Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Dějiny řecka 19

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Dějiny řecka 19

  1. 1. Dějiny Řecka 19. - 20. stoletíTereza Szedláková FF Mediteránní studia362307
  2. 2. Argumentace:Toto téma jsem si vybrala, protože studuji obor Mediteránní studia. Letošní rok mámpředmět, který se zabývá dějinami 19. století v Řecku. Toto téma mne velice zajímá.Pracovala jsem s knihou Dějiny Řecka od Pavla Hradečného a taky s internetem. Používalajsem různé internetové zdroje a také své poznámky z hodin. V této práci se budu zabývatnejvýznamnějšími osobnostmi 19. století v Řecku.Grafy: http://infogr.am/Vlady-v-Recku-640Anotace:Tento článek je zaměřen na významné osobnosti 19. století v Řecku. Dále rozebírá politickousituaci.Začíná Ottou Wittlsbachem a jeho nástupem na trůn, po jeho neúspěšné vládě ho vystřídá rodGlucksburgů. Dále rozebírá život Venizelose a jeho působení v řecké politice, následujestručné shrnutí o střídání státního zřízení v Řecku a končí vypovězením o diktaturách.Obsah:Argumentace: .....................................................................................................................................2Grafy: .................................................................................................................................................2
  3. 3. Anotace: .............................................................................................................................................2Obsah: ................................................................................................................................................3Ota I. Wittelsbach ...............................................................................................................................5Glückburkové......................................................................................................................................6ELEFTHERIOS VENIZELOS 1864-1936 ...................................................................................................6 Situace v Řecku ...............................................................................................................................7 Životopos Venizelose ......................................................................................................................8 Venizelova ideologie a jeho přesvědčení: ........................................................................................9STŘÍDÁNÍ REPUBLIKY A MONARCHIE ................................................................................................. 10KONSTANTINOS I. (1913-1917, 1920-1922) ....................................................................................... 10ALEXANDROS .................................................................................................................................... 11KONSTANTINOS ................................................................................................................................ 11JIŘÍ II. ................................................................................................................................................ 11JIŘÍ II. ................................................................................................................................................ 12PAVEL I. ............................................................................................................................................ 13KONSTANTINOS II. ............................................................................................................................ 13Junta a nastolení republiky ............................................................................................................... 14Královská rodina nyní ........................................................................................................................ 15 Shrnutí, proč královská rodina skončila ......................................................................................... 16Řečtí prezidenti ................................................................................................................................. 17 KOSTAS TSATSOS .......................................................................................................................... 17 KOSTAS KARAMANLIS ................................................................................................................... 17 CHRISTOS SARTZETAKIS................................................................................................................. 17 KONSTANTINOS STEFANOPULOS ................................................................................................... 17 KAROLOS PAPULIAS ...................................................................................................................... 17DIKTATURY V ŘECKU ......................................................................................................................... 17 THEODOROS PANGALOS ............................................................................................................... 18 Jeho působení v politice ................................................................................................................ 19 IOANNIS METAXAS ........................................................................................................................ 20 Situace v Řecku: ............................................................................................................................ 21Závěr: ............................................................................................................................................... 22Zdroje: .............................................................................................................................................. 23
  4. 4. Ota I. WittelsbachOta byl dosazeni velmocemi (Velkou Británií a Francií) na řecký trůn roku 1833, jeho vládanebyla v řeckém prostředí oblíbená, vládl autoritářsky, bez ústavy, byl to katolík a nemínil setoho vzdát, nebyl mezi Řeky oblíben, ale Řecko za tohoto panovníka „dostalo“ území směremna severOtta I. se snažil stabilizovat poměry v Řecku, státní správa byla v rozkladu, snaha budovatinfrastrukturu, eliminovat kodžabašije („venkovská šlechta“, nobilitní vrstva, která sidokázala uzurpovat půdu, stali se vládnoucí vrstvou na venkově, i v novém státě se snažilidržet své postavení) a jejich moc – čili snaha o pozemkovou reformu a půdu přerozdělit mezivenkovské obyvatelstvo, ale také snaha o armádu, četnictvo
  5. 5. Ottův otec Ludvík byl velký filhelén zavedl řadu opatření například měna (finikas do tédoby, na nátlak Ludvíka se začalo platit drachmou)Byl mezi lidmi neoblíbený jelikož se snažil dostat pod svůj vliv pravoslavnou církev (dodnesje zde specifické propojení státní a církevní moci) - a tak roku 1833 nechal pravoslavnouřeckou církev vyjmout z K/pole patriarchátu a tím ji chtěl získat pod dikci, Řekové si ovšemna ni nenechali sáhnout a tento krok mu velice uškodilNespokojenost s Bavory rostla, nakonec došlo roku 1842 k povstání, které bylozorganizováno armádou – šlo jim o ústavu . Tímto krokem byl zahájen ústávní život, aby sekrál vzdal absolutistického vládnutí, to se jim nakonec podařilo, Otto musel ústavu přijmout,ale ústava byla velmi specifická, jelikož nakonec utvrdila jeho postavení ve státě, nadále vládlabsolutisticky bez parlamentu, vládní rady, ale bylo to kodifikováno ústavou.Toto období je v Řecku ovlivněno tzv. velkou myšlenkou – zahraniční politická doktrína,obnova řecké velikosti pokud možno v hranicích byzantské říše, součástí této myšlenky bylakontinuita řeckého národa od antiky po současnostGlückburkovéJiří se stal králem Řeků.S přijetím nového krále byly Řecku podstoupeny Jónské ostrovy – VB je už nepotřebovala,chtěla si uchovat Kypr, Řekové doufali, že touto jónskou cestou bude k Řecku jednoupřipojen i Kypr. S nástupem nové dynastie je spjato přijetí nové ústavy, což vedlo kdemokratizaci veřejného života, ústava byla hodně liberální, ale nebyl to lék na problémy,které v Řecku existovaly od počátku - vlády se střídaly, král vstupoval do politiky, jmenovalpremiéra.v 2.pol.19.st. se zde objevuje Charilos Trikupis (premiérem celkem 10 let), střídal ses rivalem Theodorem Dilijanisem – Trikupis učinil pozemkovou reformu (alespoň zčásti) –přerozdělení, snažil se podporovat střední třídu ,toto pak nastartovalo řeckou ekonomiku,
  6. 6. Řecko začalo prosperovat, Trikupis musel zvýšit daně (to nebylo oblíbené) a samozřejmědalší půjčky.Dilijanis byl populista, neměl ucelený politický program, jeho body byly de facto opakyTrikupise, a když se dostal do vlády zrušil jeho nařízení, a tak se to střídalo díky tomu sepolitický život se pak v 90.letech 19.století zastavil, a politika stála na hašteření politickýchrivalů.Zahraniční politika Řecka byla ovládána Velkou myšlenkou, ale nezmohli se na to, abyOsmanské říši vyhlásili válku, jelikož to byl malý a slabý stát, s bídnou armádou, a takpletichařili a podporovali zahraniční povstalce – např. Kréťany, kteří velmi často povstávali +další povstání v Thesálii a Epiru, které byly do té doby ještě pod osmanskou říšiELEFTHERIOS VENIZELOS 1864-1936Byl celkem 6x premiérem, celkem 20 let působil v řecké politice, jeho aktivity ovlivnily řeckýstát a společnost Byl velkým modernizátorem Řecka, jednalo se o osobnost evropského, ne-lisvětového formátu. Ovlivnil nejen politiku a společnost i po své smrti, dodnes má příznivce aodpůrce .Kontroverzně se zapojil do války, za jeho vlády nastala modernizace aparátuřeckého. Kostis Palamas ho přirovnal ke Kapodistriasovi a Trikupisovi .V politice mělnásledovníky, postavy jeho formátu se objevují až v 50.letech: Karamanlis – EU, Papandreu .Původně byl právníkem,vzácně se na rozdíl od jiných dokázal vyznat v mnoha oblastech mělširokou působnost.Během 20 let dovedl Řecko z malé země nevýznamné pozvednout do evropskýchrovnocenných vztahů.Šlo mu hlavně o prospěch vlastní země.Prosazoval své názory (mnohdy radikálně – měl pakodpůrce), věřil, že dělá vše pro dobro země a nejen, že se šel zaopatřit (jeho rodina nezbohatlaprokazatelně, vzal si bohatou dědičku z anglické diaspory), nepodnikal diletantské kroky.Situace v Řecku - pomalu se zde začínají organizovat vojáci, kteří se vždy považovali za dohlížitele vývoje v řeckém státě . Mladí důstojníci si uvědomili, že je potřeba zasáhnout, je třeba se zbavit staré politiky a přivést do politiky osobnost, která politický život nastartuje.A tak v 1.polovině v době balkánských válek – architekt-připojení
  7. 7. egejských ostrovů, Epirus- navýšení obyvatelstva .Často je mu vyčítáno, že zavlekl Řecko do 1.sv.války, rozšířil území Řecka na úkor skomírající Osmanské říše,tehdy měl na dosah splnění Velké myšlenky. Někdy považován vedle Lenina za nejvýznamnější postavu 1.pol.20.st. Poslední období 1928-1932 je charakteristické jeho myšlenkovým posunem, od samotného počátku byl antisocialista a v posledním premiérském angažmá, se zasazoval o maximální potlačování socialismu a komunismu. Od liberála se ke konci života dostal k zastání stabilizační vlády silné ruky, ale nemusel to být nutně fašistický model. Nakonec byl donucen odejít z řecké politiky, zemřel v Paříží roku 1936 jako vyhnanec do řecké politiky jej vynesla revoluce GudyV té době bylo Řecko v době krize: bankrot, neúspěšná válka s Tureckem, společnost bylasilně frustrována – to vede k radikalizaci obyvatelstva na obou pólech společnosti. Politikovév tehdejší době nebyli schopni nic učinit.Čekalo se, až vypukne revoluce.Pověstnou jiskrou sestala mladoturecká revoluce – jednalo se o svržení sultána a nastolení relativně liberální vlády– tyto ideály svobody se dostávají i do sousedního Řecka.Roku 1909 se vytváří základ pro revoluci – nezávisle na sobě vznikají kroužky důstojníků,jejichž cílem je vrhnout stávající politický systém a přivést do politiky někoho s vizí, kdo byŘecko modernizoval.Tyto důstojnické organizace se nakonec spojí v létě roku 1909 do Vojenské ligy – předsedouse stal NIKOLAOS ZORBAS – plukovník dělostřelectva.Důstojníci věděli, že je potřeba starépolitiky svrhnout, ale k provedení potřebovali najít vhodného politika, dlouho nemohli nikohotakového najít – provedli převrat v polovině srpna 1909, kdy se přívrženci ligy sjeli dokasáren Gudy – východní předměstí Athén, zde si přinutili otevření arsenálů – bylo jich 3000a zaslali athénské vládě telegram, aby ustoupila. Premiér to odmítl, pochod Vojenské ligy docentra Athén, lidé se přidávali, vláda jen bezmocně sledovala, jak se přidávají i četníci a dalšíobyvatelstvo. Během jednoho dne bylo po všem, jenže vyvstala otázka, co dále jelikož zdenebyl někdo, kdo by situaci dořešil a ještě se vyskytlo nebezpečí v tom, že nebyl rozpuštěnparlament, a ten by mohl znemožnit Vojenské lize další kroky a tak Vojenská liga muselazačít hledat nějakou osobnost a na jednu ze schůzek padlo jméno Venizela – to bylozamítnuto, ale podruhé návrh prošel o jeden jediný hlas – neměl takovou podporu a byl toobčan Osmanské říše (Kréta oficiálně patřila Osmanům) liga se tedy shodla, že do Řecka budepovolán Venizelos a nabídnou mu premiérské křeslo.
  8. 8. Životopos VenizeloseNarodil se na Krétě do obchodnické rodiny jako pátý syn jeho předkové se na Krétupřestěhovali v 18.století, utekli před útlakem paši v severním Řecku a původně se tak aninejmenovali jmenovali se Krevatas, pak se zde objevuje křestní jméno Benizelos a postupemčasu se toto křestní jméno stalo příjmením a vlivem hláskových změn se z toho stalVenizelos. Byla to povstalecká rodina, již jeho otec Kyriakos se roku 1864 účastnil povstáníproti Turkům, za to byla celá rodina deportována na ostrov Syros, kde malý Eleftherios chodildo školy a učil se tam obchodnictví a když sultán zrušil příkaz k vyhnanství, tak se rodinavrací na Krétu,nakonec se rozhodl pro studium práv. Studoval v Athénách jako výbornýstudent posléze se vrátil na Krétu, kde určitou dobu provozoval právnické řemeslo, ale nakonci 80.let vstoupil do politiky – roku 1889 se stal poslancem krétského parlamentu .Bylvelmi charismatický řečník, strhával posluchače.Na Krétě se také poprvé oženil s MariéKatoluzu měli spolu 2 děti: Kyriakis a Sofoklis,ale po porodu 2.syna žena umírá na znamenísmutku si nechal narůst typický knír.Jeho druhou ženou se stala ve 20.letech z řecké diaspory v Londýn, zlé jazyky tvrdí, že si jivzal kvůli jmění,Elena Skylitsi.Účastnil se povstání 1896/7 kdy se svou jednotkou 2000 můžů se postavil Turkům – „živé násnedostanou“ .Po roce 1897 dostává Kréta autonomii (1898-1913.Venizelos přijel do Řecka z Kréty koncem roku 1909 a společnost jej přijala velice kladně anadšeně, protože právě tehdy se zrodila jeho přezdívka.V následujících volbách získání naprostou většinu, vytváří politickou stranu: Liberální stranaa stává se vůdcem, jde o první moderní politickou stranu, jak to známe dodnes .Mladoturecká vláda neuznala vládu Venizela jelikož měl stále občanství osmanské.Příchodem Venizela do Řecka se uzavírá jedna kapitola řeckých dějin a začíná desetiletípůsobení Venizela na premiérském křesle a jeho modernizační kroky.Venizelova ideologie a jeho přesvědčení:
  9. 9. 1) myšlenkově a politicky patřil zcela bezpochyby ke střední podnikatelské třídě – snažil se ji prosazovat, produktivní třída, která může politiku nastartovat – navazoval na Trikupise 2) byl to liberál, zastánce pokroku – zájmy řeckého národa stavěl nad zájmy jednotlivce – tím se řídila v prvních letech vlády 3) především šlo o uskutečnění velké myšlenky – péče o jedince byla na druhé koleji 4) jeho liberalismus neměl jen světlé stránky: až přehnané anglofilství – to je slabina a negativum, šel jim vždy na ruku – to se projevilo, kdy se Řecko muselo účastnit tažením proti bolševikům v SSSR: museli vyslavit 20 000 kontigent a roku 1931 v době kyperské krize – povstali proti britské koloniální vládě a Venizelos, který byl premiérem, povstalce nepodpořil a dokonce pohrozil sankcemi, kdo by chtěl pomoci – je to záležitost VB 5) jeho osobní přesvědčení: velmi přizpůsobivý, pružný v uvažování, podle něj nezávisí na státním zřízení, ale musí fungovat a politici se musí chovat zodpovědně.STŘÍDÁNÍ REPUBLIKY A MONARCHIERoku 1830 vládl provizorní správce země Kapodistrais. Posléze nastupuje absolutistickýpanovník Otto.Po něm rod Glückburků a král Jiří.Roku 1924 zrušení monarchie kdy si řekové svobodně zvolili.Ale není to jediný stát, ukterého se střídalo zřízení. V 19.st. zde vládly aristokratické vlády, dosazovány dynastie, abyse udržoval poměr sil , jen v Jugoslávii byla domácí dynastie Obrenovič a Karadžovič .Monarchie: a) parlamentní – „ozdobná“ funkce panovníka, tak jako dneska VB, Dánsko, Norsko, Švédsko, … b) konstituční – panovník má vysoký podíl na správě země c) je zde i určitý mezistupeň
  10. 10. V Řecku jsou zde zastánci obou zřízení, monarchie i republiky. Zastánci rodiny, církve, vlastivolili monarchii, konzervativci, přináší to prestiž pro zemi.Levicoví intelektuálové byli proti monarchii, je to podle nich zpátečnické zřízení, kterézatěžuje státní pokladnu.KONSTANTINOS I. (1913-1917, 1920-1922)Byl synem Jiřího Glücksburga. Byl opakem svého otce,reformním premiérům nepřál. Bylvelice nekompromisní, dostával se do sporů s premiérskou mocí. Měl absolutistické choutky,velmi tvrdohlavý, jako „fracek“ . Jeho manželka byla královna Sofia Hohenzollern – sestraViléma II. – jedna z královen, která byla autokratická, král nebral názory premiéra na vědomí– viz historika o balkánských válkách a nájezd na Soluň (jelikož dostal informace, že Bulhařise zde opravdu řítí) – jen on má právo jednat. Pěstoval si „kult“ vůdce, generál, řeckýNapoleon – ale všechno prohrál,pak v národním rozkolu, během války, král měl spors Venizelosem, problém byl v tom, že Venizelos se chtěl přidat na stranu Dohody a král chtělzachovat neutralitu (i když jeho švagr byl v bloku Ústředních velmocí). VB a Francie, kterépodporovaly Venizela vytvořili spojenecký kontingent a vylodili se v Soluni, roku 1917 kdybyl král svržen, jelikož provozuje politiku nepřátelskou vůči Dohodě. Pak je zde přestávkav jeho vládě, znovu vládne až roku 1920. Spíše se snažil hledět si zájmu dynastických anehleděl tak ani na zájmy země, jeho snaha udržet dobré vztahy s Německem – přirozenýpartner (manželka byla německá princezna), nehleděl na územní zisky Řecka (Venizelos tovycítil několikrát)Dnes je chválen, že se snažil zachovat Řecko neutrální , ale ani to nebylo zadarmo, měliustoupit přístav Kavala kdyby k tomu došlo, to by se pak samozřejmě řeckému národunelíbilo.ALEXANDROSKonstantinův mladší syn, který byl dosazen velmocemi.Nijak zvlášť se do dějin nezapsal,byloblíbený řecký král vzal si za manželku ženu z lidu: Aspasiu Manu, dceru generála. Strávili
  11. 11. spolu část od mala, byla dvorní dáma, čelil velkému tlaku ze strany rodiny , matka na nějtlačila, ale nic to nepomohlo.Velmi brzy umírá za kuriózní situace: pokousala ho opicenečekaně umírá v zahradách královského paláce, dostal otravu krve a do několika dní bylmrtvý .Bylo okamžitě uspořádáno referendumKONSTANTINOSByla to jeho druhá vláda. Byl neschopný stratég v době maloasijského tažení,nakonec bylsvržen revoluční vládou v ŘeckuJIŘÍ II.Byl bratr Konstantina, ale nastoupil v nešťastný čas – desetiletí vyplněno válkami, nebyl zdedlouho, jelikož sílily republikánské nálady. Musel roku 1923 abdikovatRoku 1924 bylo referendum, ve kterém byla zrušena monarchie a byla ustanovena republikana 12 let. 1. RepublikaMyšlenka republika měla čím dál více zastánců v té době, již roku 1920 se poslanci k ní klo-nili,je to přirozené zřízení pro Řecko, které v době svého vzniku nemělo žádnou aristokracii.Konec 1.sv. války byl v Evropě pádem celé řady monarchií, a tyto nálady se dostávají i doŘecka. Období to nebylo moc šťastné, mysleli si, že to bude všelék, byla ovšem nestabilní,střídaly se vlády – jasné, že se republika nemohla udržet, když došla hospodářská krize doEvropy, tak v Řecku hodně uhodila, republika se pak stala obětním beránkem. Začaly vznikatfilmonarchistické organizace – podhoubí pro návrat monarchie do Řecka, zhoršující se vni-tropolitická situace, nárůst monarchistických nálad nad republikánskými, vedlo k tomu, že seroku 1933 a 1935 puče pod vedením Venizela pokusily zvrátit situaci – ale to byla záminka
  12. 12. pro monarchisty. A tak roku 1935 bylo uspořádáno referendum – na 99% bylo zmanipulova-né, jelikož se lid z 98% vyslovil pro návrat monarchie a tak se zde vrací monarchie.JIŘÍ II.Vrací se z Londýna, jedná se o jeho druhé působení .Začal nepokrytě stranit svému koni Metaxasovi – ustanovil je bez precedentně premiérem adokonce roku 1936 ho nechal provést převrat . Režimem Metaxasem se pak král diskreditoval. Slávu mu pak zajistil tzv. epos z roku 1940 – postavil se do čela bojujícího národa – repre-zentant sjednoceného národa. Už hned ráno, kdy Mussolini vyhlásil válku, tak král promluvildo rozhlasu a vyzval lid ke klidu a k válce za vlast. Za války utíkal král do zahraničí – doLondýna, kde se stal oficiálním reprezentantem bojujícího Řecka. Za 2.sv.války se zde vytvo-řilo silné odbojové hnutí – komunistické bylo nejsilnější, a oni formulovali požadavek, že bysi každý měl zvolit vládu – mělo dojít k referendu, které by s největší pravděpodobností skon-čilo ve prospěch republikou – král nepřijel do Řecka hned, jelikož zde byly pochyby, jestli byse král vůbec mohl vrátit do země. Řecko spadlo do sféry vlivu Velké Británie – stoupá napětímezi stoupenci VB a levicí – pronásledování levicových odbojářů, zastrašování. V této atmo-sféře pak proběhly volby, a referendum o státní zřízení – opět bylo zmanipulované, v této vy-pjaté situaci se pak vrací Jiří na trůn . Povstání vojáků na předním východě za něj odmítaljakoukoli diskuzi, že by po válce se mělo debatovat, jestli se vrátí a nebo ne – doufal, že sevrátí jako nesporný král (Glückburkové se domnívali a považovali se za panovníky seslané doŘecka bohem, poprvé se tato teze projevila v třenicích mezi králem a Venizelem – ten se hosnažil usměrnit a „zklidnit“). Mínil pokračovat v kurzu, který byl nastolen za Metaxase . Posmrti nastupuje mladší bratr .PAVEL I.Doba ovlivnila jeho vládu – konflikt občanské války. Nemá zrovna nejlepší pověst – ale za tusi může do jisté míry sám. Dlouhou dobu žil v zahraničí a měl vojenské vzdělání, snažil sepříliš do politiky nevstupovat, ale ztotožnil se brzy s politikou, která byla nastolena předtím –čili půjde-li to jinak, než se mu bude líbit, tak zasáhnoune. Byl pod vlivem své manželky
  13. 13. Friederiky – princezna Hannoverská – snažila se budovat svůj zjev jako královna, která milujelid, ale její rodina měla zkušenosti s Hitlerjugend– ona i její bratři (pak se hájila tím, že tamvstoupila z nutnosti), pro velkou část řecké společnosti byla nestavitelná. Skrze manžela vstu-povala do politiky, ke konci života, kdy měl Pavel rakovinu, de facto vládla za něj, chtěla sinapravit svůj profil – velice horlivě organizovala sbírky, nadace pro nemajetné dívky a umož-ňovala jim vzdělání (ale bylo zjištěno, že organizace měla větší příjmy, než sama přiznala –zpronevěřování)Královský pár byli představitelé režimu, který vládl v Řecku po občanské válce – temné ob-dobí řecké demokracie, kdy za jejich souhlasu došlo k vytvoření parakratosu – stínový me-chanismus, poloilegální monarchistické organizace které ve skutečnosti ovládaly stát. Přimklise k USA – hlavně bezpečností složky a to CIA – země pod americkým vlivem, silně omezo-vána lidská práce – potrestání poražených (věznění, popravy,…)KONSTANTINOS II.Zpočátku stále Friederika vládla skrze syna. Roku 1964 nastupuje na trůn ve 24letech (vládnedo roku 1974), neměl žádné zkušenosti, ale byl velmi sebevědomý – pokračoval v praktikáchsvého otce – absolutismus . Narodil se roku 1940 v paláci Tatoi – sídlo řeckých králů, nacházíse 15km severně od Athén, velmi dobrý vztah ke sportu – roku 1960 se jako člen účastnil OHv Římě a vybojoval v plachtění zlatou medaili pro Řecko. Byl vychováván v tomto duchu,hodně podporován svou matkou Friderikou. Autoritativně a absolutisticky jako jeho otec astrýc a děd taky. Silně zasahoval a vstupoval do politiky, zavinil pád vlády Papandrea roku1965 (byla to středová vláda) a kdo liknavým přístupem umožnil vojenský převrat a ustano-vení vojenské junty, ale když pak došlo na lámání chleba, tak vždycky selhal. Oženil ses Annou Marií – dánská princezna, příliš do politiky se nehrnula – stála v pozadí, ale stále zdebyla královna matka Friederika s vlivem. 21.4.1967 byl proveden převrat „jménem krále“(jeho role v puči je hodně diskutovaná) – ale ten o tom nevěděl, zneužili jeho jméno, král alesvým nerozhodným a liknavým postupem zapříčinil to, že si junta upevnila svou pozici – alekdyby zasáhl proti juntě lépe, tak by to mohlo dopadnout jinak, ale kdo ví. Král si myslel, žes juntou nějak vyjde, ale pak viděl, že to nejde, pokusil se o protipuč proti juntě, ale nepodařilse mu to, byli pevně uchyceni, ovládali klíčové body ve správě země. Nakonec emigroval do
  14. 14. zahraničí - pak ho vypráskali ze země. V zahraničí měli možnost postavit se do čela proti jun-tě, zlegalizovat odboj proti nim, mohl se stát vůdčí osobností, být radikální – v médiích, roz-hlase, prostřednictvím periodik. Ale byl velmi nerozhodný a neudělal to, dokonce se snažils plukovníky vyjednávat a prosil je, aby ho uvedli zpátky na trůn - což je skutečnost, která mupak nepřidala na oblíbenosti. Měl se postavit hned první den – snad by byl zatknut – ale to byvyvolalo nevoli v zahraničí a tento fakt by pak mohl způsobit pád – ale kdo ví . A tak kdyžroku 1974 padla junta, tak král byl detronizován a s ním celá dynastie, a nastává tak obdobírepubliky – ta je v Řecku dodnes.Když pak roku 1974 padla junta, tak se pak král nesnažil vrátit do Řecka, čekal v Londýně,co se stane – nečekal na obranu svých zájmů v Řecku, nechal si to projít mezi prsty, čili tentovlažný postup pak byl jedním z důvodů, proč se do Řecka nevrátila dynastie.Junta a nastolení republikyKdyž byl vyhnán roku 1967 v zemi – funkce vícekrále se ujal JORGOS PAPADOPULOS.Takže junta se pak po nějaké době provizorního řešení, že roku 1973 monarchii svévolně zru-šila, junta chtěla, aby krok, který udělala svévolně, ale aby to mělo aspoň patinu demokracie –bylo vyhlášeno referendum, kterému přecházela mediální masáž za republiku – v referendupak v létě 1973 se asi 70% vyslovilo pro republiku (těžko říct, jak moc svobodné to bylo).Poté, co byla zrušena monarchie, tak junta vyhlásila roku 1973 republiku a prvním preziden-tem se stal PAPADOPULOS, když junta padla roku 1974, tak zde byla nastolena otázka, jestlirepublika a nebo se vrátí král – bylo rozhodnuto, že bude další referendum – tentokrát nebudezmanipulované – dopadlo tak, že zřízením se stala republika (67% - ale ani tady nemůžememluvit o tom, že by nebylo úplně zmanipulované, bylo zde mnoho skandálů – politici ovliv-ňovali lidi, dokonce poplatky jim dávali za demonstrace pro či proti republice), když roku1988 promluvil jeden z politiků PASOK, tak musel přiznat, že referendum z roku 1974 neby-lo provedeno spravedlivě .Od roku 1974 je tedy Řecko republikou a poté, co byly zveřejněny výsledky, tak řekl KA-RAMANLIS, že rakovina byla konečně odstraněna (rodina Glückburků)
  15. 15. Roku 2007 provedly noviny Βήμα – průzkum, že asi 10% lidí se vyslovilo pro návrat monar-chie . Král odchází s rodinou do Londýna, kroků nikdy nelitoval a vše co dělal, tak bylo problaho národa .Královská rodina nyníRodina žije dodnes v Londýně, král Pavel Řecký – je jeho nejstarší syn. Do ještě se dnes ob-jevuje mezi dynastiemi: 1) SOFIA – dcera Pavla I., současná španělská královna, syn Filip a snacha Leti- cia, manžel Juan Carlos 2) ELLENA – se stala rumunskou královnou od roku 1920 3) AELEXANDRA – dcera Alexandra, se stala jugoslávskou královnou roku 1944Dnes nemají územní nároky vůči řeckému státu, i když krále prý velmi mrzí, že mu odebraliobčanství, jelikož on se stále cítí jako Řek (když se narodil jako Řek, měl řecké školy, řeckérodiče a řečtina jako mateřský jazyk )a odmítá uznat, že by v minulosti udělal nějakou chybu– vše udělal správně a udělal by to znovu.Co se týče majetku řecké rodiny poté, co rodina odešla a byl zakázán vstup do Řecka, tak zdebyla otázka co s 11 paláci a loveckými zámečky a dalšími rezorty, které měla rodinak dispozici, tak majetek jim byl v 70.letech zdaněn a situace se hnula až v 90.letech, kdy králpodepsal dohodu, že se vzdává veškerého majetku, který patřil řecké rodině – 1994 ratifiko-váno přijetím zákona, ale vyhráli alespoň zámek od Athén v Tatoi (obrátili se na Mezinárodnísoudní dvůr), velmi významné místo pro řecké dějiny a přívržence rodiny, ale dneska velmichátrá, chtěli se zavázat, že zde bude muzeum, které mělo být 2012 otevřeno, ale neděje sezde nic.Shrnutí, proč královská rodina skončila
  16. 16. Od samotného začátku vlády v Řecku měli silně autokratické sklony, ale vykonavatelé cizíchdoporučení - byli symbolem nadvlády cizích velmocí – byli dosazeni díky nim (a tak rodinaneprováděla nijak moc samotnou politiku). Zbavení se rodiny je malé vítězství. Byli velmiovlivněni politickou sférou, nadržovali monarchistickým stranám, vstupovali do politiky, od-volávali premiéry, jak se jim líbilo (kvůli osobním antipatiím, bez základu v ústavě). Byliobklopeni kamarilou, armádou, která na ně měla velký vliv a okruh dvorských kariéristů to-tálně odstřihla od běžného života – díky nim byli odříznuti od reality v zemi.Navíc sami sebe považovali za zaslané Bohem a chyběla jim jakási pokora vůči poddaným.Královský institut je velmi drahá záležitost – spravovat zámky, svatby byly velkolepé, to bylomoc pro daňové poplatníky, a rodina měla vlastní vozový park s letadly a cestovali si do za-hraničí, velmi štědře byli placeni zaměstnanci dvora + měli štědré důchody – velmi drahá zá-ležitost.Řečtí prezidentiPrávníci, ekonomové a podobně. Společnost vždy rozdělovali. Je volen na 5 let, 2x po soběmaximálně, za junty to bylo jinak. Je volen parlamentem, a nemá skoro žádné pravomoci – jeto „okrasa“ .KOSTAS TSATSOSKOSTAS KARAMANLISCHRISTOS SARTZETAKIS - vyšetřoval zavraždění Lambrakise, usvědčil je – morální kreditKONSTANTINOS STEFANOPULOS - právníkKAROLOS PAPULIAS - také právník, současný
  17. 17. DIKTATURY V ŘECKUVšechny byly nastoleny armádou – vojenští důstojníci .Výsadní postavení armády v Řecku – v 19. a 20.st. vždycky hrála významnou roli – hybatelévelkých změn, nutně ne ve špatném slova smyslu. Povstání roku 1843 – důstojníci si vymohliústavu na králi – demokratizační akt. Přivedli Venizela do politiky, takže to byl určitý dohlíži-tel ve společnosti, potřeba nasměrovat vývoj správným směrem. Důstojníci byli ovlivněnipolitikou, byli napojeni na konkrétní stranu a jejím jménem často jednali – politické stranypak ve 20. a 30.letech se snažily budovat si v politických stranách svoji složku.Hromadně začali vstupovat do politiky po MAK roku 1922 – demoralizovaní vojáci, kteří sevraceli do Řecka, tak nestabilní situaci (vnitřní i vnější) využili a převedli v září 1922 – poža-dovali odstup vlády, která měla na svědomí MAK.Ve 20.století celkem 10x došlo k pokusu o puč – byla to těžká doba: příchod Řeků – potřebase vyrovnat s uprchlíky – byli zdrojem hospodářského úpadku země.THEODOROS PANGALOSByla špatná situace, a tak chtěl ujmout moc. Byl to voják z povolání, jeho rodina byla ze Sa-lamíny, prošel si válečnými taženími od roku 1897 až po MAK.Byl aktivní v pučistické činnosti, účast ve všem možném př. Gudy, podílel se na puči z roku1922 myslel si, že tak bude moc ovládnout situaci, ale byl rozčarován z poměrů v politice, atak se rychle vrátit zpět do armády.Svým zaměřením to byl venizelista, a byl to jeho velký stoupenec, byl to také republikán.Do povědomí řecké veřejnosti se dostal roku 1923, kdy probíhala jednání v Lausanne, kdebylo Řecku nadiktováno, že se musí vzdát ziskům 1.sv.války po MAK a on nesl toto jednánívelmi těžce, je dokonce prokázáno, že připravoval puč, kterým měl zamezit přijetí podmínek
  18. 18. Lausannské mírové smlouvy, ale nakonec k tomu nedošlo, plány vyzrazeny – hrozilo mu za-tknutí, a tak utekl do zahraničí. To mu ale přidalo docela na oblibě.Roku 1924 se vrací do Řecka, vstupuje do politiky – je úspěšný – stává se poslancem,v parlamentu se pak x-krát porval s ostatními poslanci.Nelíbil se mu totiž vývoj situace ve 20.let, shromažďuje kolem sebe okruh věrných důstojní-ků, s kterými pomalu připravuje převzetí moci .Zprávy o těch přípravách ale prosákly na veřejnost, Pangalos se tím dokonce netajil – dokon-ce to potvrdil novinářům.Byl na něj pak vydán zatykač, Pangalos se to dozvěděl s předstihem, ale předběhl je, ještě nežsi pro něj přišla policie, tak provedl rychlý puč v Soluni koncem června 1925 a díky neroz-hodnosti tehdejšího premiéra a vlády se mu podařilo je vyšachovat a sám se pak prohlásilpremiérem .Proti jeho praktikám nedemokratickým se snažil vystoupit i prezident a bývalý voják PAV-LOS KUNDURIOTIS.Vzdal se funkce prezidenta a doufal, že tím dojde k povstání, Pangalos ale pak sám sebe jme-noval prezidentem. Dokonce to byl i ministr vojenských záležitostí (to si ale podrželi pakvšichni tito). Pak se dobrovolně vzdal funkce premiéra a hledal vhodného kandidáta – dosadiltam samozřejmě svého člověka.Jeho působení v politice– některá vtipná nařízení př. ihned po svém nástupu do funkce premiéra př. nemohli nositsukně kratší než 30cm od chodidla. Ostatní nařízení, ale tak vtipná nebyla – politické afinanční skandály. Snažil se provozovat politiku úsporných opatření (to se děje od 19.st.dodnes v podstatě), ale dělal to velmi nešikovně – nebyl to ekonom ani politik, jen voják –takže ponořil politiku ještě do většího úpadku. Pronásledoval své politické odpůrce (to jetypické pro diktátorské režimy) – politiky, novináře a vojáky – dokonce nechal zavřít iMetaxase .
  19. 19. Byl ovlivněn Velkou myšlenkou (Řecko má nárok na území, která patřila sousedním státům)– osvojil si šovinistickou politiku a stupňoval tak napětí se sousedními státy – tyto jeho vášněpak vedly k mnoha chybám a kolapsům, šarvátky vedly ke síle, Pangalos pak bez udání důvo-du vyhlásil Bulharsku válku a požadoval, ať tam táhne armáda – bez jakékoli záminky – Spo-lečnost Národů označila Řecko za agresora a Řecko se pod tlakem zahraničí museloz Bulharska stáhnout a Řekové museli uhradit škody v Bulharsku, které způsobili – muselizaplatit 50 000 liber.Za jeho vlády proběhlo uzavření nevýhodné smlouvy s Jugoslávií v létě 1926 – pospíchal nauzavření spojenecké smlouvy: doufal, že když se mu podaří vytvořit spojenectví s Jugoslávií,tak se mu podaří je přesvědčit, že je potřeba zaútočit na Turecko – Jugoslávie si nadiktovalavelmi tvrdé podmínky, on s nimi souhlasil: budou mít volný přístup do přístavu Soluň (správaSoluně) a přáli si, aby spolu s Řeky mohli spravovat železnici vedoucí ze Soluně do Bělehra-du – to by znamenalo přítomnost jugoslávských vojáků na řeckém území, i když proti tétosmlouvě protestovali řečtí diplomaté, řecký soukromá i státní sféra, tak Pangalos si to ale pro-sadil a to byl začátek jeho konce – jelikož proti tomu vystupovala i armáda, která v tom vidělaohrožení integrity řeckého státu, proto se začal připravovat pokus o jeho svržení – zatímcov létě 1926 absolvoval Pangalos turné po řeckém venkově – toho využili důstojníci okoloKondylise, velice rychle provedli v Athénách a Soluni převrat a Pangalos byl internován naKrétě.V dalších letech se projednávala otázka jeho potrestání, jak moc to bylo legitimní – parlamentmu přece dal důvěru – soudní pře se táhly několik let, nakonec byl odsouzen – ne na diktátor-ské působení, ale za finanční úniky a skandály.Jeho manželka byla zapletena do pašování drahých látek – samet a jeho příbuzní učinil mnohozpronevěr, ve 30.letech se pak snažil vstoupit do politiky, dokonce i v 50.letech, ale to se muuž pak nepodařilo, lidi si to pamatovali.IOANNIS METAXAS
  20. 20. Ve 30.letech se otevírá cesta k diktátorským režimům – počátek je hospodářská krize (Z USA1929 se šíří do Evropy – počátkem 30.let) – nese s sebou celou řadu negativ, nasytil se trh,poklesl odbyt produktů, služeb, s tím bylo spjato propouštění, růst nezaměstnanosti, všeobec-ná nespokojenost, pokles životní úrovně nahrával pak extremismu (nalevo i napravo)V této době se objevují diktátorské režimy po celé Evropě: 1) Španělsko – Franco: občanská válka 1936-1939 2) Itálie – Mussolini (vládl zde od 20.let, ve 30.letech si posiluje svoji pozici) 3) Německo – Hitler (hospodářská krize) 4) Jugoslávie – premiér byl také diktátorsky zaměřen 5) Portugalsko – Salazar 6) Maďarsko – už ve 20.letech se zde uchytil, ve 30.letech zde vznikly Šípové kříže (deportace maďarských Židů) 7) Rumunsko – posilovaly fašistické režimy, pak Ioanescu zapojil zemi do války 8) Bulharsko – car Boris III. dokonce 9) Polsko – sanační režim Pildsuckého 10) Belgie – silné fašistické hnutí, to samé Holandsko – fašistická hnutí pak byla využívána okupanty za 2.sv.války – ale k moci se přímo nedostaly 11) i v českých zemích existovaly organizace: Hlinkovy gardy, …Situace v Řecku:Zvolení představitelé nebyli schopni vytvořit pořádnou vládu, chaos, zmatky, politikové sejen hašteřili a vlády se střídaly a podle toho to také vypadalo, po posledních svobodných vol-bách v lednu 1936 trvalo čtvrt roku než se politikové dohodli domluvit na vládě, a tak JiřímuII. došla trpělivost, a tak v dubnu jmenoval premiérem země Ioannise Metaxase (jeho černýkůň) – tento krok neměl oporu v ústavě ani legislativě řeckého státu, ale politikové ve vládě sistejně nakonec oddechli, a dokonce mu vyslovili důvěru, parlament pak byl okamžitě po vy-
  21. 21. slovení důvěry rozpuštěn, byl vytvořen 40členný parlamentní výbor místo dosavadních 300poslanců.V květnu 1936 povstání dělníků v tabákovém průmyslů v Soluni, byly zde i sociální motivy,ale Metaxas proti němu zakročil velmi brutálně – nasadil proti dělníkům armádu a policii a„tekla krev“ – dílo Epitaf (Ioannis Ritsos) - zachycuje tuto událost.Tehdy už bylo pozdě, aby někdo zvrátil situaci, která vznikla, ale policie už nebyla jednotná,poslední možnost byl pokus komunistické strany na 5.8.1936 o stávku – KKE ohlásili gene-rální stávku v Řecku a jelikož to bylo ohlášeno předem, tak Metaxas viděl, že v tom můževidět příležitost, jak se vypořádat s opozicí – přesvědčil krále, že hrozí spiknutí a komunistic-ký převrat, od krále dostal svolení, aby mohl definitivně převzat moc.A tak v předvečer stávky, 4.8. 1936 Metaxas převzal prostřednictvím armády moc a podařilose mu během několika hodin převzat moc v celé zemi, byli zatýkání odpůrci (komunisté, ve-nizelisté, a jiní demokratičtí odpůrci Metaxase,…).Večer si Metaxas svolal širší vládní radu a společně sepsali 2 dekrety, které osud země zpeče-tily na několik let – vyhlášení výjimečného stavu (zákaz vycházení) a druhým dekretem bylypozastaveny některé články ústavy (právo na shromažďování, opět zavedena cenzura, mož-nost uvěznit občana bez udání důvodu) – tyto 2 dekrety, které omezovaly svobodný režimv zemi, pak podepsal král a v Řecku nastává doba totality.Metaxasovi pomohlo také, že roku 1936 umírají významní řečtí politikové, a tím pádem muodpadli případní odpůrci a rivalové – v Paříži umírá Venizelos, umírá Papanastasiu – zaklada-tel republiky a další 3 řečtí premiérové, a tak Metaxas byl „přirozeným výběrem“ zbaven riva-lů.Ve 30.letech byla situace v Řecku velmi nedobrá, takže zde byli politikové, kteří tvrdili, abyse Řecko dostalo z marasmu, že je potřeba ustanovit silnou vládu i za cenu, že budou osekányněkteré práva lidí a věřili, že tato autoritativní vláda by dokázala stabilizovat zemi.
  22. 22. Závěr:Touto prací jsem chtěla stručně shrnout hlavní politické představitele a vládce v Řecku v 19.století.Díky této práci jsem si vylepšila své poznatky o této době.Zdroje:HRADEČNÝ, Pavel. Dějiny Řecka. 1. vyd. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1998. ISBN80-7106-192-1.Dějiny Řecka. Wikipedie.cz [online]. 2002 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_%C5%98eckaHistory of Greece. Ahistoryofgreece [online]. 2005 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z:http://www.ahistoryofgreece.com/Hodnocení zdrojů:Knihu od P. Hradečného považuji za velice kvalitní. Autor je erudovaný ve svém oboru. In-formace jsou objektivní a pravdivé. Kniha mibyla doporučena magistrou, která nás vyučovala.Zdroj od wikipedie považuji taktéž za kvalitní, je hodně inspirován a citován knihou zmíně-nou výše.Zdroj a history of greece jsem našla ve fóru, který se zabývá tématikou řeckých dějin a bylvelice chválen. Autor nebyl zveřejněn, informace byly pravdivé a shodovaly se s knihou.
  23. 23. Klíčová slova: republika, monarchie, Řecko, král, politika, prezident, právník, junta, monar-chie, premiér.

×