SlideShare a Scribd company logo
30 | Pravý domácí časopis
Gándhí se explicitně (nerůstově) ptal: „Když Británie potřebo-
vala pro svůj rozvoj celé své koloniální panství, nad kterým
slunce nezapadalo, kolik planet by k takovému rozvoji potře-
bovala Indie?“ Teoreticky to zní dobře, ale chtěl jsem to vidět
v praxi. Proto jsem byl rád, když mi Ashish doporučil navštívit
pár míst a setkat se s lidmi, kteří alternativnímu rozvoji
zasvětili část svého života. Jedním z takových míst je Avani
v himálajském státě Uttarákhand.
Avani Kumaon
Cesta z Dillí do Berinagu trvá téměř 24 hodin a je vzhledem
k horskému terénu poměrně únavná. Geografická poloha
je jednou z největších nevýhod, se kterou se Avani potýká,
protože po horských serpentinách přepravuje své výrobky
k zákazníkům z celé Indie. Zhruba před 20 lety se sem z Dillí
přestěhovali Rashmi Bharti a Rajnish Jain. Na moji první
otázku: „Odkud se vzala myšlenka založit textilní výrobu
v horách?“ Odpovídají: „Nešlo nám o zlepšování světa, ale o to
vést smysluplný život a nezpůsobovat škody. Chceme ukázat,
že lze vytvořit ekonomiku na malých nápadech, udržitelně
a lokálně.“
Po přestěhování se do hor se jim splnil sen, ale nebylo jasné,
čemu se budou věnovat. Rajnish, inženýr se zkušenostmi se
solární energetikou, začal s velmi nízkými náklady poskyto-
vat solární panely lidem v odlehlých vesnicích, které nebyly
elektrifikovány. Jak sám říká: „Náš dům byl jediný, ve kterém
se večer svítilo. Místní nás začali navštěvovat a ptát se, jak
je to možné.“ Díky solárním panelům získal v kraji dobrou
pověst. Činnost později vzniklého kampusu Avani napájí dnes
kromě sluneční energie i malá elektrárna spalující všudypří-
tomné borovicové jehlice.
Rajnish mi tvrdí, že borovice do hor původně nepatří. Zasadili
je tu Britové a dnes pod nimi nic neroste. Spadané jehlice
zabraňují vsakování vody a vesničané je často zapalují, což
způsobuje lesní požáry. Zplyňování a výroba energie ze spa-
daných borovicových jehlic mi přijde jako geniální nápad.
Rashmi vnímala příležitost v ožití textilních tradic regionu.
V kraji se zpracovávala vlna a navíc se tam vyskytuje plané
hedvábí eri. Při zpracování tohoto typu hedvábí nedochází
k zabíjení bourců, a tak se mu občas přezdívá jako nenásilné
hedvábí. Rashmi přinesla nový design a společně s místními
vymyslela nové kombinace tradičních i moderních materiálů,
Text: Adam Čajka
Foto: archiv autora
Za „nerůstem“ do Indie
Lidé se mě často ptají, jak by moh-
lo vypadat nerůstové podnikání.
Myslím, že na to není snadná ani
univerzální odpověď. Rozhodně
to nespočívá ani tak v naplňová-
ní nějakých přesných indikátorů.
Spíše v principech a ve filozofii, ze
které podnikání vychází. Nerůs-
tové hodnoty a zároveň úspěch
na trhu v sobě pojí Avani Kumaon,
pozoruhodná textilní společnost,
na kterou jsem narazil v Indii.
Příběhy z okraje společnosti
Do Indie mě přivedlo pátrání po ekonomic-
kých alternativách a způsobech rozvoje, který
něco přináší lidem a neničí planetu. Měl jsem
to štěstí, že jsem potkal Ashishe Kothariho
a další lidi z organizace Kalpavriksh, která se
zabývá alternativním rozvojem už skoro 50 let.
S Ashishem jsme vedli mnohahodinové diskuse
o tom, jakou cestou by se Indie mohla rozvíjet,
aby byly zajištěny potřeby všech a zároveň aby
zbylo něco z přírody.
Indická vláda se dlouhodobě snaží napodobit
průmyslové západní země. Jenže zároveň si
lidé pamatují slova Gándhího, který řekl, že
kdyby se obyvatelstvo Indie mělo rozvíjet stej-
ně jako Velká Británie, muselo by spást planetu
jako kobylky.
Přadlena při práci
Pravý domácí časopis | 31
které více odpovídají současným potřebám. Dnes Avani pro-
vozuje družstvo Earthcraft, které spojuje okolo 500 farmářek,
sběraček plodin a textilních pracovnic, které k výrobě použí-
vají místní bavlnu, vlnu, len a volně rostoucí hedvábí eri.
Pro celou textilní výrobu se používají přírodní barviva z rost-
lin a plodů, které pocházejí z regionu. Kromě výroby textilu
se Avani specializuje na přírodní barvy a umění barvení.
Rajnish to popisuje slovy: „Chemické textilní barvy jsou
největším zdrojem znečištění vody v Indii. Řekli jsme si, že
to nezastavíme, ale můžeme nabídnout alternativu, která je
čistá a lokální.“
Na čtyřdenním kurzu barvení potkávám mnoho mužů i žen
z několika indických států. Jsou tu paní z velkých měst,
řemeslníci a jiní experti (Indie má na textil samostatné mini-
sterstvo) a zaujal mě jeden zhruba 30letý starosta, který přijel
s delegací znalců výrobních procesů a přemýšlí o používání
přírodních barviv v jejich regionu.
Avani se prosadilo na trzích ve velkých městech, jako je Dillí,
Bangalore nebo Mumbaí. Dnes si jejich zboží kupují lidé z celé
Indie, což organizaci umožňuje financovat i jiné aktivity.
Krom textilní výroby Avani rozšiřuje dle Rajnishe „přiměřené
technologie“. V tomhle vnímám přesah jejich činnosti a také
příklad myšlení nezatíženého neustálým zvyšováním produk-
ce.
Na dotazy o vizích a o tom, jestli chtějí růst, iniciátoři reagují:
„Nepotřebujeme zvětšovat naši produkci, věnujeme energii
proškolování lidí z jiných krajů v textilu a barvířství. Nechce-
me se zvětšovat, chceme, aby lidé tento udržitelný model
replikovali ve svých regionech.“ Rajnish vysvětluje odmítnutí
nabídky donorů na čtyřnásobné zvětšení elektrárny na bio-
masu těmito slovy: „Mohli bychom to udělat, technologicky to
dává smysl, byznysově taky, ale proč přepravovat další mate-
riál tisíce mil? Potom už nemáš kontrolu nad dodavatelským
řetězcem.“
P
.S. Autor je doktorandem na Katedře sociální geografie
a regio­
nálního rozvoje PřF UK. Text byl podpořen z projektu
GAUK.
Rashmi Bharti a Rajnish Jain
Avani napájí sluneční energie

More Related Content

More from Tomáš Hajzler

Dobrovolnictví
Dobrovolnictví Dobrovolnictví
Dobrovolnictví
Tomáš Hajzler
 
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a SonnentoruJosef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Tomáš Hajzler
 
Patagonia
PatagoniaPatagonia
Patagonia
Tomáš Hajzler
 
Zahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonieZahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonie
Tomáš Hajzler
 
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do životaVrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Tomáš Hajzler
 
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte saPrezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
Tomáš Hajzler
 
Co je mattering?
Co je mattering?Co je mattering?
Co je mattering?
Tomáš Hajzler
 
Co je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketingCo je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketing
Tomáš Hajzler
 
Montessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základkaMontessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základka
Tomáš Hajzler
 
Lokální měny
Lokální měnyLokální měny
Lokální měny
Tomáš Hajzler
 
Z kolébky do kolébky
Z kolébky do kolébkyZ kolébky do kolébky
Z kolébky do kolébky
Tomáš Hajzler
 
Třetí rodič
Třetí rodičTřetí rodič
Třetí rodič
Tomáš Hajzler
 
Příběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měnyPříběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měny
Tomáš Hajzler
 
Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0
Tomáš Hajzler
 
Škola neškola
Škola neškolaŠkola neškola
Škola neškola
Tomáš Hajzler
 
Jak najít své silné stránky
Jak najít své silné stránkyJak najít své silné stránky
Jak najít své silné stránky
Tomáš Hajzler
 
Zachraňme bezobaly!
Zachraňme bezobaly!Zachraňme bezobaly!
Zachraňme bezobaly!
Tomáš Hajzler
 
KPZ Modřany
KPZ ModřanyKPZ Modřany
KPZ Modřany
Tomáš Hajzler
 
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
Tomáš Hajzler
 
Zpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
Zpátky k jídlu: Tomáš HajzlerZpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
Zpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
Tomáš Hajzler
 

More from Tomáš Hajzler (20)

Dobrovolnictví
Dobrovolnictví Dobrovolnictví
Dobrovolnictví
 
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a SonnentoruJosef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
Josef Dvořáček o své cestě a Sonnentoru
 
Patagonia
PatagoniaPatagonia
Patagonia
 
Zahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonieZahrádkářské kolonie
Zahrádkářské kolonie
 
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do životaVrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
Vrátka - firma, která existuje proto, aby vracela lidi do života
 
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte saPrezentace na Podnikatelia spojte sa
Prezentace na Podnikatelia spojte sa
 
Co je mattering?
Co je mattering?Co je mattering?
Co je mattering?
 
Co je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketingCo je a jak funguje maketing
Co je a jak funguje maketing
 
Montessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základkaMontessori na Beránku - státní základka
Montessori na Beránku - státní základka
 
Lokální měny
Lokální měnyLokální měny
Lokální měny
 
Z kolébky do kolébky
Z kolébky do kolébkyZ kolébky do kolébky
Z kolébky do kolébky
 
Třetí rodič
Třetí rodičTřetí rodič
Třetí rodič
 
Příběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měnyPříběhy z okraje: Místní měny
Příběhy z okraje: Místní měny
 
Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0Svoboda v práci 3.0
Svoboda v práci 3.0
 
Škola neškola
Škola neškolaŠkola neškola
Škola neškola
 
Jak najít své silné stránky
Jak najít své silné stránkyJak najít své silné stránky
Jak najít své silné stránky
 
Zachraňme bezobaly!
Zachraňme bezobaly!Zachraňme bezobaly!
Zachraňme bezobaly!
 
KPZ Modřany
KPZ ModřanyKPZ Modřany
KPZ Modřany
 
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
Nerůst: Článek v Pravém domácím časopisu
 
Zpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
Zpátky k jídlu: Tomáš HajzlerZpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
Zpátky k jídlu: Tomáš Hajzler
 

Nerůst z Indie

  • 1. 30 | Pravý domácí časopis Gándhí se explicitně (nerůstově) ptal: „Když Británie potřebo- vala pro svůj rozvoj celé své koloniální panství, nad kterým slunce nezapadalo, kolik planet by k takovému rozvoji potře- bovala Indie?“ Teoreticky to zní dobře, ale chtěl jsem to vidět v praxi. Proto jsem byl rád, když mi Ashish doporučil navštívit pár míst a setkat se s lidmi, kteří alternativnímu rozvoji zasvětili část svého života. Jedním z takových míst je Avani v himálajském státě Uttarákhand. Avani Kumaon Cesta z Dillí do Berinagu trvá téměř 24 hodin a je vzhledem k horskému terénu poměrně únavná. Geografická poloha je jednou z největších nevýhod, se kterou se Avani potýká, protože po horských serpentinách přepravuje své výrobky k zákazníkům z celé Indie. Zhruba před 20 lety se sem z Dillí přestěhovali Rashmi Bharti a Rajnish Jain. Na moji první otázku: „Odkud se vzala myšlenka založit textilní výrobu v horách?“ Odpovídají: „Nešlo nám o zlepšování světa, ale o to vést smysluplný život a nezpůsobovat škody. Chceme ukázat, že lze vytvořit ekonomiku na malých nápadech, udržitelně a lokálně.“ Po přestěhování se do hor se jim splnil sen, ale nebylo jasné, čemu se budou věnovat. Rajnish, inženýr se zkušenostmi se solární energetikou, začal s velmi nízkými náklady poskyto- vat solární panely lidem v odlehlých vesnicích, které nebyly elektrifikovány. Jak sám říká: „Náš dům byl jediný, ve kterém se večer svítilo. Místní nás začali navštěvovat a ptát se, jak je to možné.“ Díky solárním panelům získal v kraji dobrou pověst. Činnost později vzniklého kampusu Avani napájí dnes kromě sluneční energie i malá elektrárna spalující všudypří- tomné borovicové jehlice. Rajnish mi tvrdí, že borovice do hor původně nepatří. Zasadili je tu Britové a dnes pod nimi nic neroste. Spadané jehlice zabraňují vsakování vody a vesničané je často zapalují, což způsobuje lesní požáry. Zplyňování a výroba energie ze spa- daných borovicových jehlic mi přijde jako geniální nápad. Rashmi vnímala příležitost v ožití textilních tradic regionu. V kraji se zpracovávala vlna a navíc se tam vyskytuje plané hedvábí eri. Při zpracování tohoto typu hedvábí nedochází k zabíjení bourců, a tak se mu občas přezdívá jako nenásilné hedvábí. Rashmi přinesla nový design a společně s místními vymyslela nové kombinace tradičních i moderních materiálů, Text: Adam Čajka Foto: archiv autora Za „nerůstem“ do Indie Lidé se mě často ptají, jak by moh- lo vypadat nerůstové podnikání. Myslím, že na to není snadná ani univerzální odpověď. Rozhodně to nespočívá ani tak v naplňová- ní nějakých přesných indikátorů. Spíše v principech a ve filozofii, ze které podnikání vychází. Nerůs- tové hodnoty a zároveň úspěch na trhu v sobě pojí Avani Kumaon, pozoruhodná textilní společnost, na kterou jsem narazil v Indii. Příběhy z okraje společnosti Do Indie mě přivedlo pátrání po ekonomic- kých alternativách a způsobech rozvoje, který něco přináší lidem a neničí planetu. Měl jsem to štěstí, že jsem potkal Ashishe Kothariho a další lidi z organizace Kalpavriksh, která se zabývá alternativním rozvojem už skoro 50 let. S Ashishem jsme vedli mnohahodinové diskuse o tom, jakou cestou by se Indie mohla rozvíjet, aby byly zajištěny potřeby všech a zároveň aby zbylo něco z přírody. Indická vláda se dlouhodobě snaží napodobit průmyslové západní země. Jenže zároveň si lidé pamatují slova Gándhího, který řekl, že kdyby se obyvatelstvo Indie mělo rozvíjet stej- ně jako Velká Británie, muselo by spást planetu jako kobylky. Přadlena při práci
  • 2. Pravý domácí časopis | 31 které více odpovídají současným potřebám. Dnes Avani pro- vozuje družstvo Earthcraft, které spojuje okolo 500 farmářek, sběraček plodin a textilních pracovnic, které k výrobě použí- vají místní bavlnu, vlnu, len a volně rostoucí hedvábí eri. Pro celou textilní výrobu se používají přírodní barviva z rost- lin a plodů, které pocházejí z regionu. Kromě výroby textilu se Avani specializuje na přírodní barvy a umění barvení. Rajnish to popisuje slovy: „Chemické textilní barvy jsou největším zdrojem znečištění vody v Indii. Řekli jsme si, že to nezastavíme, ale můžeme nabídnout alternativu, která je čistá a lokální.“ Na čtyřdenním kurzu barvení potkávám mnoho mužů i žen z několika indických států. Jsou tu paní z velkých měst, řemeslníci a jiní experti (Indie má na textil samostatné mini- sterstvo) a zaujal mě jeden zhruba 30letý starosta, který přijel s delegací znalců výrobních procesů a přemýšlí o používání přírodních barviv v jejich regionu. Avani se prosadilo na trzích ve velkých městech, jako je Dillí, Bangalore nebo Mumbaí. Dnes si jejich zboží kupují lidé z celé Indie, což organizaci umožňuje financovat i jiné aktivity. Krom textilní výroby Avani rozšiřuje dle Rajnishe „přiměřené technologie“. V tomhle vnímám přesah jejich činnosti a také příklad myšlení nezatíženého neustálým zvyšováním produk- ce. Na dotazy o vizích a o tom, jestli chtějí růst, iniciátoři reagují: „Nepotřebujeme zvětšovat naši produkci, věnujeme energii proškolování lidí z jiných krajů v textilu a barvířství. Nechce- me se zvětšovat, chceme, aby lidé tento udržitelný model replikovali ve svých regionech.“ Rajnish vysvětluje odmítnutí nabídky donorů na čtyřnásobné zvětšení elektrárny na bio- masu těmito slovy: „Mohli bychom to udělat, technologicky to dává smysl, byznysově taky, ale proč přepravovat další mate- riál tisíce mil? Potom už nemáš kontrolu nad dodavatelským řetězcem.“ P .S. Autor je doktorandem na Katedře sociální geografie a regio­ nálního rozvoje PřF UK. Text byl podpořen z projektu GAUK. Rashmi Bharti a Rajnish Jain Avani napájí sluneční energie