Model multimedialni knihovny pro deti a mladez

1. Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav bohemistiky a knihovnictví MODEL MULTIMEDIÁLNÍ KNIHOVNY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Bakalářská práce A MODEL OF A MULTIMEDIA LIBRARY FOR CHILDREN AND YOUNG ADULTS Bachelor thesis Vedoucí práce: Vypracoval: Lucie Koníčková Mgr. Barbora Koneszová Obor: Knihovnictví OPAVA 2009

2. Anotace Bakalářská práce „Model multimediální knihovny pro děti a mládež“ je studií představující aktuální trendy v oblasti knihovních služeb pro mladé lidi, které reagují na vývoj informačních a komunikačních technologií i společnosti. V souvislosti s novými trendy jsou zde předložena fakta, jež by měla evokovat změny v této oblasti a také transformaci oddělení pro děti a mládež v českých knihovnách na multimediální knihovny. Charakteristiky této transformace jsou pak nastíněny prostřednictvím modelu multimediální knihovny pro děti a mládež opírajícího se o mezinárodní doporučení a moderní trendy, jenž je dále podpořen několika inspirativními příklady úspěšných projektů a knihoven ze zahraničí. Annotation This Bachelor Thesis, "A Model of a Multimedia Library for Children and Young Adults" is a study which demonstrates the current trends in the field of library services for young people which are accepting a development in Information and Communication Technologies which has advanced significantly. There are facts which should evoke changes in this field, and also, a transformation of children's and young adults' departments in Czech libraries into multimedia libraries to suit modern trends. Characteristics of this transformation are outlined by the model of a multimedia library for children and young adults, holding onto international references and modern trends, and promoted by several inspirational examples of successful projects and libraries abroad.

3. Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí své práce, Mgr. Barboře Koneszové, za podporu a výborné vedení, dále pak Mgr. Evě Sedláčkové, Mgr. Zlatě Houškové a Mgr. Tomáši Gecovi za cenné podněty a rady.

4. Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu, které byly užity a citovány v souladu s autorským zákonem. V Opavě 27. dubna 2009 Lucie Koníčková

5. Obsah 1 Úvod.............................................................................................. 6 2 Vymezení pojmu multimediální knihovna ......................................... 9 2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní knihovna...... 9 2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO ................................... 12 2.3 Výsledky průzkumů čtenářství dětí a mládeže .............................. 13 3 Model multimediální knihovny pro děti a mládež ............................ 17 3.1 Prostorové řešení multimediální knihovny ................................... 18 3.2 Interiér multimediální knihovny .................................................. 23 3.3 Možnosti rozvržení plochy multimediální knihovny ...................... 24 3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovny ................................... 27 3.5 Multimediální knihovna a technické vybavení .............................. 30 4 České a zahraniční knihovny pro děti a mládež ............................... 33 4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz ............................................ 33 4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam ............................ 35 4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library................................ 37 4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone, Reol-slider a I- Land……. ............................................................................... 38 4.4 Spojené státy americké – ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center40 4.5 Polsko ....................................................................................... 45 4.5.1 Planeta 11 .............................................................................. 46 4.5.2 Mediateka ve Varšavě.............................................................. 47 4.5.3 Abecadło ................................................................................ 48 4.5.4 Nautilus ................................................................................. 49 4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice .............................. 49 5 Závěr ........................................................................................... 54 Seznam zkratek .................................................................................. 57 Seznam literatury ............................................................................... 58 Seznam příloh .................................................................................... 69 Přílohy

6. 6 1 Úvod Motiv mé bakalářské práce, vize knihovny pro děti a mládež budoucnosti na pozadí multimediálních technologií, jsem si vybrala, protože mám pozitivní vztah k informačním a komunikačním technologiím, ale zvláště také ke knihám. Spojit tyto dvě oblasti je dle mého názoru velmi dobrým krokem. Protože vezme-li se v úvahu okouzlení současné mladé generace těmito technologiemi, může mít toto spojení, bude-li správně uchopeno, za následek zvýšení motivace ke čtení. Bakalářská práce s názvem Model multimediální knihovny pro děti a mládež pojednává o novém trendu multimediálních knihoven pro děti a mládež, které jsou založeny na vývoji informačních a komunikačních technologií, a které tento vývoj reflektují právě personalizací svých služeb a jejich přizpůsobením potřebám a požadavkům současné mladé generace. Dále přináší poznatky a zkušenosti čerpané z iniciativ a konceptů v zahraničních knihovnách, které již tento trend úspěšně aplikovaly. Snaží se popsat nejdůležitější zásady a doporučení při návrhu či tvorbě multimediální knihovny pro děti a mládež a zároveň aplikovat dobré tipy příkladů jak ze zahraničí, tak i z českých knihoven. Samotný text je rozdělen do tří hlavních celků. První z nich, kapitola Vymezení pojmu multimediální knihovna, obecně nastiňuje tematiku médií v dnešní společnosti a jejich vliv na četbu a vnímání knihovny mladými lidmi. Uvádí se zde problematika nejednotné terminologie, která byla asi nejzávažnějším problémem při zpracování této studie. V různých státech se totiž preferují jiné termíny. Ačkoliv se jedná o pojmy založené na stejném principu, v Dánsku je užíván termín interaktivní knihovna, v Polsku mediatéka a české terminologické slovníky nabízí multimediální knihovnu. Mimo tyto pojmy bylo také třeba zvolit mezi termíny knihovna pro děti a mládež a dětské oddělení či oddělení pro děti a mládež. Oddělení pro děti a mládež jsou totiž jevem typickým pro Českou republiku. V zahraničních knihovnách používají pouze pojmy children´s library či library for young adults a nikoliv tedy výrazy typu

7. 7 children´s department nebo young adults´department. Pro potřeby bakalářské práce byl tedy zvolen výraz multimediální knihovna. V první části práce je zmíněn přínos mezinárodních organizací IFLA a UNESCO, jež se zabývají transformací školních knihoven do vzdělávacích multimediálních center. Výsledky a závěry z čtenářských průzkumů dětí a mládeže a jejich možná aplikace a využití v knihovnách první celek uzavírají. Druhá část se zabývá modelem multimediální knihovny pro děti a mládež. Prostřednictvím pěti podkapitol jsou zde prezentovány sumarizované požadavky a doporučení týkající se prostoru a jeho rozvržení, interiéru, dispozičního řešení a technického vybavení vycházející především z metodik IFLA a UNESCO. Třetí hlavní celek přibližuje některé příklady ze zahraničí, kde byla myšlenka multimediální knihovny pro děti a mládež úspěšně realizována. V Německu, Spojených státech amerických a Polsku jsou příkladem konkrétní knihovny, na rozdíl od Dánska a Holandska, kde jsou to projekty, do nichž se zapojilo institucí více. Určité prvky charakterizující vykročení správným směrem, a to k moderní knihovně pro děti a mládež budoucnosti, jsou pak vyzdviženy i na příkladech několika českých knihoven. Hlavním zdrojem pro práci byly články v zahraničních periodikách a zdrojích, jako např. Knižnica, Poradnik Bibliotekarza, Teacher Librarian, School Library Journal, Knowledge Quest a další, které přinášely informace o nových iniciativách v této oblasti z různých částí světa. Mimo články ze zahraničních odborných časopisů jsem využila informace i z českých periodik, např. Čtenáře či Knihovnického Zpravodaje Vysočina, stránek a dokumentů IFLA – Guidelines for Children´s Libraries Services: library services for children – more important than ever to children and their families all over the world, Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and other Institutions, Guidelines for Library Services For Young Adults, nebo také publikací UNESCO – Guide for the conversion of school libraries

8. 8 into media centres. V neposlední řadě též pak webových sídel a online dokumentů zahraničních knihoven. Tyto prameny se, až na výjimky, díky své převážně elektronické podobě a původu, vyznačují zejména aktuálností, jež je pro zvolené téma příznačná. Nejdůležitějšími zdroji pro zpracování této studie byly tedy hlavně statě ze zdrojů zahraničních, informující o projektech v jiných zemích, a pak také metodiky a stanovy organizací IFLA a UNESCO, jež se staly klíčovými při koncipování modelu. Interaktivitu a média, o nichž práce vesměs pojednává, ilustruje též dvojí druh příloh. Doprovodný obrazový aparát je označen v textu prostřednictvím odkazu směrujícího na číselně značené přílohy v zadní části dokumentu, např. viz Příloha č. 1. Externí přílohy ve formě videosekvencí online jsou pak odkazovány z textu přímo.

9. 9 2 Vymezení pojmu multimediální knihovna Rozvoj informačních technologií a jejich dopad na preference volnočasových aktivit dětí a mládeže je něco, co by knihovny měly reflektovat. Multimedialita prostředí, v němž se nacházejí, jim ukazuje směr, jímž se musí vydat, aby nezůstávaly během tohoto vývoje pozadu. Co se týče segmentu dětí a mládeže, zde by se měla změna týkat nejen veřejných knihoven, respektive příslušných oddělení, ale také školních knihoven. Tyto se s ohledem na současné prostředí musí transformovat do multimediálních center, které staví na zálibě mladé generace v médiích, informačních a komunikačních technologiích (dále jen IKT). Média v knihovnách by měla zejména přispívat ke vzdělanostnímu rozvoji uživatelů. Pokud se jedná o skupinu uživatelů, kteří jsou právě v procesu vzdělávání, tedy žáky a studenty, je implementace mediálních programů nezbytná. Vzhledem ke stále stoupajícím požadavkům trhu práce na informační dovednosti a zkušenosti pracovníků v oblasti IKT je nutností na tyto požadavky mladé lidi připravit co nejlépe. Zavedení tohoto typu techniky do knihoven má za cíl seznamovat s nimi děti již od útlého věku, aby z nich mohli růst žáci a studenti, kteří budou sebevědomými tvůrci i uživateli informací, s širokým rozhledem a schopnostmi efektivně studovat, hledat informace za účelem rozšíření a zvýšení svých znalostí, vyjádřit i ocenit kreativitu svou i ostatních, a to vše prostřednictvím široké škály médií a zdrojů, kterou jim poskytne knihovna.1 2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní knihovna Pokud se jedná o transformaci tradičních knihoven v zařízení disponující IKT, změnu by měl prodělat i jejich název. Místo klasického označení školní knihovna či knihovna pro děti a mládež, je 1 BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 11.

10. 10 třeba zvážit pojmy jako mediální centrum, studijní centrum, mediatéka apod. Inspiraci lze najít v anglických ekvivalentech jako media centre, instructional media centre, learning resource centre. Knihovny typu media centre totiž začaly vznikat v 60. a 70. letech v USA a poté se tento trend šířil i do dalších anglicky mluvících zemí jako je Kanada, Austrálie a Velká Británie. Media centre v tamním pojetí slouží ke „spontánnímu využívání sbírky zdrojů a materiálů studenty během studia, samostudia či při přípravy na výuku, k prohlubování a rozšiřování znalostí, vyplývající také z náplně volného času a rozvoje individuálních zájmů.“2 Vznikly v souvislosti s propagací aktivních metod studia. Uživatelé těchto institucí se stávají z pasivních příjemců aktivními hledači informací, a jako takoví mají přístup k adekvátnímu fondu: informacím na různých typech nosičů a vybavení schopné s těmito materiály pracovat. Čeština k anglickému media centre nabízí ekvivalent v podobě mediatéky, multimediální či interaktivní knihovny. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje mediatéku jako „knihovnu, popř. součást knihovny nebo jiné instituce, s uspořádaným souborem obrazových, zvukových a audiovizuálních dokumentů, určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování uživatelům, se zřetelně vymezeným studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním záměrem“.3 Slovenský terminologický a výkladový slovník Informačná výchova z roku 1998 pak uvádí k mediatéce definice hned dvě. A to tuto: „čiastkový fond pozostávajúci z iných ako tradičných dokumentov na papierových nosičoch. Výrazom mediatéka sa najčastejšie odznačujú súbory obrazových, zvukových a audiovizuálnych dokumentov výučbového charakteru, ktoré sa budujú v rámci školských a vysokoškolských knižníc, neikedy aj ako samostatné časti mimo rámca týchto knižníc,“ a tuto: „symbolické označenie pre knižničné zbierky, ktoré sa používa vtedy, ak treba zdôrazniť, že v súčasnosti už nepozostávajú iba z tlačenej 2 ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne., s. 28. 3 SAKÁLOVÁ, Elena. Mediatéka.

11. 11 produkcie, ale sústreďujú do jedného funkčného celku spolu s tradičným dokumentami aj rozličné druhy moderných informačných prameňov (médií)“.4 Multimediální knihovna je pak podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy „knihovna s fondem multimediálních dokumentů.“5 Kolekce materiálů, jež je její podstatou by tedy měla obsahovat jak knihovnu, tak filmotéku, videotéku, fonotéku, dále sbírku diapozitivů, mikrofišů a mikrofilmů, artotéku se sbírkami malířských reprodukcí, grafik, plakátů atd., kolekci kartografických dokumentů, foliogramů, ilustrací, sbírku výukových programů a různých her pro děti.6 Při pokusu o definování pojmu interaktivní knihovna se lze opřít o význam, v jakém jej použili v Dánsku v projektu The Children´s Interactive Library (viz kap. 4.1.3). Interaktivní knihovnu pro děti zde chápou jako dětskou knihovnu budoucnosti, kde služby IKT, založené na vše prostupující výpočetní technice, širokopásmové síti, třírozměrné vizualizaci a interaktivitě, představují určité nástroje hravé formy interakce a komunikace.7 Naproti tomu se v Polsku nově vybudované knihovny tohoto typu nazývají mediatékami (viz kap. 4.5). Určitým vysvětlením může být to, že v Dánsku jde o projekt opírající se především o výpočetní techniku a informační technologie na vysoké úrovni, na rozdíl od Polska, kde jsou tyto rovněž zastoupeny, ale důraz je kladen spíše na personalizaci služeb čtenářům a pozitivní přístup k nim. Pro potřeby této práce je zvolen termín multimediální knihovna pro děti a mládež, zahrnující ve své podstatě všechny důležité prvky ostatních ekvivalentů. 4 NOVÁKOVÁ, Marta. Mediatéka. 5 SODOMKOVÁ, Jana. Multimediální knihovna. 6 ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 29 – 33. 7 Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 34.

12. 12 2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO Multimediální knihovna, jako zařízení disponující novými technologiemi, výpočetní technikou a službami na vysoké úrovni, je svou podstatou především určená mladým lidem od 11 let výše. Nabízí se zde tedy možnost, že by tuto funkci měla plnit školní knihovna v rámci základní školy, která je tak mládeži ve věku od 11 let nejblíže. Situace je ale taková, že stav a počet školních knihoven v Česku neodpovídá požadavkům světové úrovně. Knihovny na základních školách nenaplňují svá poslání, proto za ně tyto úkoly ve větší míře přebírá veřejná knihovna, respektive její oddělení pro děti a mládež. Velký přínos na rozvoj oblasti školních knihoven ve světě má International Federation of Library Associations and Institutions (dále jen IFLA) a United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (dále jen UNESCO). IFLA na zasedání ve Washingtonu v roce 1974 navrhla definici školní knihovny jako vzdělávacího centra: „jedná se o interdisciplinární pracovnu, ve které student pod vedením učitele vstřebává poznatky způsobem sobě vlastním, čerpajíce přitom z knihovního fondu“.8 Na internetových stránkách IFLA jsou také dostupné dokumenty pro tuto oblast, např. Guidelines for Children´s Libraries Services: library services for children – more important than ever to children and their families all over the world9 , Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and other Institutions10 , Guidelines for Library Services For Young Adults11 . UNESCO se soustřeďuje zejména na situaci v rozvojových zemích, udílí granty, pomáhá se školeními a poskytuje poradenské služby. Pod záštitou UNESCO byla vydána již v roce 1977 příručka Jean Pierre Delannoye k transformaci školních knihoven do mediálních center – Guide for the conversion of school libraries into media centres12 . V České 8 ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 34 – 35. 9 http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ChildrensGuidelines.pdf. 10 http://www.ifla.org/VII/s35/pubs/avm-guidelines04.pdf. 11 http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ya-guidelines-en.pdf. 12 http://unesdoc.unesco.org/images/0002/000218/021894eo.pdf.

13. 13 republice byla Národní pedagogickou knihovnou Komenského v rámci této tematiky publikována Příručka pro školní knihovny jako studijní a informační centra na základních a středních školách13 v roce 2008. 2.3 Výsledky průzkumů čtenářství dětí a mládeže Knihovna, jako instituce zaměřená na knihu, by měla aspekty současného multimediálního prostředí reflektovat. Pro uplatnění svého vlivu by měla navázat spolupráci s rodinou i se školou. Jedním z výsledků výzkumu společnosti Gabal, Analysis & Consulting (dále jen GAC) byl totiž fakt, že poprvé většinou dítě vkročí do knihovny s rodiči (42 %), s kamarádem (24 %), anebo s učitelem (12 %).14 Je tedy zřejmé, že nepřijde-li samo, musí jej někdo přivést. Tady se naskýtá příležitost pro knihovny, jak obrátit konkurenční média na svou stranu a využít širokého vlivu, jež mají na mladou generaci – zapojením IKT v knihovně, systematičtějším využitím a podporou multimediálního zájmu dnešních dětí, je mohou lépe vtáhnout do knihovního prostředí, kde je již ke knize blízko.15 Z hlediska rozsahu této studie je problematika školních knihoven příliš obsáhlá, a proto není možné se věnovat příručkám dostatečným způsobem. V následujících podkapitolách, pojednávajících mimo jiné o doporučeních při modelování již konkrétního projektového návrhu, prostorovém a dispozičním řešení aj., však budou zmíněny některé poznatky a schémata, jež mají pro konkrétní téma práce přímou hodnotu. Z analýzy GAC dále vyplynulo, že 52 % z reprezentativního souboru 1092 respondentů čte pravidelně, nečte 29 % a zbytek tvoří příležitostní čtenáři se spíše nečtenářskou perspektivou. Také bylo zjištěno, že většími čtenářkami jsou ve vybraném vzorku dívky. Toto lze vysvětlit jako výsledek několika vlivů – mají znatelně odlišnou strukturu trávení volného času, přípravě do školy věnují více svého volna, jejich mimoškolní aktivity vykazují více prvků individualizace a orientace na sebevzdělání, 13 http://www.npkk.cz/csk/files/prirucka_pro_skolni_knihovny.pdf. 14 Jak čtou české děti?, s. 4. 15 GABAL, Ivan, VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti?, s. 52.

14. 14 mají možnost vnímat ostřeji rozdíl mezi volným časem a povinnostmi, hlavně díky častější integraci do domácích prací, v neposlední řadě je také významným činitelem knižní trh, který poskytuje velké množství publikací z oblasti dívčí četby.16 Chlapci dominují zase na poli uživatelů počítače. Podle slovenského průzkumu Čítanie 2005 tvoří až dvě třetiny (66,4 %) ve skupině jeho každodenních uživatelů.17 Zajímavými faktory se stala spojitost čtenářství dětí s volným časem a specifickými zájmovými aktivitami (nadprůměrně čtou ty, které mají více strukturovaný a aktivně naplněný volný čas) a to, že pro čtenářskou aktivitu v jejich věku jsou důležité i jejich vrstevnické skupiny. Výzkum zabývající se pedagogicko-didaktickými a psychosociálními aspekty dětského čtenářství, uskutečněný v roce 200718 , rovněž ukázal některá zajímavá fakta. Tří set prvkový vzorek dnešních 13 a 14letých pubescentů odpovídal na otázky prostřednictvím dotazníku. Jak lze očekávat se zkušenostmi s vlivem současných médií, postavení knihy v životě pubescenta oslabuje. Z hlediska pravidelnosti četby bylo zjištěno, že 2 a více knih měsíčně přečte pouhých 23 % respondentů. Knihovnu navštěvuje často 27 %, občas 44 % dotazovaných. I když byl kladen dotaz s upřesněním návštěvy knihovny za účelem půjčení knihy, stálo by za přehodnocení, zda je a bude tato návštěvnost relevantním ukazatelem čtenářství. Zvláště, pokud jsou nyní stále populárnější tendence k propagaci komunitní činnosti knihoven. Většina čtenářů sem samozřejmě přichází s cílem vypůjčit si nějakou publikaci. To už ale nemusí platit, jedná-li se o uživatele z řad dětí a mládeže. Tendence přidat knihovně hodnotu interaktivního místa pro trávení volného času a mediálního centra zahrnuje implementaci především lákavé a zajímavé techniky, podporu kreativity uživatelů prostřednictvím her, ať už počítačových nebo jiných, alespoň částečné spojení s hudebními fondy atd. Toto řešení sice zákonitě způsobí očekávaný výsledek – zvýšení návštěvnosti, ale už nerozlišuje, zda uživatelé listují knihami, surfují na internetu, nebo hrají počítačové hry. 16 GABAL, Ivan, VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti?, s. 8. 17 5. Čítanie detí denne využívajúcich počítač. 18 KONÍČKOVÁ, Lucie. Re: dotaz.

15. 15 Média a elektronické dokumenty klasickou tištěnou knihu sice neodstranily, ale z hlediska oblíbenosti a popularity, zejména u mladší části populace, zaznamenávají převahu. Pro srovnání jsou v Příloze č. 1 uvedeny dva grafy, které zobrazují strukturu a četnost volnočasových aktivit u dětí v rozmezí 10 – 14 let a čas věnovaný týdně přímo mediálním aktivitám u věkové skupiny 15 – 30 let. Dalším zajímavým údajem je fakt, že ačkoliv do knihovny příliš často nechodí, 69 % respondentů čte rádo. V pubescentním věku nepřekvapí, že se jedná především o četbu zábavných časopisů za účelem pobavení či odpočinku. Populární časopisy pro „náctilené“ zřejmě obsahují vše, co dnešní mládež zajímá. Populární hudební kapely, frontmani, pop hvězdy, přidají-li se k nim ještě někteří z mladých pohledných herců a hereček, sportovců u nás či ze zahraničí – to jsou moderní vzory. Silnou stránkou těchto tiskovin obecně je bohatý obrazový doprovod s krátkým textem. Jediným tématem, které je zde zastoupeno delším souvislým textem, je samozřejmě sex, láska a vztahy. Připojí-li se k tomu skutečné příběhy s drogovou tematikou, pár vtipných hlášek, jednoduchý fotoseriál, nezbytné reklamy na značkové oblečení a plakáty aktuálních idolů, obrázek toho, co dnes u mládeže „letí“ je dokreslen. A přitom knihovna disponuje zdroji mnohem vyšší kvality, než nabízejí články v uvedených časopisech. Je potřeba mladým lidem tyto zdroje ukázat, nabídnout jim publikace na jejich oblíbená témata. Psychika pubescentů a adolescentů je v této vývojové etapě zmítána protichůdnými pocity, snahou o nalezení sebe sama, touhou po samostatnosti, nesouhlasem s názory dospělých. Typickým jevem je vytváření přátelských skupin a part, které mnohdy nabývají v očích některých až prestižního charakteru. Důležitou roli hlavně hraje pocit sounáležitosti se stejně smýšlejícími vrstevníky. Teenageři tak častěji než knihovnu vyhledávají nejrůznější kluby, scházejí se na opuštěných místech a tzv. zevlují. Úkolem knihovny, respektive oddělení pro dospívající, by mělo být vytvoření takového sociálního prostředí, které by mládež upoutalo a poskytlo příjemný prostor vyhovující jejím zájmům, požadavkům

16. 16 a potřebám. Knihovna by měla plnit nejen funkci vzdělávacího a informačního centra, ale v tomto případě také centra komunitního.

17. 17 3 Model multimediální knihovny pro děti a mládež Multimediální knihovna pro děti a mládež by měla být uživatelsky přívětivá, vybavená moderní technikou a profesionálním personálem. Pro ucelený pohled je však třeba začít od začátku. Před jakýmkoliv návrhem knihovny či jejího oddělení, je nejdůležitější si ujasnit a uvědomit, jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují úspěšnost konečného výsledku. Určitě jde o prostor, místnost či plochu, o strukturu knihovního fondu, o služby, o vybavení a v neposlední řadě o samotnou osobnost knihovníka. Obecně hrají tyto faktory stejně důležitou roli. Jejich popsání spolu s probráním doporučených norem a seznámení se s úspěšnými koncepcemi či trendy v současnosti, by však vydalo na mnohem rozsáhlejší studii. Následující kapitola seznamuje s požadavky k technickému vybavení, jakým by měla multimediální knihovna disponovat, postřehy pro inovaci a uspořádání prostoru a tipy či příklady vhodného nábytku. To vše se zaměřením na knihovnu pro čtenáře z řad dětí a mládeže. Pokud se jedná o dětskou knihovnu, zde hraje roli zejména „atraktivní a podnětné prostředí, které je vtáhne a umožní jim prožít drobná dobrodružství (ať už je to speciální nebo „jen“ nápaditě využitý běžný mobiliář).“19 Pro mládež je pak v období jejich dospívání důležitý buď kolektiv, nebo individuální prostor. Knihovna, respektive její oddělení pro mládež, by tento prostor měla zajišťovat, ať už formou opticky oddělených kójí pro samostudium, klidové zóny pro odpočinek, četbu či studium, nebo i prostorem umožňujícím vytváření skupin a realizace různých akcí a zájmových kroužků. Zároveň by měla být také dostatečně atraktivní a odpovídající současným zájmům a potřebám mládeže, aby tak vyhovovala jejich nárokům na místo setkávání. S tím souvisí i vhodná volba místa pro knihovnu v rámci města a také její optimální velikosti. 19 KURKA, Ladislav, SVOBODA, Martin. Ideální knihovna, s. 79.

18. 18 Neméně důležitý je i celkový dojem, který bude případná nová stavba vyvolávat. Vzhled je totiž u knihoven něco, co se netěší až tak velké pozornosti, jelikož převažuje především zaměření na kvalitu a rozsah služeb, které má poskytovat. Pokud má ale plnit jednu ze svých funkcí a být kulturním střediskem a společenským centrem, není důvod nepostavit takovou knihovnu, která by byla rovněž charakteristickým a individuálním prvkem města, ne-li jeho dominantou. „Také knihovny totiž disponují schopností stát se symboly současné společnosti, výraznými ukazateli cesty, kterou se vyspělejší společenství vydávají. Nabízejí možnost individuálního a přece společného – společenského prožitku ve vlídném, i když náročném mikrosvětě. Jsou tak příkladem budov a organizací, které mají mandát vytvářet komunitu a kultivovat ji. … naše společnost zatím nemá mnoho příležitostí k realizaci veřejných staveb. Nové budovy knihoven by proto neměly propást příležitost stát se ikonami společenského pokroku.“20 3.1 Prostorové řešení multimediální knihovny Uspořádání prostoru by mělo odpovídat jak architektonickým zásadám reflektujícím knihovní služby, tak potřebám jejích uživatelů – v tomto případě dětí a mládeže. Většina projektů, týkající se inovace knihoven, je realizována spíše prostřednictvím obnovy stávajících prostor. Návrh zcela nové budovy je totiž věcí velmi náročnou a vyžadující spolupráci architektů, knihovníků, designérů i uživatelů. V období let 1992 až 2005 bylo v České republice zrealizováno 121 stavebních akcí týkajících se knihoven, z toho jen 25 tvořily nové budovy, zbytek představovaly nejrůznější rekonstrukce, přístavby a adaptace. Celkové investiční výdaje na tyto výstavby dosáhly částky 4,490 mld. Kč.21 Častější zkušenost tedy vypovídá o tom, že je ve většině případů třeba se soustředit na stávající objekt a organizovat ho tak, aby byl pro svůj účel co nejvhodnější. 20 Mezinárodní konference Knihovna a architektura, Olomouc 2001, s. 54. 21 RICHTER, Vít. Výstavba a rekonstrukce knihoven v České republice v letech 1992 až 2005, s. 59.

19. 19 Pomine-li se ale fakt převahy rekonstrukčních řešení, prvopočátkem výstavby zcela nového objektu je každopádně vypracování architektonického projektu, zajištění potřebného prostoru, získání stavebního povolení atd. Další vnitřní uspořádání objektu, ať už jde o dětské oddělení nebo kterékoliv jiné, musí být podřízeno určitým zásadám22 : • rozhodně by se v prostorách neměly křížit cesty čtenáře, knihy a zaměstnance; • důležité je také stanovení a rozčlenění plochy do zón podle kumulace hluku na tiché, polorušné a rušné; • doporučuje se dbát na umístění budovy z hlediska světových stran a nejbližšího okolí kvůli dennímu světlu, hluku z přilehlých ulic atp.; • dodržet alespoň částečné oddělení prostor pro dospělé a dětské čtenáře; • dále se doporučuje implementace vertikální dopravy a výtahů, jejichž nezbytnost je v případě dvoupodlažních budov stanovena vyhláškou23 ; • zamezit tomu, aby zdi a komunikace ukrajovaly z užitkové plochy více jak 30 %. Pokud se jedná přímo o speciální druh knihovny, jakým multimediální knihovna určitě je, je nezbytné si při organizaci prostoru během rekonstrukce nebo novostavby uvědomit, jaké služby bude instituce poskytovat a od nich tedy odvodit odpovídající prostorové náležitosti. Plocha multimediální knihovny by měla počítat nejméně s prostorem pro volný výběr a přístup ke zdrojům a technickému vybavení, prostorem pro skladování tištěných a netištěných materiálů a prostorem pro zaměstnance. V širším pohledu je pak možné implementovat další služby a k nim odpovídající náležitosti, jako místa pro individuální i skupinovou práci, odpočinek, relaxaci, studium, výstavy, lekce či kurzy. Kupříkladu požadavky na prostorové náležitosti ve spojitosti s poskytovanými 22 KURKA, Ladislav, SVOBODA, Martin. Ideální knihovna, s. 86. 23 VYHLÁŠKA č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

20. 20 službami názorně zobrazuje schéma z publikace Jean Pierre Delannoye Guide for the conversion of school libraries into media centres z roku 1997, která ačkoliv pojednává o transformaci školních knihoven do mediálních center, ilustruje tuto problematiku velmi přehledným způsobem. Obr. 1 Základní požadavky na prostorové náležitosti mediálního centra. Obr. 2 Rozšiřující náležitosti prostor mediálního centra. První schéma tedy zachycuje základní požadavky pro optimální fungování mediálního centra a na druhém obrázku je pak zobrazen souhrn všech náležitostí představující ideální stav. Všechny tyto nároky by měly

21. 21 být uspokojeny samozřejmě s přihlédnutím k možnostem budovy či finančnímu rozpočtu novostavby24 . Manuálem pro transformaci školních knihoven na mediální centra je také Information Power for Washington: guidelines for School Library Media Programs z roku 1991, který nabízí již konkrétnější řešení prostoru v závislosti na funkci instituce a jejím vybavení. Podle tohoto dokumentu by mediální centrum mělo být natolik flexibilní, aby v něm mohlo setrvávat až ¾ uživatelů příslušné instituce, a proto by se také velikost plochy měla pohybovat od několika set až po 1000 m2 . Kromě katalogů, informačního centra, míst k individuálnímu čtení a kabin k využívání audiovizuálních materiálů by zde neměly chybět ani oddělené místnosti pro práci ve skupině, konferenční sál a pracovna či laboratoř sloužící ke kreativní tvorbě a práci s dokumenty a programy jak zachycuje obr. 3.25 Obr. 3 Rozvržení prostoru mediálního centra podle Information Power for Washington: guidelines for School Library Media Programs. 24 DELANNOY, Jean Pierre. Guide for the conversion of school libraries into media centres. s. 20. 25 ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 29.

22. 22 Schéma ukazuje, jak lze řešit uspořádání místnosti se začleněním míst k individuální práci (Reading, Listening, Viewing), práci v malé či středně velké skupině (Conference, Group Viewing) nebo také ve velkých skupinách (Large Group Instruction). K středovému místu pro individuální práci jsou propojeny další služby a prostory – distribuce dokumentů, vyhledávání ve zdrojích a získávání informací (Circulation, Display), pracovna pro kreativní tvorbu a práci s dokumenty a programy (Media Production Laboratory), studio s audiovizuálním vybavením (A.V. Equipment), sbírka dokumentů s odbornou tematikou pro lektory a vyučující (Professional Collection) a další.26 Obr. 4 Plán Centre d’Auto-Documentation v Marly-le-Roi. Čtvrtý obrázek ilustruje další konkrétní příklad multimediálního Centre d’Auto-Documentation, a to ve francouzském Marly-le-Roi, které bylo konstruováno kolem tří základních bodů – jednotky kontroly karet 26 ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 32.

23. 23 u vchodu, čítárny se 100 pracovními místy a úložištěm tištěných materiálů a skladem audiovizuálních dokumentů, uchovávajícím veškeré netištěné materiály. Kolem tohoto areálu se pak nachází 8 místností pro kolektivní práci v různě velkých skupinách, 16 zvukotěsných kójí pro práci s audiovizuálními materiály a 3 kanceláře.27 Výše zmíněné modely, doporučení a příklady konkrétních řešení by měly být pomocníkem při pořádání a návrhu organizace prostoru. I když se jedná o příklady z příruček vycházejících ze stanov pro školní knihovny, tak není důvod k pochybám, že respektují jak potřeby čtenářské, tak i mediální a technické, a mohou proto být vhodným pomocníkem při plánování multimediální knihovny. V případě splnění zmíněných podmínek nebo alespoň zvolení takového řešení, které jim vychází vstříc, je možné pustit se do vlastního zařizování interiéru, budování atraktivního prostředí, designu a modelování vnitřních dispozic knihovny nebo oddělení. 3.2 Interiér multimediální knihovny Jak už bylo řečeno výše, vnitřní vybavení a design hraje důležitou roli v tom, jak se v takovém místě bude mladý uživatel cítit. Zda se bude vracet, aby zde relaxoval, přečetl zajímavou knihu, vyhledal informace a sdělil poznatky přátelům. V případě dítěte, aby zde také nalezlo možnost ke hře, objevování, zkoumání, a to jak v prostředí individuálně, schováno ve skulině mezi regály, tak ve skupině při společné účasti na různých kreativních workshopech. Technické podmínky zajišťující přívětivé klima, které se týkají teploty, vzduchu, prašnosti, akustiky či osvětlení, představují další širokou oblast, neméně důležitou, ovšem přesahující rámec tohoto tématu, a proto zde budou pominuty. Dalším faktorem výrazně ovlivňujícím uživatelovo pohodlí je barevnost interiéru, vkusná volba sedacího nábytku, atraktivně řešená plocha s vhodně rozmístěnými regály a policemi pro knihy. 27 BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 49.

24. 24 Co se barev týče, zde by se mělo vzít v potaz hlavně to, že jejich vnímání je velmi individuální. Z výsledků psychologických výzkumů vyplývá, že vhodnými barvami jsou například modrá, představující archetyp klidu, žlutá – optimismus, zelená – příroda, červená – aktivita. Vzhledem k tomu, že červená je také spojována s agresivitou, jeví se jako optimální řešení kombinace prvních třech jmenovaných.28 V každém případě je třeba reflektovat uživatele – dětem pravděpodobně nebude vadit barevnější prostředí, ba dokonce jej mohou spíše ocenit, na rozdíl od adolescentů, kteří by možná více uvítali estetický kontrast v kombinaci několika málo barev. 3.3 Možnosti rozvržení plochy multimediální knihovny V případě novostaveb je dnes rozvržení plochy a konečné rozmístění nábytku součástí projektu interiéru. Pokud se jedná o rekonstrukci nebo přestavbu stávajících prostor, je nezbytné vycházet z možností, které tyto prostory nabízejí. Zda jsou spíše rozlehlejší nebo nějak stavebně členěné a přirozeně vytvářející různá zákoutí. Jak již bylo naznačeno dříve, koutky nabízející možnost určitého stupně osamocení a oddělení v rámci místnosti jsou mladými čtenáři vítány. Knihovníci musí tedy brát v úvahu nároky, potřeby a přání uživatelů. Zakládat rozhodnutí nejen na své znalosti jejich chování, ale také se opřít o kvalitativní výsledky nejrůznějších průzkumů, pozorování, dotazníků či anket, ať už z dřívějších iniciativ odborných nebo vlastních. Při hledání nejvhodnějšího řešení rozmístění regálů a polic s knihami zde hraje roli opět znalost uživatelů. V podstatě se jedná o volbu mezi dvěma možnostmi. Buď umístit regály po obvodu místnosti, jak je tomu u většiny veřejných knihoven a vytvořit tak centrální prostor vhodný ke společným aktivitám, nebo navrhnout systém jednotlivých polic tak, aby v sobě skrýval řád a logiku, usnadňující hledání určitých knih, a zároveň svým uspořádáním vytvářel jak různá zákoutí vybavená pohodlným křeslem pro relaxaci jednotlivce, tak menší podobné plochy 28 BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Bio-psycho-sociální aspekty knihoven aneb Co máme společného s Velbloudí knihovnou, s. 31.

25. 25 pro skupiny. V praxi by se to dalo upřesnit tak, že dětem vyhovují právě ona schovaná zákoutí, rozmanité domečky a skrýše mezi regály, zatímco mládež preferuje pohodlná místa pro debatu a relaxaci ve skupině, ovšem nejlépe za rohem mimo dohled službu konající knihovnice. Společným jmenovatelem těchto potřeb je tedy fakt, že uživatelé knihoven pro děti a mládež jsou pravděpodobně více spokojeni v takovém interiéru, který jim nabízí určitý stupeň soukromí. Úspěch by tak mohly nalézt inovativně řešené prostory využívající různě členěných prostor, ať už opticky, pomocí nábytku, anebo stavebně, s přispěním pevných či pohyblivých stěn. Dalším zajímavým řešením jsou pak nadzemní podlaží propojená s místností prostřednictvím schodů. Tyto je možné akusticky izolovat za přispění skleněných či betonových stěn, nebo je koncipovat jako částečné a vzdušné nadzemní patro chráněné pouze zábradlím. Inspirativní kombinaci rozmanitých prvků představuje například The Magic Box, inovativní dětský areál Veria Central Public Library v Řecku. Knihovna renovovala stávající místnost pro děti během cca dvou měsíců na podzim 2008. Vzniklo interaktivní, barevné, stavebně rozmanité a moderně vybavené multimediální studio pro děti, které disponuje výpočetní technikou, knihami, prostorem pro hru i odpočinek (viz video http://www.youtube.com/watch?v=Al4I55oz5pM)29 . Za zamyšlení jistě stojí i architektonické a designové řešení již vchodu do knihovny, respektive oddělení. Ten by měl především lákat čtenáře ke vstupu a vítat je již od pohledu. Inspiraci lze najít v pohádkách, filmech či vlastní fantazii. Stejně jako v Holandsku miniaturní domek s okénky i vchod prostřednictvím nezvyklých věcí, předmětů a apod. může vyvolat dojem odlišné reality. Mladí lidé i děti ocení, když je jim důvěřováno a svěřena určitá odpovědnost. Zvláště děti milují přestavování svých vlastních pokojů v nejrůznější bunkry, venku stavějí přístřešky, stany a úkryty v houští, odkud můžou skrytě objevovat a poznávat svět. Děti pak přímo milují koutky, skuliny a různé rohy, kam se mohou uchýlit, ať už se zajímavou knihou nebo k debatě s kamarády. Není důvod jim tuto možnost 29 Veria Central Public Library.

26. 26 neposkytnout. Stačí natočit regály s knihami tak, aby se za nimi vytvořil menší prostor, jenž lze zútulnit koberečkem a polštáři, nebo posunout pohovky a křesla tak, aby vytvářely optickou hráz před pohledy ostatních. Případně nechat děti přeskupovat a utvářet vlastní skrýše a nijak je v tomto směru neomezovat. Děvčata a chlapci ve věku nejčastěji od 6 do 12 let chtějí ze všeho nejvíce mít svět, ve kterém by nalezly místo pro své objevování. Místo, odkud by mohly pozorovat okolí, aniž by okolí pozorovalo je.30 Ve svých tajných skrýších pak sní, vytvářejí si nejrůznější představy, vypráví strašidelné příběhy, čtou si tzv. zakázané knihy, ti starší potom zkouší svoji první cigaretu apod. Se všemi akty na tajných místech se pojí pojem dobrodružství, které děti milují a ve svém věku nezřídka vyhledávají. Svoje imaginární tvrze mají obehnané přísnými hranicemi, které striktně dodržují, nové členy do svého společenství pak často podrobují nejrůznějším vstupním zkouškám. „Tato tajná místa slouží jako zrcadla, v kterých děti zkoumají samy sebe a hrají si s různými identitami, ale zároveň působí jako okna do reálného světa, jejichž prostřednictvím se u dětí rozvíjí chápání sociálních interakcí, společenských norem a očekávání.“31 Pro to, aby byla knihovna „kompatibilní“ s dětskými představami o tajných skrýších, je nutné, aby zde byla ponechána či přímo vytvořena místa, kde by se děti mohly schovat. Nejrůznější skuliny, rohy, koutky ne bezprostředně na očích dospělým, to je to, co dětem vyhovuje a stačí.32 Obchody s dětským nábytkem nabízí širokou škálu barevných sedacích krabic, polstrovaných boxů, židlí a válend nejrůznějších tvarů a velikostí, které se dají snadno přenášet, skládat na sebe a umožňují tak vytvářet další tvary. Mnohé z nich mají i úložné prostory, takže mohou být navíc praktické. V rámci přestavby či výstavby nových dětských úseků se určitě vyplatí do nich investovat. Tvorba dětských skrýší jistě zaujme všechny hravé architekty. Prvotřídním bunkrem může být i pár nevysokých stěn 30 STURM, Brian W. Imaginary “Geographies” of Childhood, s. 47 – 48. 31 STURM, cit. 30, s. 47. 32 STURM, cit. 30.

27. 27 tvořících malou místnost, shora otevřenou. Dětem stačí, pokud mají pocit, že nejsou dospělým na očích přímo. Určitá možnost dohledu v případě potřeby by ale měla být zajištěna. Děti vůbec nejsou náročné. Stačí umístit do rohu několik židlí překrytých dekou či otočit pohovky proti stěně nebo je jen od stěny odstrčit. Anebo jednoduše nechat mobilní nábytek v prostoru, ať si jej malí architekti uspořádají, jak budou chtít sami. 3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovny I dobře stavebně uspořádaný prostor může být částečně negativizován nevhodně zvoleným nábytkem, materiálem a vybavením. Především je tedy třeba vnímat prostor celkově. Správné rozmístění věcí, jako jsou různé židle, stolky, matrace, pohovky apod., je důležité i z hlediska relaxace. Do dětské knihovny se rozhodně nehodí těžké a masivní stoly. Lepší volbou jsou lehké a mobilní židle a stolky, které se dají třeba i sestavovat do různých tvarů. Důležitým prvkem je také výšková nastavitelnost. Rozdíly v postavách dětí jsou totiž zřejmé a výška sedadel vychází z rozměrů lidského těla, které reflektují jeho výšku. Dbát by se mělo rozhodně i na volbu vhodných židlí a sedadel z hlediska správného podepření zad. Ačkoliv dnes jsou prosazovány i alternativní způsoby sezení – polohy v polosedě a polostoje s podpěrou.33 V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci, před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc zajímavý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem. V současné době jsou trendem v dětském nábytku různé tvarovací sedací pytle, křesílka a židličky ve tvaru zvířat nebo závěsné houpačky a rozmanité „schovky“ opět veselých barev a tvarů (viz Příloha č. 2).34 V dětském prostředí nelze též opomenout doplňky, jako jsou hračky, obrázky, loutky, ale také určit jejich míru a vybrat ty vhodné, stavebnice, 33 KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor, s. 15. 34 KYSUČANOVÁ, Dana. OBRAZEM: Moderní doplňky do dětského pokoje hýří barvami.

28. 28 plyšová zvířátka atd. Celkový dojem z místnosti by měl být příjemný, útulný a přívětivý, podporující fantazii a kreativitu.35 Knihovna patřící hlavně mládeži by měla stejně jako ta dětská respektovat různosti postavy a promítat je do sedacího nábytku, který může pobírat i futurističtější a dynamičtější tvary a design. Důraz na pohodlnost, správné držení těla a s tím související volba vhodných židlí, je třeba o to víc, jelikož teenageři chodí do knihovny také v klidu studovat, tráví dlouhé chvíle u počítače nebo skloněni nad odbornou publikací. Pokud se tedy jedná o stůl či pracovní stanici s počítačem, měla by být v první řadě umístěna v klidnější zóně a natočena tak, aby uživatel u ní sedící neměl za zády nebo před sebou okno a monitor tak nebyl oslňován nežádoucím světlem. Stůl, nejlépe jednoduše výškově nastavitelný, by měl skýtat možnost jak psaní na klávesnici a užívání počítačové myši, tak jejich odložení a uvolnění prostoru k rozevření knihy či psaní poznámek. Polička jako odkládací prostor pro další materiály nebo svačinu, šuplík anebo obehnání stolku ohrádkou zamezující padání předmětů z pracovní plochy, jsou již téměř precizním řešením pracovních stanic.36 Doplňkový nábytek je zde také nezbytný hlavně z důvodu, aby se mládež cítila pohodlně. Správné odhadnutí jejích nároků a požadavků není snadné a vyžaduje v první řadě pozorování a komunikaci. Záleží pak na výsledcích této přípravy, zda budou na zdech rozvěšeny plakáty nebo bude část z nich pomalována graffiti. Jako alternativa pro skuliny a skrýše v dětské knihovně by zde mohla být zvážena též jistá forma soukromí pro čtenáře. Mohlo by se jednat opět o uměle vytvořené prostory s pohovkou oddělené regály nebo látkovou plentou, stany, pohovky s křesly soustředěné kolem stolu, matrace nebo tvarovací křesla seskupená do jednoho bodu. Relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní, pracovní apod. Mohou být řešeny jak uskupením několika kusů sedacího nábytku do klidové zóny, tak i různými plošinami potaženými kobercem 35 BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Architektura a knihovny, úhel pohledu: interiér, s. 25. 36 KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor, s. 15.

29. 29 a doplněnými polštáři jako alternativa neustálého sezení. Zpříjemnění místa k relaxaci pomáhají i rostliny. Ty podle průzkumů „výrazně zlepšují interiérové mikroklima, a tím zvyšují bio-psychickou pohodu i výkonnost lidí, kteří se v tomto prostředí pohybují.“37 Za další faktor přispívající k odpočinku a odbourání stresu je hudba. Co se týká knihoven pro děti a mládež ale tento faktor pravděpodobně není až tak ožehavý. Hudba je průvodcem člověka a dnešní mládež si život bez ní snad ani nedokáže představit. Nebylo by na škodu zvážit například přítomnost rádia, především v knihovně pro teenagery. A to nejen jako estetického doplňku či zvukové kulisy pouze v rámci výpůjčního pultu a sluchu knihovnic. Klidové zóny stačí oddělit v extrémních případech akustickou stěnou, ale rozhodně se nelze mládeži chtít přiblížit bez toho, aby bylo nutné se jim také přizpůsobit. Živější debatu by pak také mohla vyvolat instalace plazmové obrazovky či jiného typu televizního přijímače v zóně setkávání (jako je tomu například v Magic Boxu Veria Central Public Library – viz http://www.youtube.com/watch?v=ua9k54E4- vw&feature=related), přenášejícího například vysílání hudební stanice. Pokud se tedy jedná o záměr vytvořit z knihovny takové místo, které má přilákat mladé lidi, aby zde trávili volný čas a to nejen s knihou, je potřeba je do jeho budování také zainteresovat. Proč nezapojit mladé výtvarníky či šikovné čtenáře do transformace oddělení na místo setkávání, trávení volného času s knihami, kamarády? Třeba tak, jak to udělali v knihovně v německém Chemnitz (viz kapitola 4.1), kde zástupci knihovny oslovili umělecké gymnázium za účelem spolupráce na vyzdobení oddělení pro mládež. Výsledkem byly výtvarné práce studentů této školy, kteří v rámci speciálního předmětu pomohli oživit prostory pro mládež (viz Příloha č. 3). Mnohdy se jistě představy knihovníků, jako dospělých jedinců určité generace, liší od představ zástupců generace mladší. Odborníci, jakými knihovníci bezpochyby jsou, sice vědí, jaké parametry má knihovna 37 BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Bio-psycho-sociální aspekty knihoven aneb Co máme společného s Velbloudí knihovnou, s. 33.

30. 30 splňovat, co všechno by měla obsahovat, které normy se musí respektovat a jak nejlépe tyto předpisy skloubit s realitou – to jsou cenné poznatky vycházející z letitých zkušeností předávaných z knihovnické generace na generaci. Nicméně to, aby bylo takové místo navštěvováno přinejmenším často a s chutí, závisí zcela na jeho návštěvnících a uživatelích. 3.5 Multimediální knihovna a technické vybavení38 Aby knihovna mohla užívat přídavné jméno multimediální, musí také kromě svého tradičního fondu nabízet i média. A to v co nejširší škále. Nejde pouze o jiné typy nosičů než je klasická kniha, ale také o výpočetní techniku, počítačové programy, audiovizuální zařízení a další vybavení s médii související. Přístup k široké škále literatury rozvíjí čtenářovy poznatky a znalosti, pomáhá mu pochopit lidské chování a myšlení, rozvíjí představivost a umožňuje uvědomit si a užívat vizuální stránku knih či formu různých jazyků. Výsledkem interakce s literaturou na různých druzích médií jsou uživatelovy myšlenky a produkty jeho představivosti, které může díky vybavení a prostředkům poskytovaným multimediální knihovnou kreativně vyjádřit. Co se prostoru týká, tak multimediální knihovna může být buď implementována jako samostatný celek, respektive oddělení, nebo stavebně odlišena, například od prostorů určených k setkávání, hraní a dalším aktivitám, nesoucím s sebou zvýšenou hladinu hluku. Lze předpokládat, že ten, kdo bude pracovat s počítačem či dalšími médii, by raději zvolil klidnější zónu vhodnou pro soustředění a nerušenou práci nebo studium. V tomto případě by se dala za nejvhodnější pokládat varianta multimediální knihovny jako stavebně oddělené součásti knihovny pro děti či mládež. Takový prostor by měl být adekvátní a podporující snadný přístup ke zdrojům. Design opět flexibilní, vítající příjemná atmosféra je důležitým prvkem i pro fungování centra. Zařízení by mělo být vyhovující a schopné flexibilně reagovat na nové technologie a měnící 38 BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 7 – 41.

31. 31 se potřeby uživatelů. Měla by zde být místa pro poslech audio dokumentů, počítačové stanice, prostor pro případné prezentace nebo projekce, ale také místa pro čtení a nezávislé studium. Nezbytností je také dostatek elektrických zásuvek, přístup k telefonním linkám a televizním kabelům. V ideálním případě jsou vhodné také atraktivní a pohodlné prostory v podobě menších oddělených místností pro produkci studentských a jiných projektů, výstav a větší víceúčelový prostor k nejrůznějším ukázkám, lekcím a dalším aktivitám, které by měly dávat najevo, že potřeby a zájmy uživatelů jsou pro knihovnu prioritou. Co se týče mediálního fondu, ten by měl obsahovat nejen výpočetní techniku a vybavení zahrnující počítače, tiskárny, kopírky, skenery, videoprojektory, zvukovou techniku, televizní set, nebo DVD a CD přehrávače jako hardware, ale také software, čili takové informační zdroje a nástroje, potažmo programy, které zasahují širokou oblast poznání, hodí se k různým stupňům schopností uživatelů a svou náplní představují různé úhly pohledů. Kromě poskytování informací by ale sbírka měla také zahrnovat položky zobrazující tvůrčí umění, proniknutí do lidské mysli a představ, jenž přispívají k rozvoji jak poznávacích tak emocionálních schopností. Z tohoto důvodu tedy nelze vyloučit ani počítačové hry, které mohou mít navzdory všem předsudkům také pozitivní vliv na rozvoj osobnosti. Mediální fond je třeba neustále rozvíjet, aby byla zajištěna jeho adekvátnost, kvalita, kvantita a různorodost. Jeho vytváření je dynamickým procesem, do něhož musí být zapojeni nejen pracovníci knihovny, ale také i její uživatelé. Pro vývoj takového fondu je nejlépe sledovat určitý předem stanovený plán reflektující několik zásadních faktorů, jako například: filozofii a cíle mediatéky, předpokládanou velikost fondu, kritéria výběru, nahrazení a vyřazení materiálů, identifikaci uživatelských potřeb, charakteristiku uživatelů, priority akvizice atd. Hodnocení a výběr prostředků a konkrétního vybavení je již klíčovou funkcí knihovníků. Musí zvážit specifika oblastí jednotlivých oborů, jejichž zdroji chce mediatéka disponovat, rozmanitost uživatelů,

32. 32 počet terminálů, aktuálnost a relevanci zdrojů, ale také přístup k nim i mimo knihovnu. Kritérii pro výběr by měly být zejména vzdělanostní a jiné potřeby uživatelů, jejich fyzický a vývojový stupeň či jedinečné vlastnosti místní komunity. Adekvátně zvolené vybavení je pak to, které vytváří takové prostředí, v němž je použití médií přirozeným a nenápadným aktem, jeho obsluha je nenáročná a údržba ekonomická, přístup uživatelů snadný a pohodlný a je stanovena kompatibilita s vybavením celé instituce i dalšími systémy, jež využívá. Mediální fond je třeba neustále hodnotit a kontrolovat. Dynamický proces vývoje i implementace multimediálních technologií a zařízení vyžaduje, aby byla neustále zajišťována jejich aktualizace. Kromě směru vývoje lze média také hodnotit z hlediska uživatelů. To znamená vyžadovat doporučení od uživatelů i pracovníků, vést seznam nesplněných požadavků či potřeb a analyzovat statistiky týkající se stavu obnovení sbírky, cirkulace, stáří a stavu materiálu. Pouze neustálá kontrola, sledování rozvoje, využití a stavu sbírky, nahrazování nevyužívaných nebo poškozených zdrojů novými či jinými a periodické, systematická evaluace má za následek její efektivitu ve vztahu k uživatelským potřebám.

33. 33 4 České a zahraniční knihovny pro děti a mládež Úspěšně zrealizované projekty knihoven pro děti a mládež lze nalézt v zahraničí. Tato kapitola přináší příklady konkrétních knihoven z Německa, Spojených států amerických, Polska a také dvou projektů z Holandska a Dánska, do nichž se zapojilo institucí více. Jejich společným jmenovatelem je ale snaha o vytvoření nového prostoru pro děti a mládež, který vychází z jejich požadavků, přání a respektuje je. Nosnými tématy jsou především média a interaktivita, zájem mladé generace o ně a jeho efektivní využití právě ve prospěch implementace knihovny do života dětí a dospívajících. Vlajkovou lodí této oblasti je proto zejména dánská knihovna Århus Kommunes Biblioteker, která iniciovala projekt The Children´s Interactive Library. Její inovativní koncepty, využívající hlavně technologie založené na Radio-frequency Identification (dále jen RFID), které byly v rámci projektu vyvinuty, tak naznačují směr, jakým by se multimediální knihovny pro děti a mládež měly ubírat v budoucnosti. 4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz V roce 2000 byla renovována Stadtbibliotek Chemnitz, www.stadtbibliothek-chemnitz.de. Ta od roku 1998 sídlí v obchodním domě TIETZ a po získání několika milionového grantu na přestavbu svěřená eura velmi účelně využila (viz Příloha č. 3). Investovala nejen do renovace, ale také do vybavení a změn organizační struktury. 39 680 439 návštěvníků ji označuje za jednu z nejvíce navštěvovaných kulturních zařízení města, kterou denně využije v průměru 2 700 osob. Další zajímavou informací je, že „42% výpůjček z jejího fondu sestává z odborné literatury“.40 Z řad mládeže využívá služby 4 183 osob, což je 54 % obyvatel Chemnitz mezi 14 a 18 lety. Za rok 2006 bylo uspořádáno 39 FOBEROVÁ, Libuše. Městská knihovna v Chemnitz. 40 MIKA, Jiří. Labyrint knihoven a ráj čtení, s. 169.

34. 34 291 výstav a 300 exkurzí, které navštívilo 16 179 návštěvníků. 45 % tvořily děti a mládež. 41 Svůj úspěch čerpá z toho, že se orientuje na zájmy a potřeby mladých lidí. Respektuje jejich názor a zapojuje mladé čtenáře, děti, žáky, studenty, do knihovního života. Její prioritou je tedy spolupráce. Ta je uskutečňována hlavně na úrovni základních a středních škol, které oslovuje formou propagačních letáků. Organizuje autorská čtení, exkurze a zaměřuje se na to, aby žáky a studenty naučila orientovat se ve světě informací, efektivně je vyhledávat a používat. Oddělení pro děti a mládež je zde zastoupeno jedním ze tří základních okruhů, o které se starají jednotlivé organizační týmy. Okruh Jugend & Musik se skládá z dalších tří částí – Kinderwelt, Jugendszene a Musikforum. V oddělení Kinderwelt, které představuje knihovnu pro děti, je fond stavěn tradičně podle barevného rozlišení do tří kategorií reflektujících věk dětských čtenářů. Děti mají navíc k dispozici oddělení pro psaní domácích úkolů, počítače s hrami, poslechová místa, tvůrčí dílnu, stěny pro malování a jiné. Variabilitu prostoru zajišťují dřevěné krabice, které si mohou poskládat do žádoucího tvaru.42 Příjemné prostředí je také zajištěno barevností interiéru i nábytku a všudypřítomnými obrázky a hračkami. Jugendszene a Musikforum je zase místem zaměřujícím se především na potřeby mládeže. Kromě nezbytných počítačů a další výpočetní techniky, jsou zde také poslechová místa a pohodlné pohovky, matrace a křesla, sloužící jak pro odpočinkový poslech hudby, tak pro povídání s přáteli. Interiér oddělení pro teenagery je navíc vyzdoben originálními malbami dokreslujícími příjemnou atmosféru místnosti. Na úspěchu městské knihovny v Chemnitz je možné vidět, jak lze řešit nejen členění a výbavu interiéru knihovny pro děti a mládež, ale také různé možnosti a efektivitu, kterou přináší větší orientace na uživatele, empatická reflexe jejich potřeb, přání a spolupráce s nimi. 41 Geschäftsbericht 2006 - Stadtbibliothek Chemnitz, s. 4. 42 FOBEROVÁ, Libuše. Městská knihovna v Chemnitz.

35. 35 4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam Příkladem jak se dá spolupracovat přímo s dětmi a mládeží na přípravě a návrhu knihovny a dětského oddělení může být Openbare Bibliotheek Amsterdam, http://www.oba.nl/ (viz Příloha č. 4). Aplikovala totiž pilotní koncept The Library of One Hundred Talents, vyvíjený pod holandským knihovnickým spolkem The Dutch Association of Libraries, jenž čerpá z teorie Multiple Intelligences Howarda Gardnera z roku 1983.43 Ta apeluje na uvolnění prostoru pro prezentaci i jiných inteligencí, než je ta intelektuální, nejčastěji měřená testy IQ. Člověk má totiž podle Gardnera ne jednu, nýbrž 8 různých polí či směrů, ve kterých může být inteligentnější než ostatní. Jedná se o tzv. inteligenci jazykovou, matematicko-logickou, hudební, prostorovou, kinestetickou/tělesně- pohybovou, duchovní, interpersonální a intrapersonální.44 Každý jedinec je tedy v nějakém směru inteligentní. A pro děti platí totéž. Implementací této teorie se vytvořil prostor pro vyniknutí různých talentů zúčastněných dětí. Koncept byl tedy zaměřen na to, jak by měla vypadat knihovna pro mládež v budoucnosti. Pracoval s hlavní otázkou, zda jsou dospělí ti praví pro budování a navrhování dětské knihovny a jak vlastně vypadá knihovna viděná očima dětí.45 Pro zjištění této informace knihovníci spolupracovali s dětmi například při návrzích nové knihovny v Amsterodamu. Pochopili totiž, že budoucí role knihovny a knihovníků se musí transformovat do více kooperativního, aktivního a kreativního stylu. A v rámci toho je třeba zainteresovat děti přímo do knihovnictví samotného, a to tak, aby pochopily a poznaly, že i jejich názor může mít váhu. Nešlo zde pouze o hledání zajímavých inspirací, ale přímo o nalezení úplně nového řešení. Uvědomili si také, že současný model knihoven představuje dětské oddělení víceméně jako miniaturní provedení toho dospělého. I zde je podobné abecední řazení, pokyny jsou předávány v logických celcích 43 PRABHAKAR, K. Theory of Multiple Intelligences, s. 11. 44 The Library of One Hundred Talents. 45 TROELSTRA, Marijke. The Library of 100 Talents, s. 4.

36. 36 a v rámci nějakého systému, zacházení se čtenáři a způsob předávání informací je až na určité odchylky stejný jako při komunikaci dospělých. Knihovníci tak k dětem přistupují jako „logicko-matematické a čtoucí osoby“, aniž by si uvědomili, že „děti a dospělí stejnou kulturu už nesdílejí“.46 Aby byli schopni vůbec přijít na nové řešení, které by reflektovalo právě odlišnou dětskou mysl a kulturu, implementovali v Amsterodamu do projektového týmu architektů i 25 malých knihovníků, specialistů svého oboru – přímo z řad těch, pro které měl nový úsek vyrůst. Tento tým měl za úkol nejen navrhnout koncept dětského oddělení nové ústřední knihovny, ale také virtuální dětskou knihovnu a publikaci o celém projektu, jež by byla návodem a vodítkem při šíření myšlenky dětské knihovny budoucnosti kdekoliv jinde ve světě. 47 Kooperace architektů s dětskými knihovníky byla přínosná, bylo potvrzeno, že „pokud jsou děti brány vážně, mají hodně co říct“48 . Mimo jiné přinesla tyto zajímavé poznatky a požadavky dětských architektů: • rozdělení plochy knihovny na několik různých zón – zejména oddělit klidové zóny od těch zábavných a pak také prostor pro nejmenší děti (ve věku 0 – 6 let) a ostatní (ve věku 7 – 12 let); • atraktivnější veselé barvy a materiály; • nezapomenutelný vchod, který vítá své návštěvníky; • mladý přátelský a ochotný personál; • nahrazení tradičního barevného a abecedního řazení tématy; • atraktivní multimediální prezentace, včetně počítačů a doporučení nejlepších webových stránek v rámci různých předmětů a témat. Celý projekt byl úspěšný, hlavně co se týče tvorby designu nové dětské knihovny. Členové projektového týmu i knihovníci se poučili, že je nutné zaměřit se na děti v celé jejich různorodosti a dát prostor vyniknout jejich odlišným talentům. Jiným pozitivním poznatkem také bylo, že kýžené výsledky přináší i spolupráce s dalšími partnery, známými osobnostmi, sportovci, umělci, 46 TROELSTRA, Marijke. The Library of 100 Talents, s. 4 – 5. 47 TROELSTRA, cit. 45, s. 6 – 7. 48 TROELSTRA, cit. 45, s. 8.

37. 37 herci, muzikanty, autory a ilustrátory, která prohlubuje kvalitu projektů a přináší další nápady a inspirace. Na základě konceptu The Library of One Hundred Talents a výsledků projektu, je tak dětské oddělení v nové ústřední knihovně v Amsterodamu příkladem inovativní, flexibilní, následováníhodné knihovny, která naslouchá názorům svých malých čtenářů, vlastní multimediální kolekce a fondy, používá nejnovější technologie a provozuje celou řadu inspirativních aktivit. Další knihovnou, která pak aplikovala tento koncept, byla například veřejná knihovna v holandském Heerhugowaardu. 4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library Myšlenkou dětské knihovny budoucnosti se zabývali v Dánsku. Dva roky trval inovativní výzkum a interdisciplinární projekt The Children´s Interactive Library, iniciovaný ústřední knihovnou Århus Kommunes Biblioteker. Projekt byl zaštítěn dánskou národní knihovnou a proveden společnými silami veřejných knihoven z měst Åarhus, Hjørring, Odder, Silkeborg a Vejle, dále IT-City ISIS v Katrinebjergu (Competence Centre for Interactive Spaces, IT in healthcare and Software)49 , The University of Southern Denmark a čtyř komerčních společností. Zaměřením pak směřoval zejména ke dvěma největším otázkám a tématům týkajícím se dětské knihovny budoucnosti – novému řešení prostoru a inovativním a poutavým způsobům komunikace (viz Příloha č. 5). Cílem bylo vytvořit z knihovny takové místo, které bude nabízet celou škálu nových zkušeností a prožitků spojených i s fyzickou aktivitou, aby tam děti přicházely nejen za znalostmi a poznatky, ale také pro dojmy a zážitky.50 Během dvou let trvání projektu bylo vyvinuto 6 konceptů určených pro instalaci, dva z nich jsou již pevnou součástí knihovny jako fungující prototypy (všechna zařízení i projekt jsou velmi dobře ilustrována 49 KROGH, Peter Gall. MULVAD, Jannik. The Children's Interactive Library – prototypes and netWORKing. 50 Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 5.

38. 38 a prezentována na tomto videu http://www.youtube.com/watch?v=Fu7XciJi6xY). Tato zařízení a mnoho dalších, která vznikla též v rámci pohledu na prostředí a zařízení knihovny budoucnosti, byla navržena tak, aby mohla být úspěšně zasazena nejen do prostoru knihovny dětské, ale také dospělé. Designéři vycházeli mnohdy z možností, jaké nabízí technologie RFID. Ta pracuje na principu hromadného bezdrátového přenosu informací mezi čtecím zařízením a RFID tagem/čipem prostřednictvím elektromagnetických vln.51 Technologie je v podstatě nástupcem čteček čárových kódů a v současné době se v knihovním prostředí velmi rozšiřuje. Implementace nejnovějších technologií je totiž nezbytná. V dnešní době a také v blížící se budoucnosti knihovny nebudou moci už dále tyto trendy ignorovat. IKT již stojí v popředí dětského zájmu, zejména protože podporují jejich přirozenou zvědavost a schopnost učit se. A že jsou tyto trendy a zařízení jich využívající u dětí úspěšné, lze prakticky dokázat právě na výstupech projektu The Children´s Interactive Library. 4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone, Reol-slider a I-Land52 Story Surfer První z instalací je Story Surfer – „inspirativní prohlížeč“ dětské literatury. Zaměřen na cílovou skupinu dětí mezi 9 a 14 lety nabízí prohlížení fondu knihovny prostřednictvím pohybů jejich vlastního těla. Jedná se totiž o „interaktivní podlahu“ o rozměrech 5 x 3,6 metru53 , která staví na vrozené dětské zvědavosti, chuti objevovat a zkoumat. Zařízení má po svých třech stranách umístěné body v podobě menších čtverců, které představují různá klíčová slova a témata literatury jako sci-fi, krimi, fantasy. Čtvrtá strana je zdvižena do podoby pultu s interaktivní deskou. 51 RFID portál. 52 Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 7 – 11. 53 InteractiveSpaces.net.

39. 39 Podlaha funguje následovně: čtenář před vstupem na plochu nejprve zvolí stlačením příslušného čtverce téma, které ho zajímá. Témata či klíčová slova mohou být až 3. Tímto se vyvolají na plochu ikony obálek jednotlivých knih s určenou tématikou uspořádané do grafických bublin. Výběr titulů se provádí přenesením váhy či delším setrváním na ikoně obálky. Vybrané knihy se zobrazují na desce pultu. Zde lze s tituly pracovat pomocí speciální tužky. Ta mimo jiné umožňuje přetáhnout knihu ze skupiny ostatních vybraných obálek na tzv. pracovní plochu. U obálky, která se na ní nalézá, se zobrazují ikony, jejichž zvolením se na plochu promítnou fakta o knize nebo shrnutí. Ikona tisku pak vyvolá vytištění proužku papíru s informací o lokaci knihy a obrázkem její obálky. Pomocí tohoto jednoduchého navigačního lístku pak čtenář knihu snadno najde. BibPhone Dalším zajímavým zařízením je BibPhone. Tento „knižní telefon“ totiž slouží k zanechávání a zpětnému poslechu komentářů, zpráv či poznámek týkajících se každé knihy. Přístroj v podstatě využívá technologie RFID, kdy je v každé publikaci umístěn čip, na něhož je možno nahrát vzkaz, který je posléze uložen a opětovně přehráván dalším „volajícím“. Aparát, jehož design připomíná kužel, umožňuje nahrané zprávy v knihách přehrávat a obsahuje mimo jiné mikrofon a laser k zachycení RFID signálu. BibPhone je nevšedním prostředkem pro sdílení zážitků a dojmů z knih, ale potažmo také nástrojem komunikace a navíc vynikajícím uchovatelem informací, ať už otevřených, skrytých, subjektivních či všeobecných. Reol-slider Šíření RFID bylo velmi inspirativním činitelem při navrhování prototypů a konceptů dětské knihovny budoucnosti. Také tezi o tom, že „obálka prodává“, vzali v Åarhusu za svou a transformovali ji do podoby „obálka půjčuje“. S těmito dvěma myšlenkami pak navrhli Reol-slider – regál na knihy, na jehož boční straně je obrazovka, zobrazující jednotlivé tituly knih zařazené v příslušném regálu tak, jak jejich čipy postupně snímá snímač na posuvném ramenu instalovaném na horní desce regálu.

40. 40 Uživateli je tak nabídnut komfort „listování tituly“ přímo u regálu, aniž by musel na některou z knih sáhnout a navíc snadné nalezení zvolené publikace podle polohy snímače. I-Land, Interaktivní město Prototyp, umístěný permanentně v ústřední knihovně v Åarhusu, je stolem, jehož horní deska je mapou města Åarhus a zároveň interaktivní obrazovkou se zařízením RFID. To reaguje na pohyb fyzických předmětů, jako jsou malé figurky či modely horkovzdušných balónů a vyvolává různé audiovizuální efekty. Absolvováním prohlídky města v balóně či „pěšky“ s figurkou se aktivují videosekvence zachycující různé okamžiky z historie města. Účastníci této exkurze se tak zábavnou a nevšední formou dozvídají o historických milnících a událostech ve svém rodišti. Všechny instalace společně ilustrují velký potenciál IKT, které na základě interakce s dětským uživatelem, spojují jak učení se ovládání a způsobům užívání IKT, tak získávání znalostí. Účelem koncepce interaktivní knihovny budoucnosti bylo dokázat, že základní hodnoty, jimiž knihovna disponuje – četba, studium, zkušenosti, inspirace, hra, dialog, místo setkávání – je možné nově podporovat a rozvíjet za pomoci IKT. Podstatou je umožnění interaktivní komunikace uživatele s prostorem knihovny i jejími součástmi, podpora učebních procesů a informačních kompetencí dětí zábavnou a atraktivní formou, a to jak pro skupiny, tak i jednotlivce. 4.4 Spojené státy americké – ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center Další zajímavé řešení prostoru, vybavení i knihovny pro děti a mládež jako celku, lze nalézt ve Spojených státech amerických. Public Library of Charlotte & Mecklenburg County (dále jen PLCMC), jejíž dětské oddělení se vedení rozhodlo po sto letech zavřít a přesunout do nových prostor, může být dalším příkladem na cestě po zahraničních úspěšných iniciativách.

41. 41 ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center, www.imaginon.org (viz Příloha č. 6), je samostatným střediskem, které spojuje jak knihovnu pro děti a mládež, tak dětské divadlo a místo k setkávání mladých lidí za volnočasovými, studijními či přednáškovými účely. Pojmenováno po manželském páru štědře podporujícím umění a vzdělávání v Charlotte, vzniklo z představ o spolupráci dvou kolegů – Boba Cannona, ředitele PLCMC, a Bruce LaRowa, ředitele Children´s Theatre of Charlotte.54 Od roku 2005, kdy bylo slavnostně otevřeno, skýtá nejen dosud chybějící prostor jak pro knihy, tak pro divadelní zázemí, ale je také působištěm pro mnohé další aktivity. Budova se nachází nedaleko od PLCMC a je spojena s dětským divadlem s kapacitou 550 míst nacházejícím se v přízemí. Naproti divadlu je v přízemí umístěna dětská knihovna – Spangler Library, jež nabízí kromě velkého množství knih pro děti v rozmezí od narození až po 5. rok života, také média jako CD, DVD, videa a software, poslechová místa pro přehrávání hudby nebo mluveného slova. Součástí knihovny je pak také sbírka materiálů pro učitele či rodiče týkající se rodičovství, dětství, dospívání, učitelství a tematiky dětského vývoje obecně. Interiér knihovny je barevný a pro děti zajímavě řešený. Různě stavěná schodiště, instalace a celkově velmi prosvětlený prostor díky proskleným stěnám do ulice tvoří uživatelsky přívětivé prostředí. Nábytek byl vybrán s přihlédnutím k tomu, že uživateli budou děti a tak židle, stoly i regály jsou pestré a variabilní. Je zde podporována dětská kreativita, regály mají po stranách kreslicí tabule. K vytváření vlastních příběhů, postav nebo přímo divadelních scén slouží obrazovkové konzole. V případě volby například programu pro tvorbu scén je hráči nabídnuto několik možností výchozích příběhů, které vycházejí z repertoáru Children´s Theatre of Charlotte, které může volně upravovat výběrem a umístěním rekvizit, volbou určité role a přizpůsobení vzhledu postavy či konečným namluvením vlastního scénáře do mikrofonu.55 Aplikace Tale Spinner nabízí zase možnost tvořit příběhy ve hvězdách, Team machine 54 ImaginOn Home Page. 55 HUGGINS, Melanie. ImaginOn, s. 19 – 27.

42. 42 pak dává na výběr z realizace vlastní divadelní scény nebo tzv. obrázku do minuty. Oba programy končí nabídkou knižních titulů z fondu knihovny souvisejících s tématy jednotlivých her. Přízemí ImaginOn nabízí mimo jiné dále také prostor pro různé interaktivní výstavy a exhibice, přednáškový sál s 250 místy či kulatou síň pro komornější akce jako předčítání, autorská čtení, vyprávění. K místnostem tohoto typu patří i třídy pro nejrůznější kroužky v I. patře. Zde se také nachází středisko mládeže The Loft, Time Warner Cable Tech Central a Studio-i. Technická centrála spolu se Studiem-i tvoří multimediální a interaktivní zázemí celé knihovny. Jde o centrum shromažďující IKT k zvyšování dětských dovedností a znalostí práce s nimi. Pro děti od 6 let, mládež i rodičovský doprovod je zde 60 počítačů, které mohou využít jak pro domácí úkoly, tak pro své volnočasové a zájmové aktivity týkající se počítačové a multimediální techniky. Personál o 5 členech je připraven pomoci při zvládání prvních kroků seznamování s počítačem nebo též poradit v odbornějších pracích s dostupným softwarem.56 Multimediální software a technologie jsou sdruženy a prezentovány hlavně ve Studiu-i, což je místnost v kulatém výklenku budovy umožňující nejen práci se zmíněnými nástroji, ale také fungující jako prostor pro promítání, prezentace nebo další kolektivní aktivity mládeže. Uživatelé mohou využít nejrůznějších nástrojů a technologií pro tvorbu animovaného či hraného videa. Studio-i nabízí možnost taková videa vytvářet, editovat, stříhat, doplňovat o hudební stopy a dále všelijak upravovat. Nově instalovaná kabina pro nahrávání zvuku se speciálními zvukotěsnými pěnovými stěnami zvyšuje komfort při skládání a mixování vlastních skladeb jak pro hudebního tvůrce, tak pro jeho okolí. Uživatel si zde může obohatit také své znalosti IKT o zkušenosti z práce s technologií blue screen, poznat základy počítačové animace anebo produkce digitální hudby a zároveň si třeba natočit vlastní hrané video nebo sestříhat rodinné 56 ImaginOn Home Page.

43. 43 album, výsledek vypálit na disk DVD a pochlubit se s ním doma či na webu.57 Vše za plné podpory a pomoci knihovního personálu. The Loft – tak se jmenuje prostor navržený tak, aby především odpovídal potřebám mládeže mezi 12 a 18 lety. Splňuje požadavky jak pro trávení volného času s přáteli – nabízí místa pro neformální konverzaci, poslechová místa k relaxaci a odpočinku při hudbě, signál wi- fi pokrývající celou plochu budovy, laptopy a počítače s nejrůznějším softwarem, tak pro knihovnu – obsahuje na 6 000 svazků oblíbené populární literatury, časopisů, komiksů a publikací pro doplnění studia, kolekci audiovizuálních dokumentů čítající na 1 000 exemplářů, studijní místa pro jednotlivce i skupiny a kvalifikovaný personál připravený uspokojit informační či programové potřeby.58 The Loft ale není jen prostorem v centru ImaginOn, nýbrž také stejnojmennou webovou stránkou. Stejně jako fyzická plocha je i web přizpůsoben požadavkům mladých lidí. Disponuje svěžím designem a řadou odkazů, rubrik a témat. Kromě jiného web také odkazuje na Teen Second Life® (dále jen TSL), což je virtuální prostor určený pro teenagery mezi 13 a 17 lety, kteří si mohou vyzkoušet jak se „žije“ ve virtuálním trojrozměrném (dále jen 3D) prostředí, kde nechybí ani knihovna.59 PLCMC totiž ve spolupráci se společností Alliance Library System vytvořila v tomto světě ostrov, pojmenovala jej Eye4You Alliance a „postavila“ na něm knihovnu, za účelem poskytování virtuálních knihovních služeb (viz http://www.youtube.com/watch?v=RU5OfUYsnZk). Alliance Library System, vedoucí činitel projektu Second Life Library na Info ostrově v „dospělé“ verzi Second Life® (dále jen SL), je jednou z nejvíce inovativních firem v oblasti regionálních knihoven Severní Ameriky.60 „Cílem Eye4You Alliance je vytvořit v TSL interaktivní a informační prostor pro mládež a spojit se s vyučujícími, jež s nimi pracují, ať už ve světě virtuálním nebo reálném. Projekt se snaží budovat tento vývojový 57 Tamtéž. 58 ImaginOn Home Page. 59 PLCMC Teen Pages. 60 PLCMC.

44. 44 prostředek, podpořit spolupráci a propagovat aktivní učení, které připravuje dospívající pro budoucí studium. Oba partneři, PLCMC i Alliance Library System, věří, že toto prostředí, jenž je webovým rozhraním vybízející mladé lidi k řešení věcí podle sebe, má značný vzdělávací potenciál.“61 Každý teenager, který má zájem vstoupit do TSL a vytvořit si svého avatara pro brouzdání jím, se může přihlásit na jakémkoliv počítači v prostoru budovy ImaginOn. Na všech PC v rámci celé stavby je totiž program instalován. K registraci stačí mobilní telefon. Po vstoupení do virtuálního světa může uživatel měnit „svůj“ vzhled, oblečení, přidávat gesta apod. Pohyb v této realitě není omezen, tudíž se není čemu divit, že pro transport na jiná místa volí uživatelé teleport nebo si tam jednoduše zaletí (viz http://www.youtube.com/watch?v=dud0Oe9n3FA). Program nabízí k dispozici i mapu s místy, kam se může uživatel dostat. Pro přenos na ostrov s knihovnou se jednoduše vloží do cílového pole sousloví Eye4You Alliance a poté zvolí tlačítko pro teleportaci. V informacích o ostrově může uživatel zjistit, jaké akce se připravují a ty pak třeba vyhledat. Kromě knihovny nebo divadla zde může zajít například do uvítací místnosti, kde jsou organizovány pondělní ranní setkání pro uvítání nových členů nebo schůze informačního charakteru pro mládež i dospělé (viz http://www.youtube.com/watch?v=8r2sTKx7KvA), odpočinout, relaxovat a konverzovat s ostatními v parku s vodopády nebo navštívit uměleckou galerii vystavující díla teenagerů či vesmírnou stanici, kde jsou pořádány pravidelné páteční programy zaměřené na vědu. Tento způsob komunikace vede nejen k rozvíjení cenných dovedností a vlastnímu sebevyjádření, ale umožňuje též vyzkoušet si různé simulace, role a takzvaně „ověřit funkčnost vlastních ideálů“. Virtuální prostředí jako TSL nepředstavuje pouze nabídku nového a jiného přístupu k nejrůznějším typům akcí, událostí, workshopů a programů pro mládež, nýbrž i prostor k učení a získávání nových poznatků i co se týče jiných kultur, národností a jazyků, prostřednictvím psaných či mluvených dialogů. Účelem Eye4You Alliance je tedy snaha o vytvoření místa, které 61 PLCMC.

45. 45 by bylo svým uživatelům nápomocné při pohybu ve virtuálním prostředí a zároveň dokázalo poukázat na možnosti sebevyjádření a příležitosti k rozvoji vlastních dovedností, jenž se zde nabízí.62 Virtuální svět už tedy přesahuje dimenzi pouhé počítačové hry. Již dnes je SL využíván univerzitami a školami jako prostředek novodobé výuky. Jeho působnost se pomalu rozšiřuje a dosahuje čím dál širších okruhů potencionálních uživatelů. Pro nejbližší budoucnost to znamená především příliv nových zájemců o vytvoření „druhého života“ ve virtuální realitě. Bude tedy jistě ještě dále třeba určitých entit přispívajících k orientaci v 3D prostoru, ať už pro sféru zábavy, online kurzů, účasti na různých akcích nebo výuky a nemůže být pochyb o tom, že toto je pole, v němž může pomoci právě knihovna.63 PLCMC pojala prostor pro mládež opravdu velkoryse, a to co se týče prostoru fyzického i virtuálního. Za hlavní směr, v němž se rozhodla své uživatele oslovit, zvolila IKT, což byla vzhledem k dnešnímu vývoji a zájmu dětí a dospívajících velmi dobrá volba. 4.5 Polsko Oslovit mladou populaci v rozmezí 13 – 25 let, přivést do knihovny děti a teenagery, ukázat jim knihovnu jako skvělé místo pro trávení volného času, kde se dá spoustě věcí také přiučit, to vše se skrývalo za vybudováním několika moderních multimediálních knihoven v Polsku, jedná se o Mediateku ve městech Varšava a Kielce, centrum pro mládež Planeta 11, dětskou knihovnu Abecadło a multimediální zařízení Nautilus (viz Příloha č. 7). Všechny tyto stavby spojuje jak moderní vybavení a svěží design interiéru přizpůsobený požadavkům a struktuře uživatelů, tak velká podpora volnočasových aktivit, odborných přednášek, zájmových seminářů a poraden. 62 Teen Second Life Brochure, s. 1 – 2. 63 PLCMC.

46. 46 4.5.1 Planeta 1164 Tato multimediální knihovna pro mládež vznikla ve městě Olsztyn v září 2004. Stavbu knihovny podpořila Bertelsmannova nadace v rámci programu Biblioteka dla młodych klientów a samospráva města. Vnitřní design vytvářel s ohledem na potřeby a přání samotných uživatelů německý architekt Christian Schmitz, který ve své práci zohlednil i název knihovny, odvíjející se od její blízkosti městskému planetáriu, a zahrnul do ní i kosmické prvky. Podařilo se mu vytvořit atraktivní prostor pro trávení času se snadným přístupem k fondu, místy pro odpočinek, zábavu i studium, přičemž nezapomněl ani na speciální koutek pro nejmenší návštěvníky. Téměř polovinu knihovního fondu tvoří multimediální materiály (CD, DVD, počítačové hry, audioknihy, VHS). Dalším specifikem Planety 11, www.planeta11.pl, je stavění fondu. Zavedli zde řazení dokumentů do tematických bloků zahrnujících například pojmy kariéra, hobby, škola, krása či tzv. horká témata. Zajímavostí a nepochybně také výhodou tohoto řešení je, že na polici určitého tématu jsou vedle sebe řazeny jak tradiční dokumenty, tak multimediální nosiče. Jelikož je Planeta 11 prezentována jako multimediální knihovna, kromě nejrůznějších nosičů zde mohou uživatelé využít 13 počítačových stanic s různými typy softwaru, jako jsou programy kancelářského typu, grafické editory, herní, naučné a vzdělávací programy či nástroje na tvorbu vlastních webových stránek. Mezi další vybavení pak patří poslechová místa, přehrávače CD, DVD a VHS, televizor a speciální místo pro hráče her. Samoobslužné kopírky, tiskárny a projektory jsou zde samozřejmostí. Činnost knihovny je realizována zejména v oblastech poskytování informací, vzdělávání, zábavy a poradenství. Právě poradenství se pak ukázalo být velmi populárním. Funguje zde tzv. spadochron, což jsou workshopy zaměřené na plánování kariéry a zvyšování kvalifikace lidí hledajících práci a organizaci individuálních konzultací ve spolupráci 64 POL-CZAJKOWSKA, Danuta. Planeta 11, s. 35 – 39.

47. 47 s úřadem práce. Za přítomnosti licencovaného trenéra mohou účastníci rozvíjet například své znalosti ze základů práce s multimédii, využít služeb poradců a celkově získat pomoc při volbě budoucí profesní dráhy. Planeta 11 docílila mimořádného úspěchu mezi svými uživateli a to hlavně díky její snaze o neustálý kontakt s uživateli. Ten posiluje nejen její vlastní web, diskusní fórum a emailová komunikace, ale i propagace prostřednictvím reklamních předmětů a spolupráce s médii. Navázání vzájemné spolupráce s tiskem jako je Gazetą Olsztyńską, místní vydání Gazety Wyborczej, s rádii Radio Olsztyn, „Wa-Wa“, RMF FM nebo lokální televizí mělo za následek velkou popularitu, jež vedla až k ocenění Hit roku 2004 získaném v anketě listu Gazetą Olsztyńską. 4.5.2 Mediateka ve Varšavě Tato vznikla také v rámci projektu Bertelsmannovy nadace a její otevření proběhlo 25. června 2004. Knihovna, www.mediateka.biblioteka.wroc.pl, je zaměřena především na uživatele ve věku 13 – 25 let, ale její služby mohou využívat i lidé mimo tuto skupinu. Její interiér se vyznačuje opět futuristickým a atraktivním prostředím evokujícím multimedialitu již při vstupu, díky interaktivnímu průvodci. Vybavení zahrnuje 13 počítačových stanic, kopírky, skenery atd. Fond čítá na 30 000 médií včetně knih, titulů časopisů a multimediálních nosičů.65 Zajímavostí je interaktivní vzdělávací centrum Multicentrum, jehož posláním je sloužit jako atraktivní místo pro další vzdělávání v různých oblastech poznání.66 Stejně jako Planeta 11 jsou zde jazykové kavárny nabízející konverzaci s rodilým mluvčím v 5 světových jazycích. 65 Mediateka. O Mediatece. 66 Mediateka. MultiCentrum.

48. 48 4.5.3 Abecadło Úspěch Mediateky a Planety 11 byl natolik inspirující, že po několika letech vznikly další projekty multimediálních knihoven – Abecadło, Mediateka ve městě Kielce a Nautilus. V případě Abecadła, http://abecadlo.olsztyn.pl, které vzniklo v březnu roku 2006 rovněž ve městě Olsztyn, se jedná o zařízení zaměřené především na potřeby nejmenších dětí. Umístěno v druhém patře obchodního domu Alfa je stále v centru dění. Navrhování interiéru se opět ujal Christian Schmitz. Jelikož je knihovna určena především dětem do 13 let, prioritou byly nízké police na knihy, prostor pro hraní i odpočinek s knihou, nejrůznější doplňky, mobilní nábytek a co nejpříjemnější prostředí. Architekt vyřešil touhu dětí po odděleném prostoru závěsy nad sedacím nábytkem postaveným do kruhu. Nechybí zde ani hračky a barevná výzdoba. Co však děti nejvíce ocenily, bylo moderní vybavení a technika, ke které dříve v knihovně neměly přístup. Nyní mají k dispozici několik počítačových stanic, přehrávače CD, DVD, VHS, skenery, tiskárny, kopírky i DVD vypalovací mechaniky. Fond knihovny zahrnuje na 20 000 knih a na 2 000 dalších dokumentů a multimediálních nosičů.67 Knihy a média jsou řazeny do několika skupin. Je zde využito jak barevné odlišení reflektující věk čtenáře, tak alfabetické označení knih a sdružující řazení podle společného tématu. Nejsou zde však jen knihy pro děti, ale také publikace a další materiály, které se zabývají dětstvím a výchovou obecně, psychologií, pedagogikou, školstvím aj. určené především rodičům, učitelům, vychovatelům, studentům a všem dalším, které tato problematika zajímá.68 Poloha knihovny v obchodním centru byla zřejmě také inspirací pro nové služby, které zavedla. Jedná se o možnost rodičů přenechat své ratolesti ve věku 4 – 7 let pod dohledem knihovníka po čas vyřizování nákupů, obchodních schůzek apod. Další originální službou je pak nabídka narozeninových oslav s dvouhodinovým programem přizpůsobeným věku dětí, které lze uspořádat kteroukoliv sobotu. Sobota je totiž obecně dnem 67 ROMEJKO, Ewa. Multimedialna biblioteka Abecadło, s. 13 – 14. 68 Abecadło.

49. 49 rodinných setkání. V tuto dobu jsou organizovány hry, výtvarné kroužky, semináře či nejrůznější turnaje a jednou měsíčně se pořádají odborné přednášky pro rodiče s tematikou výchovy, vzdělávání a rozvoje dětí.69 4.5.4 Nautilus70 Nautilus, www.nautilus.hb.pl, otevřený 12. října 2007 ve Varšavě, je další knihovnou s multimediálním fondem a technickým vybavením zaměřeným pro potřeby dětí a mládeže. Název knihovny evokuje ponorku, jíž je také přizpůsoben design interiéru či webových stránek. Prostor knihovny je stavebně rozčleněn na několik menších místností pro práci na počítačích, pro police s knihami, místa k odpočinku a zábavě, či přednášky. Stejně jako předchozí mediatéky je i Nautilus vybaven moderní výpočetní technikou včetně nezbytného programového vybavení, tiskáren, kopírek a skenerů. Mediateka ve městě Kielce je pak stejně úspěšnou obdobou zařízení ve Varšavě. 4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice Vzhledem ke snaze o co nejkvalitnější služby a zaměření na potřeby a přání se uživatelé dělí na kategorie. Výsledkem dělby do kategorií jsou diferencované služby v adekvátní kvalitě, rychlosti či rozsahu odpovídající potřebám a požadavkům dané skupiny.71 Z hlediska věku se nejčastěji rozlišují čtenáři dětští, dospívající a dospělí. Posledně jmenovaní mají samostatné oddělení, jedno ze základních v knihovně. Děti a mládež do 14 let pak tvoří oddělení druhé. Vzhledem k tomu, že ve většině knihoven u nás neexistuje třetí samostatné oddělení, a to pro dospívající mezi 14 a 19 lety, vnitřní členění se pak opírá o věk a dělí čtenáře ve věku 5 – 9 let, 9 – 12 let a 12 – 14 let.72 69 ROMEJKO, Ewa. Multimedialna biblioteka Abecadło, s. 13 – 14. 70 Wielkie otwarcie pierwszej biblioteki multimedialnej dla dzieci w Warszawie, s. 37. 71 VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. s. 147 – 148. 72 VÁŠOVÁ, cit. 71.

50. 50 Úseky a oddělení pro děti a mládež tvoří jeden z hlavních bodů, jímž se situace v České republice liší od zahraničních knihoven zmiňovaných v kapitole 4, jejichž knihovny pro děti či mládež jsou vesměs samostatnými celky a mnohdy i budovami. Ačkoliv se trend multimediálních knihoven v podobě projektů a interaktivních konceptů po vzoru Dánska či Holandska v Česku ještě plně neprosadil, lze vybrat příklady dětských oddělení (viz Příloha č. 8), které splňují a rozvíjejí požadavky a doporučení pro model multimediální knihovny uváděné v kapitole 3. Městská knihovna Český Těšín se například nechala inspirovat a své pobočky pro děti v rámci možností zmodernizovala. Oddělení pro děti pobočky v ulici Havlíčkova zvolilo jasnější barvu interiéru, konkrétně žlutou, která navozuje optimistickou náladu (viz kap. 3.2). Také je zde snaha o alespoň částečnou inovaci v organizaci knihovní fondu. Jednotlivé knihy byly doplněny grafickými značkami představující témata jako dobrodružství, humor, pohádky, doporučená literatura, detektivky, zvířata atd., usnadňující čtenářům hledání i orientaci v knihovně. V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci, před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc zajímavý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem. Jednu z místností tedy v knihovně doplnili o patrové schody k sezení a variabilní rozkládací stůl. To, že relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní a pracovní bylo uvedeno již v kapitole 3.4. Mohou být řešeny jak uskupením několika kusů sedacího nábytku do klidové zóny, tak i různými plošinami potaženými kobercem a doplněnými polštáři, jako alternativa sezení, jako je tomu například v dětském oddělení Městské knihovny Krnov či v pobočce Městské knihovny Český Těšín ve Svibici. Nezvykle řešený interiér také napomáhá tomu, aby se v knihovně děti cítily příjemně. Variací na toto téma je nespočet, prostor může být doplněn nejrůznějšími koutky vytvořenými ať už dětmi samotnými nebo knihovnicemi či architekty. Obava ze stísněnosti prostoru není na místě, jelikož dětem rozlehlé a prázdné prostory vyhovují méně než plochy

Model multimedialni knihovny pro deti a mladez

You are reading a preview.

Check these out next

Model multimedialni knihovny pro deti a mladez

More Related Content

Viewers also liked (7)

Similar to Model multimedialni knihovny pro deti a mladez (20)

Recently uploaded (20)

Model multimedialni knihovny pro deti a mladez