1. Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
Katedra anglického jazyka a literatury
Odborná práce na téma
Jsou hry ve výuce cizího jazyka důležité?
Brno 2013
Vypracovala : Jaroslava Gregorová

2. Obsah:
1. Argumentace
2. Anotace
3. Klíčová slova
4. Úvod
4.1 Hra
5. Hra a cizí jazyk
5.1 Jakou hru zvolit
5.2 Hra a psychika dítěteMísto a organizace hry ve vyučování 14
6. Závěr
7. Zdroje

3. 1. Argumentace
Jako budoucí učitel cizího jazyka na ZŠ často přemýšlím nad tím, jak budou vypadat moje
hodiny angličtiny. Z mé vlastní zkušenosti, kdy jsme jako děti v hodinách angličtiny tiše
seděli, „biflovali“ slovíčka a četli cvičení, kde se do patnácti vět doplňovala ta samá fráze,
bych se ráda poučila. Takto moje hodiny s žáky vypadat nebudou. Zřídkakdy jsme v hodinách
angličtiny zpívali, nebo hráli hry. Přitom mi tato forma výuky připadá více aktivizující
a nenásilná, splňující stejné cíle jako klasická forma výuky. Proto jsem se začala zabývat
myšlenkou hry ve výuce cizího jazyka a zaměřila se na pozitiva která tato metoda může
přinést. Název své práce jsem volila formou otázky na kterou v závěru odpovím.
2. Anotace
Jednou z možností jak proměnit výuku cizího jazyka v zábavu a legraci jsou hry. Využití her
má spoustu výhod a tou největší jistě je, že správně zvolenou hrou naplníme i požadavky
vzdělávacích a výchovných cílů. Jaké výhody hry mají, a na jaké faktory je třeba brát ohled
při výběru her, jsem se pokusila nastínit ve svém článku. V článku je uvedeno i několik
příkladů her pro inspiraci.
3. Klíčová slova
Hra, učení, cizí jazyk, děti, výhody, cíle

4. Jsou hry ve výuce cizího jazyka důležité?
4. Úvod
4.1 Hra
Již Jan Amos Komenský kladl důraz na výuku cizích jazyků a vnesl do pedagogiky myšlenku
školy hrou. Hra je pro děti přirozená, stejně jako pro mláďata v přírodě. Proč tedy nevyužít
přirozené hravosti dětí k získávání nových poznatků a dovedností v oblasti výuky cizích
jazyků? Je hra ve výuce cizího jazyka přínosem?
5. Hra a cizí jazyk
Pomocí her ve výuce cizího jazyka můžeme procvičovat nová slovíčka, gramatiku,
konverzovat, číst, psát, trénovat poslech atd. Velkým problémem dnešních žáků je konverzace
v cizím jazyce. Je velice těžké přesvědčit děti, aby se nebály mluvit cizím jazykem. Dle mého
názoru jsou pro výuku a procvičování konverzace skvělé tzv. skupinové hry, kde se i plaché
a stydlivé dítě zapojí do kolektivu, který ho „strhne“, a dítě se rychle zbaví ostychu a nebojí
se promluvit. Pomocí her je možné práci v hodině střídat a prokládat zábavnou formou,
při které se děti nenudí a která je „probere“ a zajistí se tím jejich aktivnost v hodině. Děti
se při výuce cizího jazyka většinou bez obtíží zapojují do zábavných a nových aktivit, a
pokud se hra stane pravidlem sami ji vyžadují a těší se na ni. Hry ve své podstatě zaměřují
pozornost žáka na to co dělá a přitom bezděčně využívá jazyk k dosažení cíle hry a účasti ve
hře. (Palmer, Rodgers, 1983)
5.1 Jakou hru zvolit?
Ne každá hra však může být aplikována ve výuce (nejen) cizího jazyka. Aby hra mohla být
využita ve školním prostředí, měla by samozřejmě splňovat didaktické cíle. Hra by měla být
účelná, zaujmout a aktivizovat žáky, rozvíjet jejich klíčové kompetence a jejich tvořivost
a mělo by při ní docházet k získávání a osvojování nových poznatků a dovedností.
Velice důležité je při výběru hry brát v potaz několik faktorů:
- věk žáků - hra musí být přiměřena věku a psychické zralosti žáků
- jazyková úroveň žáků – vždy musíme brát ohled na slovní zásobu a úroveň
gramatiky žáků.
- čas – je třeba brát zřetel na to, že vyučovací hodina má 45 minut, takže není možné
do výuky zařazovat hodinové hry. Hra by měla být zajímavá, obsahovat aktivizující
prvky a to vše v krátkém časovém úseku. Je lépe zařadit do výuky více
např. pětiminutových her, při kterých se žáci budou bavit a v krátkém časovém úseku
se nebudou nudit.
- organizace hry – závisí na počtu žáků ve třídě
- motivace – hra by měla žáky motivovat a těšit
- didaktický cíl – co by se během hry měly děti naučit, jaké nové dovednosti
a poznatky by si měly osvojit.

5. Zde nabízím přehled několika her, které je možno velice jednoduše zařadit do výuky
anglickéh jazyka:
• hry z obrázkovými kartami či předměty - děti se seznamují s novými výrazy
za pomoci obrazových karet a názorných předmětů v různých situacích.
• obíhačka (run around) - děti běhají v kruhu po podlaze kolem rozložených karet,
na smluvený signál si vybírají obrázek a říkají výraz anglicky - různé obměny hry.
• "We are animals" - děti mají za úkol přejít třídu dle instrukcí
("Now we are snakes" - plazí se jako hadi), vybrat si z nabídky karet a pohotově
vyslovit anglický výraz.
• "Mr. Stork" - hra "Pan čáp ztratil čepičku" - učitelka říká: "Mr. Stork lost his cap and
the cap was blue/green/red..." - děti hledají po třídě určenou barvu.
• říkadla, tanečky a písničky
• dramatizace, hraní rolí
• práce s materiálem (tvary, kostky, předměty, obrazové karty apod.)
např. třídění - fruit/vegetable, animal/person, přiřazování - red colour/strawberry,
cherry, apple..., animals - dog, cat, horse..., fruit - lemon, orange, banana...).
• hry využívající mimické vyjadřování nálad - jedno dítě předvádí např. úsměv, pláč,
hněv, ostatní děti výrazy anglicky pojmenovávají.
• pokyny k různým úkonům, např. hra "Simon says" (jde o to, aby děti porozuměly
příkazům typu "sit down, lie down, stand up, toutch your nose..." a správně je
vykonaly, ale pouze v případě, že je výraz řečen celou větou "Simon says sit down";
pokud příkaz není řečen celou větou, děti na něj nereagují).
5.2 Hra a psychika dítěte
Při hře děti získávají nové poznatky a dovednosti bezděčně a neuvědoměle. Není pochyb
o tom, že děti se hrou učí stejně, jako se učí, vědomky či nevědomky, jakýmikoli formami
zkušenosti. (D. Fontana, 2010) Hra by neměla být vyučováním v pravém slova smyslu,
ale zábava. Každé dítě si raději hraje, než se učí. Jaké pocity děti prožívají při představě „hry“
a „klasické výuky“ znázorňují následující myšlenkové mapy.

6. 5.3 Myšlenkové mapy
Dovolila jsem si požádat několik žáků druhého stupně ZŠ, aby vyjádřili své pocity při
představě klasické výuky a hry. A zde je výsledek:

7. 6. Závěr
Hra ve výuce cizích jazyků je velmi důležitá. Umožňuje dítěti vnímat nové věci co nejvíce
smysly. Čím rozmanitější je smyslové pozorování , tím bezpečnější bude získané vědění.
Proto třeba vše chápat smyslově, pokud možno všestranně, viděním, hmatáním, chutnáním,
čicháním a slyšením (J.V. Novák, 1932)
Hry děti baví, pomáhají jim zařadit se do kolektivu, motivují je, vzbuzují soutěživost, posilují
sebevědomí. Jak z uvedených myšlenkových map plyne, dítě je stvořeno pro hru a hra
mu umožňuje získávat nespočetné množství nových vjemů, poznatků a dovedností a to bez
zbytečného drilu a strachu. Samozřejmě že není možné vytěsnit klasickou výuku ze školních
tříd, ale vzájemná kombinace s různými typy her povede jistě k vzájemné spokojenosti
a skvělým výsledkům.
7. Zdroje
NOVÁK, Jan Václav. JOSEF HENDRICH. Jan Amos Komenský, jeho život a spisy [online].
Praha: Dědictví Komenského, 1932 [cit. 2013-01-05]. ISBN 00379-0028.726,27. Dostupné z:
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/484965
J.A. Komenský byl průkopníkem pedagogiky a tvůrce mnoha pedagogických spisů.
V uvedené knize je popsán celý jeho život a dílo včetně názorů na výuku jazyků a využití her.
FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Vyd. 3. Překlad Karel
Balcar. Praha: Portál, 2010, 383 s. ISBN 978-80-7367-725-1
David Fontana byl docentem pedagogické psychologie na Waleské univerzitě. Během své
mnohaleté praxe v oblasti vzdělávání učitelů byl také učitelem na prvním i druhém stupni
základní školy. Je autorem více než sta odborných pojednání, článků a knih.
PALMER, Adrian a Theodore S. RODGERS. Games In Language Teaching. Language
Teaching [online]. 1983, roč. 16, č. 01, s. 2- [cit. 2013-01-05]. ISSN 0261-4448. DOI:
10.1017/S0261444800009836. Dostupné z:
http://www.journals.cambridge.org/abstract_S0261444800009836
Odborný článek ze stránek Journals Cambridge. Vyhledáno Metalibem v odborných článcích
z oboru pedagogiky.