Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný úkol aneta p.
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol aneta p.

129
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
129
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Sociální pedagogika a poradenství Aneta PokornáEdukace žáka se specifickou poruchou psaní
  • 2. 1. Argumentace:Téma jsem si zvolila z osobní zkušenosti ze své rodiny, kdy se právě můj mladší bratr potýkáse specifickou poruchou psaní. Tento případ není jediný a domnívám se, že je zapotřebí většíspolupráce jak ze strany rodičů, tak učitelů a i širší informovanost se specifickými poruchamiučení, aby došlo co nejdřív k reedukaci poruch a dítě nebylo přespříliš stresováno. Témazapadá do mého studovaného oboru Sociální pedagogiky a poradenství z důsledku možnostířešení dysfunkčních poruch jedince a poradenské činnosti v tomto případě. Název jsem zúžilana možnosti edukace právě těchto žáků, tím jsem se odpoutala od rodinného a dalšíhoprostředí a věnovala se specificky školnímu.Anotace:Moje ročníková práce se zabývá tím, jak probíhá vzdělávací proces jedince se specifickou poruchougrafického projevu . Nejprve vymezuji základní termíny ke zmíněné problematice a dále se zabývámvzdělávacím procesem a jeho záludnostmi.Klíčová slova:Dysgrafie, vzdělávací proces, škola, specifická porucha psaní, žák
  • 3. Edukace žáka se specifickou poruchou psaní1. Zařazení dysgrafie mezi specifické poruchyDysgrafie patří do skupiny specifických poruch učení. Specifické poruchy učení jsouvývojovou poruchou. To znamená, že se projevují narušením vývoje určitých schopností adovedností. (Matějček, Vágnerová 2006, s. 7).Předpona dys – znamená rozpor, deformaci. Například dysfunkce je špatná, deformovanáfunkce. Znamená nedostatečný, nesprávný vývoj dovednosti. Druhá část názvu je přejataz řeckého označení té dovednosti, která je postižena. Tedy původ slova dysgrafie vychází zřeckého grafein, což znamená psát.Specifické poruchy učení znamenají velmi širokou škálu různých symptomů. Projevují serůznými potížemi při porozumění řeči, psaní, počítání, neobratností, nepozorností aporuchami paměti. Nejsou způsobeny žádnými poruchami vývoje, zrakovým, sluchovým,nebo jiným zdravotním postižením. Možným předpokladem je dědičný sklon k těmtoporuchám, asi 40% (Michalová 2001). „Označení specifické je voleno z důvodu odlišení odnespecifických poruch (smyslová postižení, opožděný vývoj…)“ (Bartoňová, 2007, s. 7)Podle Ministerstva školství, je odhad asi 3 – 4% dětí ve třídě s určitou specifickou poruchouučení. Pedagogové však uvádí, že výskyt specifických poruch učení je až 20%. Asi 2% dětímá z toho výrazné potíže při psaní, čtení a počítání (Michalová 2001).Přestože dítě mnohdy vykazuje vysokou inteligenci, specifické poruchy učení znemožňujídítěti reagovat přiměřeně na pokyny učitele a plnit běžné úkoly. Negativně jsou ovlivněnyrůzné psychické a poznávací procesy. Mezi specifické poruchy učení řadíme specificképoruchy pravopisu (dysortografie), psaní (dysgrafie), čtení (dyslexie), (dyskalkulie)specifickou poruchou matematických schopností, počítání, která se týká zvládání základníchpočetních výkonů.Problematika specifických poruch učení se rozvíjí v těsné součinnosti teorie a praxe, postupnězískává interdisciplinární podobu. Díky své multifaktoritě má vliv na osobnost člověka, naprostředí ve kterém žije, a proto se stává předmětem zájmu mnoha vědních disciplín.
  • 4. Mezi přední odborníky zabývající se danou problematikou u nás řadíme Matějčka (1998),Zelinkovou (1994), Tymichovou (1992). Za metodicky nejvýraznější můžeme považovatpráce Pokorné (1991, 2001). Ze zahraničních odborníků nutno je třeba zdůraznit práceBakkera (1990), Barkleyho (1996), překlady autorů Mundena (2002), Traina (1997, 2001) adalších.Další výzkumy jsou věnovány otázkám stylu učení u těchto žáků. Odborníci se ztotožňujís názorem, že v terapii jedinců se specifickou poruchou učení je důležité brát v úvahupotenciální stránky dětské osobnosti. Pokud nepoužijeme optimální styly učení vzhledemk inteligenci a schopnostem dítěte, může se to následně odrazit v jeho negativním přístupuk terapii. Jedním z posledních řešených témat je problematika péče a podpory osob sespecifickou poruchou učení v dospívání a dospělosti (Bartoňová 2004).2. Vymezení dysgrafieDysgrafie je porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnosta úpravu. Projevuje se v oblastech, kdy si dítě obtížně zapamatovává tvary písmen, obtížně jenapodobuje. Písmo, které dítě napíše je příliš velké nebo příliš malé, často špatně čitelné.Problémy nastávají i s napodobováním písmen a s pomalým vybavováním tvarů písmenpřetrvávající i ve vyšších ročnících. Žák s dysgrafií často škrtá, přepisuje písmena, jehopísemný projev je neupravený a jeho tempo psaní je neúměrně pomalé. Písařský výkonvyžaduje pro žáka neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času. (Zelinková 2003, s. 42).Novák, Smutná (1996) dělí dysgrafii na dysgrafii motorickou a dysgrafii ortografickou.Dysgrafii motorickou pak vysvětlují jako důsledek snížené úrovně vizuomotorické koordinacev důsledku obtíží v jemných motorických aktivitách nebo jako následek zásahu dopřirozeného rozvoje lateralizace mozkových hemisfér. Dále uvádějí (s.173): „K typickýmsymptomům poruchy v písmu patří jeho kostrbatost, neúhlednost, neuspořádanost, v lehčíchpřípadech je vlastní akt psaní pomalý, neobratný, těžkopádný, patrné jsou časté obtížes vybavováním grafémů, zvláště na počátku školní docházky.“ Autoři upozorňují na fakt, ževýše uvedené problémy mohou negativně působit na ortografickou složku jazyka – akt psanívýrazně odčerpává pozornost na kontrolu psaného a uvědomělou aplikaci gramatiky.Naopak dysgrafii ortografickou vysvětlují jako poruchu, resp. narušení motorických asenzorických funkcí, která se projevuje v písemném projevu. Tento pojem lze nahradit
  • 5. pojmem dysortografie. Při narušení vizuální percepce se obtíže promítají do přepisu textu asymbolů vůbec. V důsledku toho je pak přepis textu pomalý, namáhavý. Autoři dáleobjasňují, že (s. 174): „Narušení auditivní percepce se projevuje hlavně při psaní diktátův podobě dynamických či statických inverzí grafémů, řidčeji slabik, jejich vynechávek,zkomolenin, častých zarážek z důvodů poruch fonematického sluchu, především oslabeníkrátkodobé auditivní paměti pro bezpečnou diferenciaci, analýzu a syntézu hlásek v psanýchslovech dle diktátu.“„Dysgrafik se nenaučil psát, ačkoliv netrpí žádnou závažnou smyslovou vadou ani žádnouzávažnou poruchou pohybovou, a ačkoliv nemá žádné závažné nedostatky v oblastiinteligence ani v oblasti citových vztahů“ (Matějček, 1995, s.90).Řada odborníků např. Fisher, Škoda (Fisher, Škoda, 2008, s. 112), Pipeková (Pipeková, 2006,s. 146), Bartoňová (Bartoňová, 2007, s. 10) se shoduje, na faktu, že hlavní znaky dysgrafiejsou shodné s dyslexií, pouze se projevují v písemné podobě. Dítě s dysgrafií však můžemechápat jako dítě, které má narušenou pohybovou paměť. Potíže jim nečiní jenomosvojení si tvarů písmen a následné rozpomínání na daný tvar písmene, ale také pouhénapodobení písmena (Valenta, 2003, s. 126).Porucha se projevuje hlavně v celkové úpravě písemného projevu. Žáci mají probléms osvojováním si jednotlivých písmen, s řazením písmen, spojením hlásky s písmenem anapodobováním tvarů písmen, směšují tiskací a psací písmo. Typické je, že dítě zaměňujetvarově podobná písmena. Písmo působí neuspořádaným dojmem, je těžkopádné, neobratné.Žáci mají problémy s dodržováním lineatury a výšky písma.Výrazným rysem je, že žáci píšípomalu a namáhavě. Typické je, že pokud je žák v časové tísni, potom obsah napsanéhoneodpovídá skutečným žákovým schopnostem. Není výjimkou, že se u žáků zjišťuje vadnédržení psacího náčiní (Bartoňová, 2005).Porucha úzce souvisí s dysortografií a velmi často se objevují společně. I dítě s dysgrafiímůže psát čitelně, když má na psaní neomezený čas. Zpočátku je porucha často považovánaza lenost, protože psaní je velmi únavné a děti rychle vyčerpá.
  • 6. Použitá literaturaBARTOŇOVÁ, M. Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : MSD,2005, 267 s. ISBN 80-86633-38-1.BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. Brno : Masarykova univerzita,2005, 128 s. ISBN 80-210-3613-3.BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení II. Brno : Masarykova univerzita,2005, 152 s. ISBN 80-210-3822-5.BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Rozvoj grafomotoriky. Brno : Computer Press, 2006,80 s. ISBN 80-251-0977-1.FISHER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Praha: Triton, 2008.JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. Metody reedukace specifických poruchučení, Dyslexie. vyd. Praha : D + H, 2004. 67 s.MATĚJČEK, Z. Dyslexie: specifické poruchy čtení. 3. vyd. Jinočany : H&H,1995. 269 s. ISBN 80-85787-27-XMATĚJČEK, Z., VÁGNEROVÁ, M. Sociální aspekty dyslexie. Praha: Karolinum, 2006, ISBN 80-246-1173-2.MICHALOVÁ, Z. Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001. ISBN 80-7311-000-8.PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 8073151200.PRUCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003, 322s. ISBN 80-7178-772-8.SELIKOWITZ, M. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada, 2000. 136 s. ISBN 80-7169-773-7SMUTNÝ, R., ŠAFROVÁ, A. Využití výpočetní techniky při reedukacipecifických poruch učení. 1.vyd. Brno : Paido, 1997. 71 s. ISBN 80-85931-36-2ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie,ADHD. 11. vyd. Praha : Portál, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7367-514-1
  • 7. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha : Portál, 2003,263 s.ISBN 80-7178-800-7.ŽÁČKOVÄ, H., JUCOVIČOVÁ, D. Dysgrafie. Praha : Nakladatelství D+H, 2005, 68 s.ISBN 80 903579-2-X.ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D. Metody hodnocení a tolerance dětí s SPU. Praha,Nakladatelství D + H, 2004, 48 s.Z citovaných zdrojů jsem vybrala ti různé, které nyní zhodnotím v pěti bodech dlezadání úkolu:1. BARTOŇOVÁ, M. Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno : MSD,2005, 267 s. ISBN 80-86633-38-1.- jedná se o autorku odborné literatury daného tématu- kniha se zaměřuje široce na téma mé práce- dále se práce přímo zaměřuje na edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,dostáváme se tedy do prostředí edukace- autorka je známá v této oblasti- kniha obsahuje relevantní zdroje2. jako relevantní článek jsem zvolila internetovýMERTIN, V. I děti s poruchami učení mohou studovat. 2004.[citace 5. 01. 2013] Dostupný zWWW:<http://www.rodina.cz/clanek3908.htm>. - jde o citaci z webu o rodině a pomáhá rodičům v pochopení jejich problematiky - článek je od odborníka zabývající se touto oblastí - jedná se o odborný článek specifické oblasti - je zde jmenován autor článku - jedná se o pozitivní náhled na problematiku, kterou ve své práci ráda přivítám3. Dysgrafie – specifická porucha psaní. 2006. [citace 5. 01. 2013] Dostupný zhttp://www.vasedeti.cz/skolka/zs/dysgrafie-specificka-porucha-psani/.- jedná se o dokument spíše popisného charakteru- najdeme zde i stěžejní charakteristiku- názory z praxe
  • 8. - lze se opřít o tento zdroj jako o jednoduchý popis problematiky- dozvíme se i o dalších životních příbězích a najdeme zde odkazy na další zdrojeObrázek s vizualizací tématuJako obrázek jsem zvolila myšlenkovou mapu, která dysgrafikům především pomáhá při prácis učivem.Myšlenkové mapy mají své opodstatnění ve výuce žáků s poruchami učení. Dosavadní praxeukazuje , že právě žáci, kteří mají některou z poruch učení (dyslexie…), se snáze učí a přijímajíučební látku – data, informace právě prostřednictvím myšlenkových map.Zdroj: Hubatka, M. Myšlenkové mapy pomáhají žákům s poruchami učení 2009. [citace 5. 01.2013] Dostupný z http://www.nadanedite.cz/_offline/viewa0fc.html?nazevclanku=myslenkove-mapy-pomahaji-zakum-s-poruchami-uceni&cisloclanku=2009030002.

×