Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Kostel sv. barbory

868 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Kostel sv. barbory

  1. 1. Kostel sv. Barbory v Šumperkuleden 2013 Kristýna Jurková1
  2. 2. Prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vypracovala samostatně a že jsem v ní uvedlaveškerou použitou literaturu a zdroje.3.ledna 2013 Kristýna Jurková2
  3. 3. Proč tento výběr tématu? Téma práce je mi blízké, studuji totiž Dějiny umění na FF MU a věnovala jsem se jimuž dříve na střední škole. Proto jsem si také vybrala zrovna toto téma- má bývalá škola byla vŠumperku, prostředí kostela dobře znám a věděla jsem, kde hledat potřebné zdroje. Názevpráce je stručný a jasný, jde z něj poznat ohnisko mého zájmu.Anotace V práci se zabývám stavbou kostela svaté Barbory v Šumperku. Uvádím příčinyvzniku, regionální, místní, dobové a stylové vymezení výstavby (s rozšířeným regionálním astylovým zařazením) a ikonografické zdroje. Podstatnou, i když ne příliš dlouhou, částí jearchitektonický popis stavby, který zatím není nikde v literatuře uváděn. Dále se v práciobjevují informace o malíři, který vytvořil výmalbu kostela, Ignáci Oderlickém a jeho dalšíšumperské tvorbě.Klíčová slova Kostel, kostel svaté Barbory, svatá Barbora, baroko, Šumperk, Jiráskovy sady, IgnácOderlický, architektura3
  4. 4. ObsahAnotace.......................................................................................................................................3Klíčová slova...............................................................................................................................3Úvod............................................................................................................................................5Historie Šumperka.......................................................................................................................6Barokní architektura....................................................................................................................8 ...............................................................................................................................................8 Barokní architektura v Čechách.............................................................................................8 Sakrální baroko v regionu....................................................................................................10Bývalý hřbitov u kostela sv. Barbory........................................................................................11Jiráskovy sady...........................................................................................................................13Svatá Barbora............................................................................................................................14Kostel sv. Barbory.....................................................................................................................15 Historie kostela.....................................................................................................................15 Architektonický rozbor stavby.............................................................................................16Ignác Oderlický.........................................................................................................................17Malby v kostele sv. Barbory......................................................................................................18Oderlický a jeho další tvorba v Šumperku................................................................................20 Kostel sv. Jana Křtitele.........................................................................................................20 Kostel Zvěstování Panny Marie...........................................................................................21 Kaple sv. Jana Nepomuckého...............................................................................................21Závěr.........................................................................................................................................22Seznam zdrojů a použité literatury............................................................................................234
  5. 5. Úvod V mojí práci se budu zajímat o jeden z nejzajímavějších kostelů v Šumperku, o kostelsv. Barbory. Tento kostel i přes svoji nenápadnost skrývá bohatou historii a uměleckouhodnotu. Kostel představím v kontextu historickém i regionálním. Seznámím vás s historiíŠumperka, obdobím vzniku kostela, samotným kostelem, jeho dispozicemi a jeho výzdobou,se kterou je neodmyslitelně spjato jméno Ignáce Oderlického, který v tomto regionu zanechalrozsáhlé umělecké dílo a které zde uvedu alespoň v základním nástinu.5
  6. 6. Historie Šumperka Město leží v kotlinovitě rozšířeném údolí. V severní části je obklopeno kopciHanušovické vrchoviny, v jižní části jej uzavírá údolí protáhlé hřbety Hraběšické a Úsovkévrchoviny. Šumperk vznikl asi ve 13. stol. pravděpodobně se souvislostí s hornickou kolonizací atěžbou drahých kovů. Přesné datum není známé, jelikož se nedochovala zakládací listina.O jeho významu a skvělém hospodářském postavení svědčí skutečnost, že se zde usadil řádsv. Dominika, který se v té době zdržoval ve významných a silných městech. (5) Město Šumperk bylo často v zástavě nejpřednějších českých a moravskýchšlechtických rodů. Ve 14. stol. rod z Lipého, v 15. stol. se vystřídali v rychlém sledu, pániz Kunštátu, z Lobkovic, z Valdštejna a z Cimburku. Někdy se vrátil do přímé držbyzeměpána. (5) Roku 1424 nastalo obsazení husitským vojskem, kdy město přestálo bez většípohromy. V průběhu 15. stol. vznikly 2 cechy- soukenický a plátenický, které byly ve vývojiměsta podstatné. Prosperitě Šumperka bránila okolnost, že zástavní držitelé až na pár výjimekve městě nesídlili a často jen z měšťanů požadovali peníze. Situace se nezměnila ani na konci15. stol.- po příchodu Tunklů z Brníčka, kteří chtěli mít město v trvalém vlastnictví. Za jejichvlády město zažilo dvě velké události. V roce 1490 se v zámku konalo setkání představitelůmoravské šlechty se zástupci slezských stavů, kteří chtěli dojednat otázku podpory volbyVladislava Jagellonského za českého krále. Druhou událostí byla vzpoura poddaných protivrchnosti v českém království. Po Tunklech nastoupili Žerotínové, kteří získali Šumperk do trvalého vlastnictví asikolem roku 1505. Za Petra z Žerotína město vzkvétalo. Po ničivém požáru v roku 1513obnovili klášter s kostelem a děkanský chrám, také zahájili jednu z největších stavebních akcíměsta- budování kamenných hradeb. Roku 1553 evangelická vrchnost vypudila z městadominikány a roku 1562 Šumperk získal postavení svobodného královského komorníhoměsta. Občané více zasahovali do správy města a změnšovali pravomoce vrchnosti. Po 2. polovině 16. a počátkem 17. stol. nastal vrchol rozkvětu a prosperity. Bylo zdekolem 250 domů a asi 2000 obyvatel. Čím dál častěji nahrazovali dřevěné domy zděnými, bylzde vodovod a kanalizace a některé ulice byly dlážděné. Působilo zde 10 cechů.6
  7. 7. Po pobělohorské události ztratil Šumperk předchozí postavení a stal se jen ochrannýmměstem lichtenštejnských. Novými majiteli byl začleněn do panství Ruda, kde zůstalo dopoloviny 19. stol. Řetěz nekončících tragédií pro město ještě neskončil. Město bylo v roce 1643vystaveno plenění švédskými vojsky a o 3 roky později dělostřeleckému ostřelování. Po třicetileté válce nastal krátký rozkvět, jenže byl narušen požárem města 7. května1669, kdy během 4 dnů bylo zničeno skoro celé město a část předměstí. Sotva se obyvatelévzpamatovali, přišla další tragédie, když se z velkolosinského panství rozšířily čarodějnicképrocesy. Za 15 let padlo 50 předních měšťanů. Mezi nimi byl i šumperský děkan KryštofAlois Lautner. V letech 1714-1715 přišla další rána, epidemie moru připravila o život více než 200lidí. Počátkem 19. stol. vznikly plátenické manufaktury. V roce 1841 se v Šumperku vyrábělo30% veškeré moravské produkce plátna pro zahraniční trhy. Průmyslová revoluce znamenalavelký nárůst obyvatelstva. Rozvinula se i výstavba města, na přelomu 19. a 20. století vzniklařada honosných veřejných budov a soukromých rezidencí. Po první světové válce převažovalo německé obyvatelstvo, které nepřijalo vytvořeníČeskoslovenské republiky. Meziválečný vývoj zaznamenal vznik pár nových výrobníchodvětví. V roce 1937 bylo v Šumperku 50 továrních podniků, stovky obchodů a živností.Tento rozvoj byl ale utlumen hospodářskou krizí. Šumperk je sídlem okresního úřadu, jež od roku 1960 spravuje i území bývaléhookresu Zábřeh a do roku 1995 rovněž okresu Jeseník.7
  8. 8. Barokní architektura Baroko vzniklo v Itálii na konci 16. století nejdříve v malířství, později v sochařství anakonec v architektuře. Baroko se nejlépe charakterizuje porovnáváním s renesancí.Renesance je slohem klidným a mírným, harmonickým, naproti tomu barok vystihují pojmyjako disharmonie, monument, dynamika, teatrálnost s nadsázkou, nadpřirozenost a vášnivost skřesťanskou vírou. Základním rysem sakrální architektury, a architektury vůbec, je její práce s hmotou-stavby hmotu nepřiznávají, ale radikální barok ji až popírá, architekti rozehrávali hru světel astínů pomocí konvexně-konkávnímu systému v celkové mase architektury, a pomocí sloupů,tordovaných sloupů, pilastrů a říms v jednotlivostech. Celková nadsmyslovost staveb je častov interiérech podporována diagonalitou, složitými klenbami, sochařskou a malířskouvýzdobou či hojností zlata. Půdorysy těchto staveb nemají jednoduchý tvar- jsou naopaktvořeny průnikem mnoha geometrických těles jako jsou ovály, kruhy či obdélníky. Celkověmají kostely a chrámy vyvolat dojem křesťanského nebe. U světské architektury je rozdíl mezi renesancí a barokem menší, stačí se jen okrajovězmínit o nových stavebních prvcích používaných u zámků a domů, jako je vznešené patro avysoký řád.Barokní architektura v Čechách Baroko v českých zemích je oproti Itálii samozřejmě periodizačně o pár desetiletípozadu. Zatímco v Římě spadá vrcholné baroko do poloviny 17. století, v Čechách jde opřelom 17. a 18. století. Zpočátku se baroko v českých zemích vyvíjelo pod vlivem italských architektů, jakobyli Andrea Spezza, Carlo Lurago s jeho stavbou jezuitské koleje Klementina či FrancescoCaratti, jehož nejvýznamnější stavbou je Černínský palác. Ovšem hlavně vrcholné baroko s jeho architekty vytvořilo z českých zemí pokladnicibarokního umění. První z českých významných stavitelů je Kryštof Dientzenhofer. Zřejmě jako prvníčeský architekt použil zásad guarinismu, tedy hojného střídání konvexních a konkávních8
  9. 9. ploch, kterému se naučil na svých cestách do Turína. Druhým jeho příspěvkem českéarchitektuře je použití půdorysu složeného z průniku elips. K jeho nejvýznamnějším dílůmpatří kostely, například chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, klášterní kostel sv. Markéty vBřevnově (který působí důstojně i přes fakt, že neohromuje svou velikostí) či kostelNanebevzetí Panny Marie v Nové Pace. Dientzenhoferovým současníkem byl Ital Giovanni Battista Alliprandi. Tento stavitelpřinesl z Vídně do Prahy motiv konzolového polopatra s atikou. Jistou inspirací při stavběpaláců a zámků (např. Lobkovického paláce) mu byl Johann Bernhard Fisher z Erlachu, a přistavbě kostelů se volně inspiroval dílem Jeana Baptisty Mathey (kostel Nejsvětější Trojice vKuksu, piaristický kostel v Litomyšli). Jednou z nejvýraznějších postav v českém baroku vůbec je stavitel Giovanni Santini.Vytvořil české stavební specifikum, pro podporu starých církevních řádů vytvořil spojenímprvků baroka a jagellonské gotiky tzv. barokní gotiku. Lze říct, že Santini propojit baroko stuzemskou středověkou tradicí. Vždyť stačí připomenout, že gotika a baroko ovlivnily českézemě, a hlavně Prahu, více než renesance, a Santini tuto ,, renesanční propast“ elegantněpřekročil. Jeho nejznámější dílo je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře uŽďáru nad Sázavou. Právě ten je ukázkovým příkladem barokní gotiky, díky které je kostelzapsán i do seznamu UNESCO. Kostel je koncipován na půdorysu pěticípé hvězdy. Spojujegotické prvky, jako jsou lomené oblouky oken a barokní, jako například konkávní prohnutívstupu do kostela. Dalšími Santiniho prácemi jsou například zámek Karlova Koruna vChlumci nad Cidlinou a poutní kostel ve Křtinách. (2, str. 67) Předposledním barokním českým architektem je syn Kryštofa Dientzenhofera a toKilián Ignác Dientzenhofer. Zpočátku tvořil stejně jako jeho otec v guariniovském stylu,ovšem později se nechal inspirovat Francouzem Mansardem ke spíše klidnějšímu,klasicistnímu pojetí baroka. U jeho prvních, radikálně barokních prací velice častoneodpovídá vnější fasáda vnitřním dispozicím a prostoru. Mezi tyto kostely patří i kostel vOdoleně Vodě. Zatímco například kostel sv. Mikuláše na Starém Městě už vykazuje rysyklasicismu jako je umírněnější fasáda (oproti kostelu sv. Mikuláše od Dientzenhoferova otceKryštofa, kdy je kostel radikálně barokní). Posledním architektem vrcholného baroka, který zde bude zmíněn, je FrantišekMaxmilián Kaňka. Byl jmenován císařským architektem, ovšem ve svých pracích se stejnějako mladší Dientzenhofer uklidnil a stavěl umírněně. V některých případech se dá mluvit, že9
  10. 10. předznamenával rokoko (štuková dekorace stěn). Mezi jeho projekty patří zámek vLiběchově, který ukazuje, že i barokní stavba může působit intimně a příjemně prostě. Kaňkavýrazně spolupracoval i s ostatními umělci, dokonce chtěl s malířem Halbaxem a sochařemPreissem založit pražskou uměleckou akademii. Spolupracoval také se sochaři, jako byliMatyáš Bernard Braun a Václav Vavřinec Reiner. Jen pro zmínku, u Kaňky se vyučil dalšístavitel, a to Anselmo Lurago.Sakrální baroko v regionu Barokní kostely tvoří největší procento kostelů v šumperském okrese. Najdeme zdesamozřejmě kostely zděné a majestátní, jako jsou kostely sv. Bartoloměje v Zábřehu či menšíkostel Narození Panny Marie v Novém Malíně, ale také rarity, zastoupené dřevěnýmkostelíkem v Klepáčově. Většina kostelů v regionu je charakteristická jednou lodí se zvonicícibulovitého tvaru a alespoň částečně žlutou fasádou (sv. Barbora v Šumperku, sv. Bartolomějv Zábřeze). Regionální kostely nepatří zrovna mezi stavby radikálního baroka, neohromujíexteriérem, ovšem tento fakt většinou napravují bohatou a vkusnou vnitřní výzdobou. Velicečastý je i fakt, že barokní stavba byla postavena buď na místě staršího kostela, nebo vzniklapřestavbou a doplněním staršího jádra.10
  11. 11. Bývalý hřbitov u kostela sv. Barbory Založením města v 13. století vznikla také nutnost vyhradit místo pohřbívání mrtvých.V 13. století už bylo dohlíženo na ukládání těl do posvěcené půdy a nedodržení bylo trestáno,ale z majetkových důvodů či pověr se mnoho mrtvých stále pohřbívalo v lesích a polích. Tělasebevrahů, nepokřtěných dětí, mrtvol vyplavených vodou se, se svolením světské moci,pohřbívala na rozhraní katastrů obcí, na křižovatkách cest, později i v rozích u zdí hřbitovů.Mezi první hřbitovy patří hřbitov u farního kostela a bývalé Nové brány a hřbitov uklášterního kostela. Mezi obyvatele Šumperka patřili také židé, tudíž se zde nacházel ižidovský hřbitov. Kolem roku 1598 se u luteránů zrodil nápad vybudovat nový hřbitov. Samotná stavbase uskutečnila v roce 1606 v době, kdy větší moc získala katolická strana. Nový hřbitovvznikl v polích naproti staré městské bráně, v místě kde se dnes nachází Jiráskovy sady, tedymezi kostelem sv. Barbory a Kozinovou ulicí. Hřbitov měl podobu obdélníku, byl obehnánomítnutou vysokou zdí. V rozích stály čtyři věžičky válcového tvaru, které sloužily proúschovu nářadí a jako kostnice. Zděná vstupní brána byla v přímé linii Kozinovy ulice akaštanovou alejí. Podle údajů v knize „Šumperk- město a jeho obyvatelé“ dům na rohu tétolinie uchovává část původní hřbitovní zdi. (1, str. 149) Od roku 1624 měli katolíci z Šumperkaa Temenice nový hřbitov, ale chyběl jim svatostánek. Roku 1654 vznikla první nadace napostavení kaple, ale peníze nakonec nemohly být použity, proto v roce 1664 T. S. Dresserzaložil novou nadaci. Samotná stavba však byla realizována až v roce 1753, kdy bylaprolomena severovýchodní zeď hřbitova a do ní vestavěn kostel sv. Barbory. Ve stejné doběbyl zbudován i dům pro hrobníka. V roce 1784 došlo k zrušení hřbitova u farního kostela, díky císařskému patentu byluzavřen a zrušen i kostel sv. Barbory. O dva roky později bylo povoleno, že se kostel sv.Barbory smí používat jako hřbitovní kaple. Roku 1796 kvůli nedostatku pohřebních místměsto kupuje od A. D. Tersche ovocný sad sousedící s hřbitovem. Plocha hřbitova se tímzdvojnásobila. Uprostřed hřbitova stál dřevěný kříž. Pískovcový kříž s klečící MariíMagdalenou a městským znakem stál před bránou. Nyní ho nalezneme před kaplí. Autoremtohoto kříže byl pravděpodobně Mathias Fischer z Boskovic. Vpravo za vstupem na hřbitovse nacházelo za úzkým vstupem oddělení pro sebevrahy a jiné diskriminované osoby. V letech11
  12. 12. 1831 a 1832 se v Šumperku objevila cholera. Mrtví se pohřbívali do společných hrobů. Vestejné době došlo k nárůstu obyvatel díky rozvoji průmyslu. Tyto dva faktory zapříčinily, ževznikl nedostatek míst pro mrtvé a byl ohrožen turnus, tedy období, za které je možné hrobznovu použít. Průměrná doba rozkladu mrtvoly byla určena na sedm let. V roce 1838 protoměsto kupuje od P. Dittricha kus pole, které se rozkládalo ve zbývající části dnešníchJiráskových sadů až k Husitské ulici. Rozšíření a vysvěcení proběhlo až v roce 1850.Zbudovaly se nové vstupy, které se ovšem používaly jen výjimečně. Zavedl se také novýpořádek v uspořádání hrobů. Každý hrob měl své číslo, celkem jich bylo 582 a měl také danérozměry 190 x 125 cm. Sebevrahové byli stále pohřbíváni na místě dnešní křižovatky ulicKozinova a Terezínská. Z dochovaných údajů víme, že na místě dnešního nefunkčníhometeorologického stánku stávala impozantní hrobka Seidlů, podobná té, která se nachází nadnešním hřbitově. Hřbitov byl rekonstruován a stal se pro občany příjemným místem. Představu o výzdobě hřbitova si můžeme udělat díky dochovaným náhrobkům, kterése nachází na průčelí kostela sv. Barbory. Mimo jednoho všechny patří šumperskýmduchovním. První z náhrobků patřil Florianu Schupplerovi, který zemřel na choleru, kterou senakazil od vojáků, kterým poskytoval duchovní útěchu. Druhý náhrobek patří teologoviAntonu Gerschovi, který pocházel z rodiny šumperských malířů a sochařů. Další náhrobkypatřily např. děkanovi Engelbetu Mullerovi a doktoru Antonu Czoppanu. Nejstarší náhrobekpatří děkanovi Franzi Ernestu Hengorovi. Náhrobky jsou zajímavé také díky materiálům,které byly použity. Některé jsou z pískovce jiné z litiny vyráběné v sobotínských železárnách.Učitel Theodor Thier je jediným neduchovním, jehož náhrobek se zde zachoval. Světskénáhrobky, které nebyly převezeny na současný hřbitov, se většinou nedochovaly. Výjimkutvoří tři náhrobní kameny umístěny na nádvoří Geschaderova domu. Roku 1858 šumperštíevangelíci zažádali o zřízení vlastního hřbitova. Bylo jim vymezeno místo začínající vedlehrobů sebevrahů a končící v polovině bývalé kaštanové aleje. V roce 1869 byla snaha zrušitplot mezi těmito hřbitovy, k tomu ovšem nedošlo. Možná kvůli diskriminaci evangelíků,možná kvůli rozšiřující se bytové zástavbě v tomto místě zde bylo od 1. září 1886 zakázánopohřbívání. Náhrobky byly postupně přeneseny na nový dnešní hřbitov a 18. června 1897rozhodl obecní výbor o přeměně hřbitova u kostela sv. Barbory na městský park.12
  13. 13. Jiráskovy sady Městský park z konce minulého století byl založen, jak už bylo řečeno, na místězrušeného hřbitova. V roce 1897 bylo rozhodnuto zřídit v prostorách bývalého hřbitovaveřejný park. Přeměnu navrhl zahradní architekt Karl Reinhrad z Německa, který ovšemponechal cenné dřeviny, které tu rostly. Původně byl park podle místa svého vzniku nazvánHřbitovní park a v roce 1905 byl přejmenován na Schillerův park, a to u příležitosti 100.výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. V parku byl tehdy slavnostně odhalen Schillerůvpomník. Autorem pomníku byl architekt Max Benirschke. Později byl v parku odhalenpomník německým vojákům padlým v první světové válce. V roce 1947 byl tento pomníkodstraněn a v průběhu padesátých let byl postupně zrušen i Schillerův pomník. KopieSchillerovy busty je nyní na fasádě restaurace Schiller. Od roku 1921 v parku stojí dnes jižnefunkční meteorologický altán. Jméno Jiráskovy sady dostal park po druhé světové válce,nyní se nejčastěji setkáme s pojmenováním Barborka. Poslední rekonstrukce parku proběhla v roce 1978. Přibližně polovina stromů v parkumá sadovnickou hodnotu. Je zde velké zastoupení nejkvalitnějších dřevin ve srovnání sostatními parky. K nejmohutnějším dřevinám parku patří jírovce. Jeden z nich je svýmobvodem kmene 420 cm nejmohutnějším stromem Jiráskových sadů. K vzácným dřevinámpatří jinan dvoulaločný, jerlín japonský, cypříšek hrachonosný, líska turecká, 2 keře vilínu, 9malých exemplářů tisu červeného a dnes již vzácný druh jilm habrolistý. (4)13
  14. 14. Svatá Barbora Svatá Barbora je jednou z nejčastěji zmiňovaných svatých. Patří k takzvaným čtrnáctisvatým pomocníkům, kteří jsou vzýváni ve zvláště krušných chvílích. Je považována zakřesťanskou pannu a mučednici. Splnila se prý na ní Ježíšova předpověď, že ,, nepřítelemčlověka bude jeho vlastní rodina“. Její oblíbenost mezi křesťanstvem můžeme dokladovatnejen faktem, že je podle sv. Barbory pojmenováno mnoho kostelů, ale také se ujala v novějšípaměti lidí například filmem Dařbuján a Pandrhola jako patronka horníků. Podle legendy žila svatá Barbora v Nikodémii v Malé Asii za vlády císaře Galeria(který nastoupil na trůn po císaři Diokleciánovi) na počátku 4. století. Tedy v době, kdy bylikřesťané pronásledováni a vražděni za svoji víru. Byla prý nesmírně krásná a po smrti matkyžila pouze s otcem. Otec se jí snažil uchránit před vnějšími vlivy, jako bylo právě v té dobězakazované křesťanské učení a snažil se ji vychovat v ryze pohanském duchu. Právě ve svésnaze udělat z Barbory pohanku ji otec Dioskuros uzavřel v kamenné věži, obklopené všímpřepychem až na ten nejdůležitější- svobodu. Jeden z Barbořiných sloužících byl ovšem tajnýkřesťan a přivedl ji na víru. Ona se své víry nechtěla vzdát i přes veškeré mučení a nakonecbyla sťata mečem svým vlastním otcem. (6) Svatá Barbora je uctívaná jako patronka horníků, sedláků, zedníků, dětí a dělostřelcůale i architektů a matematiků a celkově je svatou u všech povolání, při kterých může člověk,stejně jako Barbora, umřít nečekanou smrtí. Také by měla chránit před smrtí bleskem a včasech bouří a moru. V křesťanské ikonografii bývá vyobrazována s křížem, pavím pérem a mečem (cožjsou symboly jejího mučednictví) nebo jak drží kalich a hostii. Také bývá zobrazována u věžese třemi okny (tři okna jako Nejsvětější trojice). Svaté Barboře je zasvěceno několik sakrálních staveb v republice, nejvýznamnější anejznámější je samozřejmě pětilodní gotický chrám sv. Barbory v Kutné Hoře zapsaný naseznamu UNESCO. Mezi další patří kostely v Komořanech, Pyšli a Adamově, ale také vŠumperku a Zábřeze.14
  15. 15. Kostel sv. BarboryHistorie kostela Základní kámen kostela byl položen v roce 1753. Hlavní podnět pro stavbu novéhokostela zadali obyvatelé předměstí a městské části Temenice, kteří usilovali o zřízenísvatostánku. Tato situace je popsána i v kapitole o bývalém hřbitově, ale ještě jednou bychchtěla shrnout okolí týkající se vzniku kostela sv. Barbory. Stavba byla zamýšlena již o stoletídříve, než byla uskutečněna. Obyvatelé šumperského předměstí a Temenice začali od roku1624 užívat hřbitov, který na předměstí zřídili luteráni na počátku, a již brzy poté začaliuvažovat o vybudování vlastního kostela. Již po polovině 17. století hned dva měšťané určilisvé peníze pro tento účel. Prvním z nich byl šumperský radní a rychtář Mathias Barel, avšaksnažení se realizovat nezdařilo. Nejdůležitějším přínosem pro stavbu kostela byl, šumperský radní Tobias SigmundDresser. Ten založil roku 1664 novou nadaci, díky níž je jej možno považovat za skutečnéhofundátora kostela. Položení základního kamene bylo možné až v roce 1753. Kostel byldokončen po dvou letech, v roce 1755. Kostel sv. Barbory byl zrušen v roce 1784 v rámcireforem císaře Josefa II. Na základě žádosti šumperské delegace, která se ve Vídni pokusilazrušení předejít, byl kostel přeměněn v hřbitovní kapli. V 80. letech 19. století byl hřbitov přikapli sv. Barbory zrušen, což se opět dotklo i její funkce. Kostel sv. Barbory je však dodnesužíván katolickou církví. (3) Stropní výzdobu v kostele zhotovil malíř Ignác Oderlický technikou fresco-secco. Jehodílo rozeberu podrobněji v dalších kapitolách. 1664 1753 1755 1784 1880 Vznik nadace Vysvěcení Zrušení hřbitova Položen základní kámen Proměna funkce (na hřbitovní kapli)15
  16. 16. Architektonický rozbor stavby Kostel sv. Barbory je jednolodní sálovou stavbou bez transeptu (křížení), na východnístraně zakončenou presbytářem a jednou apsidou s kruhovým půdorysem. Průčelí kostela je stejně jako celá stavba pojato jednoduše, jelikož nejde o jeden zhlavních šumperských kostelů. Dělí jej jen jedna svislá okenní osa, která obsahuje v přízemívstupní portál, v prvním průčelním patře okno s půlkuhovým zakončením a nejvýše v ose jemalý nika oživující hmotu střešního štítu. Patrově je průčelí rozděleno do tří úrovní- v nejnižším parteru je umístěn portál spodkovovitým zakončením orámovaný šembránou, vedle něhož je rovnoměrně rozmístěnoosm náhrobků. Ty sem zde byly patrně umístěny až ve 20. století. V druhé fasádové úrovni senachází už zmínené okno. Celý tento celek je po stranách rámován dvěma lizénami bílé barvyna každé straně, které jsou nad oknem spojeny příčnou lizénou a dohromady tvoří lizénovýrám. Třetí průčelní parter je od předchozích dvou oddělen výraznou patrovou třikrát lomenouřímsou. Nad římsou se nachází profilovaný štít střechy obsahující malou niku v okenní ose advě malá vodorovně oválná okna po stranách niky. Nad hlavní částí střechy je další malářímsa, která odděluje špičku střechy od zbytku. Samotná střecha je sedlová, v jejíž zadní částise nachází malý sanktusník. Na bocích stavby jsou proražena vždy tři okna taktéž s půlkruhovým zakončením aorámována šambránou, dvě okna náleží lodi stavby, poslední okno, nejvzdálenější od průčelí,je v místě presbytáře (chóru). Stejně jako na průčelí je každé okno orámováno dvojicí lizén,nahoře propojených jednou lizénou. Lze tedy rozepsat umístění- dvojice lizén – okno –dvojice lizén – okno – dvojice lizén – chórové okno - poslední dvojice lizén, přičemž první aposlední dvojice lizén je širší. Barevně je stavba koncipována podobně jako ostatní kostely v regionu z druhépoloviny 18. století. Podklad a hlavní část fasády je v žlutých tónech a vystupující části jsoubílé. Barvy nejsou výmyslem památkové péče a rekonstrukcí ve 20. století, ale přirozenýdůsledek poslední barokní vlny, která k nám došla právě ve druhé polovině 18.století z Říma. Interiér kostela dává zcela vyniknout faktu, že se jedná o kostel jednolodní. Celákoncepce stavby směřuje k tomu, aby se divák zaměřil hlavně na oltář a malby od IgnáceOderlického.16
  17. 17. Ignác Oderlický Ignác Oderlický byl moravský malíř a štafíř, který působil pod vlivem rokoka vprvní polovině 18. stol. Jeho jméno není obecně známé a díla nejsou v početném množství,ale zato mají osobité pojetí. Pracoval spíše na venkově, kdy vytvářel závěsné obrazy anástěnné malby v kostelech. Jeho sláva je spíše regionální. Pochází z Uničova a o životě se zachovalo jen pár informací z matrik a jinýchúředních knih. Narodil se v červenci roku 1710 v rodině měšťanů Františka a Anny MarieOderlických. Ve svých 23 vstoupil do manželství s Kateřinou Beerovou z Olomouce, kterouzde potkal při studiích. Poté zůstal v Uničově, kde byl ve svých kruzích považován za vítanouosobu, dokazuje to časté kmotrování při křtech uničovských dětí. V Olomouci studoval a působil jako malířský tovaryš. Na svou pozici dobrého umělcese vypracoval sám, aniž by působil v dílně u významného umělce. Počáteční tvorbu řadíme do 30. let 18. století, kdy se projevil zájem o jeho díla i mimoUničov. V tvorbě se ještě projevovala nezkušenost a těžkopádnost, hlavně v práci s anatomií,kompozicí a barvou. Ve 40. letech se již ustaluje autorův rukopis a zaměřuje svou pozornostna nástropní malby. Nalézal svůj osobitý styl. Prosvětluje barevnost a barevnost děl jejemnější. Jemnost se začíná projevovat i ve výběru znázorňovaných postav, které v sobě majíladnost s monumentální velikostí, díky tomu nabírají na vznešenosti. Získal zálibu v jemnýchženských typech. V Novém Malíně vyzdobil strop místního kostela Narození Panny Marie,výjevy zasadil do krajinného prostředí. Malby byly ale posléze přemalovány a dnes jsouv poměrně špatném stavu. Výzdoba kostela v Novém Malíně dlouho přisuzovali JanoviKryštofovi Handkemu, který se stal zdrojem inspirací Oderlického, jak umělecký projev, takpojednání figur. Dále působil jako freskař v Horním Městě v bruntálském okrese. V kostele SvatéMarie Magdaleny vytvořil výzdobu kupoli nově vytvořené kaple Svaté Anny-malbus ústředním motivem Boha Otce s anděly. Malby vypovídají o jeho tvůrčí činnosti, kterázaznamenává příklon k barevnému projasňování. Příznačnější ukázkou jsou nástropní malbyv kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jeseníku nad Odrou. Jsou zachovány téměř bez zásahů. Více se věnoval freskové výrobě, přesto zůstal i u tvorby závěsných obrazů. Jenžemalba návěsných obrazů byla ovlivněna činností freskaře, jelikož uplatňuje některé tendence17
  18. 18. z nástropní malby. Pro farní kostel v Uničově vytvořil pro oltářní nástavec obraz Navštívení.Výjev ukazuje lépe zvládnutou kompozici a jemnější barevností. Můžeme tak vidět velkýpokrok v malířském projevu. Počátkem 50. let opět pracuje na venkově. Začal mít charakteristickou barevnost.Barva se stává hlavním prostředkem, který pomáhá vytvářet stavbu obrazu. Svou zálibou sepřiblížil k benátské malbě, jež je charakteristická pro skupinu moravských rokokovýchumělců, někdy je jejich tvorba označována jako „moravské zlidovělé rokoko“. V těchto letechpůsobí v Úsově, v kostele vytvořil dílo Kající se Magdaléna a Svatý Petr. V roce 1752vytvořil výmalbu kaple Narození Panny Marie v Trhavicích u Norberčan. Ukazuje nám dalšíposun v tvorbě směrem k rokokovému výrazu. V roce 1755 byl pozván do Šumperka, aby vyzdobil klenby 3 kostelů. Dokoncevytvořil deskový obraz Svaté Barbory, který se vyznačuje rozvinutým citem pro prácis barvou a příklonem k rokoku. Zemřel v březnu v roce 1761. V jeho odkazu pokračoval jeden z jeho synů AntonínOderlický i jeho synovec Jan. Antonín hlavně působil v Olomouci, později v Bruntále. Tvořilzejména výzdobu venkovských kostelů. Když shrneme tvorbu rodiny Oderlických, zjistíme,že je spjata se severomoravskou i slezskou oblastí, kde nalezneme velké množství jejich děl.Malby v kostele sv. Barbory Ignáci Oderlickému bylo v kostele sv. Barbory zadáno umístit vedle sebe biblickéscény, události z historie města i témata vztahující se k postavě sv. Barbory. Oderlickýzobrazené výjevy spojil jen do dvou celků – do jednoho v lodi kostela a druhého v jehokněžišti. V kněžišti (presbytáři, chóru) kostela byla vyobrazena sv. Barbora, jíž byl celý kostelzasvěcen. Dále byly v kněžišti znázorněny dva výjevy, které se vztahují k postavě světice. Jdeo příběh o rytíři Chlévci a o scénu zachycující zajatce z turecké války. V malbě v kněžišti bylyvyobrazeny i dvě historické osobnosti Šumperka. Byli zde znázorněni fundátor kostela sv.Barbory Tobias Sigmund Dresser a šumperský děkan Dittrich, který se angažoval po dobumorové epidemie v roce 1714. Loď kostela byla vyzdobena biblickou tematikou. Hlavnívýjev vychází z Nového zákona, přičemž ukazuje vztyčování Kristova kříže. Ze Staréhozákona zde našly své místo dva příběhy. Bylo zde zobrazeno obětování Izáka a útok ohnivých18
  19. 19. hadů z Mojžíšovy cesty za Jordán. Oderlický zde dostal za úkol propojit rozdílnou tematiku ze Starého a Nového zákonaa využil k tomu celý strop. V kněžišti byly vedle sebe umístěny rozdílné scény, které jsouzastoupeny skupinami postav. Jsou zasazeny do vlastního prostředí. Jednotlivá prostředí všakna sebe plynule navazují a vytváří tak jednotnou krajinu. Dalším spojujícím prvkem se zdestala postava sv. Barbory, která se nad zobrazenými příběhy a krajinami vznáší na oblaku,přičemž se k ní upínají zraky vyobrazených postav. V kněžišti kostela najdeme tyto výjevy:-Sv. Barbora, veduta Prahy a Šumperka-Zajatci z turecké války-Sv. Barbora a andělé-Příběh o rytíři v Chlévci-Mor v Šumperku-Vztyčování kříže a ukřižování lotra po Kristově levici-T. S. Dresser a sv. Barbora V lodi kostela se nacházejí tyto výjevy:-Los vojáků-Ukřižování lotra po Kristově pravici-Bolest Panny Marie-Andělé-Útok ohnivých hadů-Obětování Izáka Tato díla dokladují charakteristické rysy Oderlického vrcholné tvorby. Objevuje zdejemnost a lehkost rokokních barev. U lidských postav se projevuje mírná nejistotav proporcích. Ve všech freskách využívá iluzionismu pro zvětšení prostoru. Oderlickýk určení postav zneužívá jejich atributů.19
  20. 20. Oderlický a jeho další tvorba v ŠumperkuKostel sv. Jana Křtitele Ignác Oderlický vytvořil v kostele sv. Jana Křtitele celkem tři fresky- freskuzobrazující kázání sv. Jana Křtitele, druhá zobrazuje jeho apoteózu a třetí freskou jevyobrazen malovaný dekorativní oblouk u kterého jsou čtyři apoštolové, který spojuje prvnídvě fresky. Ovšem tyto fresky byly v minulosti přemalovány a k jejich restaurace začala až vroce 2007. Nejdříve se myslelo, že jde jen o jednu fresku, a nyní jsou zrestaurovány už tři.Výjevy v tomto kostele patří do Oderlického vrcholné tvorby, kdy už plně ovládal barvy alidské proporce. Také už pracoval se svým obvyklým světlým, lehce rokokním koloritem anaprosto zanedbával kresebnost maleb, což na jednu stranu nechalo lehce zaniknoutvyjeveným motivům, ale zato vynikla lehkost mraků ve výjevech. První freskou je Kázání sv. Jana Křtitele. Tato freska byla znázorněna v první půlikněžiště. Výjev zabírá celou plochu prostoru, i když přímo neladí s tvarem klenby a lunetami.Celý výjev je souvisle zeleně orámován. Jde o mnohofigurální kompozici s Janem Křtitelemblízko středu v kopcovité krajině. Hlavní postava zde nese jako svůj atribut hůl, kolem níž jeomotána bílá páska s nápisem ,,ECCE AGNUS DEI“- slova, která sv. Jan Křtitel řekl Ježíši,když ho křtil. Druhou freskou je Apoteóza sv. Jana Křtitele vymalovaná v závěru kněžiště. Apoteóza(oslava) je zobrazena v nebi. Zobrazuje sv. Jana Křtitele mezi anděly, z nichž jeden mu přinášína podnose jeho vlastní hlavu (další atribut sv. Jana Křtitele- jeho vlastní useknutá hlava). Poslední velkou skupinou je dekorativní výzdoba a zobrazení čtyř apoštolů- Matouše,Marka, Lukáše a Jana. Patří do kompozice s triumfálním a dekorativním obloukem. Každémuapoštolu patří jedna strana oblouku. Oba oblouky od sebe dělí první dvě zmíněné fresky sJanem Křtitelem. Oderlický vytvořil v kostele sv. Jana Křtitele příjemný celek, i když je z Oderlickéhošumperské tvorby nejmenší a nejméně rozlehlý. Fresky spojuje lehkost a jemnost jejich bareva přirozené osvětlení.20
  21. 21. Kostel Zvěstování Panny Marie Kostel Zvěstování Panny Marie patřil k bývalému dominikánskému kostelu, kterývznikl v 13. století. Původně šlo o gotickou stavbu, ale po požáru v roce 1669, byl kostelpřestavěn v barokním slohu. O několik let později, přibližně roku 1730, byla ke kostelupřistavěna boční kaple Sv. Jana Nepomuckého, ve které se nacházejí fresky od IgnáceOderlického. Podrobněji bude tvorba I. Oderlického v této kapli rozebrána v další kapitole.Kaple sv. Jana Nepomuckého Oderlický měl malbou vyzdobit klenbu v celé délce včetně zaklenutí kněžiště.K výzdobě zvolil tehdy velmi známou techniku fresco-secco. Výmalbu pojal osobitýmzpůsobem, kdy klenbu nepojal jako jeden celek, ale rozdělil ji na tři výjevy, které zřetelněrozdělil. Klenbu zdobí výjevy světce Nepomuckého. Umělec se obrátil k legendě o sv. JanuNepomuckém, protože se katolické církev k tomu často obracela. Podle legendy byl Janmučen a vězněn Václavem VI. Přesto se Oderlický odvrátil od tragických aspektů. Jakoústřední výjev na klenbě lodi znázornil Jana jako kazatele. Druhý výjev ho znázorňuje nanebesích mezi anděly. Kněžiště na svém stropě nenesa vyobrazení sv. Jana, přesto je zdeodvolání, jelikož zde je znázorněna jeho apoteóza. Ta můžete být chápana jakonejvýznamnější okamžik v životě světce.21
  22. 22. Závěr Závěrem mohu říct, že pod neudržovanou fasádou a novou střechou kostela je intimníprostor dříve používaný k běžným církevním účelům, který je nyní veřejnosti zpřístupněnpárkrát do roka. Což je vzhledem k historii a výzdobě kostela nesmyslné. V práci jsem chtěla poukázat na důležité i méně významné faktory výstavby kostela,které jsem se rozhodla zakomponovat do vyprávění o regionu, snažila jsem se vysvětlitikonografii stavby a důležitou součást celkové koncepce interiéru, tedy malby IgnáceOderlického. Sledovala jsem i další vývoj kostela a postupné ztrácení zájmu veřejnosti ostavbu, který oproti ostatním šumperským památkám nenarůstá.22
  23. 23. Seznam zdrojů a použité literatury 1) KOLEKTIV: Šumperk- město a jeho obyvatelé, Vyd. 1. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1996, 266s. ISBN 80-85083-14-0 2) MRÁZ, Bohumír: Dějiny výtvarné kultury 2. Vyd. 1. Praha: Idea Servis, 2001, 197s. ISBN 80-85970-37-6 3) SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska II.- J/N, Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 780s. ISBN 80-200-0695-8 4) ŠAJNOHOVÁ, Miluše Anežka: Šumperkem: pod křídly, Vyd. 1. Šumperk: Šumperk s. n., 2006, 78s. ISBN 80-239-6307-4 5) Šumperk- Živá brána Jeseníků (Dějiny města Šumperka) [online]. 2000-2013 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.sumperk.cz/cs/turista/o-sumperku/dejiny-mesta- sumperka.html 6) Wikipedie: Otevřená encyklopedie (Barbora z Nikodémie) [online]. 2001-2013 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barbora_z_Nikom%C3%A9dieOdůvodnění výberu zdrojů:1) Rozsáhlá kniha, která se zabývá podrobnou historií města v kontextu s obyvateli.Vydání Okresním vlastivědným muzeem podporuje myšlenku, že kniha nebude jenbezmyšlenkovitou slátaninou. Knihovnu v Šumperku mám blízko domova, takže vypůjčeníbylo bezproblémové. Historii dává do kontextu s obyvatelstvem, což se mi v odstavci ohřbitově hodilo. Je psána regionálními historiky, kteří ve městě žijí.2) Bohumír Mráz je expertem na dějiny umění. Kniha je učebnicí, jsou zde tedyinformace věcné a ověřené. Bez zbytečných detailních informací. S knihou se mi dobřepracuje už několik let. Kapitola o baroku uvede jak do historických podrobností, tak rozebírádíla3) Samek je taktéž expert ve svém oboru- relevantnost knihy. Kniha je katalogem většinyděl na Moravě a Slezsku, což znamená, že jsem mohla porovnávat s ostatními stavbami. Patřímezi bezmála povinnou knihu na Semináři dějin umění FF MU. Samek využívá pro popisstaveb i ostatní zdroje, které znám. Publikace obsahuje mnoho vyobrazení, které čtenáři23
  24. 24. pomohou.4) Jde hlavně o knihu s fotografiemi. Vznikla pod záštitou města, které svoji historii asoučasnost zná. Není příliš rozvetvená, je srozumitelná i pro laika. Pomáhal ji publikovat afotit můj bývalý středoškolský učitel, takže když jsem měla otázky, věděla jsem, na koho seobrátit. Je to vcelku kvalitní kniha pro začátek psaní o Šumperku.5) Jde o web města, měl by tedy obsahovat kvalitní informace. Obsahoval dělení i podleletopočtů pro snadnou orientaci. Je stručný, jasný, výstižný. Informace se doplňují v krátkýchintervalech, takže jsem věděla, že budou aktuální. Poskytl mi ideální základ pro stručnoucharakteristiku města.6) Wikipedie by měla být ověřována. Informace byly dostačující. Obsahuje reference,podle kterých se dají informace ověřit. Je to snadno přístupný web, který slouží hlavně prodoplnění již věděných informací. Vše je podáváno s přehledem.24

×