SlideShare a Scribd company logo

Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015

Vliv míry zaměstnatelnosti absolventů na rozpočty příspěvků VVŠ v letech 2011-2015

1 of 26
Download to read offline
1
Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015:
Vliv míry zaměstnatelnosti absolventů na rozpočty příspěvků
VVŠ v letech 2011-2015
Materiál zpracovaný pro diskusi v rámci tematické aktivity TA 04
Individuálního projektu národního KREDO
Zpracovali: Bartušek A., Koucký J., Kovařovic J., Ryška R. a Zelenka M.
červen 2015
Rozsah: 28 NMS, 38 obrázků
Úvodem
Míra zaměstnatelnosti absolventů veřejných vysokých škol (VVŠ) byla do výpočtu finančních
příspěvků MŠMT jednotlivým vysokým školám zařazena poprvé pro rozpočet VVŠ roku
2011 a od té doby je pravidelně jeho součástí, přestože mezi rozpočty 2011-2015 docházelo
k některým významným změnám jak v celkových pravidlech financování, tak ve způsobech
využití míry zaměstnatelnosti absolventů.
Měnil se však nejen způsob zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu příspěvku
(přechod z rozpočtového ukazatele B2 do rozpočtového ukazatele K, nebo změna původně
uplatňovaných standardizovaných měr zaměstnatelnosti na nestandardizované v roce 2012 a
poté od roku 2013 opět návrat ke standardizovaným), ale zároveň definice tzv. normativních
absolventů, na něž je míra zaměstnatelnosti uplatňována (blíže viz PŘÍLOHA 2: Způsoby
zahrnutí počtu absolventů veřejných vysokých škol do výpočtu finančních příspěvků v letech
2009-2015).
2
Cílem předkládaného materiálu je provést rozbor vlivu míry zaměstnatelnosti absolventů
VVŠ na výši příspěvků MŠMT. Jako podklad byly využity na jedné straně rozpisy rozpočtu
vysokých škol na roky 2011-2015, které se staly součástí rozpočtu kapitoly 333 MŠMT a jsou
zároveň veřejně dostupné na webových stránkách MŠMT
(http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/financovani-vysokych-skol-1) a na straně
druhé míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ, které pro MŠMT, na základě údajů
zveřejňovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, zpracovává Středisko vzdělávací
politiky PedF UK (SVP).
Otázka, kterou jsme si položili, zní: „Jaký je vliv zařazení míry zaměstnatelnosti
absolventů VVŠ (do výpočtu příspěvku) na rozpočty příspěvků VVŠ v letech 2011-
2015?“. Rozbor spočívá v porovnání skutečných finančních příspěvků MŠMT jednotlivým
vysokým školám v letech 2011-2015 s tzv. teoretickými finančními příspěvky za předpokladu
neuvažování míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ ve výpočtu. Jedná se tedy o porovnání
skutečných rozpočtů VVŠ s tzv. teoretickými, které jsou očištěné o míru zaměstnatelnosti
absolventů.
V rámci provedeného rozboru vlivu míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ na výši příspěvků
MŠMT v letech 2011-2015 byla pro každý rozpočtový rok vytvořena dvojice obrázků názorně
prezentující finanční dopady uplatnění míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ do rozpočtů
jednotlivých VVŠ jednak v absolutním (tisíce Kč) a dále v relativním (podíl z rozpočtového
okruhu I v %) vyjádření.
Navíc je součástí předkládaného materiálu obrázek pro každou z 26 českých veřejných
vysokých škol zobrazující vliv míry zaměstnatelnosti absolventů v absolutním finančním
vyjádření (v tisících Kč) v časovém vývoji (viz PŘÍLOHA 1: Vývoj vlivu zaměstnatelnosti
absolventů na výši příspěvků jednotlivým vysokým školám v letech 2011-2015).
3
Výsledky
Ukazatel míry zaměstnanosti absolventů byl nejprve v roce 2011 součástí rozpočtového
ukazatele B2 a od roku 2012 se stal součástí rozpočtového ukazatele K, což platilo i pro
rozpočty na roky 2013-2015.
Obecně je možné konstatovat, že nejsilnější roli sehrávala míra zaměstnatelnosti absolventů
v rozpočtu na rok 2011, kdy byla ještě součástí rozpočtového ukazatele B2, a jejím vlivem
bylo přerozděleno 16 911,- tisíc Kč. Výrazně slabší (oproti roku 2011 dokonce přibližně
třetinový) vliv je možné pozorovat v rozpočtu roku 2012, kdy zařazení míry zaměstnatelnosti
znamenalo přerozdělení 5 184,- tisíc Kč.
Ještě slabší roli sehrávala míra zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v rozpočtu roku
2013, kdy bylo jejím vlivem přerozděleno 4 439,- tisíc Kč. Lehce silnější roli sehrávala míra
zaměstnatelnosti absolventů v rozpočtu roku 2014, kdy bylo jejím vlivem přerozděleno
5 916,- tisíc Kč. Naopak v rozpočtu na rok 2015 vliv míry zaměstnatelnosti absolventů
vysokých škol poklesl na dosavadní minimum, neboť jejím zařazením do výpočtu výše
příspěvku bylo přerozděleno pouze 3 312,- tisíc Kč.
Na základě zpracovaného podkladu je například (pouze jako ukázka možného náhledu a
interpretace výsledků) možné říci, že:
1. Při pohledu na zvýšení příspěvku MŠMT vlivem zařazení míry zaměstnatelnosti
absolventů do výpočtu finančních příspěvků si v letech 2011-2015 v absolutním
vyjádření polepšila nejvíce UK (nejvýrazněji ve srovnání s ostatními v letech 2011 a
2012). Při pohledu na zvýšení příspěvku v relativním vyjádření (vůči rozpočtu
jednotlivých VVŠ) je však situace odlišná. V roce 2011 na tom z tohoto pohledu byla
stejně (jako UK) VŠCHT v Praze (0,29 % rozpočtu), v roce 2012 si relativně vůči
svému rozpočtu dokonce více než UK (0,11 %) polepšily AMU v Praze (0,18 %) a
JAMU v Brně (0,15 %), v roce 2013 si vůči svému rozpočtu vlivem zařazení míry
zaměstnatelnosti polepšily nejvíce VŠCHT v Praze (0,09 %), VŠE v Praze (0,09 %) a
VUT v Brně (0,07 %) a v roce 2014 na tom byly z tohoto pohledu nejlépe znovu VŠE
v Praze (0,11 %), JAMU v Brně (0,11 %) a VŠCHT v Praze (0,09 %). V roce 2015 si
vlivem zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol do výpočtu finančního
příspěvku MŠMT vzhledem k výši svého rozpočtu polepšily nejvíce VŠE v Praze,
VŠCHT v Praze, UK v Praze a AMU v Praze (shodně o 0,05 %).
2. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro
rozpočet roku 2011 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným
2011 2012 2013 2014 2015
16 911 5 184 4 439 5 916 3 312
0.10% 0.03% 0.03% 0.04% 0.02%
Absolutně (v tis. Kč)
Relativně vzhledem k rozpočtovém okruhu I (%)
Objem finančních prostředků přerozdělených
vlivem uplatnění míry zaměstnatelnosti absolventů
4
vysokým školám pro rok 2011) pro Univerzitu Karlovu v Praze (UK) znamenalo
zvýšení příspěvku MŠMT o 0,29 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK
pro rok 2011 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 7 730 000,- Kč).
3. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro
rozpočet roku 2012 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným
vysokým školám pro rok 2012) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,11 %
z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2012 v rámci rozpočtového
okruhu I (tedy o 2 673 000,- Kč).
4. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro
rozpočet roku 2013 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným
vysokým školám pro rok 2013) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,05 %
z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2013 v rámci rozpočtového
okruhu I (tedy o 1 427 000,- Kč).
5. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro
rozpočet roku 2014 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným
vysokým školám pro rok 2014) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,08 %
z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2014 v rámci rozpočtového
okruhu I (tedy o 2 204 000,- Kč).
6. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro
rozpočet roku 2015 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným
vysokým školám pro rok 2015) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,05 %
z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2014 v rámci rozpočtového
okruhu I (tedy o 1 383 000,- Kč).
7. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro VŠE
v Praze (VŠE) ve finančním relativním vyjádření znamenalo v roce 2011 snížení
příspěvku MŠMT o 0,33 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok
2011 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 2 079 000,- Kč), v roce 2012 zvýšení
příspěvku MŠMT o 0,08 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok
2012 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 442 000,- Kč), v roce 2013 zvýšení
příspěvku MŠMT o 0,09 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok
2013 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 505 000,- Kč), v roce 2014 zvýšení
příspěvku MŠMT o 0,11 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok
2014 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 639 000,- Kč) a v roce 2015 zvýšení
příspěvku MŠMT o 0,05 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok
2015 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 312 000,- Kč).
5
6

Recommended

Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...
Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...
Analýza systému financování veřejných vysokých škol v České republice v le...MŠMT IPN KREDO
 
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poražení
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poraženíRozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poražení
Rozpočty příspěvků VVŠ 2010-2015: Vítězové a poraženíMŠMT IPN KREDO
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financování
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financování
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Efektivní financováníMŠMT IPN KREDO
 
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNI
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNIDoplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNI
Doplňkový úkol č. III - Komunikace s absolventy - ALUMNIMŠMT IPN KREDO
 
financovani_skolstvi
financovani_skolstvifinancovani_skolstvi
financovani_skolstvisamantamohyla
 
Prezentace z informačních seminářů k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Prezentace z informačních seminářů k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnostPrezentace z informačních seminářů k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Prezentace z informačních seminářů k OP Vzdělávání pro konkurenceschopnostJanek Wagner
 

More Related Content

More from MŠMT IPN KREDO

Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyKatalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyMŠMT IPN KREDO
 
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...MŠMT IPN KREDO
 
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIAnalýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIMŠMT IPN KREDO
 
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...MŠMT IPN KREDO
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníMŠMT IPN KREDO
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceMŠMT IPN KREDO
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníMŠMT IPN KREDO
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠMŠMT IPN KREDO
 
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých školNávrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých školMŠMT IPN KREDO
 
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...MŠMT IPN KREDO
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015MŠMT IPN KREDO
 
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucíFinancování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucíMŠMT IPN KREDO
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015MŠMT IPN KREDO
 
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceEUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceMŠMT IPN KREDO
 
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...MŠMT IPN KREDO
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuMŠMT IPN KREDO
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Belgii
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v BelgiiPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Belgii
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v BelgiiMŠMT IPN KREDO
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Dánsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v DánskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Dánsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v DánskuMŠMT IPN KREDO
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Holandsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v HolandskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Holandsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v HolandskuMŠMT IPN KREDO
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Norsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v NorskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Norsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v NorskuMŠMT IPN KREDO
 

More from MŠMT IPN KREDO (20)

Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školyKatalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
Katalog aktivit pro zpracování strategického plánu rozvoje vysoké školy
 
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
Strategický plán rozvoje vysokého školství v ČR do roku 2030 z pohledu vysoký...
 
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaIAnalýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
Analýza vykazování nepřímých nákladů v projektech VaVaI
 
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
Příloha č. 1 / Postoje poskytovatelů k jednotnému přístupu vykazování nepřímy...
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informačníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Otevřenost informační
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – InternacionalizaceSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Internacionalizace
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzděláváníSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Kvalitní vzdělávání
 
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠSoubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
Soubor podkladů pro strategické rozhodování – Řízení VŠ
 
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých školNávrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
Návrh ukazatelů výkonu a kvality pro financování vysokých škol
 
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
Financování vysokého školství ve světě: mezinárodní zkušenosti, inspirace a t...
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2012-2015
 
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucíFinancování vysokého školství a vysokoškolských institucí
Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí
 
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
Financování veřejných vysokých škol v letech 2010-2015
 
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republiceEUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice
 
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
EUROSTUDENT V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studen...
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve FinskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ ve Finsku
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Belgii
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v BelgiiPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Belgii
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Belgii
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Dánsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v DánskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Dánsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Dánsku
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Holandsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v HolandskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Holandsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Holandsku
 
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Norsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v NorskuPrůzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Norsku
Průzkum informačních portálů v souvislosti s informacemi o VŠ v Norsku
 

Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015

  • 1. 1 Financování veřejných vysokých škol v letech 2011-2015: Vliv míry zaměstnatelnosti absolventů na rozpočty příspěvků VVŠ v letech 2011-2015 Materiál zpracovaný pro diskusi v rámci tematické aktivity TA 04 Individuálního projektu národního KREDO Zpracovali: Bartušek A., Koucký J., Kovařovic J., Ryška R. a Zelenka M. červen 2015 Rozsah: 28 NMS, 38 obrázků Úvodem Míra zaměstnatelnosti absolventů veřejných vysokých škol (VVŠ) byla do výpočtu finančních příspěvků MŠMT jednotlivým vysokým školám zařazena poprvé pro rozpočet VVŠ roku 2011 a od té doby je pravidelně jeho součástí, přestože mezi rozpočty 2011-2015 docházelo k některým významným změnám jak v celkových pravidlech financování, tak ve způsobech využití míry zaměstnatelnosti absolventů. Měnil se však nejen způsob zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu příspěvku (přechod z rozpočtového ukazatele B2 do rozpočtového ukazatele K, nebo změna původně uplatňovaných standardizovaných měr zaměstnatelnosti na nestandardizované v roce 2012 a poté od roku 2013 opět návrat ke standardizovaným), ale zároveň definice tzv. normativních absolventů, na něž je míra zaměstnatelnosti uplatňována (blíže viz PŘÍLOHA 2: Způsoby zahrnutí počtu absolventů veřejných vysokých škol do výpočtu finančních příspěvků v letech 2009-2015).
  • 2. 2 Cílem předkládaného materiálu je provést rozbor vlivu míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ na výši příspěvků MŠMT. Jako podklad byly využity na jedné straně rozpisy rozpočtu vysokých škol na roky 2011-2015, které se staly součástí rozpočtu kapitoly 333 MŠMT a jsou zároveň veřejně dostupné na webových stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/financovani-vysokych-skol-1) a na straně druhé míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ, které pro MŠMT, na základě údajů zveřejňovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí, zpracovává Středisko vzdělávací politiky PedF UK (SVP). Otázka, kterou jsme si položili, zní: „Jaký je vliv zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ (do výpočtu příspěvku) na rozpočty příspěvků VVŠ v letech 2011- 2015?“. Rozbor spočívá v porovnání skutečných finančních příspěvků MŠMT jednotlivým vysokým školám v letech 2011-2015 s tzv. teoretickými finančními příspěvky za předpokladu neuvažování míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ ve výpočtu. Jedná se tedy o porovnání skutečných rozpočtů VVŠ s tzv. teoretickými, které jsou očištěné o míru zaměstnatelnosti absolventů. V rámci provedeného rozboru vlivu míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ na výši příspěvků MŠMT v letech 2011-2015 byla pro každý rozpočtový rok vytvořena dvojice obrázků názorně prezentující finanční dopady uplatnění míry zaměstnatelnosti absolventů VVŠ do rozpočtů jednotlivých VVŠ jednak v absolutním (tisíce Kč) a dále v relativním (podíl z rozpočtového okruhu I v %) vyjádření. Navíc je součástí předkládaného materiálu obrázek pro každou z 26 českých veřejných vysokých škol zobrazující vliv míry zaměstnatelnosti absolventů v absolutním finančním vyjádření (v tisících Kč) v časovém vývoji (viz PŘÍLOHA 1: Vývoj vlivu zaměstnatelnosti absolventů na výši příspěvků jednotlivým vysokým školám v letech 2011-2015).
  • 3. 3 Výsledky Ukazatel míry zaměstnanosti absolventů byl nejprve v roce 2011 součástí rozpočtového ukazatele B2 a od roku 2012 se stal součástí rozpočtového ukazatele K, což platilo i pro rozpočty na roky 2013-2015. Obecně je možné konstatovat, že nejsilnější roli sehrávala míra zaměstnatelnosti absolventů v rozpočtu na rok 2011, kdy byla ještě součástí rozpočtového ukazatele B2, a jejím vlivem bylo přerozděleno 16 911,- tisíc Kč. Výrazně slabší (oproti roku 2011 dokonce přibližně třetinový) vliv je možné pozorovat v rozpočtu roku 2012, kdy zařazení míry zaměstnatelnosti znamenalo přerozdělení 5 184,- tisíc Kč. Ještě slabší roli sehrávala míra zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol v rozpočtu roku 2013, kdy bylo jejím vlivem přerozděleno 4 439,- tisíc Kč. Lehce silnější roli sehrávala míra zaměstnatelnosti absolventů v rozpočtu roku 2014, kdy bylo jejím vlivem přerozděleno 5 916,- tisíc Kč. Naopak v rozpočtu na rok 2015 vliv míry zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol poklesl na dosavadní minimum, neboť jejím zařazením do výpočtu výše příspěvku bylo přerozděleno pouze 3 312,- tisíc Kč. Na základě zpracovaného podkladu je například (pouze jako ukázka možného náhledu a interpretace výsledků) možné říci, že: 1. Při pohledu na zvýšení příspěvku MŠMT vlivem zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků si v letech 2011-2015 v absolutním vyjádření polepšila nejvíce UK (nejvýrazněji ve srovnání s ostatními v letech 2011 a 2012). Při pohledu na zvýšení příspěvku v relativním vyjádření (vůči rozpočtu jednotlivých VVŠ) je však situace odlišná. V roce 2011 na tom z tohoto pohledu byla stejně (jako UK) VŠCHT v Praze (0,29 % rozpočtu), v roce 2012 si relativně vůči svému rozpočtu dokonce více než UK (0,11 %) polepšily AMU v Praze (0,18 %) a JAMU v Brně (0,15 %), v roce 2013 si vůči svému rozpočtu vlivem zařazení míry zaměstnatelnosti polepšily nejvíce VŠCHT v Praze (0,09 %), VŠE v Praze (0,09 %) a VUT v Brně (0,07 %) a v roce 2014 na tom byly z tohoto pohledu nejlépe znovu VŠE v Praze (0,11 %), JAMU v Brně (0,11 %) a VŠCHT v Praze (0,09 %). V roce 2015 si vlivem zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol do výpočtu finančního příspěvku MŠMT vzhledem k výši svého rozpočtu polepšily nejvíce VŠE v Praze, VŠCHT v Praze, UK v Praze a AMU v Praze (shodně o 0,05 %). 2. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro rozpočet roku 2011 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným 2011 2012 2013 2014 2015 16 911 5 184 4 439 5 916 3 312 0.10% 0.03% 0.03% 0.04% 0.02% Absolutně (v tis. Kč) Relativně vzhledem k rozpočtovém okruhu I (%) Objem finančních prostředků přerozdělených vlivem uplatnění míry zaměstnatelnosti absolventů
  • 4. 4 vysokým školám pro rok 2011) pro Univerzitu Karlovu v Praze (UK) znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,29 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2011 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 7 730 000,- Kč). 3. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro rozpočet roku 2012 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám pro rok 2012) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,11 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2012 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 2 673 000,- Kč). 4. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro rozpočet roku 2013 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám pro rok 2013) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,05 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2013 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 1 427 000,- Kč). 5. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro rozpočet roku 2014 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám pro rok 2014) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,08 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2014 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 2 204 000,- Kč). 6. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro rozpočet roku 2015 (podle Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám pro rok 2015) pro UK znamenalo zvýšení příspěvku MŠMT o 0,05 % z objemu finančních prostředků poskytnutých UK pro rok 2014 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 1 383 000,- Kč). 7. Zařazení míry zaměstnatelnosti absolventů do výpočtu finančních příspěvků pro VŠE v Praze (VŠE) ve finančním relativním vyjádření znamenalo v roce 2011 snížení příspěvku MŠMT o 0,33 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok 2011 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 2 079 000,- Kč), v roce 2012 zvýšení příspěvku MŠMT o 0,08 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok 2012 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 442 000,- Kč), v roce 2013 zvýšení příspěvku MŠMT o 0,09 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok 2013 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 505 000,- Kč), v roce 2014 zvýšení příspěvku MŠMT o 0,11 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok 2014 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 639 000,- Kč) a v roce 2015 zvýšení příspěvku MŠMT o 0,05 % z objemu finančních prostředků poskytnutých VŠE pro rok 2015 v rámci rozpočtového okruhu I (tedy o 312 000,- Kč).
  • 5. 5
  • 6. 6
  • 7. 7
  • 8. 8
  • 9. 9
  • 10. 10 PŘÍLOHA 1: Vývoj vlivu zaměstnatelnosti absolventů na výši příspěvků jednotlivým vysokým školám v letech 2011-2015
  • 11. 11
  • 12. 12
  • 13. 13
  • 14. 14
  • 15. 15
  • 16. 16
  • 17. 17
  • 18. 18
  • 19. 19
  • 20. 20
  • 21. 21
  • 22. 22
  • 23. 23 PŘÍLOHA 2: Způsoby zahrnutí počtu absolventů vysokých škol do výpočtu finančních příspěvků v letech 2009-2015 Financování VVŠ 2009 → vstup do ukazatele B2 Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2008 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií + u P studií navíc ještě násobený multiplikativním koeficientem 1,5 Financování VVŠ 2010 → vstup do ukazatele B2 Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2008 do 31. 10. 2009 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií + u P studií navíc ještě násobený multiplikativním koeficientem 1,51 Financování VVŠ 2011 → vstup do ukazatelů B2 + B3 (parametr VKM - pouze absolventi P studií) + A (výpočet limitů; parametr VKM – pouze absolventi P studií) Ukazatel B2: Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2009 do 31. 10. 2010 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií 1 Zařazení multiplikativního koeficientu 1,5 pro P studia sice není popsáno v textu pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokých školám pro rok 2010 (http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke- skolstvi/pravidla-pro-poskytovani-prispevku-a-dotaci-verejnym-vysokym), ale figuruje ve výpočtu ve zveřejněném rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2010 (http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke- skolstvi/rozpis-rozpoctu-vysokych-skol-na-rok-2010).
  • 24. 24 + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + u B studií násobený koeficientem za absolventy bakalářského studia nepokračující ve studiu („škola, jejíž absolventi do dvou let po ukončení bakalářských studijních programů nepokračují v dalším studiu na vysoké škole, bude zvýhodněna tím, že pro finanční příspěvek za tyto absolventy bude mít multiplikativní koeficient hodnotu 2“) + násobený standardizovanými mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Ukazatel B3 (parametr VKM - pouze absolventi P studií): Absolvovaná studia všech akreditovaných doktorských studijních programů za období od 1. 11. 2007 do 31. 10. 2010 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = vážený průměr počtu absolventů P studií za poslední 3 roky (váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Ukazatel A (výpočet limitů; parametr VKM - pouze absolventi P studií): Absolvovaná studia všech akreditovaných doktorských studijních programů za období od 1. 11. 2006 do 31. 10. 2009 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Výpočet = = vážený průměr počtu absolventů P studií za poslední 3 roky (váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Financování VVŠ 2012 → vstup do parametru VKM pro ukazatele K (dříve B3) + A (výpočet limitů) Ukazatel K (dříve B3): Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2010 do 31. 10. 2011 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií
  • 25. 25 + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + u B studií násobený navíc koeficientem bonifikujícím absolventy bakalářského studia nepokračující ve studiu na vysoké škole do 2 let od ukončení studia („škola, jejíž absolventi do dvou let po ukončení bakalářských studijních programů nepokračují v dalším studiu na vysoké škole, bude zvýhodněna tím, že pro finanční příspěvek za tyto absolventy bude mít multiplikativní koeficient hodnotu 1,5“) + násobený nestandardizovanými mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Ukazatel A (výpočet limitů): Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2009 do 31. 10. 2010 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Výpočet = = počet absolventů (bez KEN) u B, M, N a P studií + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + u B studií násobený navíc koeficientem bonifikujícím absolventy bakalářského studia nepokračující ve studiu na vysoké škole do 2 let od ukončení studia („škola, jejíž absolventi do dvou let po ukončení bakalářských studijních programů nepokračují v dalším studiu na vysoké škole, bude zvýhodněna tím, že pro finanční příspěvek za tyto absolventy bude mít multiplikativní koeficient hodnotu 1,5“) + násobený mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Financování VVŠ 2013 → vstup do ukazatele K (do ukazatele A pro výpočet limitů vstupuje pouze průměrná míra zaměstnatelnosti absolventů za poslední 3 roky) Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2011 do 31. 10. 2012 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií
  • 26. 26 + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + násobený standardizovanými mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Financování VVŠ 2014 → vstup do ukazatele K (do ukazatele A pro výpočet limitů vstupuje pouze průměrná míra zaměstnatelnosti absolventů za poslední 3 roky) Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2012 do 31. 10. 2013 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + násobený standardizovanými mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2) Financování VVŠ 2015 → vstup do ukazatele K (od roku 2015 míra zaměstnatelnosti absolventů do ukazatele A pro výpočet limitů NEVSTUPUJE) Absolvovaná studia všech akreditovaných studijních programů za období od 1. 11. 2013 do 31. 10. 2014 podle SIMS, u nichž aspoň jedna část historie studia byla hrazena z prostředků MŠMT. Normativní počet absolventů = = počet absolventů násobený koeficientem ekonomické náročnosti (KEN) u B, M, N a P studií + násobený multiplikativními koeficienty podle typu studijního programu (u B studií = 1; u M studií = 1,5; u N studií = 0,5 a u P studií = 2 až do SDS+1 včetně a v každém dalším půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25 (nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2 a dále až hodnoty 1 při délce studia SDS+3 a více) + násobený standardizovanými mírami zaměstnatelnosti absolventů u B, M, N a P studií (vážený průměr za poslední 3 roky – váhy: 50% pro rok t, 30% pro rok t-1, 20% pro rok t-2)