Syndrom vyhoreni

949 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
949
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Syndrom vyhoreni

  1. 1. Rizikové faktory pro vznik syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků Autor: Iva Kaňoková UČO: 220262 Téma syndromu vyhoření pedagogických pracovníků jsem si vybrala z důvodu jehonaléhavé aktuálnosti. Sama pracuji na základní škole, studuji speciální pedagogiku a jsemvystudovaný sociální pedagog a sociální pracovník. Mohu tedy srovnávat, jakým způsobem sek problematice přistupuje v oblasti pedagogiky a oblasti sociální práce. Syndrom vyhoření jestále aktuálnějším tématem ve všech pomáhajících profesích. Pouze některé však dávají svýmpracovníkům prostřednictvím prevence možnost s problémem bojovat už od počátku. Protochci ve své práci zaměřené na „Rizikové faktory pro vznik syndromu vyhoření upedagogických pracovníků“ poukázat na oblasti, na které je možné se v rámci prevence upedagogických pracovníků zaměřit.Anotace: Práce poskytuje úvodní vhled do problematiky syndromu vyhoření. Krátce se zabýváskupinami pracovníků, nejvíce ohrožených syndromem vyhoření a dále popisuje průběhvzniku syndromu vyhoření a jeho rozvrstvení do několika vývojových fází. Dále se práce snažínastínit určité rizikové faktory, které mohou spolupůsobit na vznik a rozvoj syndromuvyhoření u pedagogických pracovníků.Klíčová slova: syndrom vyhoření, učitelé, stres, vyčerpání, rozčarování, rizikové faktory Syndrom vyhoření neboli také syndrom vyhasnutí (anglicky burnout syndrome) jespojován nejčastěji pracovníky v tzv. pomáhajících profesích. Tj. pracovníky v sociálníchslužbách, sociálními pracovníky, pracovníci ve zdravotnictví pedagogy, psychology apod. A idalším profesím s vysokou mírou pracovní zátěže – právníci, dispečeři, policisté, pracovnícipošt atd. Syndrom lze charakterizovat jako soubor problémů psychického, sociálního afyzického rázu, rozvíjející se na základě dlouhodobé stresové zátěže kladené na zaměstnancenároky jeho profese. Nejčastěji postihuje jedince, kteří jsou zvýšeně citliví, idealističtí,angažovaní, kteří se pro své pracovní povinnosti dokáží skutečně nadchnout. „Zejménazačátečníci se vrhají do své práce […] s velkým nasazením, nelitují energie ani svého osobníhočasu, nevyžadují ani příliš velkou finanční odměnu, neboť uspokojení z práce je důležitější nežcokoli, takzvaně hoří.“ (Těthalová, 9/2012) Takové pracovní tempo si však postupně začne
  2. 2. vybírat svou daň a to na všech. Dostavuje se únava, ztráta energie, podrážděnost, pocityrozčarování, nedostatečného ocenění – finančního i lidského. (Stibalová, 10/2010) Syndromvyhoření se však neobjevuje ze dne na den. Jedná se o vyvíjející se proces a ohrožený člověkprochází během něj několika stádii, ve kterých se problémy nadále vyhrocují. Lze je rozčlenitna základě dělení, které nabízí Edelwich a Brodsky (in Jeklová, Reitmayerová, 2006)1. Fáze nadšení – vysoká míra angažovanosti, člověka naplňují nerealistická očekávání, práce se stává důležitou součástí života.2. Fáze stagnace – člověk si začíná uvědomovat nereálnost svého zaměření.3. Fáze frustrace – člověk zažívá pocity deziluze, pochybuje o smyslu své práce, objevuje se výraznější psychická a fyzická únava, problémy ve vztazích...4. Fáze apatie – člověk je už zcela vyčerpán, frustrován, dochází k prohloubení i dalších problémů ve všech třech rovinách – tělesné, psychické i sociální. (viz myšlenková mapa níže, údaje čerpány z http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/) Každá z ohrožených profesí nese určité charakteristiky, které mohou na jejípracovníky působit rizikově. V případě učitelů lze identifikovat následující rizikové faktory(Kallwass, 2007; Těthalová, 9/2012): Stále se zvyšující nároky na obsahovou i formální stránku vyučování: „… v dnešní doběmá škola nejen zastávat funkci vzdělávacího ústavu, ale často také nahrazovat rodiče, pokudjde o zprostředkování kompetencí v oblasti řeči a učení a také hodnot, jako je čestnost,disciplína a zdvořilost“. (Kallwass, 2007: s. 26) Učitelé jsou nuceni učit děti základnímdovednostem, předávat jim základní etické zásady, které by děti měly mít zvnitřněny užv rodině. Nezanedbatelným problémem je nízká prestiž učitelské pozice mezi veřejností. Jespojována s předsudky společnosti vůči učitelům „učitelé si žijí, mají pořád nějaké volno neboprázdniny“ (Kallwass, 2007: s. 26). Spolupráce s rodiči se pak pro mnoho učitelů stává
  3. 3. nesplnitelným snem. S tím souvisí zvyšující se neúcta žáků k učitelům. Děti bývají domakonfrontovány s negativními názory rodičů na školu a učitele a ty si s sebou přinášejí doškoly, kde se podle nich řídí. Uvědomují si, že učitel je ze své pozice vůči každému útoku protisvé osobě v podstatě bezmocný. Vlivem konkurenčního boje škol o děti se učitelé mnohdy setkávají s nadměrnýmpočtem žáků ve třídě. Školám chybí peníze na pomůcky, moderní vybavení, učitelé si mnohévěci financují sami. Na některých místech musí školy snižovat platy učitelů a propouštět.Spolu se současným trendem integrace žáků s nejrůznějším postižením do běžných školučitelé stále častěji pracují se skupinou žáků, která může být po stránce svých schopností,vědomostí i dovedností silně diferencovaná. Setkávají se ve třídě s dětmi s mentálnímpostižením, děti s ADHD (děti nepozorné, hyperaktivní), dětmi se specifickými poruchamiučení a chování, dětmi se zdravotním postižením apod. Současní učitelé na běžných školáchnebývají na specifické vzdělávací potřeby žáků dobře připraveni a nakládá to na ně novétěžko řešitelné povinnosti. V prostředí vzdělávání je problematika syndromu vyhoření stále ještě tak trochuneprobádanou oblastí. Ve srovnání se sociálními službami, kde má prevence své ukotvenémísto, a kde jsou pracovníci zvyklí se setkávat a nad svými potížemi diskutovat v rámciodborných supervizí, se učitelé mohou spoléhat často pouze na sebe, případně na laickoupomoc svých kolegů. Podle autorů Edelwiche a Brodskyho (in Jeklová, Reitmayerová, 2006)následuje po fázi apatie zpravidla fáze intervence, ve které dochází k vystoupení z tohotoprocesu, jeho přerušení, které je způsobeno nějakou velkou změnou (odchod ze zaměstnání,životní změna). Tak prostá však náprava mnohdy nebývá. Aby mohlo k nějaké výrazné změnědojít, je nejprve potřeba se s problémem obeznámit, uvědomit si ho a mít impulz, který tutozměnu zažehne. V případě pedagogů pak dodávám, že je potřeba vůbec o riziku a rizikovýchfaktorech vědět. Pak teprve má člověk šanci vykročit na složitou cestu směrem k nápravě.Použitá literatura: JEKLOVÁ, Marta, REITMAYEROVÁ, Eva. Syndrom vyhoření *online+. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, *cit. 5. 1. 2013+. ISBN 80-86991-74-1 Dostupné z: http://www.kps.zcu.cz/materials/skolpsy/syndrom.pdf - přehledně popisují celou problematiku syndromu vyhoření - jedná se o informační brožuru - snadná dostupnost informací - přehledné zpracování informací - zaměřuje se na možnosti pomoci - odborná kvalifikace autorek
  4. 4.  KALLWASS, Angelika. Syndrom vyhoření v práci a v osobním životě. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 144 s. ISBN 978-80-7367-299-7 - mimo obecného popisu problematiky věnuje praktickým projevům syndromu vyhoření - autorka zpracovává problematiku na základě praktických modelových situací - nezaměřuje se pouze na popis možných příčin vzniku syndromu na pracovišti - soustřeďuje se na široké spektrum situací, ve kterých se syndrom může vyvinout – zátěžové situace v rodině, nezaměstnanost, pracovní stresové situace - zaměřuje se přímo na situaci pedagogů STIBALOVÁ, Kateřina. Co je to Burnout syndrom. Odborný časopis Sociální služby. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb, 2010, 12 (10), 40 str. ISSN 1803-7348 - jedná se o odborný časopis - v sociálních službách má pojem syndrom vyhoření již zavedenou tradici – vyšší validita uvedených materiálů - ucelený vhled do problematiky - psáno čtivou formou, takže může být přínosná právě pro ty, kterých se problém týká - odborná kvalifikace autorky TĚTHALOVÁ, Marie. Syndrom vyhoření hrozí i učitelům. In Portál: Informatorium 3-8 *online+. Praha: Portál, 7. 11. 2012, *cit. 5. 1. 2013+. Dostupné z: http://www.portal.cz/casopisy/info/ukazky/-syndrom-vyhoreni-hrozi-i-ucitelum/48956/ - jedná se o článek odborného časopisu zaměřeného na pedagogy - autorka shrnuje problematiku syndromu vyhoření - spojuje problematiku syndromu vyhoření se specifickou ohroženou skupinou – pedagogy - srovnává je s nejčastěji zmiňovanými pracovníky v sociálních službách - poskytuje náhled na to, jak syndrom vyhoření ovlivňuje právě pedagogy PETERKOVÁ, MICHAELA. Příznaky vyhoření. Peterková, Michaela. Syndrom vyhoření *online+. *cit. 6. 1. 2012+. Dostupné z: http://www.syndrom- vyhoreni.psychoweb.cz/syndrom-vyhoreni-uvod/priznaky-vyhoreni - věnuje se problematice komplexně - zaměřuje se na informace a pomoc - možnost on-line testů ohroženosti syndromem vyhoření - poskytuje inspiraci pro relaxaci – zabývá se prevencí syndromu vyhoření - přehledné zpracování informací

×