
Počet VŠ, které dotazník vyplnily: 46
Respondenti podle pozice ve škole:
• člen vedení VŠ nebo fakulty 146 55,5 %
• vedoucí katedry nebo ústavu 33 12,5 %
• akademický nebo vědecký pracovník 29 11 %
• administrativní pracovník 55 21 %
• student 0 0 %
44
CO ROZUMÍTE POD POJMEM „TŘETÍ ROLE VŠ“?
55
Shrnutí odpovědí
• vše, co směřuje vně univerzity;
• role univerzity ve vztahu ke společnosti nad rámec role vzdělávací a výzkumné;
• propojení studia s praxí;
• spolupráce s podnikatelskou sférou;
• působení VŠ v rámci regionu;
• nastavení výukového modelu s ohledem na aplikaci teoretických vědomostí v
praktické sféře;
• partnerství s lokálními subjekty veřejného a soukromého sektoru;
• aktivity celoživotního vzdělávání (U3V, Dětská Univerzita);
• působení ve společenském životě, ovlivňování a modifikace svého okolí;
• kultivace společnosti, prosazování morálních hodnot, etiky a udržitelného
rozvoje.
66
Citáty pro inspiraci
„Otázkou je, zda službu veřejnosti nazývat třetí rolí - nedokážu si představit
smysluplnou existenci vysoké školy, která by nesloužila ku prospěchu veřejnosti -
a to navíc v případě, že je z veřejných prostředků financována. Dovolil bych si
parafrázovat Tomáše Baťu - vzdělávání jako služba veřejnosti - ačkoliv každá lidská
činnost posouvající naši společnost dále by měla býti službou veřejnosti.“
„Nový název (marketing) pro to, co VŠ dělají od středověku. Nežijeme ve
vzduchoprázdnu, takže spolupráce a soužití s odbornou praxí, stejně jako se státní
správou a samosprávou a dalšími „stakeholders“, je samozřejmostí v každodenní činnosti
všech VŠ.“
77
MĚLI JSTE DOPOSUD MOŽNOST SEZNÁMIT
SE BLÍŽE S NĚKTEROU Z DEFINIC „TŘETÍ
ROLE“ PUBLIKOVANOU ORGANIZACEMI,
JAKO JE NAPŘÍKLAD UNESCO, OECD, V
BÍLÉ KNIZE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ AJ.?
POKUD ANO, PŘI JAKÉ PŘÍLEŽITOSTI, RESP.
V JAKÉM KONTEXTU, JSTE SE S DEFINICÍ
SETKALI?
88
Shrnutí odpovědí
• Dozvěděl jsem se v Bílé knize terciárního vzdělávání 13,6 %
• Dozvěděl jsem se díky IPN KREDO 15,8 %
• Dozvěděl jsem se během vyplňování tohoto dotazníku 3,4 %
Překvapující je vysoké procento respondentů, kteří získali povědomí o
významu tzv. „třetí role“ díky činnosti IPN KREDO.
99
PRACOVALI JSTE SYSTEMATICKY S
DEFINICEMI "TŘETÍ ROLE" PODLE UNESCO,
OECD AJ. PŘI STANOVENÍ CELKOVÉ
STRATEGIE VAŠÍ VŠ V RÁMCI IPN KREDO?
POKUD JSTE S NĚKTEROU Z TĚCHTO
DEFINIC "TŘETÍ ROLE" PŘI STANOVENÍ
STRATEGIE VAŠÍ ŠKOLY V RÁMCI IPN
KREDO PRACOVALI, UVEĎTE PROSÍM JAK.
1010
Shrnutí odpovědí
Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role 55,3 %
respondentů průzkumu.
• v rámci práce na strategických materiálech školy (strategické plány rozvoje
univerzity, akční plány a rozvojové plány, dlouhodobé záměry);
• spolupráce s praxí;
• inovace studijních programů s ohledem na potřeby praxe a uplatnitelnost
absolventů;
• spolupráce s městem, regionem;
• na základě definicí podle Bílé knihy terciárního vzdělávání;
• aktivity celoživotního vzdělání, U3V;
• transfer znalostí a technologií a společensky odpovědného působení;
• škola využívala třetí roli, ale nenazývali jsme ji tak.
1111
Citáty pro inspiraci
„Skutečná společenská odpovědnost naší školy spočívá v kultivaci člověka,
duchovního a kulturního klimatu a v chápání našeho oboru ne jako pouhé zábavy
zaměřené na kapitalizaci a tržní úspěšnost, ale jako nehmotného statku, který je
uchováván díky tradici a jejímu oživování v živoucích bytostech tak, aby kulturní odkaz
historie promlouval i v současnosti, aby jej dnešní lidé byli nejen schopni recyklovat, ale
skutečně žít a tím uchovávat. V tomto pojetí se tak naše vize spíše blíží konceptualizaci
UNESCO a konceptu udržitelného rozvoje, ovšem přeneseného z oblasti čistě
environmentální do oblasti duchovní kultury.“
„Hlavní prioritou školy je vytvářet mezi studenty vhodné podnikatelské prostředí pro
vznik start-up. Škola nabízí vědomostní pomoc i praktické zkušenosti učitelů a technické
zázemí.“
„Pracujeme s tématem třetí role spíše intuitivně, nikoliv na základě výkladu definic.“
1212
REFLEKTUJE CELKOVÁ STRATEGIE VAŠÍ
ŠKOLY „TŘETÍ ROLI“ TAK, JAK JI DEFINUJE
NĚKTERÁ Z OFICIÁLNÍCH DEFINIC,
NAPŘÍKLAD UNESCO NEBO OECD?
POKUD TŘETÍ ROLI REFLEKTUJE, JAKÝM
ZPŮSOBEM?
1313
Shrnutí odpovědí
Celková strategie školy reflektuje třetí roli podle 85,8 % respondentů
průzkumu.
• budování dobrého jména VŠ ve vnějším prostředí;
• popularizační práce;
• přirozeně bez potřeby oficiálních definic;
• byly nastaveny měřitelné cíle a výstupy VŠ, nastavena kritéria výkonnosti a
kvality;
• napojení školy na specifické zaměstnavatele i na město;
• materiály bereme jako výchozí, nikoliv jako závazné pro tvorbu strategie. Spíše
se snažíme přizpůsobit podmínkám prostředí ČR;
• rozvoj univerzity třetího věku (U3V).
1414
Citáty pro inspiraci
„Strategie naší školy coby školy "průmyslové" reflektuje zejména třetí roli, jak je
definována OECD, nicméně "umělecký" aspekt naší školy zohledňuje i šířeji uchopené
působení na společnost, blízké definici UNESCO..“
„Jelikož se nejedná o koherentně vymezenou oblast, chápeme třetí roli poměrně široce a
očekáváme, že teprve později bude tato přesně vyspecifikována a pojata úžeji.“
„Bez reflexe třetí role fakulty a vysoké školy to prostě ani nejde! Třetí role se
automaticky uplatňuje prakticky ve všem, o co se snažíme vně univerzity.“
„Škola třetí roli naplňuje především v návaznosti na definici/koncepci OECD: vnímá
potřebu spolupráce s aplikační sférou, kterou mohou naši studenti obohatit svým
experimentálním přístupem k zavedeným modelům práce.“
1515
VYUŽÍVÁ VAŠE ŠKOLA SYSTEMATICKY
AKTIVITY V RÁMCI TŘETÍ ROLE NEBO
JEJICH VÝSTUPY VE SVÉ KOMUNIKACI?
POKUD AKTIVITY NEBO VÝSTUPY V RÁMCI
TŘETÍ ROLE V KOMUNIKACI VYUŽÍVÁ,
JAKÝM ZPŮSOBEM?
1616
Shrnutí odpovědí
Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role v rámci
komunikace školy 55,3 % respondentů průzkumu.
• prezentace školy v médiích;
• oslovení potencionálních uchazečů;
• působení ve vztahu k ZŠ a SŠ;
• spolupráce s podniky nejrůznějšího typu a zaměření;
• propojení všech pracovišť univerzity;
• strategický nástroj při grantových soutěžích;
• komunikace vůči veřejnosti, státní správě, partnerským organizacím;
• popularizace vědy.
1717
Citáty pro inspiraci
„Před několika lety byla univerzita v rámci regionu vnímána spíše jako nedobytná
pevnost, která se regionu příliš neotvírá. Spolupráce vně univerzity byly sporadické,
spíše na úrovni jednotlivých fakult. V posledních letech se tato situace zásadně mění a
otevřenost univerzity je v některých oblastech výborná, v jiných má značné rezervy.“
„Jelikož struktura studijních programů VŠ je velmi široká, existují zde vazby v rámci třetí
role dle zaměření jednotlivých fakult na partnery v průmyslu, veřejné správě,
bankovnictví, designu, zdravotnických a neziskových subjektech, partnerských školách
atd.), které jsou oboustranně výhodné.“
1818
POUŽÍVÁTE VE SVÉM STRATEGICKÉM
ŘÍZENÍ NĚKTERÉ INDIKÁTORY, KTERÝMI
MĚŘÍTE ÚSPĚŠNOST REALIZACE AKTIVIT
SPADAJÍCÍCH DO TŘETÍ ROLE VAŠÍ VŠ?
POKUD INDIKÁTORY POUŽÍVÁTE, UVEĎTE
PROSÍM JAKÉ.
1919
Shrnutí odpovědí
Měření úspěšnosti realizace aktivit spadajících do třetí role potvrzuje 59,1 %
respondentů průzkumu.
• každá aktivita je jiného charakteru - nemáme zavedenou metodiku na hodnocení;
• počet a finanční objem získaných grantových prostředků;
• předložené a přijaté patenty;
• počet zahraničních studentů;
• počet studentských stáží v komerční sféře;
• míra zaměstnanosti absolventů;
• počet výstupů v médiích (monitoring tisku);
• počet účastníků popularizačních akcí;
• počet úspěšných transferů technologií;
• objem finančních prostředků získaných z komercializace;
• počet inkubovaných firem;
• počty podpořených start-up projektů;
• počty zájemců o kurzy CŽV a U3V.
2020
Hlavní závěry I. – SOUČASNOST –
nejčastěji realizované aktivity
2121
Hlavní závěry II. – SOUČASNOST –
nejméně často realizované aktivity
2222
Hlavní závěry III. – největší
budoucí strategický potenciál
2323
Výrazný
nárůst
spektra
aktivit i
snahy škol
tyto
realizovat
Hlavní závěry IV. – nejmenší budoucí
strategický potenciál
2424
Děkujeme za pozornost!
Miroslav Brada
Alena Hanzelková
Tým KA 05 IPN KREDO
www.kredo.reformy-msmt.cz
25

More Related Content

Similar to Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDO

130606 ondrej steffl budoucnost vzdelavani
130606 ondrej steffl   budoucnost vzdelavani130606 ondrej steffl   budoucnost vzdelavani
130606 ondrej steffl budoucnost vzdelavani
Jiri Slezak
 
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvojiSbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
Innovation Tank
 
Poslední ukol do práce s info
Poslední ukol do práce s infoPoslední ukol do práce s info
Poslední ukol do práce s info
kajulkaplackova
 
Závěrečný úkol 362584
Závěrečný úkol 362584Závěrečný úkol 362584
Závěrečný úkol 362584
Adela Pukysova
 

Similar to Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDO (20)

Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDOKomunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
Komunikace s absolventy (Alumni) IPN KREDO
 
130606 ondrej steffl budoucnost vzdelavani
130606 ondrej steffl   budoucnost vzdelavani130606 ondrej steffl   budoucnost vzdelavani
130606 ondrej steffl budoucnost vzdelavani
 
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_Karvina
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_KarvinaRole inkluzivního vzdělávání v MAP_Karvina
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_Karvina
 
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_Opava
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_OpavaRole inkluzivního vzdělávání v MAP_Opava
Role inkluzivního vzdělávání v MAP_Opava
 
Hindls
HindlsHindls
Hindls
 
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...
Cestovní zpráva z mezinárodní konference – druhého Fóra EUA o financování vys...
 
nstitucionální prostředí jako předmět hodnocení vědy, vývoje a inovací z gend...
nstitucionální prostředí jako předmět hodnocení vědy, vývoje a inovací z gend...nstitucionální prostředí jako předmět hodnocení vědy, vývoje a inovací z gend...
nstitucionální prostředí jako předmět hodnocení vědy, vývoje a inovací z gend...
 
10 05 31 klice_pro_zivot
10 05 31 klice_pro_zivot10 05 31 klice_pro_zivot
10 05 31 klice_pro_zivot
 
Doplnění studie 'Přidaná hodnota studia'
Doplnění studie 'Přidaná hodnota studia'Doplnění studie 'Přidaná hodnota studia'
Doplnění studie 'Přidaná hodnota studia'
 
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvojiSbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
Sbornik o lokalnich ekonomikach a udrzitelnem rozvoji
 
Poslední ukol do práce s info
Poslední ukol do práce s infoPoslední ukol do práce s info
Poslední ukol do práce s info
 
prvakoviny-2011
prvakoviny-2011prvakoviny-2011
prvakoviny-2011
 
Téma managementu lidských zdrojů v hodnocení výzkumných institucí / Vladimíra...
Téma managementu lidských zdrojů v hodnocení výzkumných institucí / Vladimíra...Téma managementu lidských zdrojů v hodnocení výzkumných institucí / Vladimíra...
Téma managementu lidských zdrojů v hodnocení výzkumných institucí / Vladimíra...
 
Nabidka workshopu
Nabidka workshopuNabidka workshopu
Nabidka workshopu
 
Mašindová + Šimková.Sociologické šetření:Sociální práce a systemika 2010
Mašindová + Šimková.Sociologické šetření:Sociální práce a systemika 2010Mašindová + Šimková.Sociologické šetření:Sociální práce a systemika 2010
Mašindová + Šimková.Sociologické šetření:Sociální práce a systemika 2010
 
Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?
Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?
Ondřej Šteffl: Kam směřují vzdělávací systémy?
 
Závěrečný úkol 362584
Závěrečný úkol 362584Závěrečný úkol 362584
Závěrečný úkol 362584
 
Stockelova, T._Odpovědný výzkum a inovace_RRI
Stockelova, T._Odpovědný výzkum a inovace_RRIStockelova, T._Odpovědný výzkum a inovace_RRI
Stockelova, T._Odpovědný výzkum a inovace_RRI
 
Tvoje Kariéra Brno fall 2016
Tvoje Kariéra Brno fall 2016Tvoje Kariéra Brno fall 2016
Tvoje Kariéra Brno fall 2016
 
Tvoje Kariéra Praha fall 2016
Tvoje Kariéra Praha fall 2016Tvoje Kariéra Praha fall 2016
Tvoje Kariéra Praha fall 2016
 

More from MŠMT IPN KREDO

More from MŠMT IPN KREDO (20)

Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyKatalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
 
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
 
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIAnalýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
 
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financování
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financování
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financování
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
 
Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...
Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...
Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...
 
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých školNávrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
 
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
 
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucíFinancování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
 
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poražení
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poraženíRozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poražení
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poražení
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015
 
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceEUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
 
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
 

Třetí role českých vysokých škol – výzkumná zpráva IPN KREDO

  • 1. Třetí role českých vysokých škol IPN KREDO Doplňkový úkol XI. Miroslav Brada Workshop KREDO, Mladá Boleslav, 8. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz
  • 2. Parametry výzkumu • on-line google dotazník • 6 otázek s předdefinovanou odpovědí a 7 otevřených otázek • realizován v červnu 2015 Obsah dotazníku byl koncipován na základě syntézy různých pojetí (konceptualizací) třetí role. Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD, a další, jako je například PRIME–OEU Project (Laredo, P., 2007) nebo na národní úrovni třetí role definovaná (přímo i nepřímo) v Bílé knize terciálního vzdělávání (2008) a ve vysokoškolském zákoně (111/1998 Sb.). 22
  • 3. Třetí role - intro Základ představují dvě nadnárodní konceptualizace, UNESCO a OECD • UNESCO V pojetí OECD je třetí rolí, vedle vzdělávání a výzkumu, služba veřejnosti (OECD, 2007, s. 39). Bližší analýza však ukazuje, že se jedná především o službu společnosti regionálních provozovatelů průmyslu a obchodu, případně zaměstnavatelů jako takových. Vysokoškolské instituce jim vycházejí vstříc tím, že se více propojují s regionem a v něm také aplikují vědění, které vytvářejí. • OECD Třetí rolí vysokoškolských institucí v pojetí UNESCO je kriticky zhodnotit příčiny a následky vzniku globálních problémů, ale také kriticky nahlédnout i samotnou představu, že současné rozvojové paradigma představuje jediný možný pohled na svět. Vědění a výzkum vznikající v rámci třetí role má vést k řešení problémů a zmenšování sociálních a ekonomických rozdílů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. 33
  • 4. Souhrn výsledků výzkumu Celkový počet odpovědí: 263 Počet VŠ, které dotazník vyplnily: 46 Respondenti podle pozice ve škole: • člen vedení VŠ nebo fakulty 146 55,5 % • vedoucí katedry nebo ústavu 33 12,5 % • akademický nebo vědecký pracovník 29 11 % • administrativní pracovník 55 21 % • student 0 0 % 44
  • 5. CO ROZUMÍTE POD POJMEM „TŘETÍ ROLE VŠ“? 55
  • 6. Shrnutí odpovědí • vše, co směřuje vně univerzity; • role univerzity ve vztahu ke společnosti nad rámec role vzdělávací a výzkumné; • propojení studia s praxí; • spolupráce s podnikatelskou sférou; • působení VŠ v rámci regionu; • nastavení výukového modelu s ohledem na aplikaci teoretických vědomostí v praktické sféře; • partnerství s lokálními subjekty veřejného a soukromého sektoru; • aktivity celoživotního vzdělávání (U3V, Dětská Univerzita); • působení ve společenském životě, ovlivňování a modifikace svého okolí; • kultivace společnosti, prosazování morálních hodnot, etiky a udržitelného rozvoje. 66
  • 7. Citáty pro inspiraci „Otázkou je, zda službu veřejnosti nazývat třetí rolí - nedokážu si představit smysluplnou existenci vysoké školy, která by nesloužila ku prospěchu veřejnosti - a to navíc v případě, že je z veřejných prostředků financována. Dovolil bych si parafrázovat Tomáše Baťu - vzdělávání jako služba veřejnosti - ačkoliv každá lidská činnost posouvající naši společnost dále by měla býti službou veřejnosti.“ „Nový název (marketing) pro to, co VŠ dělají od středověku. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, takže spolupráce a soužití s odbornou praxí, stejně jako se státní správou a samosprávou a dalšími „stakeholders“, je samozřejmostí v každodenní činnosti všech VŠ.“ 77
  • 8. MĚLI JSTE DOPOSUD MOŽNOST SEZNÁMIT SE BLÍŽE S NĚKTEROU Z DEFINIC „TŘETÍ ROLE“ PUBLIKOVANOU ORGANIZACEMI, JAKO JE NAPŘÍKLAD UNESCO, OECD, V BÍLÉ KNIZE TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ AJ.? POKUD ANO, PŘI JAKÉ PŘÍLEŽITOSTI, RESP. V JAKÉM KONTEXTU, JSTE SE S DEFINICÍ SETKALI? 88
  • 9. Shrnutí odpovědí • Dozvěděl jsem se v Bílé knize terciárního vzdělávání 13,6 % • Dozvěděl jsem se díky IPN KREDO 15,8 % • Dozvěděl jsem se během vyplňování tohoto dotazníku 3,4 % Překvapující je vysoké procento respondentů, kteří získali povědomí o významu tzv. „třetí role“ díky činnosti IPN KREDO. 99
  • 10. PRACOVALI JSTE SYSTEMATICKY S DEFINICEMI "TŘETÍ ROLE" PODLE UNESCO, OECD AJ. PŘI STANOVENÍ CELKOVÉ STRATEGIE VAŠÍ VŠ V RÁMCI IPN KREDO? POKUD JSTE S NĚKTEROU Z TĚCHTO DEFINIC "TŘETÍ ROLE" PŘI STANOVENÍ STRATEGIE VAŠÍ ŠKOLY V RÁMCI IPN KREDO PRACOVALI, UVEĎTE PROSÍM JAK. 1010
  • 11. Shrnutí odpovědí Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role 55,3 % respondentů průzkumu. • v rámci práce na strategických materiálech školy (strategické plány rozvoje univerzity, akční plány a rozvojové plány, dlouhodobé záměry); • spolupráce s praxí; • inovace studijních programů s ohledem na potřeby praxe a uplatnitelnost absolventů; • spolupráce s městem, regionem; • na základě definicí podle Bílé knihy terciárního vzdělávání; • aktivity celoživotního vzdělání, U3V; • transfer znalostí a technologií a společensky odpovědného působení; • škola využívala třetí roli, ale nenazývali jsme ji tak. 1111
  • 12. Citáty pro inspiraci „Skutečná společenská odpovědnost naší školy spočívá v kultivaci člověka, duchovního a kulturního klimatu a v chápání našeho oboru ne jako pouhé zábavy zaměřené na kapitalizaci a tržní úspěšnost, ale jako nehmotného statku, který je uchováván díky tradici a jejímu oživování v živoucích bytostech tak, aby kulturní odkaz historie promlouval i v současnosti, aby jej dnešní lidé byli nejen schopni recyklovat, ale skutečně žít a tím uchovávat. V tomto pojetí se tak naše vize spíše blíží konceptualizaci UNESCO a konceptu udržitelného rozvoje, ovšem přeneseného z oblasti čistě environmentální do oblasti duchovní kultury.“ „Hlavní prioritou školy je vytvářet mezi studenty vhodné podnikatelské prostředí pro vznik start-up. Škola nabízí vědomostní pomoc i praktické zkušenosti učitelů a technické zázemí.“ „Pracujeme s tématem třetí role spíše intuitivně, nikoliv na základě výkladu definic.“ 1212
  • 13. REFLEKTUJE CELKOVÁ STRATEGIE VAŠÍ ŠKOLY „TŘETÍ ROLI“ TAK, JAK JI DEFINUJE NĚKTERÁ Z OFICIÁLNÍCH DEFINIC, NAPŘÍKLAD UNESCO NEBO OECD? POKUD TŘETÍ ROLI REFLEKTUJE, JAKÝM ZPŮSOBEM? 1313
  • 14. Shrnutí odpovědí Celková strategie školy reflektuje třetí roli podle 85,8 % respondentů průzkumu. • budování dobrého jména VŠ ve vnějším prostředí; • popularizační práce; • přirozeně bez potřeby oficiálních definic; • byly nastaveny měřitelné cíle a výstupy VŠ, nastavena kritéria výkonnosti a kvality; • napojení školy na specifické zaměstnavatele i na město; • materiály bereme jako výchozí, nikoliv jako závazné pro tvorbu strategie. Spíše se snažíme přizpůsobit podmínkám prostředí ČR; • rozvoj univerzity třetího věku (U3V). 1414
  • 15. Citáty pro inspiraci „Strategie naší školy coby školy "průmyslové" reflektuje zejména třetí roli, jak je definována OECD, nicméně "umělecký" aspekt naší školy zohledňuje i šířeji uchopené působení na společnost, blízké definici UNESCO..“ „Jelikož se nejedná o koherentně vymezenou oblast, chápeme třetí roli poměrně široce a očekáváme, že teprve později bude tato přesně vyspecifikována a pojata úžeji.“ „Bez reflexe třetí role fakulty a vysoké školy to prostě ani nejde! Třetí role se automaticky uplatňuje prakticky ve všem, o co se snažíme vně univerzity.“ „Škola třetí roli naplňuje především v návaznosti na definici/koncepci OECD: vnímá potřebu spolupráce s aplikační sférou, kterou mohou naši studenti obohatit svým experimentálním přístupem k zavedeným modelům práce.“ 1515
  • 16. VYUŽÍVÁ VAŠE ŠKOLA SYSTEMATICKY AKTIVITY V RÁMCI TŘETÍ ROLE NEBO JEJICH VÝSTUPY VE SVÉ KOMUNIKACI? POKUD AKTIVITY NEBO VÝSTUPY V RÁMCI TŘETÍ ROLE V KOMUNIKACI VYUŽÍVÁ, JAKÝM ZPŮSOBEM? 1616
  • 17. Shrnutí odpovědí Jako systematickou hodnotí práci s definicemi třetí role v rámci komunikace školy 55,3 % respondentů průzkumu. • prezentace školy v médiích; • oslovení potencionálních uchazečů; • působení ve vztahu k ZŠ a SŠ; • spolupráce s podniky nejrůznějšího typu a zaměření; • propojení všech pracovišť univerzity; • strategický nástroj při grantových soutěžích; • komunikace vůči veřejnosti, státní správě, partnerským organizacím; • popularizace vědy. 1717
  • 18. Citáty pro inspiraci „Před několika lety byla univerzita v rámci regionu vnímána spíše jako nedobytná pevnost, která se regionu příliš neotvírá. Spolupráce vně univerzity byly sporadické, spíše na úrovni jednotlivých fakult. V posledních letech se tato situace zásadně mění a otevřenost univerzity je v některých oblastech výborná, v jiných má značné rezervy.“ „Jelikož struktura studijních programů VŠ je velmi široká, existují zde vazby v rámci třetí role dle zaměření jednotlivých fakult na partnery v průmyslu, veřejné správě, bankovnictví, designu, zdravotnických a neziskových subjektech, partnerských školách atd.), které jsou oboustranně výhodné.“ 1818
  • 19. POUŽÍVÁTE VE SVÉM STRATEGICKÉM ŘÍZENÍ NĚKTERÉ INDIKÁTORY, KTERÝMI MĚŘÍTE ÚSPĚŠNOST REALIZACE AKTIVIT SPADAJÍCÍCH DO TŘETÍ ROLE VAŠÍ VŠ? POKUD INDIKÁTORY POUŽÍVÁTE, UVEĎTE PROSÍM JAKÉ. 1919
  • 20. Shrnutí odpovědí Měření úspěšnosti realizace aktivit spadajících do třetí role potvrzuje 59,1 % respondentů průzkumu. • každá aktivita je jiného charakteru - nemáme zavedenou metodiku na hodnocení; • počet a finanční objem získaných grantových prostředků; • předložené a přijaté patenty; • počet zahraničních studentů; • počet studentských stáží v komerční sféře; • míra zaměstnanosti absolventů; • počet výstupů v médiích (monitoring tisku); • počet účastníků popularizačních akcí; • počet úspěšných transferů technologií; • objem finančních prostředků získaných z komercializace; • počet inkubovaných firem; • počty podpořených start-up projektů; • počty zájemců o kurzy CŽV a U3V. 2020
  • 21. Hlavní závěry I. – SOUČASNOST – nejčastěji realizované aktivity 2121
  • 22. Hlavní závěry II. – SOUČASNOST – nejméně často realizované aktivity 2222
  • 23. Hlavní závěry III. – největší budoucí strategický potenciál 2323 Výrazný nárůst spektra aktivit i snahy škol tyto realizovat
  • 24. Hlavní závěry IV. – nejmenší budoucí strategický potenciál 2424
  • 25. Děkujeme za pozornost! Miroslav Brada Alena Hanzelková Tým KA 05 IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz 25