Jedna z esejí Kateřiny Varhaní Wildové z https://pravydomaci.cz https://www.peoplecomm.cz/kapitoly-z-dospele-ekonomie https://www.peoplecomm.cz/katerina-varhanik-wildova

1. 48 | Pravý domácí časopis
Sestavuje:
Markéta
Ovsíková
�řeslo pod lampouTentokrát vám nabízíme tři příspěvky z kategorie
sci-fi. Osobně se mi stává stále častěji, jako bych
na chvíli vstoupila do nějaké knihy nebo filmu z tohoto
žánru. Čím dál víc mi fungování našeho současného
světa připadá jako jedno velké sci-fi. A doznávám, že
pocity s tím spojené nejsou z těch příjemných.
John Wyndham:
DEN TRIFIDŮ
(Český překlad: Jaroslav Kořán)
Kateřina Varhaník
Wildová:
John Wyndham napsal
Den trifidů v padesátých
letech. Podobně jako spousta dalších
sci-fi autorů se obdivuhodně trefil
do nadcházejícího vývoje. Trifidi
nejsou žádní mimozemšťané, jak by
se dalo od science fiction očekávat.
Jsou to vysokoenergetické rostliny
zkoumané a pěstované pro olej.
Šlechtitelé z výzkumáků si zahrávali
tak dlouho, až vyšlechtili takové kytky, které se začaly projevo-
vat jako myslící a nebezpečné bytosti. Když obyvatele postihla
nepředvídatelná katastrofa, začali mít trifidi navrch a s lidmi
si vyřizovat účty. Jasně, kdo by si to chtěl nechat líbit, že z něj
ždímají olej. Knížku jsem četla s obdivem k dokonalosti, s jakou
Wyndham popisuje lidské charaktery a společnost v krizové, re-
spektive postapokalyptické situaci. Ovšem způsob, jak dokázal
předpovědět, kudy půjde genetická manipulace rostlin a živo-
čichů, je jednoduše geniální. Trifidi jsou GMO! Podle mě jsou
trifidi ty lány geneticky modifikované kukuřice, sóji, haly kuřat
a vůbec všechno, na čem výzkum agroprůmyslu páchá největší
zločiny lidstva. Ne, že bychom si nenesli následky už teď, ale
celá katastrofa je teprve na spadnutí. Každopádně, až vás někdo
bude v noci lákat, ať se jdete podívat na roj zelených meteoritů,
raději zavrtejte hlavu pod polštář.
Zuzana Čítková:
Na doporučení
kamarádky jsem
si před lety
půjčila knížku Mravenci.
Pohltila mě. Že se vlastně jedná
o sci-fi jsem zjistila až s koncem
knihy. Nejvíce fascinující na celé
knize není to, co je vymyšlené, ale
to, co je reálné. Spisovatel
a vědecký publicista Werber
dokonale popsal svět bytostí,
kterých na naší planetě existuje
neuvěřitelných 15 500 druhů. Při
čtení zažijete pocity mravence,
který se ztratil, ocitne se tváří v tvář nepřátelskému mravenci
z jiné kolonie, nebo dokonce člověku. Takhle fascinovaná jsem
byla u hodně málo knih.
Dodnes nevím, jestli je hlavním hrdinou člověk se jménem Jo-
nathan, který po svém strýci zdědí byt se sklepem a varováním,
aby právě do sklepa nikdy nechodil, nebo mravenec, který vás
provede světem, kde se zakládají mšičí farmičky, pěstují hou-
bičky nebo se dorozumívá pomocí pachů. Mnohokrát si během
čtení položíte otázku, jestli jsou mravenci anarchisti a dokážou
se z kolonie vymanit a přežít, nebo zda žijí v totalitě, ať už z do-
nucení, nebo ze svobodné víry. Díky připomenutí této knížky
rubrikou Křeslo pod lampou u mne nastal čas na další díly...
A pokud se jedná o sci-fi film, pak je u mě jednička Vetřelec
(1979), zatímco u muže Ondry Blade Runner (1982). Nerada se
u filmů bojím, ale u Vetřelce je příběh tak dokonale poskládán,
že mě to zkrátka baví. Možná je to i tím, že to byl první sci-fi
film, který jsem po revoluci viděla.
Tehdy ještě se simultánním dabin-
gem (tuším) Dany Hábové. Další díly
mě už neoslovily, až na ten poslední
z loňského roku. Ondra na druhý díl
Blade Runnera taky pěl ódy.
sci-fi
Ve stylu:
Bernard Werber:
MRAVENCI