1. 1
Exkurze do slovinských knihoven
Dne 2. 5. jsme se v brzkých ranních hodinách vypravili na exkurzi
do Slovinska. Nemilou věcí bylo to, že jsme museli menší a pohodlnější
autobus vyměnit za větší a méně pohodlný. Toto zdržení nás poněkud
posunulo v našem harmonogramu, ale netrvalo dlouho a už jsme byli
na cestě do Rakouska.
Cestou jsme do týmů dostali nádherné brožurky se zajímavostmi
o Rakousku a Slovinsku, s mapkami a také se zajímavými úkoly, které
jsme museli splnit, abychom „prošli“ tímto předmětem.
Naše první zastávka byla (kromě pauzy u pumpy) v rakouském městě
Graz neboli Štýrském Hradci. Dostali jsme rozchod a vypravili
se prozkoumávat město. My s kamarádkou jsme chviličku bloudily
městem a nejdříve se vypravily koupit si něco do místního Sparu. Pak
jsme se rozhodly, že zjistíme, kde se nachází Uhrturm – hodinová věž
a hrad. Rozhodly jsme se však, že hrad nenavštívíme, místo toho jsme se
vydaly na Murinsel, uměle vytvořený ostrov na řece Mur.
Je to moderně pojatý ostrov, uvnitř kterého se nachází kavárna
a amfiteátr a tento ostrov mne velmi oslovil, zejména po designové
stránce.
Graz, co se designu týče, se kromě Murinselu pyšní další moderně
pojatou budovou, kterou je Kunsthaus, neboli Dům umění, jinak též
nazývaný „Friendly Alien.“ Stavbou opravdu mimozemšťana připomíná,
doopravdy má však znázorňovat lidskou hmotu.
Naší poslední zastávkou v prohlídce po Grazu byl Dóm a přilehlé
mausoleum.
3. 3
Navečer jsme dojeli do Lublaně, hlavního města Slovinska.
Večer jsme se akorát ubytovali a vyrazili poznávat večerní město a místní
restaurace. Já osobně jsem měla pivo Union, které mi moc teda
nechutnalo, ale zážitek vynahradil rozhovor se dvěma slovinskými
číšníky, neboť jedním z úkolů bylo, navázat kontakt s místními, což se
nám velmi povedlo a mám z toho radost. Naše skupinka se ještě večer
vypravila do lokace Metelkova. Nevím, proč jsem se tolik bála, snad
proto, že mi bylo řečeno, že je to undergroundová čtvrť a něco jako
brněnský Cejl, nakonec jsem se však bála zbytečně, ale z prohlídky nic
moc nebylo.
Další den jsme se vydali na exkurzi do Městské knihovny. Tato knihovna
mne oslovila – i když se nachází v zapadlém průjezdu, interiéry jsou
moderní, dětské oddělení je velmi hravé, mediatéka je skvěle zařízená
a má poutavý vchod. Místní knihovníci byli moc milí a vstřícní.
Knihovna má také plus za dobrou propagaci, mezi niž patří například
Bibliobus - autobus plný knih, nebo také knihovník, který jezdí na kole
a objíždí uživatele, kteří nemohou do knihovny dojít například kvůli
zdravotním důvodům. Jde vidět, že knihovna toho pro své uživatele dělá
víc než dost. Celkově ve mně knihovna zanechala pozitivní dojem.
Poté následovala pauza a prohlídka města. V rámci ní jsme s kamarádkou
vylezly na jeden z nejvyšších bodů Lublaně – mrakodrap Nebotičnik,
odkud byl nádherný výhled na celou Lublaň. Navštívily jsme i park Tivoli
a já ochutnala lublaňskou zmrzlinu. Bohužel na hrad jsme se zase
nestihly vypravit, tak snad někdy příště.
Odpoledne nás čekala návštěva Národní a univerzitní knihovny
v Lublani. Zvenku nádherná architektura, zevnitř jsme toho bohužel
moc neviděli, protože cílem exkurze zjevně byla powerpointová
prezentace a i když knihovníci byli také přívětiví a milí, více se mi líbila
Městská knihovna, než ta univerzitní.
6. 6
Posledním městem byl Maribor, do kterého jsme se přesunuli ve středu
večer. Městečko je to pěkné, ovšem po dojmy nabité Lublani mi přišlo
opravdu maličké a méně zajímavé. Na městečku mě zaujalo náměstí,
Univerzitní knihovna, Lékařská fakulta mariborské univerzity
a nejzavedenější pizza v Mariboru.
V Mariboru jsme se večer opět podívali do nějakých těch restaurací, my
objevily výbornou restauraci, kde dělají moc dobrou pizzu. A další den
nás čekala Univerzitní knihovna v Mariboru.
Nejprve jsem viděla mariborskou univerzitu, která se mi architektonicky
velmi líbila a až poté jsme šli do Univerzitní knihovny. Ta mě zaujala,
opět na mě působila moderně, měla hezké interiéry. Co musím
vyzdvihnout je, že knihovníci dbají na historii a kulturu Slovinska v této
knihovně a zaměřují se také na vzdělání studentů. Studenti mají
k dispozici boxy, ve kterých mohou studovat, kopírování, „obývací
pokoj“ ve kterém mohou hrát na piano, sledovat DVD nebo poslouchat
hudbu. Nejvíc mě asi okouzlila sbírka Rudolfa Maistera, neboť miluju
staré knihy a dýchla na mě vzpomínka všech zámeckých knihoven.
Tečkou za exkurzí v této knihovně byl snad už jen úžasný rozhovor
s místní knihovnicí, kdy jsme získaly odpovědi na otázky, což bylo také
součástí úkolu.
Když bych měla exkurzi shrnout, tak musím říct, že to bylo opravdu
skvělé. Lublaň mi otevřela oči, tak čisté ulice jsem už dlouho neviděla,
poznala jsem nové lidi, hovořila s nimi anglicky, dozvěděla se nové
informace, poznala jsem mnoho krásných památek a míst a byla u nich
s lidmi, které mám ráda. Doufám, že příští rok exkurze bude a už se na ni
moc těším!
A na poslední stránce ještě fotky z Mariboru.
Jana Švédová, 463310
