1. Environmentální problematika Horažďovic a okolí
Vybrala jsem si toto téma, protože ho budu zpracovávat pro seminární práci. Tato seminární práce
slouží k ukončení předmětu Environmentální vzdělávání. Původní téma bylo regionální
environmentální problematika (Environmentální SWOT analýza regionu). Vybrala jsem si Horažďovice
a okolí, protože z této oblasti pocházím. Také jsem si říkala, že toto téma bude méně obvyklé.
Anotace
Práce pojednává o Horažďovicích a jejich okolí. Zabývá se půdním pokryvem, zdroji vody a
nakládáním s odpadními vodami. Dále pojednává o ovzduší, zemědělství a průmyslu. Největší část se
věnuje odpadům a zacházením s nimi. Také se v ní zmiňuje legislativa spojená s nakládáním s odpady.
V závěru jsou zmínky o lesech a ochraně přírody.
Horažďovice jsou třetí největší město okresu Klatovy, leží na levém břehu řeky Otavy v
nadmořské výšce 427 m. Podél nivy Otavy mezi Sušicí a Horažďovicemi se na svahovinách
vápenců vyvinuly okrsky rendziny typické a kambizemní. V půdním pokryvu Klatovska
převládají hnědé půdy.
Globální vodovodní síť má město Horažďovice (zásobuje i Třebomyslice, Předměstí a
Horažďovickou Lhotu). Město Horažďovice je v současné době téměř zcela zásobeno pitnou
vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Několik domů využívá též zásobení z domovních
studní. Zdrojem vody pro vodovod pro veřejnou potřebu je prameniště Ostrov o vydatnosti
max. 35 l/s. Ve městě jsou ještě další dvě prameniště, a to: Prácheň a Lipky. Historickým
zdrojem města je prameniště Prácheň s gravitačním odtokem do vodojemu Prácheň o objemu
100 m3 v katastru obce Velké Hydčice. Toto prameniště, vč.VDJ Prácheň není již řadu let v
provozu vzhledem k malé vydatnosti.

2. Prameniště Lipky se nevyužívá vzhledem k nemožnosti dodržení pásem hygienické ochrany.
Město Horažďovice má centrální ČOV která odkanalizovává převážnou část sídla.
Většina území je dobře odvětrávána, převládá jihozápadní až západní proudění vzduchu.
Znečištění ovzduší klesá, na většině území nepřesahují průměrné roční imisní koncentrace
základních sledovaných látek – oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prašného aerosolu – hodnotu
10 až 20 mikrogramů na m3.
Rostlinná výroba okresu je zaměřena na pěstování pšenice a ječmene, zvyšují se osevní
plochy řepky. Vzhledem k podhorskému charakteru území se pěstují také brambory
(konzumní i průmyslové).
Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu. Chovají se také kozy a ovce.
Silnými stránkami jsou tradice zemědělství v okolí Horažďovic a existence moderních
zemědělských podniků v kombinaci s drobnými farmáři. Slabými stránkami jsou půda
průměrné kvality, nešetrné hospodaření na půdě a neexistence ekologického hospodaření.
Příležitosti jsou realizace komplexních pozemkových úprav včetně společných zařízení a
možnost získání dotačních prostředků EU na obnovu pastevního způsobu hospodaření.
Hrozbami jsou pokračující znehodnocování půdy produkty z velkovýrob (centrálního
zpracování škrobu v okolí škrobárny Horažďovice, kejdy z velkochovů prasat) a
znehodnocování půdy chemickými látkami.
Průmysl okresu se soustřeďuje hlavně do 3 středisek: Klatovy, Sušice a Horažďovice, což
jsou také 3 největší města okresu. Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky patří Šumavské
vápenice a omítkárny, Otavské strojírny, Drůbežářské závody Klatovy.
K zajištění plnění povinností Města Horažďovice, jako původce odpadu, byl vytvořen
„Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních
odpadů“ dále jen „systém nakládání s komunálním odpadem“. Ten byl vydán formou obecně
závazné vyhlášky č. 2/2001. Systém nakládání s komunálním odpadem nastavil pro občany
(fyzické osoby) pravidla, jak nakládat s komunálním odpadem, který vzniká v jejich
domácnostech. Fyzické osoby jsou povinny komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a
předávat k využití a odstraňování podle stanoveného systému, pokud odpad samy nevyužijí
v souladu se zákonem. Městský systém nakládání s komunálním odpadem zahrnuje: Sběrný

3. dvůr, kontejnerový sběr využitelných odpadů, svoz směsného komunálního odpadu. Provoz
tohoto systému není levná záležitost, v současné době občana stojí 480,- Kč ročně, náklady
pro město jsou podstatně vyšší. Kromě komunálních odpadů mohou občanovi vznikat i jiné
odpady, které městský systém nakládání neřeší, např. stavební a demoliční odpady,
autovraky… O tyto odpady se musí každý postarat sám v souladu se zákonem a na vlastní
náklady. Často si neuvědomujeme, v kolika situacích jsme to právě my, kteří rozhodujeme o
tom kam se ten který druh odpadu dostane. Nastavená pravidla pro nakládání s odpady
v městě Horažďovice, dávají každému možnosti, aby odpad, jehož vzniku nešlo zabránit,
nekončil všechen v popelnicích a potažmo na skládkách. Často neochotu třídit odpad
zdůvodňujeme nedostatkem místa, malým počtem kontejnerů, nedostupným sběrným dvorem
atd.. Přesto se třídění odpadu v mnoha domácnostech stává samozřejmostí.
Na západním okraji města jsou smíšené lesy, vápnomilné bučiny a bory. Nižší a nejteplejší
severovýchodní část okresu Klatovy se dělí mezi dubobukový a bukový stupeň. Slabou
stránkou lesů je nepříznivá druhová skladba. Příležitostí jsou dotace na zalesňování pozemků.
Lesní monokultury jsou ohroženy kalamitami, především hmyzem a houbami.
Asi 1,5 km jihozápadně od města leží přírodní rezervace Prácheň. Porosty v rezervaci tvoří
suťový les s převahou lípy malolisté, velkolisté a javoru mléče, dubohabřina s převahou dubu
letního, zimního a habru obecného a borový les na minerálním podkladu. V rezervaci roste
poměrně bohatá hájová květena. Vyskytuje se tu např. lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý,
kruštík širolistý, prvosenka jarní aj. Na území bylo zjištěno 135 druhů živočichů, např. lejsek
černohlavý a užovka hladká, dále čmelák zemní, káně lesní, poštolka obecná, žluna šedá,
strakapoud velký, pěvuška modrá, pěnice slavíková, černohlavá, budníček lesní, větší, menší,
králíček ohnivý, rehek zahradní, červenka obecná, drozd zpěvný, sýkora babka, modřinka,
koňadra, brhlík lesní, šoupálek dlouhoprstý, rejsek obecný a slepýš křehký.
Klíčová slova: Horažďovice, půdy, voda, ovzduší, zemědělství, průmysl, odpady, lesy,
rezervace
Mackovčin, J. Zahradnický a kol., M. (eds.): Chráněná území ČR, sv. XI, Plzeňsko a
Karlovarsko, AOPaK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 2004
Jedná se o doporučenou literaturu od zadávajícího seminární práce.

4. Je to velmi obsáhlá knížka.
Obsahuje všechny potřebné informace.
Knížka je vydaná v roce 2004, takže je relativně aktuální.
Po jazykové stránce je knížka v pořádku a hlavně je i velmi poutavě psaná.
Wikipedia:About. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia
Foundation, 5 November 2001, last modified on 23 September 2011 at 08:29 [vid. 2011-10-18].
Dostupné z http://en.wikipedia. org/wiki/Wikipedia:About
http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Klatovy
Prezentované informace jsou přesné, objektivní a přiměřené.
Stránka je srovnatelná se stránkami:
http://www.sumavanet.cz
www.plzensky-kraj.cz
http://mapy.kr-plzensky.cz/prvak/html/PDF/KARTY/CZ032_0080_01.pdf
http://www.muhorazdovice.cz/muhd/user/OdpadoveHospodarstvi/1ObecneOOdpadech.htm
které se také zabývají tímto okresem.
Stránka byla naposledy editována 13. 12. 2012 v 21:14
Styl jazyka odpovídá široké veřejnosti, pro kterou je článek určen.
Stránka obsahuje funkční linky a odkazy.
Kočí, Vladimír, Tatiana Krečmerová, Zdenka Kotoulová. 2010. "Koncepty integrovaných systémů
nakládání s komunálním odpadem v ČR z pohledu LCA. (Czech)." Waste Forum 2010, no. 3: 176-191.
Environment Complete, EBSCOhost
Prezentované informace jsou přesné objektivní a přiměřené.
Cíl jazyka odpovídá zamýšlenému publiku.
Mohu zjistit datum publikování.
Informace jsou podloženy objektivními argumenty.
Jsou známa jména autorů článku.