Download to read offline
Ochová Slovinsko
- 1. 449569 Veronika Ochová VIKBB69 Exkurzedo knihoven 2017 Letošní destinací exkurze se stalo Slovinsko a nyní už vím, že to byla skvělá volba. Osobně tyto exkurze vnímám jako možnost dostat se někam, kam bych se sama od sebe asi jen tak nepodívala a kredity za tento předmět jsou vlastně takový bonus . Hodnocení programu a organizace exkurze I přes několik karambolů, které nás při cestě potkaly (malý autobus, do kterého se nevešli všichni, ubytovávání v Lublani, nevrácený klíč od ubytování) program probíhal bez větších komplikací. V prvé řadě musím ocenit, že proběhla doplňková prohlídka města Gratz v Rakousku hned první den a ne až po cestě zpátky, jak tomu bylo na předešlé exkurzi, osobně mi to takto vyhovovalo více. I tentokrát jsme byli rozděleni do skupin, které musejí splnit úkoly v požadovaném počtu bodů, i zde musím vyzdvihnout jasný progress oproti předešlé exkurzi. Skupiny tentokrát tvořili dvojice, které spolu sedí v autobuse, nestalo se tedy jako v Polsku, že jsem skončila ve skupině s lidmi, které jsem předtím v životě neviděla (a s největší pravděpodobností už ani
- 2. neuvidím) a kteřípři každém rozchodu okamžitě mizeli po vlastní trase, čímž se plnění úkolů stávalo ještě složitější. Dále se mi líbí systém deníčků, přece byli skladnější než obyčejné sešité listy A4 v Polsku a navíc obsahoval i mapičky a zajímavosti. Co se týče samotného systému úkolů, s tím se prostě nějak nedovedu sžít. Samozřejmě chápu, že je nutný nějaký výstup, abychom si své kredity zasloužili, na druhou stranu si myslím, že to dost často odvádělo pozornost a exkurze se tak stávala honbou za bodíky. Ale budiž, kromě zpovídání 4 cizích lidí jsem neměla s plněním žádného úkolu problém. Během naší návštěvy jsme prošli dohromady 3 knihovny: Městskou knihovnu a Národní a univerzitní knihovnu (ano opravdu 2 v 1) v Lublani a poslední den Univerzitní knihovnu v Mariboru. Je zajímavé vidět, jak knihovní systém funguje mimo ČR, mohli jsme porovnat co mají jinak (štítky na knihách), co u nich chybí nebo naopak co mají navíc (oddělení pro hledání práce, dílna na restaurování knih, bibliobus) a také možnost posbírat nějakou tu inspiraci.
- 3. Městská knihovna, kteráse nachází v prostorách bývalého supermarketu působí trochu zvláštně, ale na druhou stranu se jim musí nechat, že i přes tento fakt se jim podařilo vytvořit knihovnu s příjemným zázemím. Z Národní a univerzitní knihovny jsme toho bohužel mnoho neviděli, nebylo nám umožněno nahlédnout do čítáren, abychom nerušili přítomné studenty, tento nedostatek vynahrazoval náš energický průvodce, který by zvládl o knihovně povídat dlouhé hodiny.
- 4. Poslední zmiňovaná Univerzitníknihovna na mě působila zvláštně známým dojmem, prostě taková klasická univerzitní knihovna, zde mě zaujali samostatné kóje, kam se člověk může zavřít a v klidu studovat. V závěru této části musím také zmínit, že jídlo a ubytování v obou městech bylo nadstandartní a příjemně překvapilo, zde si dovolím zdržet se srovnání s Polskem. Za největší plus považuji dostatek volného času, který jsme mohli věnovat prohlídce města či jinému volnému programu. Zážitky ze Slovinska Zatímco v případě Polska jsem si udělala čárku za účast a necítím potřebu se tam někdy vracet, v případě Slovinska je můj pocit přesně opačný. Před exkurzí jsem toho o Slovinsku moc nevěděla, a proto jsem byla zvědavá jaké to tam bude. Za sebe mohu říct, že jsem přímo nadšená. Slovinsko na jednu stranu působí zvláštně známým dojmem a přesto je jiné než na co jsme zvyklí. Všechno je tam tak nějak zelenější a čistější, za celou dobu jsem nenarazila na hrůzy sovětské architektury, i takové paneláky ve Slovinsku zkrátka vypadají a i působí jinak. Lidé ve Slovinsku jsou milí a ochotní tak nějak přirozeně, rozhodně to není taková ta hraná srdečnost, se kterou se můžeme setkat v turistických destinacích. Například pobočky české pošty jsem vždy považovala za imitace vetešnictví, na slovinské poště jsem se přesvědčila, že může být i hůř (Že by to souviselo s tím, že obě pošty mají stejné logo?). Nakonec došlo i na drobné rozdíly. Objednat si pizzu s olivami ve Slovinsku znamená dostat pizzu s jednou olivou uprostřed (potvrzeno z více zdrojů).
- 5. Z porcovaného toaletníhopapíru jsme byli všichni tak nějak paf, ale nejcitelnější rozdíl mezi Slovinskem a Českou republikou jsme zaznamenali samozřejmě v hospodě. Zatímco v ČR máte natočeno další pivo, ještě než dopijete to první, obsluha ve Slovinsku vydržela propalování pohledem pětičlenné žíznivé návštěvy cca čtvrt hodiny a nakonec zareagovala až na zavolání.
- 6. Závěrem doufám, žebudu mít příležitost Lublaň opět navštívit, nejen protože jsem nestihla ochutnat Pizza burek, ale také protože mě město doslova nadchlo. Čisté ulice, přiměřené množství lidí na m2 (mé asociální já přímo zajásalo), vynikající zmrzlina… V podstatě vše co člověk ke spokojenosti potřebuje. A ruku na srdce, kdo by se nechtěl vrátit někam, kde jeden kopeček zmrzliny vypadá takhle: