SlideShare a Scribd company logo

Z kolébky do kolébky

Další díl seriál Příběhy z okraje, který vychází v https://www.pravydomaci.cz Všechny díly najdete zde: https://blog.tomashajzler.com/kategorie/pribehy-z-okraje

1 of 3
Download to read offline
30 | Pravý domácí časopis
Příběhy z okraje
aneb Naše budoucnost je lokální (V. díl)
Text: Tomáš Hajzler
Foto: archiv TH
a internet
Z kolébky do kolébky
Firmy, které navrhují
své výrobky tak, aby
maximálně vydržely.
To je téma dnešního
dílu seriálu. Takových
firem, které vyrábí
produkty pro několik
generací, není moc.
Ale důležité je, že
jejich počet roste!
Na trh se tak po le-
tech opět vracejí věci,
které vydrží, jsou
snadno opravitelné
a které se často po je-
jich úplném dožití
dají použít na výrobu
něčeho jiného.
Dnes převažujícímu způsobu navrhování výrobků se říká
„z kolébky do hrobu“ (anglicky cradle to grave). To znamená,
že výrobek se po použití vyhodí s tím, že doba, během které
slouží, může být dokonce jen několik sekund nebo minut
(např. jednorázové obaly potravin, plastové brčko, jednorázo-
vé pleny, jednorázové vložky…). Velmi rozšířená je i neveřejná
strategie tzv. plánovaného zastarávání. Pokud neznáte, vygoo-
glujte si – je to jedním slovem fascinující.
Z kolébky do kolébky je na druhou stranu filozofie, kdy se
uvažuje o tom, že jednotlivé součástky výrobku se po do-
sloužení znovu použijí. Tomuto opakovanému použití se říká
někdy také upcyklace a je opakem dnes obvyklé downcyklace,
kdy se část vyhozených věcí znovu použije, ale zpravidla
na výrobky nižší kvality. Příkladem downcyklace u dřeva je
to, že z kvalitního dřeva se v druhém kole stane dřevotříska
a ve třetím dřevěná biomasa. V případě papíru se z papíru
nejvyšší kvality stane v dalším kole recyklovaný papír pro
levné paperbacky či novinový papír a nakonec karton nebo
toaletní papír.
S filozofií a termínem „z kolébky do kolébky“ přišli německý
chemik Michael Braungart s americkým architektem Willia-
mem McDonoughem v knize „Z kolébky do kolébky: Změnit
to, jak vyrábíme věci“ (Cradle to Cradle: Remaking the Way
We Make Things) z roku 2002. Následně se objevil termín
cirkulární ekonomika, který je dnes rozšířenější a popisuje
způsob hospodaření, jenž na „odpad“ nahlíží jako na cenný
zdroj. Místo o dnes široce propagovanou recyklaci ve smyslu
downcyklace usiluje právě o upcyklaci.
V ideálním případě to funguje tak, že se vyrábějí pouze vý-
robky, které někdo opravdu potřebuje a které prokazatelně
zlepšují život. Jsou navrhovány tak, aby vydržely co nejdéle:
na celý život, nejlépe i na několik generací a byly maximálně
opravitelné. Samozřejmostí je, že se vyrábějí ideálně z toho, co
již bylo v minulosti použito, aby se minimalizovala spotřeba
nových surovin, s minimálním využitím vody, elektrické
energie a produkcí CO2
a dalších emisí. A to ještě ideálně v da-
ném regionu, aby se snížilo zbytečné převážení věcí napříč
planetou.
Pronajaté džíny…
Prvním příkladem filozofie z kolébky do kolébky je firma, kte-
rá se věnuje pravděpodobně nejoblíbenějšímu druhu kalhot,
jenž má při konvenčním způsobu výroby velmi destruktivní
dopad na životní prostředí i na životy lidí, kteří se na výrobě
podílejí nebo žijí v blízkosti výrobních závodů (pesticidy,
voda, CO2
, nedůstojné a nezdravé pracovní podmínky, barvi-
va…).
Tomáš a Vincent Stanley, ředitel firemní
filozofie Patagonie v kalifornské Ventuře.
- Cradle to Cradle -
Pravý domácí časopis | 31
V holandské firmě Mud Jeans (mudjeans.eu) se rozhodli
tento populární výrobek vyrábět s co nejmenším dopadem
na životní prostředí. Džíny si u Mud Jeans můžete pronajmout
a po dobu pronájmu vám je kdykoliv bezplatně opraví. Pokud
se džíny rozpadnou a už se opravit nedají, můžete je vrátit
do firmy, kde jsou rozcupovány tak, aby z nich mohla znovu
vzniknout džínovina a z ní následně nové džíny. Staré džíny
se recyklují ve Španělsku – mimochodem v další zajímavé
firmě s názvem Recover (recoverfiber.com) – a šijí v Tunisku.
Prodávají se online a v omezeném počtu obchodů, převážně
v Evropě.
V Mud Jeans spojili síly s obalovou společností Repack
(www.repack.com), což je též zajímavý cirkulární příklad. Jed-
ná se o finskou firmu založenou roku 2011. Lidé z Repacku se
rozhodli zatočit s rostoucím množstvím jednorázových obalů
v e-shopech, a vyvinuli proto opakovaně použitelné obaly,
které vyrábějí z recyklovaných materiálů. Zákazníci nakupu-
jící v e-shopech dostanou zpět určitou částku peněz potom, co
se obal vrátí do firmy. Návratnost je až 95 %.
Telefon bez krvavých minerálů
Dalším příkladem je v mnoha kruzích dnes už kultovní
Fairphone (www.fairphone.com). Mimochodem, vedle Mud
Jeans další firma s kořeny v Holandsku. Kultovní je proto, že
nabízí to, bez čeho se dnes už prakticky neobejdeme – chytrý
telefon. Smartphone vyrobený tak, aby neobsahoval tzv.
krvavé minerály (v chytrých telefonech typicky zlato, cín,
tantal a wolfram). A taky aby těm, kteří ho vyrábějí, zajistil
důstojnou, zdraví neničící práci.
Pro kontext, co se týče pouze ekologické stopy – průměrný
iPhone obletí zeměkouli dvacetkrát ještě předtím, než se
dostane do obchodu. V důsledku politiky ekonomické globali-
zace se součástky vyrábějí napříč planetou – tam, kde je to pro
Apple nejvýhodnější. Když pak sečtete „cestovní vzdálenosti“
jednotlivých součástek pro jeden telefon, dostanete neuvěři-
telných 804 672 kilometrů.
Inspirací mohou být i američtí Ecovative design
(ecovative.com), kteří si všimli, že se topíme v plastech a že
chov zvířat lidmi významně ovlivňuje tvorbu skleníkových
plynů a změny klimatu. Rozhodli se přispět tím, že z houbové-
ho mycelia (podhoubí) vyvíjejí výrobky, které mají nahradit
plasty a snížit spotřebu masa. Mezi jejich produkty tak najde-
te materiály, z nichž je možné vyrábět oděvy, obuv, kosmetiku,
nábytek, bytové doplňky, obalové materiály a překvapivě
právě i chutné náhražky masa.
Boty ze zbytků
Příkladem z našich končin je společnost Kave Footwear
(www.kavefootwear.com) vyrábějící tenisky z odpadních
Mud Jeans
Ecovative
Repack
32 | Pravý domácí časopis
či zbytkových materiálů s důrazem na minimální
ekologickou stopu. Chtějí vybudovat novou kreativní
platformu, jejímž cílem je změnit obuvnický průmysl,
který bude používat pouze již existující materiály
a nástroje. Firmu založila mladá žena, Eva Klabalová
ze Zlína. Tématu obuvi se věnuje od svých patnácti let,
a jak sama říká, o výrobě bot se naučila všechno, když
v průběhu studia pracovala v jedné ze společností
působících v areálu Baťových továren. Když později
začala cestovat po světě a pracovat v obuvnickém
průmyslu, uvědomila si, jak nesmyslné je převážení
surovin a hotových bot napříč planetou. Rozhodla se
to změnit.
Jak na nás doléhá tíha doby se všemi krizemi, budou
příklady přístupu z kolébky do kolébky / cirkulární
ekonomiky růst jako houby po dešti. Je však třeba
připomenout, že jakákoli dobrá myšlenka, jakýkoli
nový termín z okraje je velmi rychle přejat marke-
tingem mainstreamového byznysu. Pojem cirkulární
ekonomika není výjimkou a je dnes oblíbeným
„buzz­
wordem“, který mnoho současných velkých
firem využívá jako svého CSR (strategie společenské
odpovědnosti) ve smyslu manipulativního marketingu
s cílem vylepšit vnímání značky a prodat víc.
V Česku se s termínem cirkulární ekonomika setkáte
i ve firmách, jako jsou IKEA, TetraPack, Karlovarské
minerální vody, Zentiva nebo ČEZ, jejichž úlohou (jim
danou zákonem a vlastníky) je maximalizace zisku,
nic víc.
Naděje na okraji
Jako i jinde, také v podnikání je naší nadějí právě
okraj. Tam se nacházejí autentické podniky, které
existují proto, aby druhým skutečně prospěly – aby
zlepšily lidské životy, propojily lidi, případně aby
přispěly k záchraně planety pro lidský život tak, jak
tomu je například v kalifornské firmě na outdoorové
oblečení Patagonia (patagonia.com), na jejíž návštěvu
vás pozvu v některém z dalších dílů tohoto seriálu (viz
úvodní fotka ze setkání s Vincentem Stanleyem, které-
mu jsme v češtině vydali knihu s názvem “Zodpověd-
ná firma”). Filozofie „z kolébky do kolébky“ je i v této
firmě základem jejich fungování. Mimochodem, takto
si definují důvod toho, proč podnikají: „Podnikáme
proto, abychom zachránili naši domovskou planetu.
(We’re in business to save our home planet.)“
Chceme-li to, jak se dnes podniká, změnit, je prostě
třeba vyrazit na okraj a vyhledávat, podporovat a pro-
pojovat firmy, které tam už existují, příkladně zakládat
nové. My jsme s tímto cílem založili spolek slusnafir-
ma.cz. Mimochodem tam najdete další podnikatelské
příklady z okraje.
Fairphone
Koukněte na:
peoplecomm.cz/zodpovedna-firma
slusnafirma.cz
Kave Footwear
Eva Klabalová, zakladatelka

Recommended

Opravárna a kultura šmejdů
Opravárna a kultura šmejdůOpravárna a kultura šmejdů
Opravárna a kultura šmejdůTomáš Hajzler
 
Budoucnost firem: Respiro
Budoucnost firem: RespiroBudoucnost firem: Respiro
Budoucnost firem: RespiroTomáš Hajzler
 
Plánované zastarávání - článek z časopisu Týden
Plánované zastarávání - článek z časopisu TýdenPlánované zastarávání - článek z časopisu Týden
Plánované zastarávání - článek z časopisu TýdenTomáš Hajzler
 
Atlas plastu-2020-webovy
Atlas plastu-2020-webovyAtlas plastu-2020-webovy
Atlas plastu-2020-webovyTomáš Hajzler
 
INDUSTRIAL UPCYCLING - udržitelné produkty
INDUSTRIAL UPCYCLING - udržitelné produktyINDUSTRIAL UPCYCLING - udržitelné produkty
INDUSTRIAL UPCYCLING - udržitelné produktyMichael Rada
 
Vlastní cestou: Ján Košturiak - náhledové PDF
Vlastní cestou: Ján Košturiak - náhledové PDFVlastní cestou: Ján Košturiak - náhledové PDF
Vlastní cestou: Ján Košturiak - náhledové PDFTomáš Hajzler
 
OP TIGER and sustainable business
OP TIGER and sustainable businessOP TIGER and sustainable business
OP TIGER and sustainable businessoptiger
 

More Related Content

More from Tomáš Hajzler

Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?Tomáš Hajzler
 
Příběhy z okraje 12.
Příběhy z okraje 12. Příběhy z okraje 12.
Příběhy z okraje 12. Tomáš Hajzler
 
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdílení
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdíleníPříběhy z okraje X. - Ekonomika sdílení
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdíleníTomáš Hajzler
 
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a SonnentoruJosef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a SonnentoruTomáš Hajzler
 
Zahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonieZahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonieTomáš Hajzler
 
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do životaVrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do životaTomáš Hajzler
 
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte saPrezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte saTomáš Hajzler
 
Co je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketingCo je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketingTomáš Hajzler
 
Montessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základkaMontessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základkaTomáš Hajzler
 
Příběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měnyPříběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měnyTomáš Hajzler
 

More from Tomáš Hajzler (20)

Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
Co je to dobrý život a jak ho žijí na Okinawě?
 
Jak najít svůj důlek
Jak najít svůj důlekJak najít svůj důlek
Jak najít svůj důlek
 
Příběhy z okraje 12.
Příběhy z okraje 12. Příběhy z okraje 12.
Příběhy z okraje 12.
 
Post-rustová firma
Post-rustová firmaPost-rustová firma
Post-rustová firma
 
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdílení
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdíleníPříběhy z okraje X. - Ekonomika sdílení
Příběhy z okraje X. - Ekonomika sdílení
 
Dobrovolnictví
Dobrovolnictví Dobrovolnictví
Dobrovolnictví
 
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a SonnentoruJosef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
 
Patagonia
PatagoniaPatagonia
Patagonia
 
Zahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonieZahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonie
 
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do životaVrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
 
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte saPrezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
 
Nerůst z Indie
Nerůst z IndieNerůst z Indie
Nerůst z Indie
 
Co je mattering?
Co je mattering?Co je mattering?
Co je mattering?
 
Co je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketingCo je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketing
 
Montessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základkaMontessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základka
 
Lokální měny
Lokální měnyLokální měny
Lokální měny
 
Třetí rodič
Třetí rodičTřetí rodič
Třetí rodič
 
Příběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měnyPříběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měny
 
Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0
 
Škola neškola
Škola neškolaŠkola neškola
Škola neškola
 

Z kolébky do kolébky

  • 1. 30 | Pravý domácí časopis Příběhy z okraje aneb Naše budoucnost je lokální (V. díl) Text: Tomáš Hajzler Foto: archiv TH a internet Z kolébky do kolébky Firmy, které navrhují své výrobky tak, aby maximálně vydržely. To je téma dnešního dílu seriálu. Takových firem, které vyrábí produkty pro několik generací, není moc. Ale důležité je, že jejich počet roste! Na trh se tak po le- tech opět vracejí věci, které vydrží, jsou snadno opravitelné a které se často po je- jich úplném dožití dají použít na výrobu něčeho jiného. Dnes převažujícímu způsobu navrhování výrobků se říká „z kolébky do hrobu“ (anglicky cradle to grave). To znamená, že výrobek se po použití vyhodí s tím, že doba, během které slouží, může být dokonce jen několik sekund nebo minut (např. jednorázové obaly potravin, plastové brčko, jednorázo- vé pleny, jednorázové vložky…). Velmi rozšířená je i neveřejná strategie tzv. plánovaného zastarávání. Pokud neznáte, vygoo- glujte si – je to jedním slovem fascinující. Z kolébky do kolébky je na druhou stranu filozofie, kdy se uvažuje o tom, že jednotlivé součástky výrobku se po do- sloužení znovu použijí. Tomuto opakovanému použití se říká někdy také upcyklace a je opakem dnes obvyklé downcyklace, kdy se část vyhozených věcí znovu použije, ale zpravidla na výrobky nižší kvality. Příkladem downcyklace u dřeva je to, že z kvalitního dřeva se v druhém kole stane dřevotříska a ve třetím dřevěná biomasa. V případě papíru se z papíru nejvyšší kvality stane v dalším kole recyklovaný papír pro levné paperbacky či novinový papír a nakonec karton nebo toaletní papír. S filozofií a termínem „z kolébky do kolébky“ přišli německý chemik Michael Braungart s americkým architektem Willia- mem McDonoughem v knize „Z kolébky do kolébky: Změnit to, jak vyrábíme věci“ (Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things) z roku 2002. Následně se objevil termín cirkulární ekonomika, který je dnes rozšířenější a popisuje způsob hospodaření, jenž na „odpad“ nahlíží jako na cenný zdroj. Místo o dnes široce propagovanou recyklaci ve smyslu downcyklace usiluje právě o upcyklaci. V ideálním případě to funguje tak, že se vyrábějí pouze vý- robky, které někdo opravdu potřebuje a které prokazatelně zlepšují život. Jsou navrhovány tak, aby vydržely co nejdéle: na celý život, nejlépe i na několik generací a byly maximálně opravitelné. Samozřejmostí je, že se vyrábějí ideálně z toho, co již bylo v minulosti použito, aby se minimalizovala spotřeba nových surovin, s minimálním využitím vody, elektrické energie a produkcí CO2 a dalších emisí. A to ještě ideálně v da- ném regionu, aby se snížilo zbytečné převážení věcí napříč planetou. Pronajaté džíny… Prvním příkladem filozofie z kolébky do kolébky je firma, kte- rá se věnuje pravděpodobně nejoblíbenějšímu druhu kalhot, jenž má při konvenčním způsobu výroby velmi destruktivní dopad na životní prostředí i na životy lidí, kteří se na výrobě podílejí nebo žijí v blízkosti výrobních závodů (pesticidy, voda, CO2 , nedůstojné a nezdravé pracovní podmínky, barvi- va…). Tomáš a Vincent Stanley, ředitel firemní filozofie Patagonie v kalifornské Ventuře. - Cradle to Cradle -
  • 2. Pravý domácí časopis | 31 V holandské firmě Mud Jeans (mudjeans.eu) se rozhodli tento populární výrobek vyrábět s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Džíny si u Mud Jeans můžete pronajmout a po dobu pronájmu vám je kdykoliv bezplatně opraví. Pokud se džíny rozpadnou a už se opravit nedají, můžete je vrátit do firmy, kde jsou rozcupovány tak, aby z nich mohla znovu vzniknout džínovina a z ní následně nové džíny. Staré džíny se recyklují ve Španělsku – mimochodem v další zajímavé firmě s názvem Recover (recoverfiber.com) – a šijí v Tunisku. Prodávají se online a v omezeném počtu obchodů, převážně v Evropě. V Mud Jeans spojili síly s obalovou společností Repack (www.repack.com), což je též zajímavý cirkulární příklad. Jed- ná se o finskou firmu založenou roku 2011. Lidé z Repacku se rozhodli zatočit s rostoucím množstvím jednorázových obalů v e-shopech, a vyvinuli proto opakovaně použitelné obaly, které vyrábějí z recyklovaných materiálů. Zákazníci nakupu- jící v e-shopech dostanou zpět určitou částku peněz potom, co se obal vrátí do firmy. Návratnost je až 95 %. Telefon bez krvavých minerálů Dalším příkladem je v mnoha kruzích dnes už kultovní Fairphone (www.fairphone.com). Mimochodem, vedle Mud Jeans další firma s kořeny v Holandsku. Kultovní je proto, že nabízí to, bez čeho se dnes už prakticky neobejdeme – chytrý telefon. Smartphone vyrobený tak, aby neobsahoval tzv. krvavé minerály (v chytrých telefonech typicky zlato, cín, tantal a wolfram). A taky aby těm, kteří ho vyrábějí, zajistil důstojnou, zdraví neničící práci. Pro kontext, co se týče pouze ekologické stopy – průměrný iPhone obletí zeměkouli dvacetkrát ještě předtím, než se dostane do obchodu. V důsledku politiky ekonomické globali- zace se součástky vyrábějí napříč planetou – tam, kde je to pro Apple nejvýhodnější. Když pak sečtete „cestovní vzdálenosti“ jednotlivých součástek pro jeden telefon, dostanete neuvěři- telných 804 672 kilometrů. Inspirací mohou být i američtí Ecovative design (ecovative.com), kteří si všimli, že se topíme v plastech a že chov zvířat lidmi významně ovlivňuje tvorbu skleníkových plynů a změny klimatu. Rozhodli se přispět tím, že z houbové- ho mycelia (podhoubí) vyvíjejí výrobky, které mají nahradit plasty a snížit spotřebu masa. Mezi jejich produkty tak najde- te materiály, z nichž je možné vyrábět oděvy, obuv, kosmetiku, nábytek, bytové doplňky, obalové materiály a překvapivě právě i chutné náhražky masa. Boty ze zbytků Příkladem z našich končin je společnost Kave Footwear (www.kavefootwear.com) vyrábějící tenisky z odpadních Mud Jeans Ecovative Repack
  • 3. 32 | Pravý domácí časopis či zbytkových materiálů s důrazem na minimální ekologickou stopu. Chtějí vybudovat novou kreativní platformu, jejímž cílem je změnit obuvnický průmysl, který bude používat pouze již existující materiály a nástroje. Firmu založila mladá žena, Eva Klabalová ze Zlína. Tématu obuvi se věnuje od svých patnácti let, a jak sama říká, o výrobě bot se naučila všechno, když v průběhu studia pracovala v jedné ze společností působících v areálu Baťových továren. Když později začala cestovat po světě a pracovat v obuvnickém průmyslu, uvědomila si, jak nesmyslné je převážení surovin a hotových bot napříč planetou. Rozhodla se to změnit. Jak na nás doléhá tíha doby se všemi krizemi, budou příklady přístupu z kolébky do kolébky / cirkulární ekonomiky růst jako houby po dešti. Je však třeba připomenout, že jakákoli dobrá myšlenka, jakýkoli nový termín z okraje je velmi rychle přejat marke- tingem mainstreamového byznysu. Pojem cirkulární ekonomika není výjimkou a je dnes oblíbeným „buzz­ wordem“, který mnoho současných velkých firem využívá jako svého CSR (strategie společenské odpovědnosti) ve smyslu manipulativního marketingu s cílem vylepšit vnímání značky a prodat víc. V Česku se s termínem cirkulární ekonomika setkáte i ve firmách, jako jsou IKEA, TetraPack, Karlovarské minerální vody, Zentiva nebo ČEZ, jejichž úlohou (jim danou zákonem a vlastníky) je maximalizace zisku, nic víc. Naděje na okraji Jako i jinde, také v podnikání je naší nadějí právě okraj. Tam se nacházejí autentické podniky, které existují proto, aby druhým skutečně prospěly – aby zlepšily lidské životy, propojily lidi, případně aby přispěly k záchraně planety pro lidský život tak, jak tomu je například v kalifornské firmě na outdoorové oblečení Patagonia (patagonia.com), na jejíž návštěvu vás pozvu v některém z dalších dílů tohoto seriálu (viz úvodní fotka ze setkání s Vincentem Stanleyem, které- mu jsme v češtině vydali knihu s názvem “Zodpověd- ná firma”). Filozofie „z kolébky do kolébky“ je i v této firmě základem jejich fungování. Mimochodem, takto si definují důvod toho, proč podnikají: „Podnikáme proto, abychom zachránili naši domovskou planetu. (We’re in business to save our home planet.)“ Chceme-li to, jak se dnes podniká, změnit, je prostě třeba vyrazit na okraj a vyhledávat, podporovat a pro- pojovat firmy, které tam už existují, příkladně zakládat nové. My jsme s tímto cílem založili spolek slusnafir- ma.cz. Mimochodem tam najdete další podnikatelské příklady z okraje. Fairphone Koukněte na: peoplecomm.cz/zodpovedna-firma slusnafirma.cz Kave Footwear Eva Klabalová, zakladatelka