1. Jakub Kredvík
KPI, podzim 2012
Hodnocení krajinného rázu
Argumentace:
Ráz krajiny je geografickou, kulturní či historickou charakteristikou území. Každé území
se vyznačuje svojí estetickou a přírodní hodnotou, kterou je potřeba v určitých případech chránit
a udržovat pro další generace. Jako student fyzické geografie se zaměřením na ochranu přírody
mám ke studiu krajinného rázu blízko a jeho hodnocení je důležitou součástí územního plánování
a ochrany přírody.
Anotace:
Tato práce se zabývá hodnocením krajinného rázu, zejména jeho metodikami. Zprvu je popsáno,
čím je krajinný ráz tvořen, jeho jednotlivé složky. Následuje zanesení krajinného rázu jako pojmu
do zákona o ochraně přírody a krajiny a způsoby ochrany krajinného rázu. Dále je popsána
metodika hodnocení krajinného rázu od AOPK, Vorlova metodika a slovenský LANDEP.
Klíčová slova:
krajinný ráz, hodnocení krajinného rázu, metodika AOPK, Vorlova metodika, LANDEP
2. Hodnocení krajinného rázu
Krajinný ráz je tvořen několika faktory, mezi které patří přírodní poměry území a architektura, jako
přímo viditelné faktory, a historie místa či jeho genius loci jako faktory ne viditelné, ale člověkem
vnímatelné. Mezi nejviditelnější faktory patří bezesporu reliéf území, který dokáže vyzdvihnout
nebo naopak schovat jeho část případně nějakou stavbu. Stavby mohou mít pozitivní či negativní
dopad na krajinný ráz v závislosti na stavu, velikosti, architektuře a zakomponování do krajiny.
Součástí krajinného rázu je také využívání krajiny člověkem, kdy z lesů a luk se vývojem času stala
pole a města. V současné době je na našem území jen velmi málo původních, člověkem
nezměněných, stanovišť. Historie a genius loci místa pak znamená spojení určité lokality
s historickou událostí, známou osobností apod, jež funguje jako unikátní charakteristika místa.
Ochrana krajinného rázu je zanesena v paragrafu 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny. Pro účely ochrany krajinného rázu jsou krajskými úřady vyhlašovány přírodní parky,
všeobecně pak ale jakékoliv chráněné území chrání krajinný ráz omezením či úplným zákazem
výstavby, těžby a jiných lidských zásahů do území. (podle: Vorel, 2006 a Krajinný ráz - MŽP)
Paragraf 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny přímo neurčuje postup hodnocení
krajinného rázu, a proto vzniklo několik na sobě nezávislých metodik. V praxi se využívá metodika
Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jejímž autorem je Igor Míchal. Podle něj je „hodnocení
krajinného rázu obsahové hodnocení smyslově vnímatelných, zejména vzhledových vlastností
krajiny, jejichž obsahy jsou neseny jak estetickými, tak přírodními, případně dalšími (např.
historickými) hodnotami. Pro ochranu krajinného rázu se hodnocení provádí expertním soudem
na základě podrobné bilance přírodních (geneticky primárních) a kulturních (geneticky
sekundárních) charakteristik krajiny. Vychází ze stavu všech přírodních, kulturních a historických
charakteristik, které se podílejí na vzniku kulturních anebo přírodních hodnot místa či oblasti.
Hodnocení spočívá v určení významu (velkého či malého, kladného či záporného) jednotlivých
charakteristik, jimiž je krajinný ráz určován. Stanovuje se při něm prostorové rozmístění,
kvantitativní parametry (hodně nebo málo, malé nebo velké) a kvalitativní parametry (uplatnění
rozhodující, významné, zanedbatelné) krajinných prvků, zejména však jejich vzájemné vztahy
(harmonické či konfliktní)“ (cit. Míchal, 1999). (podle Vorel, 2006 a Míchal, 1999)
Vorlova metodika spočívá v „rozložení hodnocení a posuzování na dílčí, samostatně řešitelné kroky.
Jednotlivými kroky, ve kterých je vždy transparentním způsobem vyjádřen výsledek, se do značné
míry eliminuje subjektivita hodnocení a navíc vzniká určitý prostor k diskusi. Nepřesnosti
a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, se tak do značné míry mohou
vyrovnávat. Základním principem metody je prostorová a charakterová diferenciace
krajiny – vymezení zřetelně odlišných charakterově homogenních částí krajiny. Diferenciace
se provádí u oblastí krajinného rázu s ohledem na přírodní podmínky (terénní morfologii, charakter
vegetačního krytu, klima) a způsob organizace a využívání území (charakter osídlení a dalších stop
kultivace krajiny) v historických souvislostech. Při vymezení míst krajinného rázu se bere v úvahu
především prostorové vymezení (ohraničení) a stejnorodost krajinné scény“ (cit. Vorel, 2004).
Ladscape-Ecological Planning, zkráceně LANDEP, je meotodika ekologického plánování
pro integrovanou ochranu přírodních zdrojů. Je tokomplex aplikovaných krajinně ekologických
metod, jehož cílem je návrh využití a ochrany krajiny. LANDEP se zabývá hodnocením ekologické
stability krajiny, ekologické únosnosti, potenciálem krajiny nebo přírodními zdroji. Dělí se na pět
dílčích částí výzkumu. První částí je krajinně ekologická analýza, která představuje získávání
informací o složkách, prvcích a jevech v krajině. Výstupem analýzy bývají mapy. Druhou částí je
krajinně ekologická syntéza,jejímž obsahem je tvroba homogenních areálů a jejich charakteristika.
Výsledkem jsou typy krajinně ekologických komplexů, které jsou utvářeny na základě abiotických
komplexů (reliéf, geologie, pedologie, klima, hydrologie), současné krajinné struktury (hmotné
prvky, netransformované až zcela umělé), ekologické a kulturní priority (hmotné a nehmotné prvky
3. podle působení na krajinu – pozitivní až neutrální) a současného zatížení krajiny (hmotné
a nehmotné prvky podle působení na krajinu – neutrální až negativní). Třetí částí je ekologická
interpretace. Jejím účelem je stanovit funkční vlastnosti krajiny pomocí analytických a syntetických
vlastností krajiny. Čtvrtou částí LANDEPu je krajinně ekologické hodnocení, při němž se určuje
vhodnost využití území podle vlastností krajiny. Poslední částí je krajinné ekologická propozice, jež
je návrhem optimálního funkčního členění krajiny. Výsledkem LANDEPu je ekologický plán
krajiny. Krajinně ekologický plán je optimálním prostorovým uspořádáním a funkčním využíváním
území a vznikne konfrontací alternativního ekologického výběru se současnou krajinnou strukturou.
Na jeho základě se stanoví ekologicky únosné využívání území. (podle: Růžička, 2000)
Obr. 1: Grafický přehled jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu
4. Zdroje:
Krajinný ráz - Ministerstvo životního prostředí. [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:
http://www.mzp.cz/cz/krajinny_raz
Hodnocení zdroje - zdroj je velmi důvěryhodný, provozovatelem stránky je ministerstvo
životního prostředí
- cílem stránek je informovat o stavu životního prostředí a o legislativě
týkající se životního prostředí
- autor textu není uveden, avšak kvalita informací je zajištěna MŽP
- téma je aktuální
- web je funkční a udržovaný, pravidelně aktualizovaný
Míchal I. (red.) et al. (1999): Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě. Ms
[uloženo na AOPK ČR]
Hodnocení zdroje - autor je uznávaná kapacita v oboru
- text je používanou metodikou AOPK
- problematika je rozebrána bezezbytku
- informace jsou zcela objektivní
- vzhledem k požadovaným informacím je obsah velmi aktuální
RŮŽIČKA, Milan. Krajinnoekologické plánovanie - LANDEP: (Systémový prístup v krajinnej
ekológii). Bratislava: Združenie Biosféra, 2000. ISBN 8096803026.
Hodnocení zdroje - autor je kvalifikovaný v oboru
- text je používanou metodikou na Slovensku
- problematika je rozebrána bezezbytku
- informace jsou zcela objektivní
- vzhledem k požadovaným informacím je obsah velmi aktuální
VOREL, Ivan. Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny území
využití území na krajinný ráz: ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
(metoda prostorové a charakterové diferenciace území). Praha: Naděžda Skleničková, 2004, 22 s.
ISBN 80-903-2063-5.
Hodnocení zdroje - autor je uznávaná kapacita v oboru
- text je používanou metodikou v ČR
- problematika je rozebrána bezezbytku
- informace jsou zcela objektivní
- vzhledem k požadovaným informacím je obsah velmi aktuální
VOREL, Ivan. Krajinný ráz a jeho ochrana. Ochrana přírody. 2006, roč. 61, č. 9, s. 262-265.
Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/res/data/003/000490.pdf
Hodnocení zdroje - autor je uznávaná kapacita v oboru
- text byl vydán v jednom z nejstarších časopisů zabývajících se ochranou
přírody u nás
- v textu je velmi široký pohled na danou problematiku, jde o velmi kvalitní
přehled a text vhodný k seznámení se základy hodnocení krajinného rázu
- informace jsou zcela objektivní
- vzhledem k požadovaným informacím je obsah velmi aktuální