1. Studuji španělskou filologii a tím pádem také španělskou historii. Zajímám se též hodně o
diplomacii (kterou taktéž studuji), proto vznikl tento článek, který se zabývá diplomatickými
vztahy obou zemí v době, která byla pro oba národy velice těžká. Jde o poměrně
neprobádanou oblast česko-španělských vztahů, proto by takový článek měl být vědecky
přínosný. (Vzhledem k limitu 5 400 znaků jde samozřejmě o zkrácenou verzi).
ANOTACE:
Předkládaný text se zabývá diplomatickými vztahy Španělska a Československa na přelomu
30. a 40. let 20. století, konkrétněji pak popisuje československé zahraniční zastoupení ve
Španělsku v daném období. Na pozadí historických událostí rozebírá působnost a aktivitu
československé diplomatické mise ve Španělsku.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Československo, Španělsko, diplomacie, Francisco Franco, Michal Hanák, Zdeněk Formánek,
II. světová válka, diktátorský režim
TEXT...následuje na další straně

2. Československé zahraniční zastoupení ve Španělsku na
přelomu 30. a 40. let 20. století
1. Úvod
Tato práce se zabývá diplomatickými vztahy Španělska a Československa na přelomu
30. a 40. let 20. století. Je pravdou, že z hlediska ekonomických vztahů by se našlo množství
důležitějších diplomatických misí, než byla právě ta španělská, nicméně vzhledem k tomu, jak
dlouhá je tradice vzájemných vztahů Španělska a Českých zemí, která trvá již od 10. století, je
cílem této práce zmapovat české diplomatické zastoupení ve Španělsku v dobách, které byly
pro obě země nejtěžší – tedy období španělské občanské války v letech 1936 – 1939 a období
okolo 15. března 1939, které bylo zase nejtěžším pro tehdejší Československo.
2. Československé zahr. zastoupení ve Španělsku na přelomu 30. a 40. let 20. století
České země se do prvního kontaktu se Španělskem dostaly zhruba v 10. století.
Kromě sporadických obchodních kontaktů šlo především o setkání kulturní. O čtyři století
později už čeští učenci putovali za vzděláním na proslulou univerzitu v Salamance. Dalším
důležitým mezníkem byl nástup Habsburků na český trůn. Z politického hlediska pak několik
set let bylo Španělsko s Českými zeměmi spojeno stejným panovnickým rodem.
Po první světové válce, kdy se Československo konečně konsolidovalo jako suverénní
stát, došlo k navázání oficiálních diplomatických vztahů. Konkrétně se tak stalo 19. června
19192. Toto diplomatické zastoupení ve Španělsku vydrželo pouze 20 let. Těžké časy, v nichž
se obě země ocitly ve 30. a 40. letech a především pak v roce 1939, měly za následek
přerušení diplomatických kontaktů až do 70. let 20. století.
Španělská druhá republika
V roce 1931 je ve Španělsku vyhlášeno období tzv. druhé republiky. Nová
demokratická vláda však zemi přebírá ve velkém úpadku, což znamená, že země je
jednoznačně náchylná k nestabilitě. Nová ústava kromě takových věcí jako odloučení církve
od státu nebo svobody vyznání přinášela také nové záruky zemědělcům a dělníkům. V roce
1933 však vyhrává ve volbách s velkou přesilou blok pravicových stran, což zemi nikterak
neprospívá a dělnické bouře i nadále pokračují. Ve volbách 1936 naopak drtivě vítězí levice.

3. Ovšem její vláda je poměrně slabá a pravicové síly se potají chystají provést státní převrat.
Puč se odehrává v noci ze 17. na 18. července 1936, kdy se generál Francisco Franco vzbouří
se svými vojáky v Maroku. 18. července dochází k povstáním vojenských jednotek i na
pevninském Španělsku, tehdy ve Španělsku začíná občanská válka. Na začátku roku 1939 je
rozhodnuto – vítězí fašisté. Nová politická situace ve Španělsku znamenala i začátek radikální
proměny českého diplomatického zastoupení v zemi.
Československé zastoupení ve Španělsku v roce 1939
Od 1. června 1938 zastával funkci československého vyslance u vlády generála Franca
v Burgosu dr. Michal Hanák. I když byl na tento post dosazen v době, kdy Francovy jednotky
pomalu dokončovaly vítězné tažení, přeci jen poté, co česko-slovenská vláda 13. ledna 1939
uznala vládu generála Franca jako jediného představitele Španělska, dostal Hanák zprávu, že
má ve svém úřadu setrvat až do určení a příjezdu nového zástupce.
Zatímco Španělsko po občanské válce svoji situaci pomalu začínalo stabilizovat,
Československo se přes noc najednou stalo okupovaným územím, které ztratilo svoji
suverenitu. Hned onoho osudného 15. března 1939 Franco uznal okupaci Československa a
dr. Hanák se tak stal zástupcem země, která právě oficiálně přestala existovat.
Hanák se tedy rázem ocitl v nezáviděníhodné situaci, o níž se několikrát telefonicky
radil s českým velvyslanectvím v Paříži. I když ani situace tamní ambasády nebyla příliš jistá,
přesto bylo Hanákovi doporučeno, aby co nejdříve odjel do Paříže. Němcům se do rukou
nedostalo nic závažného a cenného vzhledem k tomu, že Hanák neměl k dispozici žádnou
ambasádu a svůj úřad vykonával v hotelovém pokoji. Zemi opustil 2. dubna 1939. Po tomto
odchodu z československých diplomatických služeb se Michal Hanák dal do služeb Škodových
závodů, jimž posléze dělal zástupce v Turecku.
Stejně tak jako bylo třeba předat velvyslanectví ve frankistické části Španělska, došlo i
na honorární generální konzulát v Barceloně. Ten po dobu španělské občanské války hrál
důležitou úlohu, jelikož bylo třeba mít své zastoupení v obou táborech. Zatímco před okupací
mělo Československo dva vesměs na stejné úrovni fungující zastupitelské úřady, po 15.
březnu 1939 byl i ten v Barceloně předán Němcům.
Ve Španělsku však ještě nadále zůstávalo jedno české velvyslanectví – to původní,
které v Madridu fungovalo v časech republikánů. I toto velvyslanectví nakonec bylo
likvidováno, čehož se ujal bývalý chargé d’affairs ČSR ve Španělsku Zdeněk Formánek.

4. Formánek byl prospěšný československým uprchlíkům - jeho úsilí vedlo k tomu, že čeští
uprchlíci nebyli transportováni do zemí se spřáteleným režimem (tedy Německa či Itálie), ale
byli umístěni do některé z neutrálních zemí. Ač Frankův režim původně vnímal
Československo velmi negativně, v průběhu druhé světové války se jeho postoj změnil a
postupně začal být k československé exilové vládě čím dál shovívavější. K obnovení
diplomatických vztahů mezi Československem a Španělskem došlo až v 70. letech 20. století
poté, co se ve Španělsku zhroutil Frankův režim, když generál Franco v roce 1975 zemřel a
Španělsko se vrátilo k dávné tradici a politickému uspořádání.
3. Závěr
Cílem této práce bylo poukázat na vývoj československého diplomatického
zastoupení ve Španělsku na přelomu 30. a 40. let 20. století. Byla to velice chaotická doba,
která vedla dokonce i ke zdvojení české diplomatické mise v Madridu. Součástí textu bylo i
sledování osudů českých diplomatů.

5. ZDROJE (elektronické zdroje ověřeny k 29.12.2012):
BARTOŠ, Lubomír. Úvod do dějin a kultury Španělska. Brno: UJEP, 1990.
základní monografie zabývající se historií Španělska
obsahuje přesná data i co nejobjektivnější interpretaci historických událostí
je snadno dostupná a v českém jazyce
je napsána prof. Bartošem, předním českým hispanistou
i když jde o 20 let starou publikaci, vzhledem k námi vybranému historickému
období je kniha zcela aktuální
NĚMEČEK, J. Soumrak a úsvit československé diplomacie: 15. březen 1939 a
československé zastupitelské úřady. Praha: Academia, 2008.
monografie důležitá především pro diplomatickou část této práce, nalezneme
v ní reflexi celé československé diplomacie na pozadí válečné doby.
Bilaterální vztahy České republiky. (online) Dostupné z:
http://www.mzv.cz/file/72908/BilateralniVztahy.pdf
dokument Ministerstva zahraničí ČR
věrohodný, přímo od zdroje
snadná orientace
kvalitní informace „z první ruky“
Ministerstvo zahraničních věcí, velvyslanectví Madrid. (online). Dostupné z:
http://www.mzv.cz/madrid/cz/
stránka věnovaná Velvyslanectví ČR v Madridu
relevantní a oficiální informace
je cenným informačním zdrojem z hlediska faktického – kdo v ten který čas byl
českým velvyslancem, apod.

6. Odkaz na obrázek: http://timerime.com/en/timeline/1654120/Spanelsk+obcansk+vlka/