1. PROJEKT KŘIŽOVATKA
NAŠE CÍLOVÁ SKUPINA: PRO KOHO TO DĚLÁME?
V České republice je čtenářům k dispozici více než 6000 knihoven. Jejich služby využívá 40 % dospělých a většina
dětí a mládeže, ročně je navštíví více než 22 milionů návštěvníků. Knihovny mají důležité místo ve vzdělávacím
systému v nejširším smyslu. Podporují vzdělávání všech stupňů a svou činností se podílejí na podpoře a rozvoji
funkční gramotnosti, především čtenářské a informační. V aktuální Koncepci rozvoje knihoven ČR je jednou z šesti
základních oblastí i podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti. Tato oblast se věnuje dvěma dílčím cílům: zakotvit
podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci
celoživotního učení a propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost
realizací aktivit zaměřených na práci s knihou. Je dobře, že si knihovny samy uvědomují, že jejich slabým místem je
nedostatečné začlenění knihoven do systému školního i mimoškolního vzdělávání, přestože jsou vnímány mimo
jiné jako vzdělávací instituce. Informační výchova zatím není považována za důležitou součást vzdělání, na kterém
se ve velké míře mohou podílet knihovny. V koncepci rozvoje knihoven bude kladen důraz na podporu spolupráce
1
škol a knihoven při rozvíjení čtenářské gramotnosti.
2
Naší cílovou skupinou jsou knihovníci městských knihoven v České republice. Těchto knihoven je u nás 1907 ,
mnoho z nich má však více poboček, toto číslo je tedy daleko větší.
Ve všech typech knihoven je zaměstnáno celkem 6455 pracovníků. Převážná většina z nich jsou ženy (88 %).
Ve veřejných knihovnách jsou ze 76,9 % zastoupeni odborní pracovníci. Jejich věk je ve 40 % nad 50 let, z nichž je
10 % starších 60 let. Knihovníků do 30 let je 12 %. Téměř třetina knihovníků (30 %) má středoškolské knihovnické
vzdělání, 22 % jsou středoškoláci neknihovnických oborů. Vysokoškolské magisterské vzdělání knihovnické má 14 %
knihovníků, neknihovnické 12 %. Vysokoškolské bakalářské vzdělání má 8 % zaměstnanců, z nichž 5 % je
z knihovnického oboru. Knihovníků s vyšším odborným knihovnickým vzděláním jsou 3 %, absolventů gymnázií je
3 4
9 % a nižší vzdělání mají 2 % knihovníků. Průměrné mzdové ohodnocení knihovníků se pohybuje kolem 20 tis. Kč.
1
FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo
kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-
knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
2
Knihovny v České republice. [online]. 26.10.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.knihovny.net/default3.htm
3
HOUŠKOVÁ, Zlata. Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012: První
výsledky průzkumu. [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2012/2012_KKS_Houskova1.pdf
4
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tabulka č. C1: Počty zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy v jednotlivých
zaměstnáních [online]. 2011 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F631C/$File/310912C01.pdf
1

2. VÝVOJ POSTOJŮ K INFORMAČNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ V ČR: KNIHOVNÍCI A KNIHOVNICE, JE TO
PŘÍLEŽITOST!
Význam informačního vzdělávání (IV) v ČR se probírá více či méně intenzivně již od 90. let, nicméně zásadním
bodem v tomto směru se stalo setkání expertů ILME (Information Literacy Meeting of Experts), které proběhlo
v roce 2003 v Praze. Sešli se zde hosté 23 zemí, aby se věnovali problematice informační gramotnosti (IG)
z teoretického pohledu, účelem tohoto setkání pak bylo definovat pojem a úlohu IG ve společnosti. Závěrečná
5
zpráva ze setkání (The Prague Declaration ) potvrdila informační gramotnost jako:
1) schopnost jedince především vůbec rozpoznat vlastní informační potřebu a následně vyhledat, ohodnotit,
uspořádat, uložit a dále prezentovat informace vztahující se k tématu
2) klíčovou kompetenci každého jedince pro plnohodnotnou účast v současné rychle se vyvíjející informační
společnosti
V průběhu let 2003 - 2009 probíhala setkávání (semináře, konference, porady) na téma IV, na kterých se stále ještě
sjednocoval názor na samotný pojem IV jako cesty a pojem IG jako cíle; na to, jakou roli v IV hrají knihovny
a především jakou roli by knihovny mohly a měly hrát. Zde se dostáváme k praxi, která je doposud roztříštěná;
informační vzdělávání uživatelů (IVU) je v některých knihovnách pouze na úrovni orientace uživatele v dané
knihovně, zatímco iniciativnější knihovny už mají zpracované celé lekce IV, které se dotýkají všech oblastí
informační gramotnosti, přičemž kladou důraz na kritické myšlení.
6
Na podzim roku 2009 byla založena nová sekce SDRUK (Sdružení knihoven ČR) pro IVU, jejímž cílem je zvýšit
povědomí o IVU a vytvořit takové materiály, které by usnadnily přijetí a zavedení IVU do běžné praxe
profesionálních knihoven.
Sekce IVU SDRUK rozeslala na přelomu let 2009/2010 dotazník k informačnímu vzdělávání uživatelů v knihovnách
7
ČR do 800 knihoven, ze kterých se 439 vyplněných dotazníků vrátilo zpět. Z odpovědí vyplynulo, že IV zajišťuje 280
respondentů, nicméně ve většině případů je zde IV nesprávně zaměňováno pouze za exkurzi do knihovny;
orientaci v místní knihovně a v nabídce jejích fondů a služeb.
5
Pražská deklarace "Směrem k informačně gramotné společnosti". Národní knihovna knihovnická revue / Národní
Knihovna ČR [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 19 [cit. 2012-10-26]. ISSN 1214-0678. Dostupné z:
http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401019.html
6
Sekce pro informační vzdělávání uživatelů. MORAVSKOSLEZSKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V OSTRAVĚ.
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. © 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.svkos.cz/sdruk/odborne-sekce/sekce-pro-informacni-vzdelavani-uzivatelu/
7
NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Dotazník k informačnímu vzdělávání uživatelů v knihovnách ČR. Duha [online]. 2010-06-18
(All day) [cit. 26.10.2012]. Dostupné z: <http://duha.mzk.cz/clanky/dotaznik-k-informacnimu-vzdelavani-uzivatelu-
v-knihovnach-cr>. ISSN 1804-4255.
2

3. Zároveň z odpovědí vyplynulo, že k IV používají knihovny vlastní vytvořené materiály, ale mají zájem o koncepční
materiály, které by obsahovaly především praktické ukázky a metody k rozvoji IG; nižší zájem byl potom
o teoretické podklady.
8
Potřeba tvorby materiálů a podkladů k IV je patrná i z aktuální Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015, dílčí cíl 10 :
“Vytvořit materiální podmínky k rozvoji knihoven jako center neformálního celoživotního učení (= vzdělávacích
institucí) pro oblast zájmového vzdělávání a dále pro oblasti literární, dokumentové, počítačové a informační
gramotnosti obyvatel s cílem zvýšení jejich schopnosti efektivně využívat informační zdroje.”
JAKÁ JE PRAXE V ZAHRANIČÍ?
V zahraničí existuje relativně mnoho projektů se zaměřením a cílem podobným projektu Křižovatka. Na internetu
lze nalézt celou řadu zahraničních stránek, které knihovníkům nabízejí v praxi ověřené vzdělávací lekce. Některé
z nich budou představeny níže:
SLOVENSKÁ PEDAGOGICKÁ KNIŽNICA
Slovenská pedagogická knižnica nabízí uživatelům ke stažení dva materiály, které se zabývají informačním
9
vzděláváním dětí . Prvním z nich je Scenár informačnej výchovy pre MŠ a I. ročník ZŠ, jenž obsahuje čtyři vzorové
lekce určené žákům mateřských a základních škol. Základním školám je věnovaná i druhá práce s názvem Scenáre
vyučovacích hodín s integráciou Informačnej výchovy v 1.-4. ročníku ZŠ, skládající se ze sedmi lekcí.
LIBRARY OF CONGRESS
10
Americká Library of Congress na svém webu vystavuje několik desítek vzdělávacích lekcí , ve kterých mohou
knihovníci vyhledávat podle tématu, abecedního pořádku a v případě materiálů, zabývajících se historií
(např. World War I), dle časových period, do kterých spadají.
UTAH EDUCATION NETWORK
11
Na stránkách Utah education network jsou lekce rozděleny jak podle svého tematického zaměření, tak podle
12
vzdělávacího stupně, pro který jsou určeny. Na knihovníky je zacílena především sekce Library Media ,
jež obsahuje materiály, jakými jsou např. Dewey Decimal Game, Shelving or Finding Books a další.
8
FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo
kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-
knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
9
Informačná výchova. Slovenská pedagogická knižnica [online]. Bratislava: Slovenská pedagogická knižnica, 2012
[cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.spgk.sk/?Informacna-vychova
10
Lesson Plans. Library of Congress [online]. Washington: Library of Congress, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.loc.gov/teachers/classroommaterials/lessons/
3

4. HANOVER COUNTY PUBLIC S CHOOLS - LIBRARY PLAN BOOK
13
Každý z dokumentů na těchto stránkách je určený jednotlivým vzdělávacím stupňům a obsahuje několik návrhů
vzdělávacích lekcí (např. The Alphabet and the Library, Library Detectives) společně s doprovodnými materiály.
AMERICAN ASSOCIATION OF SCHOOL LIBRARIANS (AASL) STANDARDS FOR THE 21ST-CENTURY LEARNER
LESSON P LAN DATABASE
14
Volně přístupná elektronická databáze , do které američtí školní knihovníci ukládají návrhy vzdělávacích lekcí
(např. Passport Through the Library, Finding The Right Book at the Right Time).
THE BIG6
The Big6 je široce užívaný šestifázový model informační a digitální gramotnosti. Jeho cílem je umožnit studentům
zvládnout a dokázat vyřešit jakýkoli problém či úkol, postihující oblasti:
1. definování informačního problému a potřebné informace
2. volba vhodné informační strategie
3. vyhledání zdrojů
4. práce s informací
5. syntéza (organizace informací a jejich prezentace)
6. zhodnocení efektivity
Webové stránky Big6 zveřejňují rozličné prezentace, vzdělávací materiály a instrukce, články, odkazy, videa apod.;
15
nabízí placené i zdarma přístupné produkty.
11
K-12 Core Lesson Plans. Utah Education Network [online]. Salt Lake City (USA): Utah Education Network, [2012]
[cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.uen.org/k12educator/corelessonplans.shtml
12
Utah Curriculum Resources. Utah Education Network [online]. Salt Lake City (USA): Utah Education Network,
[2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.uen.org/Lessonplan/LPview.cgi?core=9
13
Hanover County Public Schools: Lesson Plan Book. Hanover County Public Schools [online]. Ashland (USA):
Hanover County Public Schools, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://hanover.k12.va.us/instruction/media/LessonPlanBook.htm
14
Standards for the 21st-Century Learner: Lesson Plan Database [online]. Chicago: American Association of School
Librarians, 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://aasl.jesandco.org/
15
THE BIG6. About - Big6 [online]. ©2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://big6.com/pages/about.php
4

5. YAKABERRY
Stránky se vzdělávacími lekcemi pro děti v různých vývojových obdobích (kojeneckém, batolecím, školním
16
a předškolním) . Obsahují i materiály seznamující děti s knihovnou.
THE ASSOCIATION FOR LIBRARY SERVICE TO CHILDREN (ALSC)
ALSC je největší světová organizace, která se zabývá podporou a zlepšováním knihovnických služeb pro děti.
Vytváří kreativní programy, poskytuje vzdělávací lekce pro knihovníky, vydává příručky pro podporu knihovníků při
jejich každodenní práci. Také pořádá konference, mimo jiné např. ALA Annual Conference, která je největší
světovou konferencí pro knihovníky, autory, ilustrátory a široké spektrum odborníků, zabývajících se literaturou.
17
Na webových stránkách ALSC mohou knihovníci sdílet své programy, které podporují spolupráci škol a knihoven .
ALSC se také podílí na programu Every Child Ready to Read, napomáhajícímu rozvoji čtenářské gramotnosti již
u dětí raného věku, a El día de los niños/El día de los libros (Children's Day/Book Day), který oslavuje významnost
knih a literatury pro děti.
THE COOPERATIVE CHILDREN’S BOOK CENTER (CCBC)
CCBC je výzkumná knihovna školy University of Wisconsin-Madison. CCBC podporuje informační vzdělávání dětí
a mládeže, pořádá kurzy a akce pro knihovníky, učitele, studenty výše zmíněné univerzity i pro veřejnost. Na svých
internetových stránkách zveřejňuje publikace, shromažďující vhodnou literaturu pro děti různých věkových
18
kategorií (od batolat po středoškoláky) .
Další návrhy vzdělávacích lekcí pro děti lze nalézt např. na webech Read Write Think a Teachnology. Podporou
knihovníků a rozvojem čtenářství u dětí se zabývají též španělské internetové stránky Colorín Colorado nebo
Halifax Public Libraries, které nabízí i vzdělávací programy pro školy.
16
Yakaberry [online]. Kari Smith Production, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.yakaberry.com/index.html
17
About ALSC. ASSOCIATION FOR LIBRARY SERVICE TO CHILDREN. Association for Library Service to Children
[online]. Chicago: American Library Association, © 1997–2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.ala.org/alsc/aboutalsc
18
About the CCBC. COOPERATIVE CHILDREN’S BOOK CENTER. CCBC [online]. Madison (USA): University of
Wisconsin-Madison, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.education.wisc.edu/ccbc/about/default.asp
5

6. KONKURENCE? SPOLUPRÁCE!
Informační vzdělávání je v posledních velmi diskutované téma. Potřeba změnit pohled na informační vzdělávání
a jeho fungování v praxi je velká. Touto potřebou se zabývají různé organizace, sdružení, sekce a mnoho dalších
skupin či jednotlivců. Se svým projektem informačního vzdělávání v Knihovně na Křižovatce bychom se k nim rádi
připojili. Chceme obohatit obor a přispět novým pohledem na informační vzdělávání z jiné pozice, než mají
knihovníci z městských knihoven.
Naším cílem by měla být především spolupráce, nikoliv konkurence. Nechejme se vzájemně inspirovat, zkoušejme
nové možnosti v informačním vzdělávání, nové technologie, nebojme se experimentovat.
Naše další sebevzdělávání, účast na akcích, které pořádají organizace zabývající se informačním vzděláváním,
oslovení organizací pro výpomoc, hostování a participaci lektorů při tvorbě vzdělávacích lekcí a výměna zkušeností
a metodických materiálů - to vše by mělo zvyšovat kvalitu námi tvořených lekcí.
ORGANIZACE VHODNÉ KE SPOLUPRÁCI:
IVU SDRUK: S EKCE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UŽIVATELŮ
IVU SDRUK řeší otázky spojené s inovací a změnami v informačním vzdělávání, provádí průzkum úrovně a obsahu
informačního vzdělávání uživatelů v jednotlivých krajích a snaží se vytvořit metodický materiál informačního
19
vzdělávání, uspořádaný do následujících modulů :
- čtenářská gramotnost
- knihovny – zdroje informací
- informační zdroje – tištěné, elektronické, audiovizuální
Č ESKÁ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST 20
Pod Českou informační společností, o. s. působí Sekce pro informační vzdělávání. Koordinuje informační vzdělávání
ve veřejných a školních knihovnách a vytváří vzdělávací programy pro oblasti informačního vzdělávání.
IVIG: O DBORNÁ KOMISE PRO INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMAČNÍ GRAMOTNOST NA VYSOKÝCH
21
ŠKOLÁCH
IVIG působí pod Asociací knihoven vysokých škol. Vytváří koncepce informačního vzdělávání pro VŠ.
19
IVU SDRUK. Stanovy Sdružení knihoven ČR - SDRUK - O organizaci [online]. © 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
<http://www.svkos.cz/sdruk/o-organizaci/clanek/stanovy-sdruzeni-knihoven-cr/>.
20
ČESKÁ INFORMAČNÍ SPOLEČNOST, o. s. Česká informační společnost, o.s.: Informační vzdělávání [online]. © 2012
[cit. 2012-10-26]. Dostupné z: <http://cisvts.cz/odborne-sekce/informacni-vzdelavani-zdroje/>.
21
IVIG. Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách[online]. 2012 [cit.
2012-10-26]. Dostupné z: <http://www.ivig.cz/>
6

7. NAKLIV: Národní klastr informačního vzdělávání
Projekt NAKLIV působí pod KISK MU. Je založen na partnerství informačních institucí, které se informačním
vzděláváním zabývají.
K NIHOVNY
Kde brát inspiraci? Jako příklady fungující praxe lze uvést lekce informačního vzdělávání těchto knihoven:
MěK Polička, MěK Sedlčany, KK Vysočiny v Havlíčkově Brodě.
P ROFESNÍ SDRUŽENÍ A PROJEKTY
- SKIP
- PARTSIP
- SEX
- CEINVE
M ÉDIA
V mediální oblasti informují o problematice informační gramotnosti zejména odborná média, např. IKAROS, Duha,
Čtenář, Kritické listy apod.
ZÁVĚREM
Mnoho knihoven a vzdělávacích institucí se dlouhodobě snaží vytvořit ucelenou koncepci informačního vzdělávání,
ale doposud se nepodařilo uspokojivě zformovat celostní a přenositelné metodiky, které by mohly být globálně
využívány jako podkladový materiál pro knihovníky (i pedagogy) při zvyšování informační gramotnosti dětí
(uživatelů). Projekt Křižovatka se bude snažit pod záštitou Kabinetu informačních studií MU a ve spolupráci s
vybranými základními školami tento problém vyřešit.
7