FFEA 2016 -10 Website Mistakes Even Great Marketers Can MakeSaffire
This document provides 11 common website mistakes that marketers can make and how to avoid them. It recommends using current programming languages and plug-ins, optimizing for search engines and mobile users, including clear calls to action, prioritizing photos and video over just text, and collecting analytics to improve content and outreach over time. The overall message is that websites need frequent updates, multichannel content, and data-driven optimization to effectively engage audiences.
FFEA 2016 -10 Website Mistakes Even Great Marketers Can MakeSaffire
This document provides 11 common website mistakes that marketers can make and how to avoid them. It recommends using current programming languages and plug-ins, optimizing for search engines and mobile users, including clear calls to action, prioritizing photos and video over just text, and collecting analytics to improve content and outreach over time. The overall message is that websites need frequent updates, multichannel content, and data-driven optimization to effectively engage audiences.
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně PoličkaKlára Kašparová
Jak je nastavena koncepce informačního vzdělávání v Městské knihovně v Poličce? Jak vypadají naše vzdělávací lekce? A jaké metody mají u žáků největší úspěch? To vše a ještě více v příspěvku o informačním vzdělávání pro Letní školu 2015.
Informační vzdělávání... aneb jak to chodí v Městské knihovně PoličkaKlára Kašparová
Jak je nastavena koncepce informačního vzdělávání v Městské knihovně v Poličce? Jak vypadají naše vzdělávací lekce? A jaké metody mají u žáků největší úspěch? To vše a ještě více v příspěvku o informačním vzdělávání pro Letní školu 2015.
1. 1. Argumentace:
Téma své práce „Multikulturalita ve vzdělávacích institucích a u pedagogů“ jsem zvolila
zcela účelově. Je úzce spojeno i s problematikou inkluzivního vzdělávání, jež je řešeno také
v rámci vzdělávacích institucí připravujících budoucí pedagogické pracovníky. Tito se budou
čím dál více setkávat s cizinci či jinými etnickými skupinami v rámci své praxe. Na tento fakt
by tedy měli být intenzivně připraveni a umět s ním nakládat. Ve stručnosti zde shrnu
základní fakta a představím východiska a principy, v jejichž rámci by měla být
multikulturalita uplatňována. Tímto je i definován název mého textu.
Klíčová slova:
Multikulturalita, multikulturní výchova, integrace, inkluzivní vzdělávání.
Anotace:
Text seznamuje čtenáře s nutností, možnostmi a realizací zavádění multikulturní výchovy do
vzdělávání. Jejím cílem je práce s žáky takovou formou, aby pochopili kulturní odlišnosti
jiných etnických případně rasových či náboženských skupin a uměli s nimi pracovat. Samotná
realizace multikulturní výchovy s sebou nese další stránku věci, a tou je vzdělávání pedagogů,
jejich rozvoj a práce s tématem interkulturního vzdělávání.
2. Multikulturalita ve vzdělávacích institucích a u pedagogů
Koncem 90. let došlo k podstatnému zvýšení zájmu o problematiku multikulturality,
inkluzivního vzdělávání a problematiku integrace ve vzdělávacích institucích. Samotné téma
multikulturality je pak řešeno v rámci multikulturní výchovy (dále MV). Průcha ji definuje
takto: „Edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi z různých etnik, národů, rasových
a náboženských skupin žít spolu, vzájemně se respektovat a spolupracovat.“1
Principem fungování multikulturalismu ve vzdělávacích institucích je podpora
studentů a žáků ke zjišťování informací z dané oblasti, umožnění bezpečného prostoru pro
tvorbu vlastního názoru na dané téma. Domnívám se, že problematika rasových předsudků ve
společnosti není dána primárně rasistickou výchovou, ale spíše pramení z nepochopení jiných
kultur a etnických skupin, jejich historie a zásadně pak z nedostatečné informovanosti. Jelikož
je pedagogická veřejnost prioritně konfrontována s otázkami inkluzivního a integračního
vzdělávání, je nezbytné zachovat několik základních principů. Průcha2 definuje tyto:
Je nezbytné učitele teoreticky vybavit znalostmi rasové a etnické problematiky a seznámit
se základy MV, předpokladem by měly být didaktické schopnosti, díky nimž by mohla být
realizována a pochopení pro specifika studentů jiných etnických skupin a dovednost jednat i
s jejich rodiči. Průcha uvádí i nutnost zavést multikulturalitu jako povinnou součást
vzdělávání a to na všech vzdělávacích stupních a současně zjišťovat dopady na pedagogy.
Jak uvádí web inkluzivníškola.cz3, práce s třídním kolektivem, kde je žák-cizinec, s sebou
nese určitá specifika. Je nezbytné minimalizovat problematické situace v interakci mezi tímto
žákem a učitelem, stejně tak i mezi žáky navzájem.
Průcha uvádí průzkum zaměřený na problematiku etnického vědomí u českých žáků4 a
dokladuje, že u studentů na ZŠ, tzn. do 15ti let věku, bylo zjištěno, že většina z nich se
k těmto otázkám vyjadřovala kladně a jen nízký počet respondentů byl odmítavý. Naproti
tomu u žáků SŠ ve věkovém rozmezí od 15ti do 19ti let již dochází k setkávání s cizinci či
1 PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 263 s. První
pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
2
Tamtéž
3
Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého vzdělávacího systému.
[online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
4 PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 263 s. První
pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
3. jinými etnickými skupinami a respondenti vycházející z vlastních zkušeností, navrhovali
zavádění integračních opatření bez prvků pozitivní diskriminace.
Výše uvedené tedy potvrzuje, že studenti a žáci základních a středních škol nejsou a priori
rasisticky zaměření, ale jejich pohled na odlišné skupiny, s nimiž se setkávají, utváří mimo
jiných i školní prostředí a pedagog.
Při aplikaci MV je třeba dodržet několik kroků pro její úspěšnou realizaci. Díky nim
by měl být pedagog schopen zvolit jak správné prostředí a téma, tak i metodu. Počáteční fází
je pedagogův pohled na MV. Může být totiž do její aplikace tlačen vzdělávacími kurikuly.
Prioritně je nutné si vlastní nechuť uvědomit a následně s ní začít pracovat. Dalším krokem by
mělo být výběr konkrétních témat a metod výuky. Vzhledem k tomu, že v současnosti
neexistuje jednotné dogma pro výuku MV, je třeba vycházet z vlastních sympatií k tématu.
Třetím krokem je vlastní zpracování jednotlivých témat prostřednictvím formulování
pedagogických cílů. V návaznosti na zformulovaný konkrétní cíl je třeba správně zvolit i
vhodnou metodu, kterou v daném kolektivu může pedagog užít.
V dnešní době lze předpokládat, že ředitelé školních institucí a pedagogická veřejnost
k problematice interkulturního vzdělávání přistupují s velkou zodpovědností a snahou o její
kvalitní aplikaci do učebních plánů. Přesto je nezbytné problematiku dále studovat a hledat
nové principy, které usnadní žákům z jiného kulturního prostředí snazší zapojení do hlavního
vzdělávacího proudu. Danou problematikou se zabývá mimo jiné i metoda TAR (Teacher
Action Research). Jejím cílem je zapojení pedagogů do hodnocení a zdokonalování jejich
vlastní praxe, pomáhá k přehodnocování výukových metod a implementaci změn
v pedagogickém prostředí.5 Jedná se pak především o netradiční a skupinově založenou formu
hodnocení pedagogických aktivit, jež je prováděna pedagogy samotnými se zaměřením na
zdokonalení vyučovacího procesu ale i společenských a vnějších faktorů, jež kvalitu a
efektivitu vyučování ovlivňují. Principem je snaha o zlepšení a změnu v rámci
přehodnocování a sebereflexe. Následující mapa demonstruje cyklické fáze TAR, vysvětlení
procesu prostřednictvím otázek zaměřených na ekvitu a interkulturní vzdělávání.
5
Průvodce INTER: Praktický průvodce implementací interkulturního vzdělávání ve školách [online]. [cit. 2013-
01-06]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/aliance-civilizaci/INTERPRUVODCEFINAL.pdf
4. Identifikace problému – hodnocení – doporučení – aplikace – reflexe –
zvažování nových otázek
Z výše uvedeného vyplývá, že okruhů, jimiž je možné se v rámci multikulturality a
inkluzivního vzdělávání zabývat, je bezpočet. Prioritou však vždy musí být nejen její
zavedení ve školách, jak ukládá Rámcový vzdělávací program6, ale jeho realizace
prostřednictvím zkušené a sebereflektivní pedagogické veřejnosti.
6
Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-s
5. Seznam použitých zdrojů:
1. ČEPOVÁ, Miroslava. Knihovna Muzea romské kultury jako informační, kulturní a
vzdělávací centrum. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav České literatury
a knihovnictví, 2008. 174 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jana Horváthová.
2. PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha:
Triton, 2006. 263 s. První pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
3. Školní výuka dějepisu a překonávání stereotypních obrazů sousedních národů I, Red. B.
Gracová, R. Psík. Předmluva B. Gracová. Ostrava: Repronis, 1999. 179 s. ISBN 80-7042-
558-2.
Elektronické zdroje:
1. Doporučené očekávané výstupy: Metodická podpora pro výuku průřezových témat v
gymnáziích [online]. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské
zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2011[cit. 2013-01-06].
ISBN 978-80-87000-77-9. Dostupné z: www.vuppraha.cz/wp-
content/uploads/2011/11/GYMmultikulturni.pdf
2. Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého
vzdělávacího systému. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
3. Metodický portál: Inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-s
4. Multi-kulti: Výukové programy přibližující žákům a studentům 7 minorit žijících na
území ČR (Romové, Ukrajinci, Rusové, obyvatelé Zakavkazska, Vietnamci, Číňané a
Mongolové). [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.multi-kulti.cz/multikulturni-
vychova.html
5. PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova; problémy spojené s její realizací. Metodický
portál: Články [online]. 02. 09. 2004, [cit. 2013-01-06]. Dostupný z WWW:
<http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/32/MULTIKULTURNI-VYCHOVA-PROBLEMY-
SPOJENE-S-JEJI-REALIZACI.html>. ISSN 1802-4785.
6. 6. Průvodce INTER: Praktický průvodce implementací interkulturního vzdělávání ve
školách [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/aliance-
civilizaci/INTERPRUVODCEFINAL.pdf
7. TYKVARTOVÁ, Oľga. Interkulturní výchova a její využití ve volném čase dětí a
mládeže [online]. České Budějovice, 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://theses.cz/id/yhn9f1/downloadPraceContent_adipIdno_9372. Diplomová práce.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce PaedDr. Petr Bauman.
Argumentace zdrojů:
Odborný článek:
PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova; problémy spojené s její realizací. Metodický portál:
Články [online]. 02. 09. 2004, [cit. 2013-01-06]. Dostupný z WWW:
<http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/32/MULTIKULTURNI-VYCHOVA-PROBLEMY-
SPOJENE-S-JEJI-REALIZACI.html>. ISSN 1802-4785.
- Zdroj je vzhledem ke svému obsahu zcela relevantní, slouží jako prostor pro sdílení
informací a zkušeností pedagogů.
- Autor je zakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, působí
v mezinárodních vědeckých organizacích a redakčních radách odborných časopisů.
Přední odborník v oblasti pedagogické teorie a výzkumu, pracuje jako nezávislý expert
a konzultant, přednáší na našich i zahraničních univerzitách.
- Článek se přímo zabývá aplikací multikulturní výchovy a důrazem na nutnost
vzdělávání pedagogických pracovníků.
- Stručně a jasně shrnuje základní oblasti multikulturního vzdělávání a vzdělávání
pedagogů v této oblasti.
- Současně pak odkazuje na další literaturu vhodnou k tématu.
Odborná monografie:
PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Vyd. 1. Praha: Triton,
2006. 263 s. První pomoc pro pedagogy; 4. ISBN 80-7254-866-2.
7. - Kniha poskytuje poznatky, na kterých stojí a o něž se opírá multikulturní výchova.
- Autor shrnuje a představuje praxi a teorii, uvádí příklady dobré praxe a výzkumy jak
z Česka, tak ze zahraničí.
- Kniha může sloužit nejen pedagogické, ale i laické veřejnosti, neboť je psána
srozumitelnou a čtivou formou.
- Text je doprovázen četným ilustračním materiálem, který jej obohacuje a výborně
doplňuje.
- Autor je zakladatelem České asociace pedagogického výzkumu, působí
v mezinárodních vědeckých organizacích a redakčních radách odborných časopisů.
Přední odborník v oblasti pedagogické teorie a výzkumu, pracuje jako nezávislý expert
a konzultant, přednáší na našich i zahraničních univerzitách.
Webová stránka:
Inkluzivní škola: Informační portál zaměřený na začleňování žáků cizinců do českého
vzdělávacího systému. [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.inkluzivniskola.cz/
- Webová stránka se přímo zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání a
multikulturní výchovou.
- Poskytuje podrobné návody, jak se v rámci dané problematiky chovat, jaké metody
volit a jak postupovat při aplikaci modelu inkluzivního vzdělávání.
- Tento zdroj poskytuje množství kvalitních odkazů a dostatek studijních materiálů
k tématu.
- Cílem webové stránky je seznámit zejména pedagogy, ale i sociální pracovníky a další
pracovníky interkulturního vzdělávání s co nejširším pohledem na danou problematiku
a tím jim pomoci lépe začleňovat tyto žáky do výuky, kolektivu i do společnosti.
- Poskytuje jak obecné, tak odborné informace k problematice, které předkládá
srozumitelnou a přehlednou formou.