Zaverecny ukol KPSI

1. Řecká vojenská junta
Počátek
Vojenská junta v Řecku, známá také jako „Dubnová revoluce“ je historická událost, která se
odehrála v noci z 20. na 21 dubna roku 1967. V čele „revolučního výboru“ stáli plukovníci a
Nikolaos Makarezos a brigádní generál Stylianos Pattakos.
Důstojníci vojenského puče dosáhli
s neuvěřitelnou lehkostí, přestože
nedisponovali velkou ozbrojenou
silou. K dispozici měli pouze 3000
mužů a 150 tanků. Během tří hodin
obsadili všechny klíčové budovy
v hlavním městě, obklíčili královský
palác, zajali významné politické
osobnosti a přerušili spojení se světem.
Situaci jim také usnadnil král Konstantin II., který se jim nepostavil na odpor a doufal, že si
udrží alespoň částečné slovo ve státních záležitostech. Během chvíle se více než 9 milionů
obyvatel této balkánské země ocitlo v zajetí vojenské diktatury.
Po nastolení diktatury došlo k rozpuštění parlamentu a k zrušení politických stran. Také došlo
ke zrušení mnoha organizací a spolků, byly zrušeny odbory a byly zakázány stávky. Byla
zavedena předběžná cenzura a došlo k založení zvláštního soudního tribunálu. Na ostrovech
Leros a Jaros byly založeny internační tábory, kam byly poslány občané, které nevyhovovali
tehdejšímu režimu. Jednalo o levicově smýšlející občany, zejména komunisty.
Odůvodnění
Vojenský převrat nikdy nebyl zdůvodňován skutečnými důvody, mezi které zřejmě patřili
obavy z volebního vítězství středových liberálů a levice. Vojenští důstojníci tvrdili, že zasáhli
ve prospěch Řecka a řeckého lidu, aby stát zachránili před akutní hrozbou komunistického
režimu s také, aby Řecko vysvobodilo z chaosu tehdejší parlamentní a zkorumpované
demokracie. Snažením režimu byla obroda národa a státu v duchu „řecko – křesťanské
civilizace“, na jejímž základě zase budou hrát vůdčí civilizační roli ve světě. Tímto způsobem

2. ovšem nebyli vůbec originální, protože do jisté míry kopírovali myšlenkové pochody
předválečného diktátora Ioannise Metaxase.
Představitelé vojenské junty se charakterizovali nejen ultranacionalismem a antikomunismem,
ale také radikálním populismem. Většina představitelů pocházela z nižších středních vrstev,
většinou z venkova.
„Ozdravování společnosti“
Tak jako v každém nedemokratickém režimu tak i zde došlo k tzv. „ozdravování společnosti“.
Došlo k očištění veřejných sektorů jako jsou úřady veřejné a státní správy, školy, bezpečnosti,
soudnictví od nespolehlivých a škodlivých elementů. V pozadí nezůstala ani řecká ortodoxní
církev. Na chod institucí dohlíželi komisaři, kteří byli jmenování vládou. Došlo ke školské
reformě a byla znovu zavedená uměle vytvořená katharevusa na úkor lidového jazyka
dimotiki. Stejně jaké v naší zemi v dobách totalitního režimu platil přísný zákaz „západní
literatury“ a vystupování umělců, kteří byli nepohodlní pro režim, tak to samé platilo v Řecku,
ovšem zcela naopak. Mezi závadnou literaturu patřily díla levicově smýšlejících autorů.
Odboj
Přestože se vojenský režim snažil získat náklonnost veřejnosti jistou sociální vstřícností a
propagandistickým působením, tak mezi obyvateli země nebyl oblíbený. Aktivní odboj
nenabyl žádných větších rozměrů. Zřejmě díky velkému potlačování a velkému hlídání
společnosti. Přesto uvnitř země a v exilu působilo pár odbojových organizací.
Nejdůležitějšími z nich byly „Demokratická obrana“ (střed), „Vlastenecká protidiktátorská
fronta“ (levice) a „Všeřecké politické hnutí“ (pravice), které bylo
založeno ve Stockholmu v roce 1968 Andreasem Papandreem.
Poslední jmenovaná strana se jako jediná ze třech vyslovovala pro
mírné nenásilné odbojové akce. Jinak měl domácí odboj převážně
charakter agitačního působení a docházelo k individuálním násilným
akcím. Nejvážnější a nedůležitější v období junty se stala v srpnu 1968,
kdy došlo k nepovedenému atentátu na plukovníka Georgiose
Georgios Papadopulos
Papadopula o který se pokusil bývalý důstojník Alexandros Panagulis. O
svržení junty se také pokoušel král Konstantin II., ovšem jeho pokus o svržení vojenské
diktatury skončil fiaskem a svou záchranu tak našel v útěku ze země.

3. Ohlas zahraničí a pád vojenské junty
Ohlas ze zahraničí byl víceméně kritický. Světová veřejnost, mezinárodní organizace a
většina cizích vlád odsuzovali řecké diktátory za zničení parlamentního systému a za hrubé
porušování lidských práv. Mezi státy, které nejvíce kritizovali a vystupovali proti režimu
patřili Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko. I přes kritiku vojenského režimu ovšem mnoho
států nadále rozvíjela své styky s Řeckem a země nadále zůstala členem Severo atlantické
aliance.
V posledních letech vlády vojenské junty se postupně zhoršovala hospodářská situace země a
tím také docházelo k velké nespokojenosti obyvatel Řecka. Docházelo i k „liberalizačním“
změnám uvnitř vlády, které měl na svědomí Papadopulos. Nová politika vyvolávala krajně
odmítavé reakce nejen u veřejnosti, ale také v samotném uskupení vojenské junty. Narůstající
odpor proti režimu měl za následek velké studentské demonstrace (17. 11. 1973), které byly
krvavě potlačeny. Osmý den po událostech na akademické půdě se uskutečnil dlouho
připravovaný převrat uvnitř junty pod křídly Dimitriose Ioannidise. Došlo ještě k většímu
potlačení lidských práv a obyvatelstvo se dostalo to naprosté izolace. Přestože ideologické
skončení junty se stalo po studentských událostech na Polytechniu, tak k fyzickému skončení
diktatury došlo v noci z 23. na 24. července 1974, kdy prezident Faidon Gizikis oznámil, že
nenáviděná vojenská junta přestala existovat.
Zdroje:
HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Řecka. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Lidové noviny, 2001,
765 s. ISBN 80-710-6192-1.
VOURNAS, Tasos. Historia tēs synchronēs Helladas: apo ta prōta metemphyliopolemika
chronia hōs tēn hēmera tou stratiōtikou praxikopēmatos tōn syntagmatarchōn (21
Apriliou 1967). 2-ē ekd. Athēna: Ekdoseis Patakē, 1998, 765 s. ISBN 96-060-0528-3.
Greek military junta of 1967–1974. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-16]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Greek_military_junta_of_1967%E2%80%931974

4. NAFPLIOTIS, Alexandros. Britain and Greece: 40 years ago. Dostupné z:
http://www.academia.edu/242029/Britain_and_Greece_40_years_ago. London School of
Economics.
1. Argumentace
K této práci jsem si vybral historickou událost – Vojenskou juntu v Řecku. Toto téma
jsem si vybral z toho důvodu, protože studuji Mediteránní studia a tudíž mám
k Řecku velmi blízko a také bych rád tuto událost více přiblížil Čechům, kteří často o
této události ani nemají ponětí. Příští semestr budu psát bakalářskou práci na téma
z novodobých dějin Řecka a tohle byla skvělá příležitost, která mi pomohla při
vymezení tématu. Pracoval jsem s řeckou a anglickou literaturou a s pár články na
internetu.
2. Anotace
Následující článek pojednává o vojenském převratu v Řecku v letech 1967 až 1974.
Autor ve stručnosti popisuje celé období vojenské junty od začátku až do konce.
První část textu je věnován začátku celé události. Proč a jak k celé situaci došlo. Jaké
k tomu byly důvody a kdo to má celou situaci na svědomí. Dále je v textu popisována
tehdejší společnost, která byla vojenskou juntou velmi utlačována. Ovšem článek
nepojednává pouze o diktátorech, ale také informuje o politické situace a o přístupu
světových mocností. Na konci textu se autor nezapomněl zmínit o důležité události
novodobých řeckých dějin a to je studentská demonstrace na athénském
Polytechneiu, která byla krvavě potlačena.
3. Klíčová slova
Junta, Řecko, Diktatura, Revoluce, Demonstrace
4. Zdroje a hodnocení:
HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Řecka. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Lidové noviny, 2001, 765 s.
ISBN 80-710-6192-1.
Kvalifikace autorů – odborníci, objektivita, datum vydání, spolehlivost, bezchybnost
VOURNAS, Tasos. Historia tēs synchronēs Helladas: apo ta prōta metemphyliopolemika
chronia hōs tēn hēmera tou stratiōtikou praxikopēmatos tōn syntagmatarchōn (21
Apriliou 1967). 2-ē ekd. Athēna: Ekdoseis Patakē, 1998, 765 s. ISBN 96-060-0528-3.
Šíře a hloubka dané problematiky, kvalifikace autora, doporučení, spolehlivost,
objektivita
Greek military junta of 1967–1974. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-16]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Greek_military_junta_of_1967%E2%80%931974

5. Vydavatel, objektivita, spolehlivost, stručnost, uvedené zdroje
NAFPLIOTIS, Alexandros. Britain and Greece: 40 years ago. Dostupné z:
http://www.academia.edu/242029/Britain_and_Greece_40_years_ago. London School of
Economics.
Odborník, místo vydání, doporučení, bezchybnost, datum vydání