Co se nepodařilo převázat aneb „původní“ vazby v rajhradské klášterní knihovně

411 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
411
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
4
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Co se nepodařilo převázat aneb „původní“ vazby v rajhradské klášterní knihovně

  1. 1. Co se nepodařilo převázat aneb „původní“ vazby v rajhradské klášterní knihovně Olomouc, 30.10.2013 PhDr. Jindra Pavelková
  2. 2. První doklady o vazbách knih – 2. polovina 17. stol.  za probošta Coelestina Arleta (1666-1683)  brněnský knihař Georg Leuthner (Leitner) – 70. léta  první snaha o pohledovou unifikaci  prkénková vazba potažená bílou vepřovicí s ornamentální slepotiskem a dvěma sponami  používáno první rajhradské supralibros na přední i zadní desce 2
  3. 3. 3
  4. 4. Poč. 18. století – proměna vazeb  bílé pergamenové vazby  použití na fond tištěný ale zejména na fond rukopisný  brněnští knihaři Benedikt Schreiber (poč. 18. stol.) a Martin Lier (20. léta 18. stol.) 4
  5. 5. Účty za knihařské práce  v letech 1670-1721  po roce 1764 po celou dobu správy probošta Otmara Conrada  Ivan Stiler – laik, který po roce 1721 zřídil v klášteře knihařskou dílnu  účty dnes nedochované 5
  6. 6. Otmar Conrad (1764-1812)    - lepenkové desky, potažené teletinou se zlacenými hřbety teletinovými zlacenými hřbety opatřovány i starší vazby knihy vázány opět v Brně u Vincence Milda a jeho vdovy Josefa Berna Wolfa (od r. 1790), Jakuba a Dominika Sauera (od r. 1804)  zavedeno nové supralibros a aliančním znakem a dvě exlibris  osobní Conradovo supralibors – stejné jako klášterní, doplněno písmeny O:C:P:R 6
  7. 7. 7
  8. 8. 8
  9. 9. Doba sekularizací  před vlastními sekularizacemi zisk knihovny olomouckého sufragána Jana Václava Xavera, svobodného pána z Freyenfelsu  erbovní supralibros bez legendy  erbovní exlibris s legendou: Joannes Wenceslaus Xauerius L. Baro de Freyenfels Dominus in Lösch Abbas Schimogiensis Eccl. Wratis. Collegi ad S. Crucem Canonicus  Jednotná úprava hřbetů dole s nápisem L.B. Freyenfels a signaturami typu „A 26“ 9
  10. 10. 10
  11. 11. Doba sekularizací  brněnští františkáni X mikulovští kapucíni  hřbety knih natřeny šedou olejovou barvou  knihy mikulovských kapucínů jinak upravené nápisy na hřbetě – nahoře je název díla a dole signatura 11
  12. 12. 12
  13. 13. Doba sekularizací  dominikáni u sv. Michala v Brně  papírový štítek na horním okraji hřbetu se signaturou typu „G. 3“ 13
  14. 14. 14
  15. 15. Doba sekularizací  brněnští kartuziáni  není jednotná úprava vazeb  identifikace podle supralibros  tisky z 16. století - vyobrazení Boha Otce s ukřižovaným Kristem a Duchem svatým s legendou „Sigillum Domus Brunensis S. Trinit. ordin. Carth.“  Tato podoba rovněž na mladších, většinou dřevěných vazbách potažených vepřovicí se slepotiskem  vazby pergamenové - menší zlacené supralibros 15
  16. 16. Doba sekularizací  Otmar Conrad – snaha po pohledové unifikaci  pokud ponechána původní vazba, upraven alespoň hřbet  přelepování exlibris původního majitele  na původní vazby umisťováno klášterní supralibros  při celkové převazbě knihy použita nejčastěji pergamenová vazba  méně časté převazby – teletina či hovězina  při úpravě hřbetu použita teletina či hovězina se zlaceným slepotiskem  nejvíce převazovány knihy z kapucínských a minoritských klášterů 16
  17. 17. 17
  18. 18. DĚKUJI ZA POZORNOST PhDr. Jindra Pavelková Moravská zemská knihovna v Brně Kounicova 65 a 601 87 Brno Jindra.Pavelkova@mzk.cz Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén www.rajhradskyklaster.cz 18

×