1. Kristýna Havlová
Sakrální práce Josipa Plečnika
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
Jako téma své práce jsem zvolila genezi Plečnikova kostela Nejsvětějšího srdce Páně. K tomuto
rozhodnutí mě vedl zájem o osobu architekta, ale především pak o jeho dílo na území České republiky.
Studuji Sdružená uměnovědná studia, obor spojující všechny druhy umění, architekturu nevyjímaje.
Původním záměrem bylo obsáhnout v textu veškeré Plečnikovy sakrální stavby, což se však ukázalo
jako velmi rozsáhlý námět, nevhodný pro práci tohoto formátu. Nakonec jsem tedy vybrala pouze
jeden z kostelů a to ten pražský.
Architekt, rodák z Lublaně, žák Otto Wagnera a přítel Jana Kotěry Josip Plečnik (1872 – 1957) má na
svém kontě celou řadu světských i sakrálních staveb. Vedle známé přestavby Pražského hradu, jsou to
například budova Slovinské národní knihovny, Zdymadlo na Lublanici, lublaňský hřbitov a mnoho
církevních svatostánků ve Slovinsku i v jiných zemích Evropy. Do poslední zmíněné skupiny patří
také kostel Nejsvětějšího srdce Páně na pražských Vinohradech.
O stavbě chrámu na náměstí Jiřího z Poděbrad se uvažovalo již dávno před první světovou válkou,
neboť do té doby byl v Královských Vinohradech, tehdy ještě samostatném městě, pouze jeden kostel,
a to Svaté Ludmily na náměstí Míru. Sám Plečnik nedokázal pochopit „že předměstí velké jako celá
Lublaň má dvě fary a jen jeden kostel.“ (Prelovšek 2003: 213).
Přestože "Spolek pro vybudování druhého chrámu Páně na Královských Vinohradech“ existoval již od
roku 1914, byla architektonická soutěž za účelem vybudování nového kostela vypsána až po první
světové válce v roce 1919. Do soutěže se překvapivě přihlásil velký počet, především mladých,
architektů. V porotě hodnotící návrhy zasedali zástupci církve (biskup dr. Antonín Podlaha, farář
František Škarda, kaplan Alexandr Titl), městské rady (starosta Vinohrad A. Beneš) a odborníci (arch.
Kamil Hilbert, prof. Jan Kotěra, dr. Petřík, dr. Beneš a arch. Josef Fanta) Do užšího kola se dostali tři
kandidáti, arch. Jindřich Merganc, arch. Alois Mezera a arch. Vacek s ing. Lednem, ale přesto byl,
mimo soutěž, osloven i tehdejší profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze a architekt přestavby
Pražského hradu, Josip Plečnik (www.srdcepane.cz). Tomu se však z počátku do práce na chrámu
nechtělo: „Přemýšlel jsem o zdejších poměrech, pozoroval život a různé vlivy, snažil jsem se vniknout
do duše lidu pražského ve směru náboženském, ale nedopracoval jsem se nijaké pevniny.“ (Hájek
1999: 02:28). Nakonec se však, snad pro důvěru, kterou do něj vkládalo sdružení „Společnost
architektů“, a díky přátelství s vinohradským kaplanem Alexandrem Titlem, rozhodl pro zhotovení
návrhů.
Inspirací prvních variant se stala slovanská hromadná shromaždiště, spolu se starokřesťanskými
chrámy. Podstatnou roli tu hrála i Paladiova myšlenka dvouvrstvého pláště v průčelí (Prelovšek: 214)
1

2. a tedy návrat k čistotě a jednoduchosti antické architektury. Velmi důležitým zde byl návrh oltáře jako
ústředního bodu, viditelného a dostupného ze všech stran. (Hájek: 03:35)
Původním požadavkem, z něhož však v důsledku nedostatku financí sešlo, byl kostel obklopený farou,
školou, obytnými domy a vítězným obloukem, s tím že středobodem celé kompozice by byla kostelní
zvonice (Prelovšek: 214). Vedle nízkého kapitálu tomuto plánu však bránily i letité spory o vlastnictví
pozemků, které pomohla vyřešit až Právnická fakulta roku 1928. (Hájek: 05:04) 1. pražský návrh se
nakonec stal výchozím vzorem pro kostel Svatého Františka v Lublani. Už od dob studií si Plečnik
vážil osoby a názorů architekta Gottfrieda Sempera, od něhož převzal nejen inspiraci v textilních
námětech, ale také řadu životních hesel, z nichž jmenujme alespoň parafrázované: „Když nevíte jak dál,
tak je dobré vrátit se zpátky a začít znovu.“. (Šmídek 2009)
Roku 1927 tedy přišel Plečnik s úspornějším konceptem projektu, což obnášelo celkové zjednodušení
(jednolodní prostor) a snížení stavby, čímž došlo ke zlepšení akustiky a nižším tepelným ztrátám (Ibid:
05:30). K posvěcení základního kamene došlo roku 1928, ovšem samotné budování základů začalo až
téměř o rok později. Hlavním stavebním materiálem se staly cihly a dřevo, po vzoru biblického
chrámu v Jeruzalémě (Prelovšek: 216). Úlohou architekta bylo vedle samotného chrámu navrhnout
také podobu náměstí Jiřího z Poděbrad. Plečnik se tedy rozhodl umístit kostel do středu parku, tak aby
byl dobře viditelný ze všech stran a jeho monumentalitu podtrhl zvonicí umístěnou mezi loď a sakristii.
Výška zvonice je totožná s délkou lodi a celá stavba svým vzhledem připomíná středověkou katedrálu,
což umocňují i veliké hodiny na místě chrámové rozety a jehlanovité věžičky po obou stranách
kampanily. Po vzoru antického umění „zabalil“ architekt celý kostel do jakéhosi hermelínového pláště,
což znázornil světlými žulovými kvádry na tmavém pozadí a motivem draperií na bílé omítce (ty
nahradily původně zamýšlené, leč nákladné sochy andělů nad portály). Atribut královského (Kristova)
pláště doplňuje třímetrové měděné srdce s čtyřmetrovým křížem, k čemuž se váže hlavní Plečnikova
myšlenka: „Nejsvětější srdce Ježíšovo, vládni v Čechách.“.(Hájek: 9:10)
V podzemí kostela se nachází kaple, opět připomínající staroslovanská shromaždiště, zakončená
valenou klenbou, do níž byly vloženy kameny z pražských kostelů, nalezených při vykopávkách na
Hradě. Ty měly symbolizovat „ sepětí věčně živého křesťanství s moderní dobou“(Ibid 06:51).
Na výzdobě interiérů celého chrámu se podílel především Plečnik sám, co nestihl do svého návratu na
Slovinsko, dokončil jeho nástupce Otto Rothmayer. Sochařské práce pak byly svěřeny Damiánu
Pešanovi, autorem křížové cesty je malíř František Doubek a skleněné vitráže navrhl Karel Svolinský.
(www.archiweb.cz) Presbytář nechal Plečnik po vzoru karlštejnských kaplí vyzdobit zlatými svícny a
tabernáklem osázenými drahokamy, ač z finančních důvodů často nepravými.
V současné době je kostel Nejsvětějšího srdce Páně na seznamu předběžných kulturních památek,
navrhovaných pro zápis do UNESCO v období 2007 až 2018. (Ibid).
2

3. Anotace:
Práce pojednává o historii chrámu Nejsvětějšího srdce Páně od Josipa Plečnika, jehož stavba byla na
pražských Vinohradech zahájena na konci dvacátých let 20. století. Text se zabývá především
okolnostmi vzniku tohoto kostela, v menší míře pak také jeho výslednou podobou a řešením interiérů.
Klíčová slova:
Plečnik, architektura, kostel, Nejsvětější srdce Páně, Vinohrady
Požitá literatura:
PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: život a dílo. 2. vyd. Brno: ERA, 2003, viii, 376 s. ISBN 80-
86517-72-1
(Jeden z nejznámějších textů o Plečnikovi u nás, spolehlivý, často citovaný i v jiných médiích, velké
množství obrazových příloh, považuji jej za nejdůležitější z uvedených zdrojů pro svou práci – měla jsem
k dispozici také dílo: PLEČNIK, Josip. Josip Plečnik - architekt Pražského hradu. 1. vyd. v čes. jaz. Praha:
Správa Pražského hradu, 1996, 656 s. ISBN 80-902051-3-5, ale většina informací zde publikovaných se
shoduje s texty ve výše uvedené monografii)
Použité internetové zdroje:
Farnost Nejsvětějšího srdce Páně. Historie farnosti [online] [cit. 26. prosince 2012]
Dostupné z: ˂http://srdcepane.cz/?page_id=21˃
(Také často citovaný zdroj v jiných médiích, objevují se zde bližší informace k architektonické soutěži,
spolehlivý, podrobný, rozšířené informace z těchto stránek najdeme zde: BRÁTKOVÁ, Zlata. Archivní
pomůcky Archivu hlavního města Prahy, 230104/03, Farní úřad Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech
1884- 1950, Praha [online - pdf ]. 2011 [cit. 27. prosince 2012] Dostupné z: ˂www.ahmp.cz/page/docs/AP-
522-fara-NSP-Vinohrady.pdf˃, kde jsou užitečné odkazy k dalším zdrojům)
Archiweb. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně [online]. 2004 [cit. 27. prosince 2012] Dostupné z:
˂http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1272˃
(Mnoho hesel z oblasti architektury – naší i zahraniční, jednoduché vyhledávání, srozumitelnost, odkazy
k literatuře, odkazy k souvisejícím článkům)
3

4. Odborný článek - elektronická podoba:
ŠMÍDEK, Petr. Přednáška Damjana Prelovšeka v Praze.[online]2009 [cit. 27. prosince 2012]
Dostupné na ˂ http://www.archiweb.cz/news.php?type=arch&action=show&id=6876˃
(Článek o návštěvě D. Prelovška v České Republice- autora řady textů o Plečnikovi, zmínky i o osobě
architekta, spolehlivost, podrobnost, nové poznatky)
Jiné zdroje (televizní dokument):
HÁJEK, Vítek. Deset století architektury - Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně [DVD – soukromý
archiv] Praha: Česká televize, 1999, 15 min [cit. 26. prosince 2012]
(Jeden z lepších dílů tohoto dokumentárního seriálu, nové poznatky, spolupráce s architektem Zdeňkem
Lukešem – spolehlivost, podrobnost,
4