The Greek version of Esther, found in the Septuagint, contains six additions not found in the Hebrew version of Esther that is in most Bibles. These additions to Esther consist of a prologue, prayers by Mordecai and Esther, the texts of the decrees from King Ahasuerus, amplifications to, and elaborations of, the narrative, and a postscript.

2. KAPITOLA 10
4 Tehdy řekl Mardocheus: To učinil Bůh.
5 Pamatuji si totiž sen, který jsem o těchto
věcech viděl, a nic z toho se nezklamalo.
6 Z malé fontány se stala řeka a bylo světlo,
slunce a mnoho vody. Tato řeka je Ester,
kterou si vzal král za ženu a učinil ji
královnou.
7 A ti dva draci jsem já a Aman.
8 A národy byly ty, které se shromáždily, aby
zničily jméno Židů:
9 A mým národem je tento Izrael, který volal
k Bohu a byl zachráněn, neboť Hospodin
zachránil svůj lid a Hospodin nás vysvobodil
ze všeho toho zla a Bůh činil znamení a velké
divy, které se nestaly. mezi pohany.
10 Proto učinil dva losy, jeden pro lid Boží a
druhý pro všechny pohany.
11 A tyto dva losy přišly v hodinu, čas a den
soudu před Bohem mezi všemi národy.
12 Bůh se tedy rozpomenul na svůj lid a
ospravedlnil své dědictví.
13 Proto jim ty dny budou v měsíci Adar,
čtrnáctého a patnáctého dne téhož měsíce, se
shromážděním a radostí a radostí před Bohem,
podle pokolení na věky mezi jeho lidem.
KAPITOLA 11
1 Ve čtvrtém roce vlády Ptolemea a Kleopatry
přinesli Dositheus, který prohlásil, že je
knězem a Levita, a jeho syn Ptolemeus tento
list Phurim, o kterém tvrdili, že je stejný, a že
Lysimachos, syn Ptolemaův, který byl v
Jeruzalémě, vyložil to.
2 Druhého roku vlády velikého Artexerxe,
prvního dne měsíce nisanu, měl Mardocheus,
syn Jaira, syna Semeiho, syna Cisaiho, z
pokolení Benjamína, sen.
3 Který byl Žid a bydlel ve městě Súsa, velký
muž, který byl služebníkem na královském
dvoře.
4 Byl také jedním ze zajatců, které
babylonský král Nabuchodonosor odnesl z
Jeruzaléma s judským králem Jechoniášem; a
tohle byl jeho sen:
5 Hle, hluk vřavy s hromem a zemětřesením a
vřavou v zemi:
6 A hle, dva velcí draci vystoupili připraveni
k boji a jejich křik byl veliký.
7 A na jejich křik byly všechny národy
připraveny k boji, aby mohly bojovat proti
lidem spravedlivým.
8 A hle, den temnoty a temnoty, soužení a
úzkosti, soužení a velkého pozdvižení na zemi.
9 A celý spravedlivý národ byl zděšen, bál se
vlastního zla a byl připraven zahynout.
10 Potom volali k Bohu a na jejich volání,
jakoby z malého pramene, byla způsobena
velká potopa, dokonce velká voda.
11 Vzešlo světlo a slunce, a ponížení byli
povýšeni a pohltili slavné.
12 Když se Mardocheus, který viděl tento sen
a co se Bůh rozhodl udělat, probudil, měl
tento sen na mysli a až do noci ho ze všech sil
toužil poznat.
KAPITOLA 12
1 Mardocheus odpočíval na nádvoří s
Gabathou a Tharrou, dvěma královými
eunuchy a strážci paláce.
2 A on slyšel jejich úklady, vyhledal jejich
záměry a dozvěděl se, že se chystají položit
ruce na krále Artexerxe; a tak osvědčil krále z
nich.
3 Potom král prohlédl dva eunuchy, a když se
k tomu přiznali, byli uškrceni.
4 Král o těch věcech udělal záznam a
Mardocheus o tom také napsal.
5 Král tedy přikázal, aby Mardocheus sloužil
u dvora, a za to se mu odměnil.
6 Ale Aman, syn Agagejského Amadatha,
který měl u krále velkou čest, se snažil
obtěžovat Mardochea a jeho lid kvůli dvěma
eunuchům krále.
KAPITOLA 13
1 Opis dopisů byl tento: Velký král
Artexerxes píše tyto věci knížatům a
místodržitelům, kteří jsou pod ním, od Indie
až po Etiopii ve sto sedmi a dvaceti
provinciích.
2 Potom jsem se stal pánem nad mnoha
národy a měl jsem vládu nad celým světem,
nepovznášel jsem se s domýšlivostí své

3. autority, ale choval jsem se vždy spravedlivě
a vlídně, rozhodl jsem se usadit své poddané
neustále v klidném životě a království
mírumilovné a otevřené pro průchod do
nejzazších končin, aby obnovil mír, po kterém
touží všichni lidé.
3 Když jsem se tedy zeptal svých rádců, jak
by se to mohlo uskutečnit, Amane, který mezi
námi vynikal moudrostí a byl schválen pro
svou stálou dobrou vůli a neochvějnou
věrnost a měl čest druhého místa v království,
4 Prohlásili nám, že ve všech národech po
celém světě byl rozptýlen jistý zlomyslný lid,
který měl zákony odporující všem národům a
neustále pohrdal přikázáními králů, takže
sjednocení našich království, námi počestně
zamýšlené, nemůže jít. vpřed.
5 Když tedy vidíme, že pouze tento lid je
neustále v opozici vůči všem lidem, liší se
podivným způsobem svých zákonů a zlem,
které postihuje náš stát, dělajíce všechny
neplechy, které mohou, aby naše království
nebylo pevně ustaveno:
6 Proto jsme přikázali, aby všichni ti, kteří
jsou vám písemně označeni Amanem, který je
ustanoven nad záležitostmi a je vedle nás,
všichni, i se svými manželkami a dětmi, byli
úplně zničeni mečem svých nepřátel. beze vší
milosti a soucitu, čtrnáctého dne dvanáctého
měsíce adaru tohoto roku:
7 Aby ti, kteří jsou odjakživa i nyní zlomyslní,
jednoho dne s násilím vešli do hrobu, a tak i
nadále způsobili, že naše záležitosti budou
dobře vyřešeny a bez problémů.
8 Mardocheus pak přemýšlel o všech dílech
Páně a modlil se k němu,
9 Říkajíce, Pane, Pane, králi všemohoucí,
neboť celý svět je v tvé moci, a jestliže jsi
ustanovil, abys zachránil Izrael, není nikoho,
kdo by ti mohl odporovat:
10 Neboť ty jsi učinil nebe i zemi a všechny
divy pod nebem.
11 Ty jsi Pánem všeho a není žádného muže,
který by ti mohl odporovati, kterýž jest
Hospodin.
12 Ty víš všechno a víš, Pane, že jsem se
neklaněl pyšnému Amanovi ani z opovržení,
ani z pýchy, ani z žádné touhy po slávě.
13 Mohl jsem se spokojit s dobrou vůlí pro
spásu Izraele a líbat mu chodidla.
14 Ale učinil jsem to, abych nedal přednost
slávě lidské nad slávou Boží: nebudu se
klanět nikomu kromě tebe, Bože, ani to
nebudu činit v pýše.
15 A nyní, Pane Bože a králi, ušetři lid svůj;
ano, chtějí zničiti dědictví tvé od počátku.
16 Nepohrdej dílem, který jsi sobě vydal z
Egypta.
17 Vyslyš mou modlitbu a smiluj se nad svým
dědictvím, proměň náš zármutek v radost,
abychom žili, Hospodine, a chválili tvé jméno,
a nenič ústa těch, kteří tě chválí, Hospodine.
18 Podobně celý Izrael volal velmi vážně k
Hospodinu, protože jejich smrt byla před
jejich očima.
KAPITOLA 14
1Královna Ester se také bála smrti a uchýlila
se k Hospodinu:
2 A odložila své slavné roucho a oblékla si
roucho úzkosti a smutku, a místo drahých
mastí si pokryla hlavu popelem a trusem,
velmi pokořila své tělo a všechna místa své
radosti naplnila její vytrhané vlasy.
3 A modlila se k Pánu Bohu Izraele, řka: Pane
můj, ty jediný jsi náš Král;
4 Neboť mé nebezpečí je v mých rukou.
5 Od svého mládí jsem v pokolení své rodiny
slýchal, že jsi, Hospodine, vzal Izrael ze
všech lidí a naše otce ze všech jejich
předchůdců do věčného dědictví a splnil jsi,
co jsi jim slíbil.
6 A nyní jsme před tebou zhřešili, proto jsi
nás vydal do rukou našich nepřátel,
7 Protože jsme uctívali jejich bohy,
Hospodine, ty jsi spravedlivý.
8 Avšak neuspokojuje je, že jsme v hořkém
zajetí, ale oni mají ruce sražené svými
modlami,
9 Že zruší to, co jsi svými ústy ustanovil, a
zničí tvé dědictví a zacpou ústa těch, kteří tě
chválí, a uhasí slávu tvého domu a tvého
oltáře,
10 A otevři ústa pohanů, aby zvěstovali
chválu modlám a velebili na věky tělesného
krále.

4. 11 Pane, nedej své žezlo těm, kteří nejsou
ničím, a ať se nesmějí našemu pádu; ale
obracejte jejich úklad na sebe a udělejte mu
příklad, který to proti nám začal.
12 Pamatuj, Pane, dej se poznat v čase našeho
soužení a dej mi smělost, králi národů a Pane
vší moci.
13 Dej mi výmluvnou řeč v mých ústech před
lvem, obráť jeho srdce, aby nenáviděl toho,
kdo bojuje proti nám, aby byl konec jemu i
všemu, kdo je jemu podobný.
14 Ale vysvoboď nás svou rukou a pomoz mi,
kdo jsem zpustlý a kdo nemá jiné pomoci než
tebe.
15 Ty víš všechno, Hospodine; ty víš, že
nenávidím slávu nespravedlivých a v
ošklivosti mám lože neobřezanců a všech
pohanů.
16 Znáš mou nutnost, neboť se mi hnusí
znamení svého vysokého postavení, které je
na mé hlavě ve dnech, kdy se ukazuji, a že ho
mám v ošklivosti jako menstruační hadr a že
ho nenosím, když jsem v soukromí. moje
maličkost.
17 A že tvá služebnice nejedla u stolu
Amanova, a že jsem si nevážil královy
slavnosti a nepil vína z úliteb.
18 Ani služebnice tvá se neradovala ode dne,
kdy jsem byl přiveden sem, až sem, ale v tobě,
Pane Bože Abrahamův.
19 Nade vše mocný Bože, slyš hlas
opuštěných a vysvoboď nás z rukou
ničemných a vysvoboď mě z mého strachu.
KAPITOLA 15
1 A třetího dne, když ukončila své modlitby,
odložila svá smuteční roucha a oblékla si svůj
slavný oděv.
2 Když vzývala Boha, který je pozorovatelem
a spasitelem všech věcí, slavně ozdobena,
vzala s sebou dvě služebné:
3 A o toho, o kterého se opřela, jako by se
laškovně nosila;
4 A druhá ji následovala a nesla svůj vlak.
5 A byla ryšavá pro dokonalost své krásy, a
tvář její byla veselá a velmi přívětivá, ale
srdce její bylo úzkostné strachem.
6 Potom prošla všemi dveřmi a postavila se
před krále, který seděl na jeho královském
trůnu, a byla oděna všemi jeho róbami
velebnosti, vše se třpytilo zlatem a drahými
kameny; a byl velmi děsivý.
7 Potom pozvedl tvář svou, která zářila
velebností, velmi zuřivě na ni pohlédl. I padla
královna, zbledla a omdlela, a poklonila se na
hlavu služebné, která šla před ní.
8Bůh pak proměnil ducha krále v mírnost,
který ve strachu seskočil ze svého trůnu a vzal
ji do náručí, dokud nepřišla opět k sobě,
utěšoval ji láskyplnými slovy a řekl jí:
9 Ester, co se děje? Jsem tvůj bratr, buď dobré
mysli:
10 Nezemřeš, ačkoli naše přikázání je obecné:
přistup.
11 A tak pozvedl své zlaté žezlo a položil je
na její krk,
12 A objal ji a řekl: Mluv ke mně.
13 I řekla jemu: Viděla jsem tě, pane můj,
jako anděla Božího, a srdce mé bylo
zarmouceno strachem před velebností tvou.
14 Nebo podivuhodný jsi, Pane, a tvá tvář je
plná milosti.
15 A když mluvila, padla do mdloby.
16 Tehdy se král znepokojil a všichni jeho
služebníci ji utěšovali.
KAPITOLA 16
1 Velký král Artexerxes knížatům a
místodržícím sto sedmadvaceti provincií od
Indie po Etiopii a všem našim věrným
poddaným pozdrav.
2 Mnozí, čím častěji jsou poctěni velikou
štědrostí svých milostivých knížat, tím více
jsou pyšní,
3 A snažte se ublížit nejen našim poddaným,
ale když nebudete moci snést hojnost,
vezměte do ruky cvičení také proti těm, kteří
jim dělají dobře:
4 A odnímejte nejen vděčnost z řad lidí, ale
také pozdvihujte se slavnými slovy oplzlých
lidí, kteří nikdy nebyli dobří, myslí si, že
unikají spravedlnosti Boží, kteří všechno vidí
a nenávidí zlo.
5 Často také slušná mluva těch, kteří jsou
svěřeni do správy záležitostí svých přátel,

5. způsobila, že se mnozí, kdo mají moc, stali
účastníky nevinné krve, a uvrhla je do
nenapravitelných pohrom:
6 Okouzlí nevinností a dobrotou knížat lží a
lstí jejich chlípného chování.
7 Nyní to můžete vidět, jak jsme prohlásili,
ani ne tak podle starověkých dějin, jako spíše,
když budete pátrat, co bylo v poslední době
bezbožně napáchané prostřednictvím
morového chování těch, kteří jsou nedůstojně
postaveni do autority.
8 A musíme se postarat o nadcházející čas,
aby naše království bylo tiché a pokojné pro
všechny lidi,
9 A to jak změnou našich záměrů, tak vždy
tím, že budeme věci, které jsou zřejmé,
posuzovat rovnoměrněji.
10 Neboť Aman, Makedonec, syn Amadathův,
skutečně cizinec od perské krve, vzdálený
naší dobrotě a jako cizinec od nás přijatý,
11 Doposud získal přízeň, kterou projevujeme
každému národu, protože byl nazýván naším
otcem a byl neustále uctíván ze všech dalších
osob až ke králi.
12 On však nenesl svou velkou důstojnost a
chystal se nás připravit o naše království a
život:
13 Mnohočetnými a lstivými lstími usiloval o
zkázu nás i Mardochea, který nám zachránil
život a ustavičně zajišťoval naše dobro, jakož
i bezúhonné Ester, účastnice našeho
království, s celým jejich národem.
14 Neboť takto uvažoval, když nás shledal
bez přátel, aby přeložil království Peršanů do
Makedonců.
15 Ale zjišťujeme, že Židé, které tento
ničemný ubožák vydal k úplnému zničení,
nejsou žádní zlí, ale žijí podle
nejspravedlivějších zákonů.
16 A aby byli dětmi nejvyššího a
nejmocnějšího, živého Boha, který nařídil
království jak nám, tak našim praotcům tím
nejznamenitějším způsobem.
17 Pročež učiníte dobře, když neuvedete do
praxe dopisy, které vám poslal Aman, syn
Amadathův.
18 Neboť ten, kdo dělal tyto věci, je pověšen
u brány Súsa s celou svou rodinou: Bůh, který
vládne všemu, rychle se mu pomstil podle
jeho pouští.
19 Proto zveřejníte opis tohoto listu na všech
místech, aby Židé mohli svobodně žít podle
svých vlastních zákonů.
20 A vy jim budete pomáhat, aby ještě téhož
dne, třináctého dne dvanáctého měsíce Adar,
byli pomstěni na nich, kteříž v čas soužení
jejich na ně přistoupí.
21 Všemohoucí Bůh se k nim totiž obrátil k
radosti v den, kdy by měl vyvolený lid
zahynout.
22Budete tedy při svých slavnostních svátcích
zachovávat vysoký den se všemi svátky.
23 Aby nyní i potom bylo bezpečí pro nás a
dobře postižené Peršany; ale těm, kteří se
proti nám spiknou, památník zkázy.
24 Proto každé město a země, které nebudou
jednat podle těchto věcí, budou bez milosti
zničeny ohněm a mečem a budou nejen
neprostupné pro lidi, ale také navěky
nejnenáviděnější vůči divokým zvířatům a
ptactvu.