2. Argumentace
Staroegyptská kultura, zvláště egyptská víra v posmrtný život, velká rozmanitost
božstev a propracovaný náboženský systém, mě fascinují již několik let a proto se o tyto
oblasti blíže zajímám. Hlavně z tohoto hlediska jsem se rozhodla stručně popsat krásně
zpracovaný výjev z jedné z nejznámějších literárních památek starého Egypta.
Jelikož studuji kombinaci oboru s výtvarnou výchovou, tak jsou jedním z mých
předmětů zájmu i dějiny výtvarné kultury v nichž je rozhodně důležité se věnovat i nejstarším
civilizacím.
2
3. Anotace
Tato práce je zaměřena na popis konkrétního zádušního textu ze starého Egypta.
Zároveň nabízí lehké nastínění co se na tomto výjevu odehrává a stručný popis jednotlivých
postav, které jsou zde vyobrazeny. V druhé části práce je uvedeno několik citací, které mají za
úkol přiblížit čtenáři představu o myšlení starých Egypťanů v oblastech týkajících se smrti a
víry v posmrtný život. Práci uzavírá infografika s časovou osou znázorňující vývoj
egyptských zádušních textů.
Klíčová slova
Egypt, papyrus, kniha mrtvých, zádušní text, posmrtný život, vážení srdce, poslední soud
3
4. 125. kapitola egyptské knihy mrtvých
Vstup do rozlehlé haly Dvojí Pravdy a uctívání Osira, vládce Západu je názvem 125.
kapitoly z Kapitol o vycházení z hmotného světa do Bezbřehé záře, které se uměle nazývají
Egyptské knihy mrtvých. Existuje mnoho verzí knih mrtvých z dob různých dynastií. Tyto
knihy popisují to, s čím se duše zemřelého Egypťana setká v životě po smrti. [1.] Tento druh
zádušních textů se objevuje od 18. dynastie, což je zhruba 1500 př.Kr. Jejich předlohou jsou
podstatně starší texty, jejichž původ může sahat až do předdynastické doby. V této práci se
zaměřím na podrobnější popis výjevu 125. kapitoly z Huneferova papyru, proto jej zde
nejdříve blíže představím. Huneferův papyrus byl napsán v době 19. dynastie asi 1280 př.n.l..
Nalezen byl v Thébách a dnes je uložen v British muzeum v Londýně. Rozměry Huneferova
papyru nejsou známy, jelikož se kompletně nedochoval. Pro porovnání nabízím Aniho
papyrus, jenž byl taktéž napsán v období 19. dynastie, skládající se ze šesti dílů rozdílné délky
slepených k sobě o celkovém rozměru 240 x 40 centimetrů, který je také uložen v British
muzeum v Londýně.
Z leva přivání Anubis, bůh s hlavou černého šakala, strážce prahu, ochránce pohřebišť a
bůh mumifikace, zesnulého do rozlehlé haly Dvojí Pravdy k aktu vážení srdce. Před nimi stojí
váhy bohyně řádu a spravedlnosti Maat. Na levé misce vah leží srdce zemřelého, na pravé
misce je pírko bohyně Maat znázorňující pravdu. Pod rameny vah klečí bůh Anubis a dohlíží
na jejich vyváženost. Vedle Anubise pod vahami čeká Velká požíračka Amematit, bohyně se
zvláštní podobou - s hlavou krokodýla, lví hřívou, přední částí těla gepardí a zadní hroší.
Pozření duše Amemaitou je jediný způsob jak definitivně ukončit život jindy nesmrtelné duše
zemřelého. Amemait pozře duši zemřelého, jestliže zemřený neodpověděl uspokojivě na 42
otázek dvaačtyřicetičlenného božského tribunálu nebo jestliže zemřelý lhal. Lež se zemřelému
prokáže tak, že je jeho srdce na vahách lehčí než pírko bohyně Maat. Z pravé strany vah stojí
a zapisuje průběh soudu bůh moudrosti Thovt s hlavou ibise. Dále napravo uvádí bůh Hor se
sokolí hlavou zesnulého před vládce podsvětí Osirise, který předsedá božskému tribunálu jenž
soudí zemřelého dle jeho činů. Osiris, mumifikovaný bůh podsvětí a plodnosti, se zelenou
barvou kůže, sedí na trůnu pod ozdobnou stříškou, v rukou drží znaky panovnické moci -
žezlo a důtky. Má nasazen faraónský vous a na hlavě má bílou korunu Horního Egypta
ozdobenou peřím. Před jeho trůnem vyrůstá lotosový květ, na němž stojí 4 drobné postavy
bohů znázorňující Horovy syny. Nad Osirisem se vznáší okřídlené Horovo oko Vedžat,
symbol zdraví a zmrtvýchvstání, které jej ovívá pštrosím perem. Osirise zezadu podpírá jeho
4
5. manželka a sestra - bohyně Eset a Nebthet. Nahoře nad znázorněním procesu vážení srdce,
klečí zesnulý Hunefer, jenž promlouvá k božskému tribunálu. Volný prostor mezi postavami
je vyplněn hieroglyfickým písmem, v němž je zemřelému podrobně popsáno jak má
postupovat a co má říci, aby mu bylo dovoleno vstoupit do Osirisových zahrad.
Obrázek 1 - 125. kapitola Huneferova papyrusu [6.]
„Posmrtný život byl pro Egypťany nesmírně důležitý. Dokládá to i egyptské slovo
„Ankh“, život, které znamená současně život pozemský i život posmrtný. Život i smrt byly
jen dvě různé formy téhož bytí. Pozemský život byl ovšem pro staré Egypťany natolik
přitažlivý a zaplňoval jejich mysl, že si přestavovali, že se setkají se stejnými radostmi a
potěšeními také v říši mrtvých. Smrt nebyla konec, ale jenom změna dosavadního života.“
[5., str. 19]
„Smrtí se konečně otvíral život věčný. V principu se příliš nelišil od toho dosavadního -
rolník zůstával i po smrti rolníkem, písař písařem, faraón neomezeným vládcem celé země -
jenže po smrti byl život lepší. Rolník nestrádal hladem, faraón byl ještě mocnější a přebýval
v ještě skvělejším paláci. … S posmrtným životem to však nebylo úplně jednoduché. Už sama
cesta na onen svět se mohla nepříjemně zkomplikovat. … Texty především obsahují rady, jak
všechny nebezpečné překážky na cestě na onen svět překonat. Proto se také ukládaly přímo do
hrobu, aby měl mrtvý po ruce manuál, jak se všem záludnostem vyhnout. V textu se dočetl
mimo jiné přesné tituly všech bohů, aby je neurazil nesprávným oslovením. Přirozeně
obsahovaly i návod, jak si bohy naklonit. Velice důležité byly také magické formule, jimiž
mohl zlikvidovat nepřátele.“ [2., str. 164-167]
5
6. „Jinak je ještě zajímavé, že Egypťané kladli velikou váhu na to, aby zemřelý znal
jména bohů, nadpřirozených bytostí dobrých i zlých. Podstatou této egyptské víry bylo, že
jméno dobrého boha pomohlo zemřelému, aby voláním dotyčné bytosti si zajistil jeho pomoc,
nebo u bytosti zlé, zlomil zase jejím jménem její moc nad sebou, tak že mu nemohla ublížiti.“
[4.]
Obrázek 2 - časová osa znázorňující vývoj egyptských zádušních textů, dostupné z www:
http://timeglider.com/timeline/41d0069739784c7a
6
7. Seznam použité literatury
1. HOFSTADTER, Dan. Spirited Away. Art & Antiques, 2011, 34, 4, [citováno
19.12.2012], dostupné z <http://web.ebscohost.com/ehost/>
2. KOLEKTIV (Beuer, Frais, Volná, Volný). Toulky minulostí světa 1: od počátků dějin
člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Český Těšín: Via Facti,
1999. ISBN: 80-7214-237-2
3. KOZÁK, Jaromír. Egyptská kniha mrtvých 1: kapitoly o vycházení z hmotného světa do
bezbřehé záře. 1. vyd. Praha: Eminent, 2001. ISBN: 80-7281-073-1
4. LEXA, František. Egyptská kniha mrtvých. 1. vyd. Globus, 1994. ISBN: 80-967119-5-4
5. DI GIOVANI, Vincenzo a PRETTO, Glauco. Objevování minulosti: Velké civilizace.
Z italského originálu přeložil Vladimír Uhlíř. 1. vyd. Praha: Quintet, 1993
Seznam internetových zdrojů
6. EZZAT, Ashraf. The Egyptian Torah [online]. WorldPress.com. [cit. 19.12.2012]
Dostupné z www: < http://ashraf62.wordpress.com/the-egyptian-torah-2>
Seznam obrázků
Obrázek 1 - 125. kapitola Huneferova papyrusu....................................................................... 5
Obrázek 2 - časová osa znázorňující vývoj egyptských zádušních textů................................... 6
Hodnocení zdrojů 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Je autor znalý v oboru dějin či egyptologie? ano ano ano ano ano ano
Je hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná? ano ano ne ano ne ano
Jsou informace v textu přesné, objektivní? ano ano ano ano ano ano
Je text strukturován pomocí odstavců atd.? ano ano ano ano ano ano
Obsahuje text odkazy na použitou literaturu? ne ano ne ano ne ne
7
